Wouxun KG-M70 – nejlevnější mobilní dualband

Rádio do auta nebo na samotu u lesa by nemělo být moc drahé. Nemělo by být ani příliš levné, protože nervy máme jenom jedny. Co takhle nový Wouxun M70? Stojí za 3.390 Kč? Jestli čekáte, že se budu rozplývat nad další čínskou radiostanicí, nejspíš vás zklamu. M70ka není dokonalá, ale řekl bych, že za ty peníze stojí.

Nejlevnější vozidlovka, hmmm… Už vidím, jak se mi chystáte napsat, že je tu spousta levnějších, a že jimi čínské e-shopy doslova přetékají. Ano, je to tak. Jenže mnozí z vás už si pravděpodobně takovým nákupem nabili čumák. Ostatně, tady k tomu máme rovnou článek. I ty nejlevnější mobilky nějak fungují, ale když se nad tím zamyslíme, ony vlastně zas tak levné nejsou. Dají se objednat z Asie za 1.500 Kč, ale spíš za 2.000 Kč nebo i více. Ano, zrovna teď si říkáte, jak si hezky připravuju půdu pro nějaký Wouxun, který je taky čínský, jen dražší, ale dovolím si říct, že nejlevnější použitelný.

Ještě vás chvíli nechám a zmíním se o mobilním dualbandu, který jsem měl dlouhý čas jako druhé rádio, kupoval jsem ho několikrát, pod dvěma různými názvy: AnyTone 778 a CRT Micron. Stanice za 3.000 Kč mi jako druhé rádio vcelku vyhovovala. Když jsem ji však vzal na kopec, stávalo se, že ohluchla. No nic, říkal jsem si, je to levné rádio. Teď tu mám před sebou Wouxun M70, který je o necelé čtyři stovky dražší, je to také levné rádio, ale je to daleko lepší rádio! Kvalit Yaesu FTM-300, mého aktuálního hlavního dualbandu, Wouxun samozřejmě nedosahuje, ale svou práci odvádí dobře.

Pojďme se tedy podívat, co si za tři tisíce a kousek donesete domů. Vzhledově je to tlakově odlité kovové pouzdro šedé barvy. Tenhle odstín má firma Wouxun v oblibě – když postavím vedle akumulátor kterékoli jejich novější ručky, má úplně stejnou barvu. Šedá nikoho neurazí ani nenadchne, dalo by se třeba říct, že je to příjemná změna od všech těch černých stanic, ale já mám černou radši. Jenže – stejně jako u auta – barva nejezdí, proto nás budou zajímat úplně jiné věci.

Čelní panel je víceméně klasický. Vlevo analogový potenciometr hlasitosti, pod ním překvapení – poctivý kulatý mikrofonní konektor. Ten už jsem dlouho neviděl, všude samé telefonní konektory, u kterých člověk nikdy neví, kdy se z nich vytrhne kabel. Ne, nevytrhl se mi zatím žádný, ale kulatý konektor, navíc s aretací převlečnou maticí, je milá vzpomínka dávných časů, kdy výrobci ještě nešetřili. Tenhle osmikolík jde ven trochu ztuha, ale jak stanici pořád někde tahám, mikrofon odděleně, už se to lepší.

Dále tu máme indikátor vysílání/příjem a nějaká tlačítka, vezmu to popořádku:

BAND přepíná mezi prvním a druhým řádkem (přijímačem)
V/M přepínání mezi VFO a paměťmi, trochu netypicky “číslo kanálu – kmitočet – název paměti – VFO – číslo kanálu … atd. S tím mě Wouxun trochu štve, protože snad vím sám, jestli chci paměti vidět jako název nebo jako číslo kanálu, a stačilo by mít možnost si to nastavit v MENU. Jenže stejně tak to je i u ručky Q330 atd., takže nezbývá než to vzít na vědomí a ty případné dva stisky navíc přetrpět.
RPT krátkým stiskem vypne jeden řádek – přijímač, dlouhým stiskem udělá ze stanice převaděč. Já to ještě neřekl? Ano, Wouxun M70 má dva nezávislé přijímače a s nimi i možnost Cross Band Repeateru.
PF1 je programovatelné tlačítko, na které si můžete dát SCAN – LAMP – ALARM – SOS – FM RADIO – OFF. Mnozí z vás si tam asi nastaví FM rádio, protože jsem nenašel možnost, jak ho zapnout jinak. Ladění rádia probíhá skenováním, které se spustí krátkým stiskem hvězdičky. Dlouhý stisk hvězdičky (když není FM rádio aktivní) spouští skenování radiostanice. Skenování radiostanice se zapíná dlouhým podržením hvězdičky. Krátký stisk hvězdičky přepne rádio na vstup převaděče – praktická funkce.
Dlouhý stisk PF1 aktivuje funkci MONITOR, tedy zcela otevře squelch pro poslech slabých signálů. Je to prosté: jeden dlouhý stisk monitor zapne, další dlouhý stisk vypne. Tohle chválím.
MENU snad ani nepotřebuje komentář. Slouží nejen pro vstup do nabídky, ale i pro potvrzování volby – proto je zelené – ale to už všichni známe.

