Ve spolupráci s Pavlem OK1BRE jsme realizovali jednoduchý dualband dipól pro pásma 2m/70cm; pokryje rovněž spolehlivě PMR a UHF sdílenky.
Jde o klasický návrh s aktivně napájeným dipólem pro 2m a parazitně buzeným prvkem pro druhé pásmo.
Konstrukčně je anténa řešena z topenářských Cu trubek o vnějším průměru 12mm a tloušťce stěny 1mm. Prvky jsou uchycené v elektroinstalační krabici pomocí 3D tištěného přípravku.
Nákres v mm a výsledky simulace z CST Studio Suite (kontrolní NEC4 poskytuje velmi podobné výsledky) :
Simulace ukazuje RL < 10 dB v rozsahu 139 – 153 MHz a 425 – 452 MHz. Na frekvencích VHF sdílenek je již RL kolem 3.5 dB resp. VSWR 5.
V pásmu 2m je anténa v azimutální rovině všesměrová se učebnicovým ziskem kolem 2.15 dBi (λ/2 dipól). V pásmu 70cm se delší prvek chová jako reflektor a anténa vykazuje mírnou asymetrii se zvýšeným ziskem ve směru kratšího prvku. Zisk je 3 – 6.7 dBi.
Vyzařovací diagram v pásmu 2m:
Vyzařovací diagram v pásmu 70cm (kratší prvek je z pohledu diagramu vlevo:)
Měření (zde se omlouvám za mizernou kvalitu fotek a ani nebyl čas propojit NanoVNA s PC) podporuje numerický model:
Konstrukci pěkně zpracoval OK1BRE, který anténu používá ve svém domácím QTH. Pro montáž využil elektroinstalační krabici, kterou našel přímo s požadovanou roztečí středů trubek 50mm.
Trubky jsou uvnitř drženy přípravkem vytisknutým na 3D tiskárně, prošroubovaným ke krabici (simulací bylo ověřeno, že šrouby mají jen zanedbatelný vliv na impedanční parametry). Anténu je samozřejmě vhodné doplnit tlumivkou plášťových proudů, zde jsou využity ferity, alternativou je vzduchová cívka z koaxu („ugly choke“).
Anténám zdar!
Pavel & Pavel OK1HEV & OK1BRE
Tuhle anténu podle návodu už jsem párkrát postavil a musím říct, že funguje překvapivě dobře na obou pásmech. Jednu z nich mám aktuálně nasazenou v Praze na SDR přijímači a i v tomhle rušeném prostředí to hraje fakt slušně.
Na 70 cm bez problémů slyší převaděč z Pradědu a na 2 m bere Suchý vrch. Občas to dokonce bere i německé převaděče. Na tak jednoduchou konstrukci, pár kusů materiálu a minimum ladění je to za mě hodně dobrý poměr výkon/cena. Dá se to udělat za chvíli a výsledek není jen “nějaký drát”, ale použitelná anténa, kterou lze fakt nechat běžet trvale.
Pořídil jsem prakticky totéž, jen posunuté ladění na sdilaky, 172 atd.
Jestli jsi to koupil u OK5IM jako nové, pak tedy obdiv! Já bych si totéž udělal z drátu do Kč 100. Nejdražší by byl koax a konektor.
Popravdě jsem to okopíroval od kluka který si to od nich koupil, jemně doladil přes nanoVNA, fotka je ilustrační z jejich webu, 1200 bych za to nedal. prvky z rozebrané antény , koaxu mám špulku z práce, trochu vopruz byly ty izolační uchyty
Diky za pěknou konstrukci. Trochu jsem si ji překopal na to co mi zrovna leží na stole(mamut, metr, 3d tiskárna). Prozatím to má za sebou jenom test na nanovna a příjmem ale vypadá to solidně, vysílací test večer.
A dnes si uděláme analýzu téhle dualband antény. Stay tuned. Kdo řekne, kde je k vidění, získává extra body.
Tohle skutečně funguje.
Přizpůsobení velice dobré.
