MOTOROLA DEFY. Test odolného telefonu.

Ačkoli jsme web s radioamatérskou tématikou, uděláme malou výjimku. Každý radioamatér dnes používá mobilní telefon. Někteří dokonce pro DMR komunikaci, ale o tom dnešní článek není. Představíme vám mobil, který je určený primárně do terénu a do ztížených podmínek, se kterými se často jako radioamatéři musíme potýkat. Najdete na něm dokonce i PTT tlačítko ( které jde snadno přeprogramovat na jinou aplikaci. )

Motorolu DEFY lze zakoupit na českém trhu za vcelku přijatelných 3.999 Kč. Za tyto peníze dostanete průměrný telefon s nadprůměrnou mechanickou odolností. Zde si tedy můžete přečíst pár originálních poznatků, které vám mohou pomoci v rozhodování:

Nová Motorola Defy je docela překvápko. Po přečtení recenzí na českých i zahraničních fórech jsem nečekal bůhvíco, snad jen vodotěsnost. Realita mě převážně příjemně překvapila. Zatím se spíš seznamujeme, takže je možné, že se časem objeví nějaké ty mouchy, ale zatím dobrý.

Předesílám, že nejsem úplně nenáročný uživatel. Používám převážně Samsungy řady “S,” ale cenová politika tohoto výrobce mi momentálně nevyhovuje. Takový malý příklad: S21 FE je dražší než doprodejový S21, přičemž cena místo aby klesala spíše stoupá.

Ale zpět k Defy. Vlastnil jsem před lety její předchůdkyni, která nebyla zdaleka tak odolná. Jedinou výhodou byla velikost – nebo spíš malost. Tím se dostávám hlavní nevýhodě této Defy. Je moc velká. Při čtení vleže se všelijak překlápí a padá. Držet ji mezi palcem a prostředníčkem, a ukazováčkem listovat, už je skoro cirkusový výkon. Podotýkám, že nemám ruce jako slečinka, spíš naopak. Ale líp se mi drží motorová pila, než tenhle telefon. Když si ale vybavím Japonce s jejich obřími telefony, přijde mi Defy stále ještě v normě (i když trochu skřípu zuby.) Mírně vyšší hmotnost mi nevadí.

Druhým nedostatkem je poměrně pomalé nabíjení. Defy nejlíp nabíjí přiloženou 20 W nabíječkou, případně s jinýma se zeleným USB konektorem, ale i tak se to do plna vleče víc jak dvě hodiny.

Tolik zásadnější negativa, a teď k pozitivům. Foťák fotí obstojně, a to jsem poměrně náročný fotograf co už měl i nějakou tu výstavu. Dokonce i makro je pěkné, byť s menším rozlišením. V šeru nebo v noci fotí Defy naprd. Pokud patříte mezi milovníky abstrakcí (za které možná utrácíte nemalé peníze,) budete nadšeni. Jinak ne.

Zvuk telefonu je naprosto v pohodě, a to jak ze sluchátka, tak z reproduktoru. Neřve jako tygr, ale ani nešeptá. prostě se dá používat i na rušné ulici. Překvapila mě čistota hlasu, která je až nezvyklá. Vibrace jsou spíš silnější, což je paráda.

Do telefonu si můžete stáhnout originální aplikaci starého dobrého rádia. Tedy ona v telefonu už je, ale rádio není aktivované, proto tenhle postup. FM rádio má RDS i radiotext, což také není úplně běžný úkaz. Pro poslech jsou nutná libovolná drátová sluchátka, která musíte řádně zastrčit. Bez nich se rádio sice spustí, ale nehraje.

Displeje jsem se trochu obával, protože recenze pravily, že to je bída. Asi mám nějakou povedenější sérii, protože nic jako silné tmavnutí při pohledu ze strany neregistruju. Obraz je stále použitelný i při náklonech, ačkoli samozřejmě mírně zmatní. Podsvícení není z nejjasnějších, ale ono to vlastně ani nevadí. Největším překvápkem tohoto telefonu je totiž TRANSREFLEXNÍ DISPLEJ. O tom jsem se nikde na světě nedočetl, takže to tu patrně čtete vůbec poprvé. Vy všichni, kdo netušíte, co to je, vězte, že takové displeje kdysi dávala NOKIA ve svých dražších telefonů.
Funguje to tak, že když na něj svítí slunce, sice se poněkud změní barvy, ale písmo se stane skvěle čitelným. Na přímém slunci je úplně nepodstatné, jak silné máte podsvícení. Slunce vždycky vyhraje. Tento typ displeje však sílu slunečních paprsků využije k lepší čitelnosti.

Reakce na dotyk jsou naprosto v pohodě, bez vynechávání. Vibrační hmatová odezva by samozřejmě mohla být rychlejší, ale stále je v mezích příjemnosti a užitečnosti.

Čtečka otisků na zádech je poměrně malá, ale zanedlouho se budete trefovat bez chyb. Je téměř 100% spolehlivá na první dobrou. Dal bych však přednost čtečce na boku, což by při rozměrech telefonu nebyl žádný problém.

Citlivost mikrofonu je navzdory nutnosti těsnicí membrány skvělá. Můžete mluvit z jednoho, deseti, dvaceti centimetrů, hlasitost zůstává stále skvělá. Vyzkoušeno i na diktafonu.

Menu telefonu je v některých ohledech mírně svérázné, což ostatně Motorola byla vždycky. Není to však na závadu, nakonec dosáhnete svého. Koneckonců je to klasický a poměrně čistý Android 11, takže většinu věcí najdete tam, kde jste zvyklí. Defy má dokonce i pár originálních vychytávek. Reakce telefonu mají sotva znatelné zpoždění, které mě nijak nedeprimuje. Šnek to rozhodně není. Motorola Defy je vybavena dokonce i notifikační bílou LED, kterou však výrobce nechal zcela bez využití (nedá se nijak aktivovat.) Její přítomnosti si všimnete jedině tak, že v některých situacích problikne vpravo nahoře.

Chybí mi probuzení a uspání telefonu poklepem na displej. Nyní tedy probouzím buď zvednutím, anebo se dotknu čtečky na zádech. Uspání provádím stiskem zapínacího tlačítka, které má přiměřený odpor, ale klidně by mohlo být více zapuštěné.

Uvidíme, jak se mé soužití s Defy bude vyvíjet dál. Prozatím se stále ještě seznamujeme. Již nyní se nebojím tento telefon doporučit uživatelům, kteří, stejně jako já, dají přednost odolnosti před špičkovými parametry.

Zde ještě oficiální údaje:

6,5″ IPS 1600 × 720, procesor Qualcomm Snapdragon 662 8jádrový, RAM 4 GB, interní paměť 64 GB, zadní fotoaparát 48 Mpx (f/1,8) + 2 Mpx (f/2,4) + 2 Mpx (f/2,4), přední fotoaparát 8 Mpx, Glonass, kompas, NFC, LTE, USB-C, čtečka otisků, voděodolný dle IP68, dual SIM, nárazuodolný, rychlé nabíjení 15W, baterie 5000 mAh, Android 11.