Jak vysílat s mobilem bez mobilní sítě?

Tuhle otázku jsem si pokládal už v roce 1996, když jsem v ruce držel svoji první Motorolu. Pořídil jsem si ji, ačkoli tenkrát v Lomnici nad Popelkou, kde jsme bydleli, nebyl ještě žádný signál. Motorola TX 770, takzvaná “žehlička,” byla na dnešní poměry úplně hloupá, dokonce neuměla ani odesílat SMS zprávy, měla však jednu zajímavou funkci. Na displeji svítilo přeškrtnuté kolečko, které v případě, že je přítomen GSM signál, začne blikat. Fungovalo to i bez SIM karty – tenkrát ještě té o velikosti kreditní karty.

Každý den jsem vyhlížel, jestli se přeškrtnuté kolečko rozbliká, a někdy už se mi po delším zírání zdálo, že zablikalo, ale bohužel, furt nic, a to i přesto, že na kopci Táboře (678 m.n.m.) stál už pár měsíců vedle krásné historické rozhledny hnusný vysoký stožár. V dnešní krajině plné takových stožárů už to nikomu asi nepřijde, ale na tu hrůzu na Táboře jsem si nezvykl ani po téměř třiceti letech.

Měl jsem tenkrát v ruce mobilní telefon, v podstatě plně funkční mobilní radiostanici, ale zkonstruovaný jako každý jiný mobil, tedy bez SIM karty k ničemu. Uvažoval jsem jak tu “vysílačku” v mobilu zprovoznit, sbíral informace, což bylo tenkrát docela těžké, protože Google ještě neexistoval – divné, že?! Abych to zkrátil, na nic jsem nepřišel. Zjistil jsem jen, že GSM je šifrované, a výrobce by musel zcela překopat firmware, aby donutil mobily komunikovat mezi sebou jako běžné vysílačky.

Jednoho krásného dne se kolečko konečně rozblikalo, a já přestal filozofovat o jiných možnostech využití mobilního přístroje, který je bez SIM karty mrtvou zbytečnou věcí. Naklusal jsem jako poslušná ovečka do místní firmy PAN, kde jsem si za 3680 korun koupil SIM kartu EuroTelu a objednal paušál za 714 korun, ve kterém nebyly žádné volné minuty, prostě nic. Možná se dokonce platilo i za příchozí hovory, na to už si přesně nevzpomínám, ale to je fuk. Faktem je, že myšlenku mobilu jako vysílačky jsem dočista opustil.

Znovu jsem si na to vzpomněl včera, když byl představen chytrý mobil Xiaomi 15T. Nic zvláštního, jen další placka v řadě, která jen těžko zákazníka něčím ohromí, řeklo by se. Jenže pak čtu dál a tam se píše, že tenhle mobil má v sobě vysílačku. Hmmm, nuda, říkám si a mám přitom v paměti podivné pokusy některých výrobců implementovat do mobilů PMR nebo nějakou formu Baofengu. Výsledkem byly vždy podivné tlusté hybridy s nevzhlednou anténou. Xiaomi 15T na to jde jinak. Mám prozatím málo informací, ale zdá se, že někdo konečně oživil myšlenku, která mě napadla v roce 1996, totiž využít radiovou část v mobilním telefonu jako prostou vysílačku.

Tady jsou prozatím známé informace o téhle novince:

Xiaomi 15T a 15T Pro umí volat i bez mobilního signálu díky funkci Xiaomi Offline Communication. Jde o technologii, která umožňuje přímou komunikaci mezi dvěma kompatibilními zařízeními bez nutnosti mobilní sítě, Wi-Fi nebo internetu.

Jak to funguje:

• Vysílačkový režim: Telefony se chovají jako digitální vysílačky. Používají vlastní komunikační protokol pro přímé spojení.
• Dosah:
  • Xiaomi 15T Pro: až 1,9 km v otevřeném terénu
  • Xiaomi 15T: až 1,3 km
• Podmínky: Funguje pouze mezi zařízeními Xiaomi, která tuto funkci podporují (např. 15T a 15T Pro).
• Využití: Ideální pro turistiku, hory, krizové situace, nebo místa bez pokrytí.

Technické pozadí:

• Surge T1S Tuner: speciální čip pro optimalizaci signálu
• Super Antenna Array: pokročilý anténní systém
• AI Smart Antenna Switching: inteligentní přepínání mezi dostupnými signály (GPS, Bluetooth, Wi-Fi)

Tato funkce je zatím unikátní v rámci Xiaomi a představuje zajímavý krok směrem k větší nezávislosti na operátorech.

Co k tomu dodat? Snad jen, že konečně je tu nějaká funkce, která je opravdu zajímavá. Mobilní telefon zcela nezávislý úplně na všem, co z něho v případě výpadku činí nepotřebný kus plastu. Vysílačka, která funguje vždy a všude. Má to jen malou chybu – mluvit spolu dokáží pouze dva Xiaomi 15T. Kromě toho výrobce uvádí, že telefon i pro tuto komunikaci vyžaduje SIM kartu a přihlášený účet Xiaomi, a to i přesto je ze specifikací zřejmé, že telefon při této funkci nevyužívá žádnou síť.

Uvidíme, zda se tato tak trochu archaická funkce v dnešní době všudypřítomných sítí ujme, a přidají se třeba další výrobci. Před časem proběhla zpráva, že to zkouší i Vivo, další čínský výrobce mobilů.

Pro nás, radioamatéry, je to každopádně věc docela zajímavá, a to i přesto, že se s ní nedá dovolat na “hocpot.”