Včera nám došel do pošty email, ze kterého dýchla vůně starých časů:
ETON G6 AVIATOR BUZZ ALDRIN EDITION: Kdysi jsem ho koupil u příležitosti přistání APOLA 11 na Měsíci. Má to i air pásmo, včetně SSB. Mám k vám, čtenářům, prosbu: Jak ho hodnotíte s odstupem doby, a zda jste ho někdo testoval.
Dále se chci zeptat: Mám přehledový přijímač SANGEAN 909, ale též TECSUN PL-660. Snad je to moje chyba či co, ale SSB provoz se mi nedaří naladit. Tedy, je možné získat radioamatérské frekvence na tyto rozsahy?
Dále, jaké anténní systémy pro provoz na krátkých vlnách k těmto přijímačům by jste mi doporučili pro SSB a Air pásma. Co se týče AIR pásma, bydlím zhruba 50 km od Mošnovského letiště, konkrétně moje bydliště je Morávka – přehrada. Jakou anténu pro Air pásmo mi doporučíte pro přijem za příznivou cenu?
Pamatuju si jak ještě byl minulý režim, že na krátkých vlnách se dalo zachytit spousta rádií i exotických, zejména v létě a v nočních hodinách. Zdá se mi, že to už nějak nejde. Taktéž střední a dlouhé vlny. Mám ještě rádio SÁZAVA s kompletní CCIR normou. I tam jak byly podmínky se dalo něco zachytit. V letní období i přes den. Měl jsem mistra, který byl náruživým radioamatérem. Měl spoustu QSLí, snad tisíce, a jak jsem u něj byl několikrát na návštěvě, tak jsem s ním poslouchal to vysílání. Vysílal i na Morseho abecedě. To jsem nikdy nepochopil, jakou souhru myšlenky a prstů musel mít. Byl jsem u něho i přes noc a tak že vím, jak vysílal. Jistě, mohl jsem být samostatný operátor – snad se tomu tak říkalo. V tu dobu byl SVAZARM. Tam byl ten můj mistr organizován. Uměl si vše udělat, od vysílačky přes různá udělátka, až po antenní systémy. Byl to na slovo vzatý odborník. Bohužel už 40 roků tu není. Po převratě, hned jak byla možnost zakoupit ty přehledové přijímače, tak jsem je koupil. A chtěl bych opravdu na ně něco chytat. Tonoucí se stébla chytá a tak vás prosím o radu a pomoc.
Zdravím vás z Morávky od přehrady.
Lubomír Foldyna
Grundig G6 Aviator Buzz Aldrin Edition je skvělé rádio. Svojí velikostí příjemně sedne do ruky. Špičková je ergonomie ovládání. Geniálně řešené ladící kolečko. Má výborný zvuk hlavně ve stereu na sluchátka pří příjmu na VKV. Displej je krásně čitelný s oranžovým podsvícením. Příjemný je grafický ukazatel síly signálu.
K vlastním příjmovým vlastnostem. G6 je méně citlivé na příjem v pásmu VKV. Ale připojením vnější antény se vše razantně zlepší. Anténa hodně pomůže. V pásmu SV a KV jsem nezaznamenal rozdíl oproti jiným rádiím. Naopak je méně citlivé na vnější rušení. Musí se také správně nasměrovat.
Samozřejmě má i slabé stránky. Ukládání stanic do paměti je trochu krkolomné, chce to zvyk.
Číselná tlačítka jsou malá a hodně zapuštěná. Často se mi stává při vyvolání uložené stanice z paměti, stisknutím například tlačítka 1. a poté 2., mi na displeji blikají obě. Uloží se stanice z 1. na 2. Takže jednu stanici nechtěně uložím 2x.
Díky zvuku, designu a kvalitě příjmu patří Grundig G6 k mým nejoblíbenějším. Poslouchám ho hlavně v práci.
