Satelity, BKG a legrace s pány Yagim a Udou

To, že existuje satelitní provoz jsem tak nějak věděl. Zatím jsem ale většinu svého radioamatérského času strávil na krátkých vlnách, které mi přijdou nejzajímavější. Cca dva roky zpět jsem podlehl kouzlu telegrafie. Co se týče rychlosti, zvládám teď zhruba 15 slov za minutu při běžné konverzaci, a co se týče kontestového provozu a při aktivacích FloraFauna a POTA (což jsou moje nejoblíbenější aktivity) tak tam při čtení volacích značek chytám zhruba 20-25 slov za minutu. Žádný hvězdný výsledky, ale je to dost na to, abych si venkovní CW aktivace užíval.

Protože na telegrafii je největší výzva přijímat a nikoli vysílat, vysílání trénuju prakticky jen když jsem na pásmu. Co se týče příjmu, tak tam můj trénink spočívá hlavně v tom, že si ve volných chvílích, například při vaření, při venkovních sólo procházkách apod. , pouštím na YouTube videa jiných operátorů z aktivací POTA, SOTA atd. a nebo poslouchám v morseovce knížku Marťan od Andyho Weira. Čím víc toho poslouchám, tím víc mi samozřejmě YouTube nabízí související obsah, díky čemuž neunikl mojí pozornosti kanál Forresta KI7QCF. Forrest je Američan, který zasvětil svůj YouTube kanál propagaci telegrafie (CW) a řekl bych, že se mu to docela daří.

Kromě jiného Forrest založil něco, co se jmenuje Brass Knuckle Gang (BKG). Jedná se o takový sranda klub, který sdružuje telegrafisty pracující na 2m, protože vstupní bariéra pro 2m CW je dneska třeba jen čínská, milovaná i nenáviděná ručka Quansheng s upraveným firmwarem, tudíž není potřeba žádné super sofistikované, tedy drahé, zařízení, jako tomu bylo dříve. Členem BKG se může stát každý, kdo úspěšně naváže spojení s již existujícím BKG operátorem na 2m, nebo přes satelit, pochopitelně módem CW.

No a protože kromě videí od Forresta koukám, (teda spíš poslouchám) Youtube kanál Thomase K4SWL, který natáčí prakticky všechny svoje outdoor aktivace POTA, SOTA, atd., má taky web, kde kromě svých článků publikuje i příspěvky ostatních. No a díky tomu jsem narazil na tenhle článek (anglicky) od Joshe VE3YTX https://qrper.com/2026/09/a-new-hams-guide-to-overcomplicating-everything-2m-satellite-cw-to-get-in-a-gang/

Josh je začínající radioamatér a popisuje ve svém článku, že prozkoumává různá odvětví HAM hobby a protože se chtěl stát členem BKG, kouknul na mapu členů na webu BKG, aby zjistil kde se nachází nejbližší člen, aby se jím také mohl stát. Zjistil ale, že je to cca 200 mil daleko, tudíž pro něj na 2m nedostupné. A tak mu na Discordu BKG (Discord je chatovací platforma), poradili, že by to mohl zkusit přes satelit. Protože o satelitním provozu dosud ale neslyšel, šel zjišťovat jak to vlastně funguje a když nastudoval základní info, hned se dal do výroby Yagi-Uda antény pro satelitní provoz. Nakonec to dobře dopadlo a už má taky svoje BKG členské číslo. Proč to ale celé píšu je to, že mě to inspirovalo k tomu zkusit  satelitní provoz (a třeba se stát později členem BKG) taktéž.

Stavba antény

Na začátku bylo potřeba postavit nějakou anténu. I jal jsem se hledati na internetech nějaký pěkný návod na jednoduchou, podomácku vyrobitelnou a ideálně lehce rozebíratelnou, anténu pro satelitní provoz. Našel jsem moc hezky zpracovaný návod od IK3ITB https://ik3itb.com/en/projects/hardware/arrow-antenna-you-can-build/ a rozhodl se ho realizovat. Nářadí mám, levej taky nejsem, takže hurá nakupovat materiál. Návod si žádá 4mm hliníkové pruty (což mohou být např. hliníkové svařovací dráty). Protože jsem chtěl využít setrvačnosti a nadšení, hledal jsem hned místní prodejce svařovací techniky, ale ti prodávali jen celá balení svařovacích drátů, kde jich bylo vždy kolem stovky. Navíc jsou standartně v délkách 1000mm, ale v návodu je nejdelší prvek dlouhý 1020 mm, což nestačí. Takže jsem přemýšlel kde koupit něco podobného a napadlo mě, že jsem nějaké hliníkové pruty a trubičky snad viděl kdysi v místním hobbymarketu. Spočítal jsem si jakou délku potřebuji celkem pro všechny prvky a šel na nákup.