K dosažení kruhové směrovosti stačí dvě protiváhy a dvě Jčka.
Já si to snad vyrobím, ale k čemu mi to v údolí bude?
Co k tomu přidat zářič na 23 cm? To by taky fungovalo?
Dík za body, tahle anténa je k vidění ve Chvatěrubech u Kralup n. Vltavou.
Tak ještě jedna verze s ochranou proti UV záření.
…
Jak na sloučení dvou dipolů 50 ohm vedle sebe? Nevíte někdo, jak sloučit dva dualband dipoly 2m/70 s co nejmenším utlumem. Dva proto, že budou na ocelovém stožáru a ten dost odráží signál a tlumí zadní příjem. Jeden bude tedy směrovat na Jih a druhý na Sever. Nějaké literatura nebo články, kde jsou uveden praktické příklady, výpočty, vzdálenosti mezi anténami a stožárem.
Není to zbytečně komplikované? Nevyhoví zde např. ziskový kolineár, něco jako X 200 PL, nebo X 510 N? A samozřejmě nízkoztrátový koax, bytelné ráhno a upevnit před stožár do předpokládaného směru nejčastější komunikace.
Anteny už mám, leží nevyužité, proto.
Antén není nikdy dost. Přes stránky ok1ike jsem narazil na RZ9CJ https://duckduckgo.com/?t=lm&q=RZ9CJ&ia=images&iax=images a potom LY3LP https://duckduckgo.com/?t=lm&q=LY3LP&ia=images&iax=images
Znáš dvojitýho hada na 70cm? https://sa555.blogspot.com/2012/06/double-snake-9-dbd-435-mhz.html To nemá chybu. Nebo jednoduchá dvoupásmovka (2m,70cm) https://sa555.blogspot.com/2010/10/hand-held-dualbander-antenna.html
Mě říkali že to nejde. Prý by se navzájem ovlivňovali, pokud by se do nich vysílalo současně a každý jiný směr. Jedině přepínání nebo dva kabely.
A co diplexer?
On chce dvě stejné antény na jednom stožáru aby se dalo vysílat současně do různých směru. Na to diplexer není.
Bingo
Aha, přehlídl jsem slovo dualband. Pak jedině naprasáka odporem.
Mikrovlnní ings. poradí.
https://www.qsl.net/ok1mkq/technika/anteny_spojovani/spojovani_anten.htm
Tady spojuješ dvě ( 4, 6 8 apod. ) antén vysílajících JEDNÍM směrem za účelem zvýšení zisku. Tedy zase to jeho problém neřeší.
Hlavně jsem taky přehlédl slovo dualband….
To je jedno dual nebo jedno band. Asi to nejde. Jedině jak radí ti znalí, dva (tři, 4, 5 ) kabelů dle počtu antén a dole přepínač. Nebo jeden kabel a nahoře přepínání pomocí relé.Nebo pro SSB Big Wheel Antenne 50/144/433 MHz
O tom to právě je, sfázovat dvě vícepásmový anteny napájený jedním kabelem…
A?
Jak?
O pár řádků výš na to dáváš odkaz!
Vážení odborníci, kdybyste to chtěli fakt vědecky a “bezeztrátově”. Od rádia diplexer, rozdělit na VHF, UHF. Teď dva děliče. VHF rozdvojit, UHF rozdvojit. Za každé tohle zase diplexer a šup do antén. Cena astronomická. Jestli není lepší dát vedle stožáru nějakou X50, aby to umělo 172 a PMR, to je přece základ každého novodobého HAMa.
A teď proč to nepůjde. Asi se jedná o výše popisovaný “duál” dipól, musely by se precizně řešit fáze i vzdálenosti od sebe, jelikož ty antény na sebe stejně uvidí, tedy jelich elektromagnetická pole. Kdo (?) se někdy zabýval třeba všesměrovými anténami DAB+ na vysílačích, tak ví, co to dělá.
Mám dvě třielentovky na 145MHz, zadkama k sobě. Když je mezi nimi 2m:
Mám dvě třielentovky na 145MHz, zadkama k sobě. Když je mezi nimi 1m.
