Mají Holice ještě smysl?

Radioamatérské setkání je za námi. Řada účastníků byla nadšená, ale na druhé straně sílí hlasy, že “Holice” ztratily svého původního ducha, a nemá smysl tam příště jezdit.

Všichni víme, že loni se toto tradiční setkání nekonalo. Ponechme stranou, že se možná konat mohlo, neboť Nejvyšší správní soud postupně zpětně zrušil přibližně třicet opatření vyhlášených Ministerstvem zdravotnictví. To není podstatné. Právě z důvodu, že loni Holice nebyly, byli všichni natěšení na ty letošní.

Setkání probíhalo tradičně. Prošli jsme branou, kde jsme oproti poplatku dostali visačku, a rovnou jsme se ocitli na radioamatérské burze. S potěšením můžeme konstatovat, že letos rapidně ubylo věcí, které nemají s elektronikou či elektrotechnikou nic společného. Naopak radioamatérské veteše tam bylo požehnaně. Někdo si torza všemožných radiostanic a jiných přístrojů cenil na stovky až tisíce, jiný je téměř rozdával po deseti korunách. Opět se sešlo mnoho prodejců, kterým bylo líto věci vyhodit, a tak je vzali do Holic v naději, že je třeba někdo upotřebí. Nejedná se vždy o nepotřebné krámy. Tu a tam lze prakticky zadarmo získat věci velmi užitečné, samozřejmě pro toho, kdo ví, jak s nimi naložit.

Burzu jsme procházeli v pátek dopoledne, kdy bylo mezi auty ještě několik prázdných míst, zřejmě pro prodávající, kteří přijeli v sobotu. Není v našich silách vylíčit, co vše tam bylo k vidění. Nemohli jsme si však nevšimnout, že výrazně ubylo dražších transceiverů nabízených ve více či méně použitém stavu. Zdá se, že řada radioamatérů letos uvažovala stylem, že je lepší mít doma nějaké to zařízení navíc, než peníze. Ostatně, tento trend lze vidět i v nemovitostech, kdy se během roku prodaly i ty největší ruiny, přičemž aktuálně to v nabídce realitních portálů vypadá jako u snědeného krámu, což svědčí o tom, že lidé nedůvěřují bankám ani státu, a chtějí něco vlastnit, i když to nepotřebují.

Prodejní prezentace nových zařízení probíhala letos ve staré sokolovně, což bylo samozřejmě mnohem lepší, než ve stísněném zafuněném stanu v předchozích letech. Nešlo si nevšimnout, že vystavovatelů výrazně ubylo. Doby, kdy se prodejci sotva vešli do vedlejší velké nové sokolovny, jsou zřejmě nenávratně pryč. Nepomůže tomu ani fakt, že holický radioklub snížil poplatek za pronájem prodejních míst.

Situaci zachraňovali tradiční vystavovatelé, jako Elix, Vysílačky Rudná, DD Amtek a další (pokud si vzpomenete, napište nám, do článku je rádi doplníme.) Nechyběli ani populární vyšívači kšiltovek. Ačkoli se prodejci snažili a ochotně odpovídali na věcné i otravné otázky zvědavců, nebylo možné si nevšimnout, že oproti letům minulým mají o poznání méně práce a více času na kafe. Není to tak dávno, kdy si za celý den ani nesedli, a prakticky neustále nosili na pult krabice s novými zařízeními. Jenže to ekonomika našeho státu ještě vzbuzovala dojem, že je relativně zdravá. Jak jsme na tom teď, a zejména jaký bude další vývoj, je asi jasné každému. Zákazníci na to přirozeně reagují, a výrazně méně nakupují.

Ekonomická situace, a tím i chuť nakupovat, však není hlavním důvodem, proč lze nyní zaslechnout na pásmu, že Holice upadají, a že je lepší jezdit na místní burzy, kde se vyskytuje stejná veteš. Slyšíme povzdechy, že jsou tam mraky věcí, které jsou úplně k ničemu, a také, že lidé jedou do Holic s nějakým očekáváním, a pak jsou zklamáni. Letos setkání příliš nepřálo ani počasí, kdy se střídalo horko s přeháňkami.

Přes tyto nepříliš povzbudivé skutečnosti budeme doufat, že se i příští rok na konci prázdnin v Holicích sejdeme. Nemusí to být právě zdravotní opatření, která setkání zatrhnou, ale může se stát, že to přestane bavit radioklub OK1KHL, který má ze setkání sice nějaký finanční profit, ale především plnou hlavu starostí.