Mohlo by se zdát, že v paneláku je člověk odkázán na milost a nemilost dodavatelů energií. Do jisté míry je to pravda. V případě dlouhodobého výpadku elektřiny, tepla či vody, se stanou paneláky neobyvatelnými.
Proti krátkodobějším výpadkům elektřiny (do několika hodin či dní) se však lze docela dobře zabezpečit, přičemž v době běžného fungování můžete i nemalou částku ušetřit. Měli byste vědět, že se tu nebudeme bavit o nějaké návratnosti investic, leda byste solární panely získali zdarma. V dnešním textu se však dozvíte, že takové energetické zabezpečení nemusí stát víc, než nová televize.
Bez elektřiny jsme zpátky v době kamenné, ačkoli si to málokdo připustí.
V současné době nejde jen o cenu energií, ale především o jejich dostupnost. Jakmile u našich západních sousedů přestane foukat a svítit, přičemž jejich plynové elektrárny budou na suchu, začnou sousedé nasávat elektřinu od nás přes hranice ve zvýšené míře. Budou potřebovat desítky gigawatthodin, zatímco naše soustava je schopna jim dodat něco kolem 4 GWh. Pokud se nestačí problematické větve včas odpojit (a to se stává,) začne mezinárodně provázaná přenosová soustava padat jako domeček z karet, přičemž následuje i několikahodinová, ale i několikadenní tma.
Patříte-li mezi ty šťastnější s balkonem, máte mnohem více možností. Nejen pro umístění antény, ale právě i pro umístění solárních panelů.
Ti, kdo balkon nemají, to mají složitější, neboť mohou panely umístit leda na plocho na stěnu domu kolem oken. S tímto nemáme zkušenost a nabádáme proto každého, kdo by to chtěl uskutečnit, k maximální bezpečnosti a několikanásobnému jištění. Nikoho snad nenapadne upevňovat panel do zateplovacího polystyrenu. Panel 375 W váží přes 20 kg!
Při umístění naplocho na stěnu (ale i při zavěšení na zábradlí balkonu) si s doporučeným náklonem nemusíte příliš lámat hlavu. V zimě, kdy je slunce nízko nad obzorem, získáte naopak více energie než s náklonem. V létě těch pár procent, která nezachytíte, můžete klidně zanedbat.
Možná si právě ťukáte na čelo, neboť vám představa panelů na stěně paneláku přijde absurdní, avšak žijeme v absurdní době, kdy jsme se jako lidstvo dobrovolně vzdali blahobytu. Možná se dočkáme i kamnových rour čnících z oken a spalujících vše, co hoří.
V otázce výběru panelů máme zatím stále ještě na výběr. Po delším experimentování jsme došli k závěru, že pro rozumné využití nemá smysl kupovat žádný panel do 175 W. Solární 200 W panel vás dnes vyjde přibližně na 3.500 Kč. Můžete-li si to dovolit, kupte raději dva. Slunce totiž stále nesvítí, a pokud chcete vyrábět energii i při zamračené obloze, hodí se každý watt.
Nezbytnou součástí soustavy je samozřejmě akumulátor. Na internetu se dočtete, že by měl být olověný trakční, který snese hlubší a častější vybíjení, nebo ideálně LiFePO4. V praxi postačí jakýkoli olověný akumulátor do auta. Pokud si nechcete jen hrát, měl by mít kapacitu aspoň 75 Ah, ale klidně se nebojte pořídit 200 Ah i více. Stejné akumulátory, ideálně stejného výrobce, a zároveň přibližně stejně staré, například dva 95 Ah, můžete spojit i paralelně.
Zapomeňte na vyřazené akumulátory, které se někde válejí, protože už nestartovaly. S těmi byste měli jen zbytečnou práci a užitek žádný. Výjimku tvoří typ AGM (elektrolyt nasáklý ve skelném vláknu) z novějších aut, řekněme tak osm let zpátky, které podle našich zkušeností někdy pro solární soustavu ještě dobře poslouží.
Nezbytnou součástí soustavy je regulátor, který se postará o správné dobíjení. Ten pořídíte již od nějakých 400 Kč. Je třeba si dát pozor na maximální napětí a proud, což se řídí podle toho, jaké máte panely. S jedním, nebo dvěma 200 W panely spojenými paralelně, vystačíte se zmíněným levným regulátorem 20 A. Doporučujeme však raději 30 A, který není výrazně dražší.