4mm hliníkový prut neměli, takže jsem vzal 6mm hliníkovou eloxovanou trubičku. V obchodě s elektro materiálem jsem koupil kruhovou chráničku 25mm, klipsy k ní a krabičky pro uložení dipólů (vyzařovacích prvků). Ještě jsem musel objednat RG316 koaxiální kabel který bude použit uvnitř krabiček pro namotání choků (nevím jestli to má český název) a pak jsem se dal do práce. Většinu času jsem postupoval podle návodu, ale protože je pro mě velikou prioritou aby anténa byla rozebíratelná (protože se dá lépe uskladnit a taky přenášet, pro případ že bych chtěl provozovat satelity z venku a anténa se vešla třeba na batoh), tak jsem v průběhu stavby udělal určité úpravy.

Ve verzi která je popsána v návodu jsou vyzařovací prvky napevno spojené s ráhnem, což znamená, že ten dipól na ráhně bude pořád trčet a zabírat místo. Já chtěl mít i ten dipól sundavací, takže jsem na konec trubičky našrouboval metrický šroub M4. Průměr díry byl akorát a s trochou síly šlo do hliníku šroub docela hezky a pevně zašroubovat. Šroubu jsem pak uřízl hlavičku. Dovnitř krabičky pro dipól jsem umístil prodlužovací matici M4x20 do které se vyzařovací prvek pak šroubuje. Tím jsem docílil toho, že i vyzařovací prvky dipólu můžu sundat a ráhno je jen v podstatě trubka s krabičkami pro dipóly a nic z toho do stran netrčí. Krása.

Protože mě zajímalo, jakým způsobem anténa typu Yagi-Uda funguje, dal jsem návod k přečtení jazykovému modelu (dneska je moderní tomu říkat AI, tedy „umělé inteligenci“). Ten mi to trpělivě vysvětloval, a zároveň poukázal na to, že choke pro pásmo VHF má podle návodu málo závitů a poradil mi a propočítal, kolik bych jich měl namotat pro optimální funkci. Protože nejsem anténář, rozhodl jsem se mu věřit a zkusit to. Zároveň při vysvětlování teorie jen tak mimochodem zmínil, že tloušťka prvků má pro naladění antény také význam. Nad tím mě nenapadlo přemýšlet, ale vlastně to dává smysl, protože kdybych to vyhnal do extrému a použil trubky například o průměru 10 cm určitě by to geometrii antény změnilo. Protože mě nenapadlo, že by to mohl být problém, nakoupil a použil jsem prostě ten průměr prvků, který jsem byl schopen sehnat. Takže jsem se šel zeptat jaký vliv bude mít změna ze 4 mm na 6 mm. Protože prvky už jsem měl nařezané na přesné délky, měl jsem obavu co dostanu za odpověď, protože se mohlo stát, že budou moc krátké a budu muset všechny prvky předělat v momentě, už jsem je měl i přidělané a zafixované na klipsech.

Výsledkem doporučení bylo, abych všechny prvky kromě reflektoru, zkrátil o jeden až dva mm. Protože taková změna délky není moc, podle AI jsem měl zkusit anténu nejdříve změřit pomocí VNA, protože existovala šance, že se nic krátit nebude muset. Po 3 dlouhých dnech čekání na koaxiální kabel RG316 pro namotání choků, jsem hned poté, co kabel dorazil, cívky namotal a dal se do měření pomocí nanoVNA.

