Vysílat na krátkých vlnách z paneláku je vždy trochu rébus. Mnozí to řeší přesunem na 2m a 70cm pásmo, kde si vystačí s ručkou a pendrekem. Ti ostatní, kteří vědí, že opravdový půvab a požitek z radiové komunikace se dá zažít jedině na krátkých vlnách, kolébce radiotechniky, se snaží improvizovat.
Pokud máte štěstí na sousedy ve společenství vlastníků, dovolí vám natáhnout drát na střeše, nebo ideálně mezi dvěma paneláky, anebo tam aspoň umístit vertikál. O krátkovlnné směrovce s rotátorem můžete uvažovat většinou jen v případě, kdy celý panelák vlastníte.
Je tu však ještě jedna možnost – a mnozí ji využívají. Stačí natáhnout z balkonu či z okna drát na nejbližší strom. Vlastnosti takové antény jsou však často sázkou do loterie. Mnozí se proto ani nepokusí něco takového vyzkoušet.
Jak ukázal náš experiment, každý pokus je lepší, než žádný. Dokonce se vám může při troše štěstí a dodržení jistých podmínek stát, že získáte lepší anténu, než tovární výrobek kolegy umístěný na velké zahradě.
Na anténu za stovku budete potřebovat 20m běžné prádelní šňůry, samozřejmě ocelové potažené plastem, dále alespoň metr koaxiálního kabelu RG 58, jeden PL konektor, a dva libovolné kousky pevnějšího plastu. Barvu šňůry vyberte takovou, aby nebudila zbytečnou pozornost.
Našim čtenářům jistě není třeba vysvětlovat detaily ukotvení antény. Podstatné je, aby byl plášť koaxiálu spojený s kovovým balkonovým zábradlím (popřípadě s radiátorem, pokud nemáte balkon.) Živý vodič kabelu propojíte se začátkem prádelní šňůry. Nejsou třeba žádné baluny ani impedanční přizpůsobení. Druhý konec šňůry upevníte přes izolátor (plastová trubka, kroužek apod.) na blízký strom.
Zásadní vliv na naladění antény má délka šňůry. Experimentálně jsme zjistili, že pro pásmo 80 metrů, které nás nejvíce zajímá, vyhovuje za našich podmínek délka přibližně 18,5 metru. Je to o 1,5 metru méně, než je čtvrtina délky vlny. Nutno dodat, že rozměry +/- 0,3m nejsou nijak kritické. Jakmile jsme šňůru napnuli přidáním uzlu, aby nám ji nesebralo popelářské auto, PSV se ještě zlepšilo. Sklon antény zpravidla nemáte možnost příliš ovlivnit, záleží na tom, v jakém patře bydlíte, případně jak vysoko na strom jste ochotni vylézt. Naše anténa začíná ve druhém patře, tedy v přibližně v sedmi metrech, a končí na smrkové větvi tři metry nad zemí.
Mnozí z vás se možná právě usmívají naivitě této konstrukce. Ano, je to čistá improvizace, avšak výsledek předčil očekávání. S výkonem 25 W se bez problémů dovoláme pod Tatry, což je od nás nějakých 500 km.
Tady jsou výsledky měření a praktické zkušenosti po připojení k radiostanici:
Zavesím koniec šnúry na strom. Stačí, keď urobím slučku okolo konára?
Ahojte,
Nemáte někdo anténu ATAS-120A (Yaesu)? Přemýšlím o ni do paneláku(vnitroblok,ale 6.p), abych mohl jít na krativlny (možnost nataženého drátu bohužel nemám), ale bojím se, že s touto ATASkou tam bude víc rušení, než užitečného signálu (cvičně na SDR a s VHF anténou cokoli pod 75MHz je totálně zarušeno blízkými vysílači (FM Radio..)…
Díky a 73
Martin
S ohledem na cenu ATAS antény bych se raději poohlédl po nějaké MLA.
Ahoj, dívám se na MLA – S (MMT) v.4 a cena je obdobná…a zase bych musel natahovat další koax, ale zase předpokládám, že MLA bude na KV lepší, tak nevím no, ale díky za tip
Můžeš zkusit i Rockloop. Najdeš Googlem.