Pokud vás hraní si s 200 W panelem (110 x 90 cm) omrzí, můžete si za cenu jen o málo vyšší pořídit panel o výkonu 375 W (rozměr 175 x 104 cm.) Aktuálně stojí kolem 4.500 Kč. Vyšší výkon znamená jistou rezervu třeba právě v zimě, kdy výtěžnost solární soustavy klesá přibližně na čtvrtinu oproti létu.
Dáváme přednost panelům monokrystalickým, které poznáte podle černé barvy, a které mají uváděnou mírně vyšší účinnost. Cena monokrystalických i polykrystalických panelů je překvapivě stejná, ačkoli výroba monokrystalických je náročnější.
375 W panely už mají vyšší napětí (40 V oproti 20 V u 200 W) a proto vyžadují jiný regulátor. Můžete sáhnout po levnějším PVM, avšak vřele doporučujeme MPPT, který v sobě má měnič, a díky němu i o přibližně 30 % vyšší účinnost. Na displeji pak můžete sledovat, kterak z panelů jde do regulátoru například 2,4 A, a z regulátoru do akumulátoru 13,2 A.
Regulátor MPPT s hodnotou 30 A zvládající s rezervou dva 375 W panely spojené do série stojí kolem 2.700 Kč.
Svorky na všech regulátorech jsou označeny obrázky i polaritou, takže nepotřebujete ani návod. Nemusíte nic nastavovat, vše funguje již z výroby.
Doporučujeme vyhnout se nákupu regulátoru tam, kde prodávají vše od žehličky po lokomotivu, neboť tam zejména ty levnější (do 1.000 Kč) bývají často problematické, jak se můžete dočíst v recenzích, které ještě nestačili smazat.
Dále potřebujete už jen pár metrů drátu o průřezu aspoň 2,5 mm2, což může klidně být silnější průhledná dvoulinka, která se běžně prodává a má dokonce označený jeden drát červeně. V nouzi vystačíte i s 1,5 mm2, avšak to už bude opravdu na hraně a nedoporučujeme to.
Přestože mají regulátory v sobě jištění, doporučujeme zařadit do přívodu akumulátoru pojistku kolem 20 A. Pojistkové pouzdro i s přívodními dráty na běžnou nožovou autopojistku seženete v prodejně auto-moto za cenu do 100 Kč.
Teď už stačí vše upevnit a pospojovat, a máte svoji malou domácí elektrárnu, která v případě potřeby utáhne přes měnič napětí i řadu domácích spotřebičů, včetně ledničky, mikrovlnky a varné konvice.
Měnič napětí můžete zakoupit už za pár stovek. Takovým nákupům se však pokud možno vyhněte a zaměřte se na výkon 1000 W, nebo lépe 1200 W, se kterým si už uvaříte i kafe (za předpokladu že si zakoupíte zatím stále běžně dostupnou menší varnou konvici 1200 W.) Měnič 1200 W s kostrbatou, tzv. “modifikovanou” sinusovkou, pořídíte již od 1800 Kč, přičemž 1600 W stojí nějakých 2300 Kč i s poštovným. Pokud takový měnič připojíte třeba k mikrovlnné troubě, zjistíte, že to sice funguje, avšak zároveň slyšíte zvuk, který se vám nebude líbit. To samé po připojení lednice.
Funguje to, na kafe je to naprosto v pohodě, ale složitější spotřebiče slyšitelně trpí. Kalové čerpadlo ve studni si spokojeně (byť trochu hlučněji) vrní a pracuje s tímto měničem již několik měsíců. Pokud vám větší hluk nevadí, nejspíš se v krátkodobém horizontu nic nestane (spoléhat se na to však nedá.)
Nemůžete však udělat nic lepšího, než si při nákupu měniče trochu připlatit, a zakoupit rovnou nějaký s normálním sinusovým průběhem (Pure Sine Wave,) například 1200 W, který seženete již od 3.600 Kč.
Nezapomeňte, že měnič má v případě většího zatížení odběr 100 A i více! Přívodní kabely od akumulátoru (pokud nejsou součástí balení) mohou být tedy klidně ty startovací, které máte v autě.
Přibližný odběr měniče 12 V / 230 V si jednoduše spočítáte tak, že odebíraný výkon vydělíte deseti. Tedy při 100 W je odběr z aku cca 10 A.