Ty diagramy se požerou navzájem, plus řešit to pro další pásmo?
Ano, stuhová síť na drahách to takhle používala, ty směrovky byly dlouhé, tam už se to tolik neovlivňuje. U neziskových antén to nemá cenu řešit.
Dvě směrovky zadkama k sobě metr od sebe na 435MHz. Tak hodně zdaru s tím fázováním!
Když se mezi to vrazí stožár průměr 100mm, vliv na diagramy je minimální!
Jak to mají daleko? Pro chytrolíny, není to TRS. Je to 150MHz.
Co se stane, když 5el yagi dám reflektorem 25cm od 10cm tlustého stožáru? Vůbec žádná změna diagramu!
Poslední příklad. Dám dvě pětielementové yagi, reflektorem 25cm od 10cm tlustého stožáru, proti sobě. Červeně je tam diagram samotné 5el yagi.
Vůbec nejhorší je směrovými anténami vytvářet všesměrový diagram. Pak jde zisk k nule. Není to tak, že bude vysoký ve všech směrech. To je problém rozhlasových vysílačů s patrovými anténami.
https://www.kathrein-bca.com/en/products/tools/antenna-selector-and-configurator/antenna-configurator
Tady je ta kalkulačka na vysílače.
Když použijete 4 panely 8dBd dokolečka, tak výsledný zisk pro jedno patro bude 1,15dBd.
Další patro přidává 3dB a na další 3dB musíte svoji investici vždy zdvojnásobit.
Dá se s tím pěkně vyhrát, můžete si nasimulovat celý vysílač.
Hnidopichům se omlovám za překlepy. Ta nízkozdvihová klávesnice HAMA stojí zaprd. Musí se do toho mlátit, jinak vynechává.
Ještě jeden poznatek, každé patro se krmí v jiné fázi!
Abych získal 10dB celého systému , musím použít 8 pater.
Pro 10kW ERP mi stačí 8 pater a 900W vysílač. Nebo jedno patro a 7kW vysílač.
Nejde celý výpočet nakopírovat. Ale ty fázové posuny, mezi patry, jsou zajímavé. Ještě tam používají mechanické povysunutí jednoho patra.
Jelikož do toho teď pouští 3 MUXy, přes celé pásmo, tak je otázka, na jakou frekvenci je ten systém optimalizovaný. 180-230MHz je dost velké rozpětí.
Spájaním smerových antén sa dá vytvárať aj všesmerové vyžarovanie so ziskom (princíp multibeamingu). Zisk sa dosahuje tým, že sa zmenšuje vertikálny vyžarovací diagram.
Jenže blbej, ten se zabývá sfázováním dvou monoband antén. Ne dvou vicepasmovych, napájených jedním kabelem.
michale dobrá zpráva, jde to! Dnes jsem viděl sfázované dvě dvoupásmové dvouelementové antény. Stačilo počkat, až se najde někdo, kdo neví že to nejde a udělá to! Je to na OK0DHD.
Tak mi to nedalo a udělal jsem verzi bez potřeby 3D tisku. Držím zatím krytí IP66. Na původní ANT jsou zářiče dipólu propojeny v krabici vysoustruženou tyčkou z kluzného frplastu s dorazem na 10mm od sebe. Je potřeba obě části spojit opravdu “na fest” jinak to ve vývodkách “vlaje”. Zde jsem použil poplastované skelné vlákno 11mm průměr (ulomené protahovací pero), ale 11mm je málo. Tyčka v trubkách plave. Na soustruhu jsem dělal spojku 11.2mm a šla pěkně napevno. Menší zářič drží perfektně. Ze spodní strany jsem ještě doplnil dvě příchytky na výložník stožáru 25mm.
Spodní strana. Příchytka je šroubovaná, ale vrut 4×20 neprojde skrz krabici a pro jistotu ještě lepená lepidlem Soudal kristal FIX
Hoši krásná čistá práce! Přeji hodně spojení s vlastnoručně vyrobenou anténou!