Funguje také dobře.
Mám podobné podmínky, jestli chceš, dej sem tel. kontakt a můžeme to probrat.
ATAS je mobilní anténa. Proto je tak krátká. Na KV ji sice naladíš, ale na tranzistorák s feritkou toho chytneš možná víc. To už bych tam radši dal nějakou CB pětiosminu nebo půlku a ladil ji tunerem.
Kdyz vidim tu spoustu dotazu, tak se take pridam. Vzhledem k tomu, ze me take ceka KV antena (nejlepe pasma 80-40-20, 15 je asi na ustiplou CB antenu) na nizky barak, mozna by stalo za to udelat clanek s nejakymi priklady. Nejake napady i u nas (http://ok1ike.nagano.cz/soubory/odkazy_anteny.htm) by byly, ale pojmout to obecne, pridat priklad a pripadne na co si dat pozor mozna osvetli problem jeste driv, nez k nemu dojdu…
Jeste me napadla jedna vec. Jak pouzit jednu antenu pro vic vysilacek/prijimacu.
Jednoduše. Stačí anténní přepínač.
Anténní přepínač slouží k přepínání antén, ne stanic. Pro to není stavěn a hrozí odpálení druhé (3) připojené stanice k přepínači při zaklíčování.Už jsem to taky konzultoval a byl jsem důrazně varován! Toto ne!!!
Je to úplně jedno pokud nehodláš přepínat při vysílání tak přepínač antigen nebo přepínač vysílaček je úplně totéž. Velikou roli hraje jestli budeš zrovna na kmitne proudové a nebo napěťové. Běžně jsem používal klasické přepínače dva ku jedné a to ať už sdílením jedna antény pro dva trxy do 100 W Anebo Relátkový 6 ku dvěma.
Ahoj, připravují natažení drátovky na KV. Bohužel, podmínky nejsou ideální (panelák 2p., proti balkónu svah a roští…., ale Zaujalo mě to připojeni stínění na zábradlí. Stačí to jako zem ? Zkoušel jsem a zdá se, že u nás není uzemněné. Zdá se tady, že mám na výběr jen nulák a nebo topení.
Ahoj, na tom, jestli je zábradlí uzemněné, zas tak moc nezáleží. Bude tvořit protiváhu čtvrtvlnné antény. Chce to s malým (5W) výkonem zkusit, jak se bude anténa chovat. Nedá se to vůbec předpovědět. Topení je druhou možností, z principu to bude spíš horší. Připojit stínění koaxiálu na nulák nedává smysl – potřebuješ nějakou hmotu, vodič, trubku, profil, nikoli elektrickou zem. Rádio je často už uzemněné přes mínus pól zdroje, takže by ti chyběla polovina antény.
Já právě uvažují o tom, že udělám meandrovou protiváhu, protože se pokouším tam rozběhat i vertikál s cívkou a právě tam zápasím s protiváhou. Tu drátovku bych měl mít s ununem a za ní proudových balun, tak to zkusím lupnou na topení.
Nicměně, tady mne zaujalo Alternative 2 -The RF Suppressor Ground System: https://helpdesk.flexradio.com/hc/en-us/articles/204779159-Grounding-Systems-in-the-Ham-Shack-Paradigms-Facts-and-Fallacies
Ale zatím si to nedokážu představit prakticky, zda by šlo použít to topenī.
Jeden začátečnický dotaz:
Proč u této antény v tomhle případě není potřeba impedanční přizpůsobení? Myslel jsem si, že zrovna tento typ antén má na svém konci vždy impedanci daleko vyšší.
Díky.
Pokud je dlouhá cca 20 metrů, tak je to λ/4 pro pásmo 80m. A jak je známo, čtvrtvlnná anténa s ideální protiváhou má impedanci 50Ω. Proto třeba pro provoz v pásmu 145MHz stačí na auto proutek cca 50cm a anténa ladí. Nebo jsme si za okno dávali GPčko se třemi šikmými protiváhami a bylo přizpůsobeno.