Současný celoevropský zelený trend je zelený jen v tom, že nás vrací zpátky na stromy. Ceny energií rostou rychleji, než si stačíme uvědomit, neboť je platíme zpětně, a pak se možná nebudeme stačit divit. Současná cena elektřiny vyšplhala pro většinu z nás na čistých 10, nebo spíš ještě více Kč za kilowatthodinu. Dokud je v zásuvce “proud,” dá se pořád nějak fungovat, byť se skřípěním zubů.
Většinu lidí ani nenapadne příliš šetřit, neboť to zatím nijak nebolí. Úspory odbydou maximálně zakoupením LED žárovek s deklarovanou životností 15000 – 25000 hodin, které v reálném provozu vydrží často kratší dobu než klasická vláknová fujky žárovka (1000 hodin.)
Nekvalitní nejsou jen obchoďákové neznačky, ale i renomovaní výrobci, jeden jako druhý. Vše je totiž levná čína která se liší jen honosnými nápisy. Možná jste si také všimli, že oproti dřívějšku jsou LEDky nějaké lehčí. Však také ty třeba osm let staré stále svítí, zatímco dnešní jsou často jako supernovy, které na pár desítek hodin zazáří a pak zhasnou. Pokud občas nahlédnete do elektroodpadu, jsou tam kvanta těchto moderních LED s lehkou paticí, zatímco ty těžké s poctivou elektronikou tam prostě chybí, neboť stále fungují.
Pokud chcete mít připraveno nouzové plnohodnotné osvětlení, které nebude potřebovat měnič na 230 V, nabízejí se levné 12V LEDky, které se nenápadně krčí mezi ostatními “žárovkami” v supermarketu. Mají patici GU 5.3, to jsou ty dvě jehličky vzdálené od sebe právě 5,3 mm. Dají se v akci koupit již od 15 Kč/kus a svítí opravdu výborně. Amatéři si možná povšimnou, že z bezprostřední blízkosti ruší střední vlny, neboť v sobě mají měnič z 12 na cca 4,5 V.
Pokud máte dům, chatu, či zahradu, máte samozřejmě mnohem více možností. Nejen že si můžete zatopit v krbu a vodu si v případě potřeby napumpovat ze studny, ale můžete si dovolit i více panelů. Je úplně jedno, kam je umístíte. Na zemi budou fungovat stejně dobře jako na střeše. Pokud spojíte šest zmíněných 375 W panelů do série, můžete je připojit přímo k bojleru (který předtím samozřejmě odpojíte od sítě.) Získáte tak celoročně teplou vodu zadarmo. Vestavěný termostat sice stejnosměrným napětím trpí více než při proudu střídavém, avšak topná spirála je naštěstí bezindukční zátěž, tedy to nijak extrémně nejiskří. Přesto i zde platí, že všechna improvizovaná a nestandardní zapojení je třeba kontrolovat mnohem častěji.
Zmíněných šest panelů můžete vybavit přepínačem, kdy buď ohříváte vodu, anebo vyrábíte elektřinu (přepnutím zapojení ze sériového na 3 + 3 paralelně tak, aby získané napětí nepřesáhlo 100 V a bylo vhodné pro výše popsaný regulátor.)
Spolu s vámi budeme věřit, že energetická krize nenastane. Není však nutné čekat v koutku a doufat, že se nic nestane. Je lepší být přípraven, než překvapen. Zatímco budete připraveni, můžete za cenu mírně lepší televize zároveň šetřit desítky a stovky stále dražších kilowatthodin.
Jen pár postřehů, možná to tu někdo zmiňoval: solární systémy třeba rozlišovat na “fotovolatické” (na výrobu elektřiny s účinností cca 20%) a “kolektory” (průtokový ohřev vody, které mají účinnost řádově vyšší než FV). Díky legislativě se v ČR bohužel moc nevyplatí dělat “malé” soláry s přípojením k rozvodné sítí EON. Střední třída lidi tedy řeší spíše záložní “ostrovní” systémy jako je ten v článku popsaný. Regulátor je srdce systému, tam nešetřit, vždy kupujte MPPT. Rozhodně doporučuju zapomenout že díky 1-2 panelům budete zapínat mikrovlnku. (Možná v červenci v poledne). Ohřát jídlo jde snadněji na plynu. V zimě dávají FV systémy cca 5-10% deklarovaného výkonu!!! Malé solární systémy vám tedy pomůžou živit spíše po kritický čas ledničku, led osvětlení 12V po bytě a dobíjet drobné spotřebiče, jako mobily, ntb, vysílačky, tablety. Na větší spotřebiče zapomeňte. Pokud chcete něco většího narážíte na problém. Musíte mít větší baterie a ty vám za 4-7 ? roků odejdou a budete jen vyměňovat a platit. Přes zimu však stejně velké baterie NENABIJETE. Fyzika je neúprosná. Takže hlavní přínos malých solárních systémů při blackoutu bude, že vám pojede radio a nebude smrdět petrolejka. Jinak doporučuju specializované firmy, neb texty Ferdinand Šmikmátor, kniha POTOM, nebo Václav Cílek kniha Ruka noci podaná.