UHF část

Začal jsem UHF půlkou. Po připojení mě však překvapil poněkud nesmyslný obrazec na Smithově diagramu a SWR na hodnotě kolem 1:8. Přišlo mi to velmi zvláštní, aby rozdíl dvou milimetrů v tloušťce prvků způsobil takový razantní skok v činiteli stojatých vln. Multimetr nehlásil zkrat mezi oběma půlkami vyzařovacího dipólu, takže jsem šel znovu brečet ke Gemini. Odpověď byla něco jako: Tvoje intuice je správná, takhle malý rozdíl v délce prvků, nemůže způsobit takové SWR, něco máš blbě. Tady máš seznam pravděpodobných závad, takže běž hledat, hodně štěstí.

Hledání naštěstí netrvalo dlouho. Ukázalo se, že se asi při manipulaci ukroutil živý (střední) vodič u BNC konektoru uvnitř krabičky s chokem. Vizuálně to vypadalo, že je to zapájené, ale když jsem s tím zkusil zahýbat pinzetou, ukázalo se, že vodič je zlomený a tím pádem visel ve vzduchu, nebo na nějakém vlásku. Oprava trvala jen chvilku, připojil jsem znovu VNA a tohle byl výsledek:

Na první pohled to vypadá docela dobře, jenže ten zlom (kopec) napravo je zhruba uprostřed UHF pásma, nikoli nad ním, takže bylo nějak potřeba ho posunout až nad 440MHz. To je mimochodem přesně to před čím mě jazykový model varoval – že použití tlustších prvků posune tu frekvenci níž a bude nejspíš potřeba zářič a reflektory zkrátit. Zeptal jsem se o kolik, a prý že o cca 1mm z každé strany posune ten kmitočet cca o 5MHz nahoru. Tak jsem prvky sundal z ráhna, odměřil posuvným měřítkem 1mm a pilníkem upižlal ve svěráku. Docela zdlouhavá prácička. Pln očekávání jsem nacvaknul prvky zpět na ráhno a šel znovu měřit.

Jazykový model nekecal, kmitočet se posunul, ale asi jen o 1,5MHz, takže trapas. Protože jsem měl po ruce 3 různé koaxiální kablíky různých délek (15cm, 30cm a 2m) pro propojení mezi VNA a anténou, jen tak ze zvědavosti jsem zkusil postupně pro propojení VNA a antény použít všechny 3 kablíky a pokaždé jsem dostal jiné výsledky. To mě trochu zarazilo. Šel jsem se zeptat jak je to možné. Dozvěděl jsem se, že prý s každou délkou lambda/4 na kabelu se všechno otočí obráceně (malá impedance se stane velkou a kapacitace se stane induktancí). A protože jsem měl VNA zkalibrováno bez připojeného kabelu, měřil jsem vlastně nejen anténu, ale zároveň i ten kabel, který mi „kazil“ výsledky. Řešením bylo zkalibrovat VNA s připojeným propojovacím kabelem, který použiju pro připojení k anténě, čímž se vykompenzuje vliv kabelu. Takže jsem VNA zkalibroval a dal si další kolo měření.

Po kalibraci se změnilo mnohé: SWR v „nejnižším bodě“ kleslo z 1:1.7 na 1:1.3 a zároveň se z příkrého nárůstu SWR po „zlomové frekvenci“ stal o dost menší kopeček než byl před kalibrací. Zlomový kmitočet se ale nezměnil a ležel pořád kousek nad středem UHF HAM pásma, takže bylo potřeba s tím ještě hnout a že prý mam odebrat další 2mm ze všech prvků kromě reflektoru. Takže jsem šel na další kolo pižlání prvek po prvku. Z pohledu změny frekvence se nestalo opět téměř nic, a zároveň se zvýšil za zlomem kopeček SWR směrem k horšímu. 

Po dalším kole konzultací s Gemini mi bylo doporučeno odebrat další 4mm (2mm z každé strany). To už bylo dost na to, abych to nepižlal pilníkem, takže jsem to vzal pilkou na železo. Sice mi bylo doporučeno neodebírat celé 4mm najednou, ale dělat to postupně. Nicméně už jsem začínal být línej to dělat po kouskách, tak jsem odebral 1,75mm z obou stran, ze všech prvků. 

