Potraviny na 72 hodin a dlouhovlnné rádio

Pokud si prolistujete internetový plátek iDnes za posledních pár dní, narazíte na článek, kde Evropská komise ústy komisařky vyzývá občany, aby si nachystali zásoby potravin na 72 hodin. Kromě pravidelné porce strašení válkou se dočtete, že kromě jiného je dobré si připravit i dlouhovlnné rádio. Jinde se zas můžete setkat s doporučením na krátkovlnné rádio. Laik se diví, odborník žasne.

Při slově “dlouhovlnné” se mi okamžitě vybavil můj první malý tranzistorák SOLO 100 s rozsahy DV a SV, na který jsem si jako kluk ušetřil 300 Kčs. Na dlouhých vlnách vysílalo tenkrát asi šest stanic, tuším, že to začínalo rádiem Deutschladfunk a končilo Českým rozhlasem Hvězda, později už bez té hvězdy, na 272 kHz. Právě tuto stanici měla zřejmě na mysli komisařka, protože jiná mě nenapadá. Vlastně už tam nemáme ani tu “Hvězdu,” protože v rámci utahování opasků byl výkon vysílače postupně redukován, v roce 1994 z původních 1500 kW na polovinu, v roce 2002 na 650 kW, v roce 2013 na 350 kW, pak na 50 kW. S posledním dnem roku 2021 utichl po sedmdesáti letech vysílač v Topolné u Uherského Hradiště docela.

Žádné celoplošné rádio nenaladíme ani na středních vlnách, protože Praha 1 na 639 kHz byla rovněž zrušena. Zůstalo jen Rádio Dechovka, vysílající tady nejblíž z vesničky Charbuzice u Hradce Králové – zajímavé místo, zajeďte se tam mrknout. Podtrženo sečteno, pokud by se semlelo něco velkého, zahraje babičkám a dědečkům aspoň dechovka. Jak bychom se měli na těch 72 hodin ukrýt jsme se nedozvěděli, ostatně po zrušení většiny krytů civilní ochrany ani není kam.

Z uvedeného lze vyvodit, že tomu paní eurokomisařka poněkud nerozumí. Nevadí, podstatné je, že rozumí všemu ostatnímu, a my se máme stále lépe, přesně jak jsme od vstupu do EU očekávali. Tady by bylo velmi snadné sklouznout k politice, a začít přemýšlet nad názorem, že když chce někdo zakrýt svoji neschopnost, vymyslí válku, takže včas zabrzdíme, a půjdeme si ujasnit, jak to nejspíš paní komisařka myslela.

Pokud by vypadl internet, na kterém je většina obyvatel EU závislá, může přijít vhod nějaký rozhlasový přijímač. To je ta malá krabička se stupnicí nebo displejem, na kterou většina dnešních dětí hledí s údivem, nechápajíc, k čemu to sloužilo, protože rádiové vysílání se přece streamuje přes net. Přesto se ve většině domácností ještě nějaké to rádio najde. Pak už stačí vyloučit stanice připomínající názorové kluby a naladit nějakou rozumnou, abychom se něco dozvěděli. Takhle to zřejmě komisařka myslela.

My, rádioví nadšenci, se nespokojíme s pasivním příjmem na obyčejném rádiu, čekajíc někde v brlohu, ale budeme přemýšlet nad možnostmi komunikace s ostatními brlohy. Jak už jsme si řekli, v případě nějaké krizovky se na internet spoléhat nedá. Nedá se spoléhat ani na mobilní telefony, jsou na tom jen nepatrně lépe než internet. Mimochodem, možná jste taky přemýšleli, proč nemají mobily možnost přepnutí na “direct,” aby mohli hovořit účastníci mezi sebou bez potřeby základnové stanice. S výkonem 2 watty by ten dosah nebyl úplně marný. Technicky to udělat je snadné, horší je, že by na tom nikdo nevydělával. Mobily si tedy můžeme také škrtnout.

Co zbývá?

Pro většinu neznalých postačí malé ruční PMR stanice. Pro ty ostatní je na trhu nepřeberné množství ručních, mobilních i základnových stanic, pokrývajících velmi široké radiové spektrum. V případě krize asi nikdo nebude řešit, jestli někdo nevysílá tam, kde nemá. Podstatné však je se domluvit na nějaké frekvenci, kde se stanice navzájem potkají. Z hlediska maximální kompatibility to nejspíš bude nějaká PMR frekvence, pravděpodobně 1. kanál 446,00625 MHz. To bude stačit pro město a okolí. Pro vzdálenější komunikaci bude třeba nějaké vyvýšené místo, případně vyšší výkon, nebo nějaká ta (v době míru zakázaná) základnová anténa. Mimochodem, právě testuju CB ručku Wouxun KG-T60 a překvapuje mě, kolik je tam aktivních stanic. Proto bych nezavrhoval ani pásmo 27 MHz, na kterém mnozí začínali. Za příznivých slunečních okolností bude dosah CB daleko větší než s PMR, a kromě toho jsou tam základnové antény povoleny.

Radioamatéry samozřejmě poučovat nemusím, ti mají daleko větší znalosti, možnosti a schopnosti, takže se dokáží dovolat po celém světě. V jistém smyslu by mohli dát za pravdu i paní komisařce s těmi dlouhými vlnami, protože ty se šíří opravdu daleko, ostatně náš dlouhovlnný vysílač byl slyšet téměř po celé Evropě. Stačí k tomu jen maličkost – obří výkon – a k tomu vlastní elektrárna (i vysílač v Topolné měl jednu vodní na řece Moravě v záloze,) protože na takovou domácí přípojku by byl i ČEZ krátký.

Povídáme si tu o krizové radiové komunikaci, starostlivá Evropské komise nás vyzývá, ale už neříká, že po jednom cíleneném elektromagnetickém impulsu ve stratosféře by tohle všechno bylo beztak k ničemu, neboť by se veškerá elektronika rázem proměnila v hromadu šrotu. Zůstaly by jen staré dobré elektronkové vojenské vysílačky typu RM-31, ačkoli ani tam si nejsem jistý, protože v ní je pravděpodobně přítomna nějaká ta germaniová dioda, která by rovněž vzala za své.

Opatření proti krizím způsobeným lidmi je možno vymyslet tisíce, ale vždy je nejlepší starat se o to, aby žádná taková krize nevznikla. Bohužel i Murphy říká, že když něco funguje, je třeba to rozvrtat. Nejlepším opatřením by bylo takové, které by chránilo nás, lidi, před sebou samými. Ale takové žádná komise nevymyslí, k tomu se musí lidstvo horami blbosti prokousat.