Na vyšších KV pásmech ta drátovka impedance vyšší mít bude a bez tuneru to asi nepůjde. Možná na přesně rezonančních frekvencích plus mínus okolní vlivy ladit bude, ale tato místa budou velmi úzkopásmová a kdo ví, jestli i v pásmu (určitě ne, pokud drát naladíme do SSB segmentu 80m pásma)
Čtvrtka znamená pro CBčkáře Ground Plane 1/4 kde rezonanční kmitočet je určený délkou zářiče a impedanci dělají protiváhy (zpravidla dálka zářiče +nějakých cca 5%) , jejich úhel se zářičem. pokud je
úhel 90st tak je impedance blíže k 75ti ohmům, se 120st se blíží k 50ti ohmům.
Rothammelové to nejsou.
Proč tu délku antény zjišťovat experimentálně, když jsou na to vzorečky / tabulky?
Na frekvenci, která nás zajímá nejvíc, v tomto případě 80 metrů, je samozřejmě lepší vycházet ze čtvrtiny délky vlny, než postupně odmotávat klubíčko. Protože je však ve hře hodně proměnných (zábradlí, sklon drátu, délka koaxu..,) nejde do celé tak úplně nacpat do vzorečků.
Ale máš pravdu, že není na škodu připomenout výpočet pro ty, kdo už to zapomněli:
300 : frekvence v MHz = délka vlny v metrech
Dále má vliv na délku také výška antény nad zemí, průměr a typ vodiče a také izolace. I holý drát, kdy průměr cca 2mm je pro KV anténu z hlediska širokopásmovosti velmi tenký, má zkracovací činitel cca 0,97 a izolované lanko cca 0,93. Takže trefit to na první pokus by byla náhoda. Chce to, nechat si rezervu, zjistit, kde anténa rezonuje a pak jí ev. přikrátit.
Používal jsem tento typ antény, okolo 20m délky, když jsem bydlel na ubytovně a natáhl jsem jí z balkónu ve 4. patře na plot tenisových kurtů, co byl za ubytovnou. Chodilo to velmi slušně, i na 80m nebyl problém dělat QSO s celou Evropou a to jsem měl TS-130V, tedy QRP zařízení 10W. Pravda, měl jsem i ruční tuner AT-130 a anténa šla doladit i na WARC pásmech.
Důrazně ale doporučuji dát si trochu víc práce s připojením koaxu. Tak, jak je ukázáno na obrázku to považuji jen za provizorní v rámci testu. Koax je takto náchylný ke vzlínání vlhkosti, pokud je připojen venku. Je vhodné použít nějakou krabičku, nemusí být vodotěsná, spíš naopak (nejlepší těsnění je díra) ale pokud možno odolná proti UV záření. A NEZAPOMENOUT na galvanické propojení drátu s uzemněním. Vhodná je vf tlumivka, klidně stačí pár desítek závitů smaltovaného drátu na nějakém tělísku, vykuchaná cívka z relé bez jádra, drátový odpor a pod. Bude to svádět statiku do země přes tu tlumivku, což je lepší, než aby se tomu tak dělo přes vstupní obvody přijímače. A díky indukčnosti má dost velký vf odpor, než aby ovlivnila vyzářený výkon nebo přijímaný signál..
Tehdy v těch ´90 letech bylo na pásmech čisto, bez rušení. Dnes bydlím v paneláku a jak zde již bylo psáno, rušení od různých čínských (a nejen) udělátek je hlavně na 80m S9++. Na experimenty typu uzavřených antén, delta loopů a pod, které jsou rušení odolnější, není prostor. Jsem rád za dipól na střeše. Ale podobný šikmý drát, alias Slooper jsem taky pár let používal, cca 38,5metru, s od oka navinutým UNUNem to chodilo velmi pěkně.
Jedna z možností jak rušení potlačit je použít nějaký QRM eliminátor:
https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=QRM+eliminator
Funguje na principu příjmu rušení pomocnou anténou (např. kus drátu za stolem), vyrovnáním úrovně a otočením fáze oproti rušení z hlavní antény, čímž se odečte a do přijímače jde jen “nerušený” signál. Pro vysílání je průchozí. Na netu je spousta videí, více či méně úspěšné funkčnosti, ale asi to chce taky si s tím pohrát. Možná by to bylo zajímavé téma na test a recenzi zde na webu. Zapojení není příliš složité a myslím, že by mohlo být realizovatelné i v domácích podmínkách.