A pamětníci, vzpomínáte když jsme jezdili do Práglu, do prodejny Hutník, kousek od hlavního nádraží, pro hliníkovou kulatinu, jekly… A vyráběli si doma antény podle Jindry Macouna z Amatérského rádia? To byla doba objevů! Ještě nebyly anténní analyzátory, tedy takové ty finančně dostupné. Max šumové můstky… 😀 A když přišly do prodeje první tranzistory na anténní zesilovače, tetrody mosfet KF 907, 910, tak z Hutníka zmizel i pocínovaný plech na krabičky! Stály se fronty na tetrody a i ten pocínovaný plech! Ale ta doba byla fantastická. Kvůli tomu nadšení!
Jeden taký s KF907 dodnes používam na príjem CZ DVBT multiplexov z Valašských Klobouk – s odolnosťou voči miestnym žehličkám v Veľkej Javoriny je na tom lepšie ako moderné MMIC, o zosíkoch s bipolármi ani nehovorím, tie sa v miestnych podmienkach zahlcujú aj bez pripojenej antény 😀
Přidal jsem k uzavřenému dipolu na 145MHZ parazitní 1/2 dipol na UHF a k tomu UHF pak doplnil 4 directory…..funguje to špičkově, zisk velký. Pokud ovšem chce někdo expedimentovat na UHF, je ještě větší sranda Plzenské síto na vertikál….panečku, to to řeže. Už příjem je jak žiletka a směrovost neskutečná.
Co říci a neurazit. Objevujete dávno objevené, jenže jdete na to z druhé strany. Nainstaluji software a hurá, jsem misr světa. Pánové…. začněte od PÍKY a zjistíte, že dipól už objevil někdo před vámi….
To nevadí že objevují objevené. Důležité je že chtějí a dokážou vyrobit funkční anténu. To je ta skutečná hodnota! Ne si všechno koupit, to dokáže každej. 73, LRD
Díky, Václave, samozřejmě vím (cca 20 let) , že je to objevené. To nebyla pointa příspěvku. 73!
Pro porovnání, jsem si udělal simulaci jednoho známého designéra.
https://www.radio-foto.eu/radio/dualant1.php
Jo pravda je krutá. Takže přímo buzený prvek na 70cm nebrat, jako by tam nebyl. Ale Frantovi to nevysvětlíš.
Takhle svítí Frantův zázrak na UHF, do mešity a do nebe.
Proudové obložení na 435MHz. Taky jsem tu anténu měl.
Proudové obložení na dvoumetru. Ten malej dipól do toho téměř nekecá. Zatímco na UHF je tak taky zbytečný 🙂
Jak to svítí na 435MHz, když ten UHF dipól vůbec nebude? Daleko líp, než s ním. Zelená je BEZ, jako samotný 145MHz dipól.
Inu, další CBčkářský mýtus padl.
X “dualband” bez malého dipólu na 435MHz.
Ten malý dipól, jen o trochu snižuje SWR na UHF, ale pokazí vyzařování. Kdo není náročný, bude mu stačit dipól na 145MHz, s tím, že na UHF bude horší SWR, ale na převaděče dobrý. Pokud se to dá lehce do Včka, začne to na UHF trochu směrovat v horizontu.
Stejně dneska každý amatér ví, že nejlepší anténa je hotspot. Šance, že na VKV narazíte na dalšího amatéra v dosahu (mimo závod), je minimální. Protože ti noví, jsou stejně na PMR (opakovači).
U verze, co sis vzal na paškál skoro veškerou práci dělá ten 2m dipól, protože se budí oba prvky z jednoho bodu – ve fázi. U toho parazitního přístupu, kde jsou prvky blízko, budou fáze mezi prvky divočejší, což chceme (viz W8JK array). Možná by ta verze dopadla líp, kdyby se překřížily vodiče u toho 70cm prvku 😀
To překřížení do protifáze, byla výzva, jak to namalovat. Tak jsem to rozdělil a dal tam druhý zdroj v protifázi. Diagramy stejné, impedance nepoužitelné.