Souhlas. Jinak na občasný použití mikrovlnky během dne skrz měnič stačí i dva velký panely a aku kolem 70 Ah.
Léta už používám solární systém. Naučil mne to pobyt mimo civilizaci… Zvolil jsem dvanáctivoltový rozvod, panely Kyocera s vysokou účinností, akumulátory Yuasa. Kombinuji se systémem Optimate, kde je i automatizované nabíjení s veškerou signalizací…
Systém mi napájí komunikační techniku, osvětlení, drobné další spotřebiče… Od dodavatele elektřiny mi tak odběr klesl na nějakých směšných 200 kW ročně. Upozorňuji ale, že je nutné se také naučit podle této filozofie žít…
Přesně jak říkáš. V domácích podmínkách s několika panely to není na to aby to táhlo bezstarostně dům. Už vůbec ne v baráku kde tomu nikdo nerozumí a chce to jen používat. Musí se vymýšlet, zlepšovat, upravovat podle potřeby. To samý když chci s pár panelama ohřívat teplou vodu. Je to zábava a ušetřit se dá hodně i s pár většíma panelama v ceně do 5000. Troufám si tvrdit že s řízeným využíváním je to max do dvou let zaplacený.
To ani omylem není zaplacený. Malou solární elektrárničku provozuji šest let, stavěl jsem ji právě z důvodu, abych si ověřil návratnost. V případě použití olověných akumulátorů je to provar. Cesta k efektivitě je přímé využívání vyrobené energie ovšem to je co? Mě jako smysluplné připadá akorát ohřev vody. Ten jde realizovat levně s minimem dalších součástek a s absencí akumulátoru. Solární elektrárna je hlavně zábava a v některých lokalitách nutnost ale v místě, kde jsou rozvody 230V mluvit o ekonomické návratnosti je nesmysl.
Muzes dat, prosim, nejake parametry te elektrarny vcetne porizovacich cen komponent?
Vše závisí na výkonu, oblasti použití a jak chceš vyrobenou energii využívat. Od soboty provozuji větší FVE na ohřev vody a veškeré dosavadní postřehy jsem sepsal zde: http://cbnymburk.wz.cz/clanky/fve.htm jinak obecně: panel vychází plus mínus 1 000 Kč na 100Wp (čím výkonnější, tím levnější samozřejmě. Akumulátor ( a tady je na velkou diskuzi, jestli olovo, NiFe/NiCd, Lithium a pak jestli svépomocí nebo hotové řešení-tady to nejde jednoduše shrnout do jedné věty ale je to na rozsáhlý článek) ale pro běžné věci stačí investice řekněme 20 000Kč. Pak regulátor. Nemá vůbec smysl uvažovat o PWM ale rozhodně MPPT. Tady ceny začínají na 2500Kč a jdou až do desetitisíců korun (záleží na značce, výkonu). Pak kabely. Tady cenu dělá výkon elektrárny a vdzálenosti, jaké potřebuješ překlenout. U FVE obecně tečou vodiči buď vysoké proudy nebo celá sestava pracuje s napětím stovek voltů, čili potřebuješ speciální FV kabely s izolační pevností 1500V. Měnič…tady je opět široká škála. Plno spotřebičů jde krmit čínou s modifikovanou sinusoidou na výstupu v ceně několika tisícovek, Pokud chceš ovšem kvalitní měnič tak počítej s náklady min. 10 000Kč. To bylo jen tak zhruba pro představu. A než se do realizace FVE pustíš tak si moc dobře rozmysli využití a co s tím chceš napájet. Plno spotřebičů se totiž vůbec nevyplatí napájet z FVE (obecně rozšířený mýtus jsou například světla).