Pod menu jsou už jen šipky pro ladění nebo pohyb v nabídce, a vpravo dole pak otočný kanálový volič, který má stejnou funkci, takže si můžete vybrat, co vám lépe vyhovuje, nebo tyhle možnosti libovolně kombinovat. Řehtačka má třeba oproti zmíněnému CRT Micron jemnější, příjemnější, chod.

EXIT slouží ke zrušení volby nebo k ukončení menu.

POWER je oranžové zapínací a vypínací tlačítko, možná až zbytečně výrazné, a klidně by mohlo být rychlejší: pro vypnutí ho musím držet dvě sekundy, pro zapnutí čtyři!

Na zadní straně najdeme PL konektor a 3,5 mm díru na sluchátkový konektor. Oba jsou kryté slušivými neztratitelnými gumovými záslepkami, to je milé. Dále je tu najdeme pod dvěma šroubky datový/programovací konektor a zaslepenou přípravu pro další funkce.

Reproduktor je umístěn na horní straně. Hlasitost je dostatečná, v hlučném prostředí by ale mohla být klidně vyšší. Výrobce uvádí audio výkon 500 mW, což sice většinou stačí, ale není to na nějaké velké machrování. K dispozici je i druhý reproduktor z druhé strany mikrofonu. V MENU si můžeme vybrat, zda chceme mít zapnutý repro ve stanici, na mikrofonu, nebo oba. Při zcela stažené hlasitosti se z reproduktoru ozývá tlumené, ale otravné lupání. Děje se to v okamžiku, kdy nějaký signál otevře squelch anebo když přepínám kanály. Dá se s tím žít, ale pokud nemáte úplně odepsaný sluch, je to otravné. Snad to opraví nějaký sw update.

Na horní straně mikrofonu je nezvykle analogový regulátor hlasitosti. Je tak nenápadný, že jsem ho považoval za gumovou záslepku bez dalšího významu, s nějakým vroubkem uprostřed. Jenže ten vroubek je zubaté kolečko, vyčnívající sotva milimetr, přiměřeně tuhé, aby se netočilo, když nechci. Taková blbost – myslím to kolečko – a jak potěší.

Na mikrofonu dále najdeme dva mechanické přepínače – jeden zamyká tlačítka mikrofonu s výjimkou PTT a druhý zapíná nebo vypíná jejich podsvícení. Pod hlavním PTT tlačítkem je ještě malé nenápadné a zcela zapuštěné PTT tlačítko pro druhý řádek. Zajímavé. Nazval bych ho tlačítkem pro lenochy, kterým se nechce přepínat aktivní kanál tlačítkem BAND (nebo na mikrofonu MAIN.) Na horní hraně mikrofonu najdeme také indikátory vysílání a příjmu. Pak jsou tu obvyklá tlačítka, jejichž výčtem vás nechci unavovat, ostatně foto řekne vše:

Dlouhé podržení křížku zamkne všechna tlačítka na mikrofonu i na stanici (kromě PTT.) To je dobré vědět, zejména pokud se vám to stane nechtěně. Na displeji se objeví symbol klíče.

Displej Wouxunu M70 je tentýž, jaký známe z dražších Wouxun ruček. Jediným rozdílem je maximální jas – u mobilky netřeba hledět na spotřebu – kdy displej září v místnosti až nepříjemně, ale venku se to hodí. Regulace od 1 do 10, já používám stabilně stupeň 9, protože se mi to nechce pořád měnit, ale pokud žijete i v noci, budou se hodit nižší stupně. Displej vyčnívá asi centimetr nad čelní panel a je postavený nastojato, což je daň za opravdu malou šířku stanice. Upřímně, klidně by mohl být nižší, a mobilka ještě kompaktnější, protože horní třetina je využita opravdu mizerně (pouze pokud je zapnuté FM rádio.) Displej by nemusel být ani barevný, protože jediné barvy, které vidíte, jsou černá a tmavě modrá, výjimečně červená (logo a úroveň vysílacího výkonu.) Ale dobře, nebudu nemoderní a řeknu, že tmavě modrý S-metr nevypadá zas tak špatně, stejně jako tmavě červené čárky úrovně vysílacího výkonu.
Znaky na displeji by mohly být klidně tučnější (to je obvyklá stížnost na patkové písmo – já vím,) ale čitelné je to i tak v pohodě. V pravém horním rohu se na displeji zobrazuje napájecí napětí, což je užitečné, a měla by to být samozřejmost u všech mobilních i stolních radiostanic.