Ok, díky za pokus… Ty impedance ale sedět nebudou, protože jestli to dobře chápu, máš to teď simultánně buzené, čili 2 porty..
Já to mám takhle a zdá se, že by se to nechalo i naladit a vyzařovák se nechová úplně blbě. Akorát se mi s tím nechce patlat, protože fyzická realizace by nebyla úplně přímočará.
Odraz
2m vyzařovák je klasika, 70cm takhle
Tahle anténa v trošku jiném provedení. Řekl bych nesymetrickém.
https://www.qsl.net/na4it/dbgp.html
Nicméně simulace nedává pro UHF dobré výsledky.
Když tu máte ty programy na modelaci antény, tak by mne zajímalo co by se stalo kdyby ten prvek pro 70 cm byl na obou stranách. Jak moc by se deformovalo a ovlivňovalo vyzařování.
Bylo by to šišatý na dvě strany.
Zkoušel jsem to optimalizovat na HAM UHF, ale nedaří se. Parametry definuje to větší.
je to taky možnost, při čistém ozrcadlení kratšího prvku se to impedančně moc nehne (byť by to chtělo malinko dotáhnout) a vyzařovák v E rovině vypadá takto a v elevaci je prakticky kruhový
Někde použili i trubku, pak je to všesměrový.
https://www.qsl.net/dk7zb/Duoband/duoband_principles.htm
https://www.qsl.net/dk7zb/Duoband/open-sleeve.htm
Vzduchová cievka z koaxu („ugly choke“) na dvojpásmovú anténu radšej nie, ferity sú dobrou voľbou. Vzduchová cievka funguje dobre v úzkom rozsahu frekvencií. Zhotovuje sa teda s presne daným počtom závitov, priemerom a typom koaxu – ideálne merať pomocou analyzátora.
Krabičku by som vyplnil PUR penou. Používam to už niekoľko rokov a zdá sa, že to funguje. Nedávno som rozoberal žiarič od antény na 70cm (asi 3 roky vonku) a oplet koaxu sa ešte leskol.
Ahoj, hezké. Leč třeba pro toho kdo nemá 3D tiskárnu nerealizovatelné. Znám daleko jednodušší, levnější, rychlejší a mnohokrát vyzkoušená provedení, které ( která ) lze nalézt zde: HAMRADIO OK1IKE
Složitá provedení ke kterým je třeba pořádně vybavená dílna, jsou naprd pro toho kdo tu dílnu nemá. U OK1IKE ( SK ) jsou návody snadno realizovatelné z toho co dům dá a co lze nalézt třeba na skládce. Z kusu drátu vyrobíš srovnatelnou anténu.
Ahoj, ano, chtěl jsem to zrealizovat tak, aby se dalo vše potřebné “někde normálně koupit”. Leč jsem se dostal k 3d tisku a nakonec to dopadlo takto. Nicméně si myslím že ten středový držák prvků jde udělat i jinak a pak se 3d tisku vyhnout. Krabice je Kopos KSK100 a výborně drží rozteč prvků. Toto byl první experiment, funguje bobře a jistě projde ještě dalším vývojem. Díky za názor, převážně s tebou souhlasím. Pěkný den Pavel
Krása! Nemehla ať platí.
Jak to vidí Mmana. Možná by se mohlo do některých rozměrů šáhnout. Na QRP vyhoví.
Díky, Petře, co koukám, tak zisky jsou víceméně stejné. Liší se trochu přizpůsobení. Otázka je, jak mmana zachází s relativně tlustými dipoly. Až se dostanu k PC, pošlu výsledek z NEC4,ktery byl okometricky velice podobný grafu z článku.
73!
Nojo, sdílenky.
Na dvoumetru by se taky dalo vylepšovat. Ale ztráty přizpůsobením na kabelu udělají své.
srovnání, cst vs NEC, na tom vyšším pásmu mám možná horší diskretizaci v nec a taky je to hodně o implementaci napájení solverů nicméně to docela jde