Pár postřehů k tématu:
Mám pokusně 8ks starších panelů 180W pospojovaných do dvou skupin paralelně, a tyto skupiny do série. tedy celkem asi 70V. Zkusil jsem to pustit do bojleru. Moc jsem si od toho nesliboval, výkon je tak 1/10, ale za dva dny byl natopený tak že voda byla použitelná pro běžnou hygienu.
Ale pozor – první problém na který jsem byl upozorněný je, že bojler je nutné zavčasu vypnout, dřív než vypne termostat, jinak mu oblouk od stejnosměrného proudu brzy zničí kontakty. A zadruhé – vždy jsou v topném tělese nějaké stopy vlhkosti, svody a elektrolytická koroze je prý pěkná sfiňa….
Takže pricipiálně ano, ale už mám na stole torzo 500W trafa a spřádám na dlouhé zimní večery plány na střídač, který by alespoň na léto po dobu slušnějšího slunečního svitu vyrobil střídavou síť 110V. Na kterou by kromě bojleru mohla běžet i většina běžných spínaných zdrojů.
K adminovi snad jenom pár poznámek:
Stando, pokud předpokládáš životnost klasické žárovky 1000 hodin, jsi hodně velký optimista.
pokud je necháš v pátek rozsvícené přes víkend, v pondělí ráno jich svítí 10% a to jsem optimista. Problém je, že je zákazníci nevracejí na záruku a prostě nad tím mávnou rukou “je to pár korun” A to jsou žárovky ze specializovaného velkoobchodu Elektro.
A tak vzpomínám na doby dětství přelomu 70/80let kdy u prarodičů byly ve sklepě domku na lampách žárovky s orlicí . 40let po válce svítili 40W naprosto bez problémů.
Nedvno v Doudlebách nad Orlicí na zámku a žárovky z roku 1913 v lustrech a svítí 100let !!!
Průvodkyní předvedeno.
Žárovka s paticí GU 5.3 co máš na snímku se vyskytuje zejména v domácnostech. Ano LEDkové mají okolo 3W nebo 4,5W ale pozor existují i halogenové. Stejné provedení. Stejný tvar a lze snadno zaměnit laikem.
Výpočet výkonu P = U/I dlužno podotknout, platí pouze pro ss proud. Měl by to zvládnout i OK9ATD s novice licencí. Je to učivo základní školy.
Pokud píšeš o startovacích kabelech pro ss proud. Platí, že by měl být průřez 2A/1mm2 CU vodiče.
K solárním panelům a “novým přístupům” k fotovoltaice doporučuji si přečíst připojovací podmínky ČEZ ( PRE, EON) platné od 4/22. S tím souvisí nové znění energetického zákona v Německu. tam se hovoří i o tzv. “vyhlazení špičky” což není nic jiného než řízený black out.
Prostě rozvodný distribuční společnosti odpojí řízeně některé oblasti nebo města, tak aby se nezhroutila síť. Proč to zmiňuji?? Eletrizační sitě Evropy včetně České a Německé jsou propojeny.
Celé je to stavěné na tom, že pokud máte elektroauto i peníze, ještě neznamená, že ho přes noc nabijete. Vzorové zapojení je přes relé, že případě špičky budou odpojovat nabíječky aut.
Proto je vyžadováno relé a ovládání po síti ( způsob HDO)
Stejně bude 3 tarif. montoval jsem dva wallchargery a oba vyžadují LAN síť
To, že máte “elektrické auto” a peníze ještě neznamená, že budete nabíjet :-)))
Prostě na MF si spočítali, že pokud před pár lety získali ze spotřební daně fosilních paliv cca 80mld v českých, stát se o ně nenechá připravit. 3 tarif bude speciálně daněn, přesně to co půjde do aut.
Pro zajímavost…pokud by došlo k 100% náhradě vozidel na fosilní paliva za elektrovozy, potřebujete další 1 blok JE Dukovany.
V jedné veřejné diskuzi věnované energetice, na místní univerzitě ( moderně se tomu říká think tank) začali s kecy o nabíječkách elektroaut z pouličních lamp (cca 250W) jsem se zeptal jestli vědí něco výkonových poměrech. viz příkon nabíječky elektrovozidla a výkonu výbojky v té lampě. Jak dlouho se auto bude nabíjet?? Odpovědí byly zelené kecy.