Tady máte ukázku rychlosti skenování:

Rádiové vlastnosti jsou samozřejmě to, co nás u radiostanice zajímá nejvíc, protože co se stanicí, která sice dobře vypadá, ale při používání bychom na ni nejradši šlápli. Wouxun M70 je naštěstí docela v pohodě – to říkám po dvouměsíční zkušenosti. Oba přijímače jsou typu SDR, takže už ne superhety. S připojenou Diamondkou X-50 umístěnou na sídlištním balkóně nemá žádný problém, rádio se nezahlcuje, citlivost výborná. Zatím jsem se nedostal na kopec se stožárem plným antén, takže odtamtud poznatky nemám, ale když vezmu v úvahu, že na zmíněné Diamondce se zčásti nebo zcela zahltí většina levnějších ruček, vychází z toho Wouxun docela odolně a tudíž použitelně. U jedné stanice z těch desítek, které jsem na M70 poslouchal, jsem pravidelně zaznamenával nepříjemné zkreslení zvuku (patrně příliš velký zdvih,) zatímco Yaesu FTM-300 se s tím vypořádala.

Vysílací výkon Wouxunu M70 je 25 W a lze ho snížit na (odhadem) 5 W. Wouxun M70 nemá ventilátor, takže se přiznám, že jsem k jeho teplotní bilanci ze začátku přistupoval s nedůvěrou, pamětliv zkušenosti s CRT Micron, který se dokázal zejména v létě nehezky zahřát i při pouhém příjmu, o vysílání ani nemluvě – tam přišla vhod žlutá výstraha na horký povrch, nalepená na stanici. Wouxun M70 je docela jiná pohádka. Na příjem je úplně chladný, ale to se od slušné stanice očekává. Schválně jsem ho trápil při vysílání na plných 25 W, dělal dlouhé relace a snažil se stanici vyprovokovat k vysokým teplotám v domnění, že si na ní v recenzi smlsnu. Jenže milý Wouxun se zahřívá jen velmi zvolna, a ani po půlhodinovém spojení není povrch na dotek nepříjemný. Snad je to nějakou lepší účinností koncového stupně, nebo nevím, protože povrch stanice není velký a spodní žebrování to nevytrhne. Fyzika se nedá oblafnout. Jak říkám, je tu velký rozdíl mezi KG-M70 a CRT Micron/AnyTone 778.)

Wouxun M70 funguje dobře i na sdílených kanálech, které jsou zejména v pásmu 2 metrů hodně vzdálené amatérskému pásmu a třeba takový Icom IC-705 zde kvůli ochraně koncového stupně vysílá sotva pár miliwatty.

Parametry Wouxunu KG-M70:

Programovat paměti lze buď ručně, anebo pomocí softwaru výrobce, ke kterému budete potřebovat speciální programovací kabel za pár stovek.

Co říci závěrem? Pokud by byly ještě k mání zachovalé bazarové mobilní dualbandy typu Yaesu FT-7800 za cenu kolem 3000 Kč, koupil bych si Yaesu. Jenže už před lety měla na bazaru každá druhá problém s řehtačkou, takže kdo ví, jak by to s nimi vypadalo dnes. Na bazaru se tu a tam objeví moderní FTM-6000, ale tam už se bavíme o ceně téměř dvojnásobné oproti Wouxunu M70.

Jak bylo řečeno v úvodu, rozplývat se nad Wouxunem M70 nebudu. Není a nebude oblíbenější než moje Yaesu FTM-300, ale jako druhé rádio, které hodím do batohu a vezmu na chatu nebo zamontuju do auta, je Wouxun M70 v pohodě.

Plusy:

• dva nezávislé přijímače (na jednom můžete poslouchat a na druhém zároveň skenovat apod.)
• kompaktní velikost
• nijak extrémně se nezahřívá
• dobrá citlivost
• dobrá nechanická i radiová odolnost
• kvalitní zpracování
• na mobilní dualband nízká cena
• nesrovnatelně lepší než levné čínské mobilky
• nenápadné gumové nožičky (pro případ, že nevyužijeme dodávaný montážní držák)

Mínusy:

• chybí letecké pásmo
• lupání v repro při otevření squelche nebo ladění, když mám hlasitost na minimu
• nevyužitá horní třetina displeje
• nevyužité barvy displeje (mohl být klidně černobílý)
• pouze jedno programovatelné tlačítko
• nemožnost regulace hlasitosti každého přijímače zvlášť
• otravný trojtón po zapnutí (když zapomenu ztlumit hlasitost)

Za poskytnutí radiostanice k testování děkuju firmě Elix. Wouxun KG-M70 si můžete zakoupit zde.