Pokud nepatříte mezi solární barony, kteří mají z dřívějších dob garantovanou královskou výkupní cenu, je mnohem zajímavější udělat si elektrárnu sami pro sebe, a zajistit si tak do jisté míry nezávislost na dodávkách předražené elektřiny.
Když se řekne solární elektrárna, stále si mnoho lidí představí zařízení dodávající energii do rozvodné sítě. V amatérských podmínkách je přitom mnohem výhodnější takzvaný ostrovní systém, a není to jen proto, že ČEZ vykupuje energii dodávanou z panelů do sítě za směšnou cenu, aby vám ji následně prodal za cenu mnohem vyšší.
Dnes vám představujeme malou solární elektrárnu o výkonu cca 2,3 kW, což je příkon průměrného elektrického bojleru na teplou vodu. Skládá se ze šesti 40 V panelů o výkonu 380 W. Cenově se pohybujeme kolem 5.000 Kč za kus, celkem tedy 30.000 Kč. Dnes jste si na AMAradiu mohli v komentářích přečíst upoutávku na akční nabídku jednoho internetového obchodu, který nabízí 340 W panel za 3.399 Kč, tedy šest panelů vychází na pěkných cca 20.000 Kč.
Tato elektrárna má jednu zvláštnost. Není umístěna na střeše, ale panely jsou připevněny naplocho na zdi, orientované na jih. Toto řešení má v létě možná o 15-20 % nižší účinnost oproti panelům postaveným šikmo pod doporučeným úhlem 30 °. V zimě, kdy pracně lovíme každý watt, mají panely umístěné kolmo efektivitu naopak vyšší, neboť slunce je po celý den nízko nad obzorem, a jeho paprsky tak dopadají na zeď pod ideálním úhlem. V létě, kdy je slunečního svitu přebytek, mírnou ztrátu prakticky nepoznáme.
V dnešním světlém, nikoli však slunném listopadovém dni, přitéká z regulátoru do baterie 20-30 A, takže si ve varné konvici napájené z měniče můžeme vařit kávu prakticky nepřetržitě. A to všechno “zadarmo.”
Regulátor je typu MPPT 100V/30A, akumulátor olověný trakční zn. VARTA 12V/140 Ah. Panely jsou zapojeny tři a tři paralelně a poté spojeny do série, výstupní napětí je tedy asi 80 V. Vše je propojeno měděným vodičem o průřezu 4 mm2, samozřejmě kromě měniče na 230 V, který při výkonu 1200 W a odběru cca 120 A vyžaduje přívod silnější.
Výhledově budeme řešit přepínání panelů ze sério-paralelního zapojení (80 V /30 A) vhodného pro nabíjení akumulátoru do sériového (240 V / 10 A) pro přímé (respektive přes MPPT střídač) napájení bojleru na teplou vodu. Máte nějaký nápad, jak toto přepínání jednoduše vyřešit?
Dobrý den mam dotaz kolik stoJI HOTOVE
Tak jsem po roce používání fotovoltaiky pro ohřev vody udělal výpočty a při současných cenách energie mi návratnost fotovoltaiky vychází na cca sedm let. Jde o low cost řešení svépomocí s přímou spotřebou bez akumulace do baterií, kde je asi největší úspora. Proto mi moc nejde do hlavy tvrzení některých z vás co říkáte, že se vám fotovoltaika s bateriemi zaplatí za nějaké dva roky, to je holý nesmysl. Pokud nemáte ty nejdražší komponenty zdarma tak se s návratností pod deset let jenom sotva dostanete. Popis a závěry zde: http://cbnymburk.wz.cz:8080/clanky/fve.htm
Furt nechápu tak dlouhou návratnost. U teplý vody se to zaplatí daleko dřív. 400W panely jsou dnes za ca 1500 s daní možná míň. Měnič za 6-8000 a nic jinýho nepotřebuju. To se musí zaplatit při dnešních cenách klidně za rok. Já pořizoval před 3 lety a nikdy nepočítal kolik, ale na účtu od čezu je úspora sakra znát.
Kámen úrazu tkví v tom, že během dopoledne odebereš pár kWh výkonu, pak vypne termostat a dál fotovoltaika leží nevyužitá. Měničem to nekončí, po panelech je druhou nejdražší položkou konstrukční materiál. U fotovoltaik s akumulátory jsou pak šíleně drahé akumulátory a celá elektrárna po většinu času pohání jenom spotřebiče s malým odběrem. Hlavní problematika je v efektivním využívání. Přes léto máš energie nadbytek a v zimě málo. To jde řešit navýšením výkonu, jenomže každé navýšení jsou náklady. V zimě jsi potom schopen napájet další spotřebiče, jenže o to větší přebytky máš zase v létě a o to míň efektivně je fotovoltaika vytěžovaná.
Když vypne bojler, tak musíš začít s pálením kořalky.
Skvěle. Dej prosím typ na zdroj panelů, díky.
Nějaké informace o tom jak jste panely uchytil na stěnu? Díky.
Trochu jsem zvětšil díry v hliníkových rámech panelů, přidělal na ně děrované ocelové pásky za pár kaček ze železářství a ty pásky pak přivrtal do hmoždin na zeď. Líp se to dělá ve dvou, kdy jeden drží a druhý vrtá, ale dá se to i v jednom. Vypomohl jsem si pneumatikami vyskládanými na sebe, na které jsem každý panel položil. Sice váží jen kolem 20 kg, ale manipulace není úplně snadná.
jinak, kdo si chce udelat realny obrazek ohledne vyroby el. energie v realnem case, tak mrknete sem http://46.174.61.40/emoncms/dashboard/view/fotovolt
Podle displeje bych to videl na 5A ze slunce….. a tech 30A zere menic s konvi. A konev ma tak do 360W. (12Vx30A).
