Krátká spojení odrazem od letadel na krátkých vlnách

Před léty, když jsem se zúčastňoval australsko-českých koleček na 14320 kHz, tak jsem si všiml, že slabé 150 km vzdálené stanice, občas krátce vyskočí. Děje se to ze dvou důvodů.

Pokud nad námi proletí meteor vrstvou E, tak slabá stanice z druhé strany republiky, vyleze až na 59. Houpe se to až do ztracena. Jeden takový případ jsem konzultoval s astronomy a také oni to měli na záznamu z VKV. Tohle se děje často, ale většinou je odraz slabý a krátký. Čím delší vlna, tím déle odraz funguje. Na KV může jít až o minuty.

A teď k druhému důvodu vylepšování signálů. Jsou to letadla. Že se dělají spojení odrazem od letadel na VKV, to nikoho nepřekvapí. Prý to jde i na PMR, pokud se průhlednou izolačkou dobře přidělá hliníková trubka. Pro žížaly je letadlo už pěkný kus odrazové plochy. Navíc se používají ziskové antény a obrovské výkony!

Už ani nevím kdy a jak, ale vyhecoval jsem kamaráda, bývalého radioamatéra, abychom číhali až něco poletí a zkusili, co to udělá. Mezi mámi 35 km. Spojení díra – díra. Na všech pásmech direct negativní, na některých jsme se tušili. Nebylo možné se domlouvat ani přes převaděč. Když bylo letadlo v průsečíku mezi námi, tak signál vyskočil i přes půlku S-metru. Spojení bylo možné udržovat kolem minuty, podle velikosti letadla. Vyzkoušeli jsme pásma 20 m až 6 m! Nejlépe dopadlo pásmo 15 m, nejhůře šestimetr. Tam to bylo krátké a hodně rozkolísané.

Experimenty jsme několikrát opakovali. Co je potřeba? Aby dané pásmo bylo ještě zavřené, aby tam nebyl šum a bouřkový praskot. Pak to je čisté jak na VKV. Dále je potřeba vyzářit nějaký výkon. S 5 W to nepůjde, ale 50-100 W bohatě stačí. To znamená mít poctivou anténu a né cosi na všechna pásma s tunerem. Energii je potřeba opravdu poslat z antény a né ji pálit v tuneru nebo na kabelu.

Zajímavé bylo sledovat, jak silné jsou odrazy od různých letadel. Jednoznačně vyhrává AIRBUS A380. Jiné, obdobně velké kousky, jsou vzácností. I když teď třeba C17 létá požehnaně! Včera tu byla dokonce i formace B52. Běžné BOEING 737 a AIRBUS A320 moc muziky nenadělají, ale pokud máte třeba tři kusy naráz mezi sebou, tak jde spojení také udržovat dlouho.

Proč jsem si na tenhle druh pochybné zábavy vzpomněl? Už se to dá po letech zase zkoušet, letecký provoz se po době covidové obnovil! Pořád nemám vyzkoušeno, jaký bude odraz od uhlíkáče Boeing 787. Omlouvám se opravdovým amatérům, ale sebevzdělávání a pokusničení mě baví víc, než dosahování pořadí v tabulkách, což na baterii stejně nemá smysl.

OK2HF

1.8 26 hlasy
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest

4 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
OK2HF
OK2HF
2 let před

Nedávné video. Dá se to hrát dlouho a zkoušet, které letadlo dá víc.
https://youtu.be/aMnXqPtRli8

OM0AAO / OM0A Viliam
OM0AAO / OM0A Viliam
4 let před

Vyššie frekvencie sa od lietadla odrážajú lepšie. Súvisí to s tým, že pomer plochy lietadla voči vlnovej dĺžke je lepší. Ak prekročí kritický rozmer, t.j. malé lietadlo a veľká vlnová dĺžka, k odrazu nedôjde.

Na malé vzdialenosti zrejme hrá rolu aj vertikálny vyžarovací uhol antény. Pre 35km to môže vyjsť okolo 30° a anténa tam môže mať akurát “nulu” a preto výsledok nie je dobrý (viď štepenie VVD vzhľadom k výške antény http://www.g4dcv.co.uk/2mantennaheight.html). Ako vyzerá airplane scatter si môžete pozrieť na https://cq.sk/airplane-scatter-video/

Petr
Petr
4 let před

Ahoj, diky za zajimave info. Jake byly pouzite anteny a v jake vysce? Diky P.

Petr HF
Petr HF
4 let před
Odpovědět na  Petr

U mě lampovka v 7m. Kolega nějaká FD4 (tzv. mrtvá žížala), ale díky tomu, že tam měl dlouhé tlusté RGčko, tak mu to stojatou vlnou vysílalo pěkně.