Kombajn – anebo dvě rádia?

Opravdový radioamatér se nespokojí s každodenním nekonečným seriálem na převaděči. Ačkoli si rád popovídá s kolegy, jeho skutečný svět začíná za zavřenými dveřmi hamshacku, kde sám jako kapitán rybářské lodi brázdí nekonečné moře krátkých vln. Nezáleží mu na stáří zařízení, ale především na jeho kvalitě.

Výjimkou nejsou ani třicet let staré značkové transceivery, které stále fungují. Nejsou SDR, a nemají žádné DPS. Všechny tyhle zkratky s přehledem nahradí nejdokonalejší nástroj jaký máme k dispozici: lidské ucho. Tu a tam stačí promazat potenciometr, nebo vyměnit vypínač, opravit vypálený konektor, čas od času vyluxovat prach z plošných spojů, a štětečkem očistit větrák chlazení.

Na krativlnách nejsou žádné berličky v podobě převaděčů, echolinků, nebo hotspotů. Tedy pokud jim nejdeme vyloženě naproti, viz provoz FT8, kde za sebe necháváme komunikovat počítač. Opravdový radioamatér je na KV sám za sebe, a každé spojení si musí poctivě zasloužit. Kromě jiného musí natáhnout pořádnou anténu, protože na krátké vlny nestačí půlmetrový proutek postavený v obýváku na akvárium. Všichni z nás, kdo někdy při stavění antény letěli ze žebříku (a naši vlídní doktoři) vědí, že i radioamatéřina dokáže být životu nebezpečná. Elektronková zařízení pomalu dosluhují, a tak nám po úrazech anodovým napětím zbyly jen ty pády.  „Drát prostě neokecáš,“ říkají zkušení. My, kteří jsme dosud neobjevili svět magnetických antén, a nesmířili jsme se s různými náhražkami připomínajícími rybářský prut, jim musíme dát za pravdu.

Čím je zařízení starší, tím více místa na stole zabírá. Pokud máte rodinný domek a tolerantní manželku, nemáte problém. Moderní doba však velí vše miniaturizovat a kombinovat. Není to tak docela dávno, kdy prvního výrobce napadlo vložit do mobilního telefonu fotoaparát. U nás to byla kdysi skvělá NOKIA 7650. Máme z ní hromadu neopakovatelných fotek, sice v mizerném rozlišení, ale velmi cenných.  To, co nám zpočátku připadalo přinejmenším zvláštní, se stalo samozřejmostí.

Mít doma velký krátkovlnný transceiver je jistou známkou luxusu. Nejen proto, že jsou tato jednoúčelová zařízení drahá (klidně i sto a více tisíc,) ale jsou také poněkud rozměrná.

Místo na planetě nepřibývá, a naše obydlí také nejsou nafukovací. Všimli si toho výrobci, a nabídli alternativu v podobě kombinovaných transceiverů. Máme na výběr vpravdě miniaturní kousky, jako třeba YAESU FT-817/818, anebo poněkud rozměrnější, ale stále přijatelné, jako je například FT-991A.

Kombinovaná zařízení mají výhodu nejen v úspoře místa, ale v případě dražších kousků také ceny. Namísto dvou vám stačí jedno. Jak už víme z oblasti mobilních telefonů, kde máme často problém rozeznat, zda ho výrobce zamýšlí jako telefon, anebo spíš fotoaparát, je to vždy otázka jistých kompromisů.

V případě kombajnů poznáme omezení zejména na kratších vlnových délkách. Radioamatéra to  mrzet nemusí, avšak pokud by někdo rád používal třeba zmíněné FT-817/818 či FT-991A v pásmu sdílených frekvencí kolem 173 MHz, byť třeba jenom na poslech, má smůlu. Sice to bude znít zvláštně, ale pro běžného amatéra tím veškerá omezení kombinovaných zařízení končí. Pokud se smíří s oseknutým přijímačem, nic mu nebrání  mít na stole jedno zařízení, a doma relativní klid kvůli okupovanému místu. Nebavíme se tu samozřejmě o vyšších kvalitách, kterými si musí na trhu obhájit cenu zařízení mnohem dražší.

Foťáky v mobilech nikdy nenahradí velké zrcadlovky, avšak většina lidí nepozná na fotkách rozdíl . Stejné je to i v případě radioamatérských transceiverů. Je to především o šikovnosti amatéra, který vysílá do éteru znaky morseovy abecedy, případně se alespoň naučenými frázemi domluví na SSB. A tak se dostáváme znovu na začátek. Nezáleží ani tak na tom, jaké, nebo jak staré zaříení radioamatér používá, ale především na lidských kvalitách.

Krátké vlny jsou stále tou neprobádanou džunglí, kde vysílá kdekdo, a nikdo nemá šanci zkontrolovat, zda se jedná o koncesovaného radioamatéra anebo o piráta. Náš ČTÚ nemá podle svých slov na krátké vlny žádné kontrolní měřicí zařízení.  A tak zatímco na převaděčích je nekoncesovaný jedinec velmi rychle odhalen a jako vetřelec vyštípán, na KV se snadno ztratí. Nicméně pokud ho to baví, a nikoho neruší, je to vlastně taky radioamatér, i když zároveň tak trochu černý pasažér.

Pokud oželíte zmíněná omezení kombinovaného transceiveru, nic vám nebrání si ho pořídit. A pokud ne, můžete dokonce ještě ušetřit! Nejen peníze, ale i místo na stole. A ještě k tomu budete mobilní. Máme na mysli třeba slušné krátkovlnné 100W zařízení YAESU FT-891 za necelých 20.000 Kč a k němu skvělou dualbandovou mobilku YAESU FTM-100D za necelých 10.000 Kč. S vysílacími výkony jste na tom naprosto stejně, a ještě oproti FT-991A pár tisíc ušetříte.