Solar na hrani dobry. Ale spolehat se na to nejde. Slusne komponenty stoji nesmysl a cinskej drek je riziko. Odpojovani stejnosmeru na boileru termostatem je do prvniho vypnuti kdy za svetla oblouku vytece z podkrytu.
https://www.youtube.com/watch?v=Zez2r1RPpWY
M.
Je to jinak.
Panely v situaci na fotce dávají 5A při cca 70 V. Měnič v regulátoru z toho udělá 28,6 A do 12 V akumulátoru. I kdyby sluníčko svítilo víc, regulátor bude dávat max. 32 A, protože to je jeho limit, a co je navíc, omezuje. Z toho vyplývá, že MPPT regulátor 100 V / 30 A je pro tuto sestavu slabý, a nevyužívá vůbec potenciál panelů.
Varná konvice má 1100 W a měnič 12 / 240 V v tu chvíli bere z baterie cca 110 A. Panely by to daly, ale ne s tímto regulátorem. Jednodušší by bylo připojit 2200 W konvici přímo na 6 panelů do série (240 V) a sundat ji ze stojanu dřív, než vypne termostat, aby se z toho nestala oblouková lampa.
Ano, v zimě, kdy je třeba týden zataženo jako deka, je to skoro k ničemu, ale stačí, aby vrstva mraků nebyla příliš silná a už to maká – i bez přímého slunečního svitu.
Pokud v Číně vyrábějí dle tebe dreky, kde dělají slušnější komponenty? Že by zase v Číně, jen s nápisem “Made in…?”
S napojením bojleru na ss proud souhlasím. Řeší se to buď střídačem, anebo pokud se to někomu chce hlídat, dá se termostat na max. a pak se to ručně musí odpojit dřív, než stačí vypnout, tedy na nějakých 70 st. například.
Aha tak to sri. Ja mel za to ze je to v ramci jednoduchosti jedna krabice solar in/baterka a vystupem je spotrebic.
Tak vse je z ciny to nepopiram. Jen to dela bud rakosnik sam okopirovanim nebo dle planu dodaneho nekym co se s tim babral (victron a pod.).
Seda pixla za 2500 rozhodne neprezije 5let a je tak jen na experimenty k altanku..
Bacha na samobastly jako u nabijecek. Az to zahori hasic chce papir k vyrobku. Jinak spolucast na zasahu a pojisteni 0.-
Velka studnice na toto je forum https://forum.mypower.cz a nema smysl jej tady dublovat.
M.
Jo jinak ještě k tomu přepínání…buď bych panely přepojil tak, aby z nich lezlo 240VDC a tím napájel střídač a udělal si jenom přepínání MPPT/MPPS, pokud ovšem střádač dovolí takové napětí na vstupu nebo použil upravenou spirálu na 24VDC popř. si nechal vyrobit nebo přemotal na 80VDC a udělal opět přepínání MPPT/MPPS regulátor za výstupem panelu.
Solární elektrárnu už pár let provozuji. První jsem si postavil před šesti lety svépomocí, jenom malou s výkonem 150Wp. Zajímala mne jedna prostá věc-průměrná životnost olověného akumulátoru. Akumulátor vydržel 4 a půl roku. Za tu dobu si na sebe elektrárna nestihla vydělat. Tuto kapitolu jsem uzavřel s tím, že olovo je pro elektrárnu absolutně nevhodné. Nyní padla volba na LiFePo4. Ty mám nainstalované teprve rok ale podle předběžných propočtů to bude opět provar, protože vychází oproti olovu několikanásobně dráž, ovšem životnost pochybuji, že bude tak dlouhá, aby se zaplatily vstupní náklady. Můj závěr je tedy ten, že v místech, kde je rozvodná síť se solár absolutně nemůže vyplatit. Na jaře se chci pustit ještě do jednoho projektu a sice ohřev vody pomocí solárních panelů. V plánu je pomocí 7ks solárních panelů s výkonem 400Wp zapojených do série krmit bojler přes MPPS střídač (klasický dražický na 230VAC). Předpokládané celkové náklady mám propočítané na cca 55 000Kč. Až budou nějaké první postřehy tak je zveřejním, ovšem podle předběžné kalkulace a grafů, které sleduji v práci (24kWp elektrárna nainstalovaná v Děčíně v naší firmě) to bude opět ekonomický provar. Jinak solární elektrárničku mám i na garáži. Tam to byla nutnost a pořizovací náklady jsou oproti zřizování nové přípojky zanedbatelné, čili tam zcela nepochybně návratnost je.
Není těch 7 panelů na bojler nějak moc? 7x40V=280V. To se Dražicím nebude líbit.
MPPT stridac je schopen upravit vystupni napeti. Dale je mozne nechat previnout patronu do bojleru na patricne parametry.
S timhle co pises souhlasim a dokonce jsem mel obdobne propocty na ten bojler. Je vtipne si pak precist to, co nabizi firmy v ramci dotaci, kdy i po dotaci za takovy projekt zaplatite cca 120-130 tisic.
Tak nápad jsem dotáhl do konce: http://cbnymburk.wz.cz/clanky/fve.htm
dobrej bastl
Na to co dokáže česká profi firma za 460000,- (viz obrázek) je elektrárna z článku úplně v pohodě. Navíc pokud se nepletu jsme na amatérském webu.
to je goodwe? nenapises, prosim, nejake zkusenosti?
zkus se podívat na https://www.youtube.com/c/amperak
celkem se tam dost zabývá fotovoltaikou