Doporučoval bych si pročíst tento článeček, kde je vysvětlení délek a impedancí. https://vk6ysf.com/longwire_antenna.htm
Čmelák neví, že z fyzikálního hlediska je nemožné, aby se vznesl do vzduchu. Čmelák to ovšem neví, a proto létá… Stejné je to s touhle “prádelní” anténou. Je důkazem, že jde v každém paneláku snadno zhotovit primitivní anténu bez jakýchkoli přizpůsobovacích prvků, která ladí, a velmi dobře funguje. Právě nutnost různých přizpůsobení, transformačních členů, Pí a Té článků, anténních ladění, je nejčastějším důvodem, proč se panelákoví kolegové ani nepokusí nějak improvizovat.
Na konkrétním a funkčním příkladě se tu ukazuje, že to jde velmi snadno. Anténa by se v principu dala nazvat čtvrtkou, velmi nedokonalým typem “Ground Plane,” který postavit správně na nohy by bylo pro pásmo 80 metrů obtížně realizovatelné i na větší zahradě. Takhle si prostě nějak šikmo visí, a navzdory schématům, výpočtům a grafům prostě skvěle funguje.
Jinak děkuju za zajímavý odkaz, početl jsem si. Může být pro mnohé inspirací k dalším pokusům, proto si dovolím ho sem dát ještě jednou, a česky:
https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&u=https://vk6ysf.com/longwire_antenna.htm&prev=search&pto=aue
Z principu jde o dva protichůdné způsoby. Buďto se anténa trefí do lambda čtvrt a bude mít nízkou impedanci podpořeou nízkou výškou nad zemí a na tom pásmu to pojede bez tuneru, ale s naprosto nejnižší účinností, nebo se trefí anténa v násobcích lambda půl, kdy má anténa nejvyšší impedanci, bez tuneru je neukočírovatelná, ale naopak je na ní nejvyšší napětí a tím i nejvyšší účinnost. Doporučuju prostudovat taky články OK1UFC, kde je to dokonale popisováno. Angláni se v tom článku naopak půlkám vyhýbají jako čert kříži, aby jim to jelo bez tuneru, i když uplně napytel.
Všechno je super, ale co to 9+++ rušení z baráku? Tohle jsem na bytovce zkoušel několiktrát a projdou jen nejsilnější stanice na 40m. 80m utopené pod šumem.
Tenké železné drátky, to musí ladit dobře a fšude 🙂 Já měl měděný drát.
Jo romantika KV, to ale různým Sarumanům a DJ nevysvětlíš. Kdo je odkojený PMR nebo VKV clubem, tak to nepobere.
Moc hezký článek, který mě nejspíš nakopl k vlastnímu experimentu. Díky!
Ahoj, kdysi jsem na Ikeho stránkách objevil zajímavou KV anténu co fungoval na všech pásmech, protože tam byl 50 ohmový odpor. Byla to tzv. “Zázračná anténa” odněkud z Ruska. Pak ji dal pryč, protože všichni tvrdili, že to nemůže fungovat. Ale ono to fungovalo. Možná by se ještě našla tady: http://ok1ike.nagano.cz/soubory/odkazy_anteny.htm
Když se podíváš na antény jako jsou třeba BB6W nebo WD-330x, tak ty jsou taky takto řešené. Někde vyhovují jako kompromis mezi účinností a prostorem, ale tak, jako i vše ostatní, mají své zastánce i odpůrce.
Ne. Ta anténa tam není. Probírala se i na zrušeném CB fóru. Ale anténa s odporem je i na stránkách radio.ok1cjb.cz
Ano, to je něco podobného. Tamto bylo trošičku jiné (délky) ale stejný princip.
pamatuji si, že to bylo na nějakých ruských stránkách…. ale…myslím, že to bylo toto http://www.antentop.org/015html/015_p25.htm obr.2
Ano, to je přesně ono!
Honzo, na to bys mohl vyhrát CB ligu!
OK2HF alias Nevím alis Covid 20 alias 329CB001 a spousty dalších nicků, proč se stydíš za svůj znak?