Konečně jsem se začal dostávat tam kam jsem chtěl – zlomový kmitočet se posunul kousek nad 440MHz, ale na VNA to vykazovalo pořád příliš induktance. Rada jazykového modelu byla udržet v krabičce s chokem co nejkratší nestíněné propoje koaxiálním kabelem – prostě udržet odizolované části co nejkratší, protože se to pak prý chová jako tlumivka v serii a kazí to věci (zvlášť na UHF pásmu – čím vyšši frekvence, tím je tenhle fenomén horší). Takže jsem podle rady zkrátil všechny vnitřní propoje co to jen šlo. A skutečně to ještě trochu pomohlo. Poslední věc se mi nezdála – Gemini po mě nechtěl celou dobu zkrátit reflektor, ale když jsem ho konfontoval, že mi to přijde divné, protože ty prvky mezi sebou interagují, uznal, že bych měl proporcionálně zkrátit i reflektor, což jsem udělal. Nakonec jsem zakotvil na průměrném SWR 1:1.4 pro UHF část antény a říkal jsem si, že to je dostatečné a že už se do toho víc nebudu montovat, abych to spíš jen už nezhoršil (zvlášť když tomu rozumím jak koza petrželi).  Na grafu to vypadalo asi nějak takhle:

VHF část

Pro VHF část antény je příběh naštěstí velmi krátký – všechno vypadalo fajn na první pokus a nic nebylo třeba měnit, i SWR je moc pěkné

Jak to teda vypadá?

Tady si dovoluji ukázat jak anténa vypadá, rozložená, tak, že se dá snadno přenášet. Ráhno má 125cm (šlo by to ještě rozdělit na menší části, ale zase by to při dávání dohromady znamenalo víc kroků a já jsem dost línej):

Jak to teda vypadá?

Tady si dovoluji ukázat jak anténa vypadá, rozložená, tak, že se dá snadno přenášet. Ráhno má 125cm (šlo by to ještě rozdělit na menší části, ale zase by to při dávání dohromady znamenalo víc kroků a já jsem dost línej):

A tady složená v akci:

Co dál?

Anténa je postavená, vypadá pěkně a tak nějak ladí. Stavbu jsem realizoval zhruba v průběhu jednoho týdne po večerech a ve volných chvílích. Pro příště bych použil tužší krabičky pro uložení choků, protože ty elektrikářské co tam mám sice plní účel, ale občas se trochu kroutí, protože nejsou z pevného plastu (Joo já vím, měl jsem si to vytisknout, ale nemám 3D tiskárnu a potřeboval jsem to postavit samozřejmě TEĎ HNED, takže žádný ztrácení času se sháněním někoho kdo mi to vymodeluje a vytiskne :D). 

Další zkušenost co si odnáším je – zkalibruj si VNA včetně propojovacího kabelu, jinak dostaneš nepřesné výsledky. Taky jsem se dozvěděl něco málo navíc o Yagi-Uda anténě. Ne moc, ale alespoň trochu. Jestli mi Gemini kecal nebo ne, nedokážu posoudit, ale při vysvětlování se oháněl matematikou a zněl přesvědčivě (bacha, to jazykové modely umí, znít přesvědčivě, i když si právě zrovna vymýšlí nebo přímo lže). No a konečné SWR vypadalo použitelně na obou pásmech. 

Rozhodně bych svůj zdokumentovaný postup nechtěl prezentovat jako návod. Chtěl jsem spíš ukázat detailně jak jsem postupoval, možná i blbě, takže mi klidně dejte v komentáři bídu, ale o tom HAM radio je – experimenty, které ne vždy skončí úspěchem na první dobrou. Tady to naštěstí dopadlo dobře. Jak anténa funguje v provozu třeba napíšu příště, až jí vyzkouším v reálném satelitním provozu (o kterém toho ještě mnoho nevím, ale makám na tom).

A co BKG, stanu se členem? Ještě nevím, možná, třeba právě někdy přes ten satelit, ale faktem je, že článek od VE3YTX byla moje vstupenka pro to se o satelity začít zajímat a zkusit zase něco nového. 

Pořád mě fascinuje, co všechno na poli HAM hobby jde dělat. Pokud tě omrzela aktivita kterou si doteď dělal, vyzkoušej nový mód, postav novou anténu, zařízení, nebo vyzkoušej novou aktivitu, která pro tebe bude výzvou. Mě naštěstí moje dosavadní aktivity na krátkých vlnách a telegrafie zatím neomrzely, a přidat si něco dalšího do arzenálu zkušeností je fajn!

Učení, experimentům a posouvání se zdar!

Filip OK1GOD