Nouzová komunikace – několik základních pokynů a rad

Na základě našeho předchozího článku se nám ozval čtenář, který má téma zpracované po svém. Zde je jeho text:

Spojení pro nouzové účely je nejlépe provádět za pomoci tzv. sdílených kmitočtů. Je to proto, že těmito pojítky disponuje široká veřejnost, respektive lze toto předpokládat. Radioamatérské licencované kmitočty jsou dobré, avšak kolik občanů disponuje licencí a zařízením. Spojení za pomocí internetu, satelitů atd. bych vůbec vyloučil jako možnost. V případě nenadálých událostí, konfliktů atd. jsou nejlepší zařízení ta, která jsou schopná pracovat v tzv. autonomním provozu či režimu. Tedy samostatně.

Pro účely spojení je možné využít sdílených a již vžitých kmitočtů v oblasti VKV. Tedy kolem pásma 440 – 450 MHz. A dále občanské pásmo CB v krátkovlnném rozsahu (KV). Kmitočet 26 – 28 MHz. Je dobré při nákupu zařízení zvolit osvědčenou značku a typ. Dále použít v provozu již zaběhnutý obor kmitočtů. Nespoléhat na nové kanály, které nemusí mít každý. Je nutné vždy brát v úvahu, že pro efektivitu spojení, domluvu s účastníky o stavu věcí atd., je nutné používat nejrozšířenější a nejběžnější kmitočty či kanály.

Pásmo VKV  446 MHz
V tomto pásmu je vžitý název pro zařízení PMR radiostanice. Jsou to malá, dostupná zařízení, určená pro krátký dosah. Při znalosti podmínek šíření těchto kmitočtů však můžeme dosáhnout spojení běžně i na stovky kilometrů. Je však nutné využívat tzv. výškový zisk a pro vysílání zvolit vhodné místo někde na kopci, ze kterého je rozhled po kraji. Je dobré, pokud má protistanice podobné podmínky. Ze střechy sedmipatrového panelového domu jsme běžně dělali spojení na vzdálenost cca 350 km.

Vzdálenost uskutečnitelného spojení jinak závisí na terénních překážkách. V zastavěné ploše jako je město, to může být třeba jenom pár set metrů. Na rovné ploše s malou zástavbou, malým zárůstem stromů, to je běžně deset až dvacet kilometrů. Někdy stačí si najít místo o dva metry výše nad okolním terénem, vylézt na strom a podobně a dosah radiostaničky se výrazně zvýší. 

Pro účely nouze jsou dobré radiostaničky PMR, do kterých se vkládají akumulátory typu AA, nebo AAA. Tyto lze nabít mimo zařízení na příklad ze solárních panelů. Vše je nutné si promyslet dopředu, vyrobit, či nakoupit hotové. Nečekat, až se krizová situace dostaví ! Štěstí přeje připraveným !

Občanské pásmo CB
Jedná se o pásmo na konci krátkovlnného rozsahu. Vlna se šíří dvěma způsoby. Povrchově, do vzdálenosti mnoha desítek kilometrů. A prostorově, odrazem od ionosféry, do vzdálenosti tisíců kilometrů. Mnohdy, dle konkrétních podmínek, se dovoláte s minimálním výkonem po celém světě. Pro úspěch spojení je však nutné mít i určité znalosti v oboru radiotechniky, minimálně znát podmínky šíření vln v čase a prostoru. A dále je nutné umět nastavit (vyladit) zařízení, tj. přenosový řetězec od transceiveru po anténu. V tomto pásmu je k práci možné využít jak ruční transceivery (menší dosah, podobně jako PMR), tak i základnové transceivery. Tyto již pracují do velkých antén. Antény mají geometrické rozměry podle kmitočtu, délky vlny, na kterém pracují (rezonují).

K takové radiostanici potřebujeme napájecí zdroj 13,8 V (voltů), pro případ nouze zálohovaný ještě vhodným akumulátorem. Měřící přístroj pro nastavení a kontrolu antény. Dále kabeláž na propojení radiostanice s anténou. Zde musíme dodržet charakteristickou impedanci vedení, která je stanovena na 50 Ohmů (koaxiální kabely RG 58 a nebo s menším útlumem RG 213). A samozřejmě vhodnou anténu, která se staví na střešní stožár.

Někdy, pro dosažení spojení na větší vzdálenost a nebo pro proniknutí místním rušením, se zapojuje za radiostanici ještě zesilovač výkonu. Transceivery mají stanovený vysílací výkon 4 Watty. S pomocí VF zesilovačů výkonu se můžeme dostat i na 100 a více Wattů. Na zvýšenou spotřebu musí být však dimenzován napájecí zdroj.

Pamatujme ! Vysílat je možné pouze do vyladěné antény ! Jinak můžeme zničit koncovou část vysílacího zařízení !

Dále je vhodné, pro případ nouze (výpadku sítě), zajistit dobíjení záložního akumulátoru z nějakého agregátu a nebo solárního panelu.

S výše popsaným zařízením CB, vyladěním celého přenosového řetězce, je možné zajistit spojení buněk (všech účastníků) po celé republice. Antény je opět vhodné montovat co nejvýše, na stožáry, výškové budovy atd. Ze sedmipatrového panelového domu, kde byla anténa montována ještě na stožáru, jsem běžně dosahoval spojení po celé Evropě, do Ruska, Kanady. Dokonce v roce 1999 dne 1. ledna v ranních hodinách i na japonské ostrovy.
 
A poslední a důležitá věc. Je dobré mít doma kvalitní radiopřijímač s několika sadami náhradních baterií. Nejlépe s rozsahy KV pro monitoring minimálně evropských stanic. 

73! Lovec jelenů