Ahoj Lubomíre, na PL660 občas poslouchám a jen bych doplnil pár praktických poznámek. Na prutovou anténu lze HAM pásma poslouchat (rádio na klíně, Polabí, přízemí RD), navíc rádio je mezi pásmy samo schopné přecházet (má rozsahy „vestavěné“). Doporučuji – nastavit maximální citlivost (přepínač ANT GAIN na DX), po stisku/volbě SW tlačítkem „nahoru“/“dolu“ nastavit STEP na SLOW (případně FAST/SLOW) a stisknout SSB. Pokud opět začneš mačkat SW tlačítka, rádio bude přepínat KV rozsahy a vždy vpravo nahoře napíše amatérský rozsah (160m…10m). Pokud budeš v daném HAM rozsahu ladit, při změně frekvence uvidíš informaci o pásmu v metrech, jakmile ho opustíš, tak se fixně zobrazuje jen čas. Je dobré hledat se širším filtrem (tlačítko AM BW). Jak bylo zmíněno dříve, tak SSB tlačítkem musíš podle pásma správně zvolit LSB/USB, prostřední knoflík nastavuje záznějový oscilátor – tím prostě musíš citlivě posunout hlas do srozumitelné roviny. Rádio není dokonalé, ale celkem funguje, má i DV, ale musí se povolit. FM do sluchátek jde i stereo (lze vypnout), AIR neposlouchám. Přibalená drátová anténa také funguje, neměřil jsem, ale kdesi našel, že na anténním vstupu (3,5mm jack) má rádio impedanci okolo 450ohmu. Snad Ti to pomůže.
Ještě přidám jeden odkaz z klubových stránek CSDXC:
https://www.dx.cz/index.php?&rubrika=7&id=597
Je sice už rok a půl starý, ale jako prvotní inspirace….
Zde je odkaz na stažení aktuálnější verze (08/2022) přehledu soukromých krátkovlnných stanic:
https://www.radioheritage.com/mdocs-posts/european-private-shortwave-stations-august-2022/
Tazatel je evidentně spíše začátečník, tak pro začátek něco nenáročného, co hraje v podstatě na všem a na teleskop:
https://www.channel292.de/
V záhlaví klikněte na odkazy „schedule“ s příslušným kmitočtem a zobrazí se podrobný rozvrh na aktuální týden.
Případně můžete zkusit ještě 5140kHz a pravděpodobně pirátské Charleston radio Int. To už je ale slabší a většinou potřebuje alespoň pár metrů drátu.
Na amatérských pásmech zkuste třeba po čtvrté odpolední pravidelné kolečko vedené od Litovle na 3773kHz LSB. Podobně i po ránu mezi sedmou až devátou bývá zhruba mezi 3750 až 3773 kHz česky a slovensky docela živo. Na 40m a 20m pásmu je čilý provoz téměř stále.
Pro naladění amatérského SSB provozu je nutné pro kmitočty pod 10MHz zvolit provoz LSB, pro kmitočty nad 10MHz USB. U přijímače Tecsun PL660 se kmitočet dolaďuje přesně „prostředním“ kolečkem. To je nutné, jednak Tecsun 660 není vzorem stability a přesnosti a navíc ani vysílající stanice nemusí být přesně v kHz rastru. Citlivost má Tecsun takovou, že na volném nezarušeném prostranství musí amatérské stanice spolehlivě hrát i na teleskop.
Zkuste si naladit „Radio Dechovka“ 792kHz provozem AM, případně 1260kHz AM,
pokud si nejste jistý, zda je to skutečně Dechovka zkuste porovnat souběžně se streamem na internetu
http://www.radiodechovka.cz/jak-nas-naladit/
Bohužel neznám nikoho kdo by měl G6 přijímač, ale tomuto pánovi lze věřit.
https://www.fenu-radio.ch/Grundig_G6_Aviator-en.htm
Píše, že feritová anténa je ostře směrová. To znamená natočit přijímač směrem k vysílači.
Příjem airbandu hodnotí jako velmi špatný a funkce scan nepoužitelnou.
To ale neznamená, že to je nepoužitelný přijímač.
Doladění mimo rastr jak píše kolega přede mnou se dělá pomocí BFO. Je to knoflík z boku přijímače.
Chce to trpělivost. Napište, jak se Vám zadařilo.
Heh co bych dal za to mít možnost to vyzkoušet. Dobrých 8, možná 10 let tady v paneláku nebyla slyšet Praha na 639 KHz natož dechovka. Vše začalo používáním levných Činských předřadníků a spínaných zdrojů. Jediná možnost je počkat si zatím jenom na vyjímečný 1-2x do roka několika minutový blackout ve městě a mít připravená baterky v radiu…
Nemusíš za to dát moc, stačí tak dva tisíce za Tecsuna PL330 🙂 Přidáš pět metrů drátu s krokodýlkem na jednom konci, k nacvaknutí na teleskop, na druhém s desetimetrovou prádelní šňůrou a velkou maticí na přehození přes větev. A vyrazit někam do lesa do přírody, kde není široko daleko zdroj rušení.
Potom jsou řešení pro extrémisty, například vysloužilá dodávka přestavěná na poslechový „radiovůz“, nebo pozemek na příhodném místě a na něm „remote QTH“ s přístupem přes internet.
Vzdálené přijímače jsou dnes poměrně běžné, jsou i některé volně přístupné pro každého.
Ještě k Dechně – kmitočet 792kHz ze Stěžer je aktivní, ale 1260kHz od Prahy zatím nevysílá. Mně dechovka moc nebere, raději si naladím na 1215kHz britské Absolut Radio. To by hrálo snad i na krystalku.
Souhlasím s JirkouK . Je nesmyslné čekat na nějaký Black out.
Existují portable přijímače, já mám Afedri LAN IQ, ale jsou i jiné použitelné, Belka DX, Sangeany, Tecsuny a další.
Vzít do batohu, drátovou anténu a do přírody, mimo civilizaci. Dobré je i použití auta. Není problém vozit 13,8V AKU.
Dnes všichni co vypráví, jak úspěšně DXují, contestují z QTH ve městech a na sídlištích, to ber s rezervou. To jsou takoví, co nechtějí přiznat, že ve městě kulový slyší.
Výhodou je mít chatu, chalupu, zahradu a tam si dát remote přijímač.
Řešení existují. KIWI SDR, Spyserver, OpenwebRX a jiné.
Pokud to je Remote RX tak lze provozovat i ve více lidech – posluchačích SWL.
S rušením si poradí smyčková anténa. Opravdu to funguje. Vyrábí ji i firma Tecsun, tuším AN 47. Nebo lepší „čína“ MLA 30. Pro nadšence Cross Country Wireless, Bonito Megaloop FX a podobně. Ale tyto smyčky jsou již dražší…
Jinak uváděné přijímače Etón i Tecsun nemají na dlouhých a středních vlnách dobrou citlivost. U Etónu je situace dokonce velmi špatná. Obdobné platí i pro malinký Tecsun PL 330 a i jiné. Dáno malou a neladěnou feritovou anténou.
Začátečníkům bych doporučil pro zlepšení příjmu smyčkovou anténu Tecsun AN 47.
Ta smyčková anténa je Tecsun AN 48… Pro střední vlny dobře funguje AN 200…
Gundig G6 vlastním. Nepřišlo mi, že by příjem na AM byl horší než u jiných přenosných přijímačů. A to jich mám ve své sbírce dost ( Sony ICF-SW 7600, Sony ICF- SW 7600GR, Sony ICF- SW1, XHDATA D-808, RADIOWOW R-108, C.CRANE CC SKYWAVE SSB, Panasonic RF-B45, Etón – Elite Executive,) Ano AIR pásmo je slabší. VKV je také slabší proti jiným rádii. Ale zrovna v případě Grundig G6 vnější anténa výrazně pomůže. Stačí i 3m drát s JACKem na konci.( mají některá rádia v přislušenství)
Z vašeho výběru bych favorizoval Sony SW 7600GR. ( to byla polední verze v dlouhé řadě). Škoda, že to ukončili. Tohle bych osobně si vybral.