Co diskuzi dorazilo, byl terminus technicus zvaný teplotní inverze. To mě řekli že lžu a nic takového neexistuje!! Tak to asi vymysleli v Kremlu :-)))
Asi takto…nabíjet musíte přes den, protože energii potřebujete večer, když se vrátíte z práce domů. To už slunce nesvítí po většinu roku.
Řešením energetiky není vrtule v poli nebo solární panel. Jsou potřeba stabilní zdroje. Plyn nebo jádro. Ale solární panely odvedou dobrou službu v ostrovních systémech, nakrmíte s tím i hamshack.
Pro nás je jisté, že provoz BIG GUN s multikilowattovými PA Až dotanou důchodci – contestmani a DXmani účty za jejich DXing a závodění jednou to zaplatí a začnou provozovat solo TRXy 100W nebo čisté QRP.
Na Windowsí PC budou muset zapomenout a přejít na Raspberry Pi a podobné SBC low cost.
Já už jsem začal.
https://hamprojects.wordpress.com/2020/09/06/raspberry-pi-for-ham-radio/#more-1646
Dobře, že to Péťo čteš mělo to být takto P=U x I. (W) to je pro ten stejnosměr.
Střídavina, tomu odpovídá zdánlivý výkon S= U x I. (VA)
S funkcemi máš výpočet činného P a jalového Q výkonu,
To je vyšší dívčí :-)))))
Zajímavé je, že se nikdo jiný neozve :-)) Přitom to je fatální chyba.
Ja bych se ozval, ale ctu to az ted a to jeste musim k ocnimu. Pac jsem si nejdriv myslel, ze pocitas odpor a tam bys me rozstrelil ucinnikem 😀
Btw s tim Raspberry je to fajn. Mam takto pripojene ty sve dve xiegu. Akorat na to nemam cas, takze si to zije vlastnim zivotem 🙁
Pár poznámek k žárovkám:
Životnost žárovek je samozřejmě i o kvalitě výroby, problémy byly před asi patnácti lety například s klasickými žárovkami Philips. Výrobu převedli do Polska a bylo to v háji, žárovkám ale nepraskaly vlákna, rozpojoval se spoj nosného drátku s vývodem do patice. Zrovna tak v práci jsme přestali používat obyčejné zářivkové trubice levných výrobců, k údivu velkoobchodu začali kupovat dražší značkové osramky a – poruchovost zářivek klesla na polovinu. Do té doby, než Osram převedl výrobu z Německa do Ruska….. Potom to byl šmejd jako šmejd. Třetina odešla do půl roku. V pár starých lampách se ještě vyskytly čtyřicet let staré trubice z Tesly Králíky.
Jinak životnost klasických žárovek úzce souvisí se svítivostí – prostě čím větší má svítivost při daném příkonu, tím víc se žhaví vlákno a stoupá účinnost, ale zkracuje se životnost. Kdysi se dělaly i žárovky se zaručenou životností 5000 hodin – ale šedesátka svítila jako čtyřicítka. A o tom to celé je. Podobně i autožárovky – není problém udělat “drtiče tmy” které budou svítit o polovinu víc než je znormováno, ale prasknou za pár týdnů.
Jirko, k té účinnosti žárovky snad nemá smysl dikutovat. Jedno z nejhůře účinných zařízení. Světlo 3% zbytek teplo.
Osram převedl výrobu do Ruska, protože to bylo levnější, navíc jejich výrobky byly 100% exportovány z RF to znamená, že tam nemuseli dodržovat technické normy
( GOST, ISO)
Naprosto stejně Philips převedl výrobu trubic do Polska.Jedna výrobní linka, stejní lidé a 1 týden v měsíci výroba pod značkou Philips, 3 týdny výroba značky Pila.
Větší problém jsou elektronické předřadníky. Předřadník je násobně dražší značkový 300,- +/- než zapalovač (starter) za 5Kč,- To je direktiva EU, aby se ušetřila měď na vinutí tlumivky a kondenzátor. Po záruce jsem el. předřadníků polovinu v jednom objektu vyměnil
Docela dobré jsou LED trubice. Není potřeba zapalovač, tlumivka, nebo elektronický předřadník.
To, co dělala Tesla, trubice byli sice velký průměr ale dodnes běhají a svítí ledaskde. Stejně jejich sodíkové výbojky.
Úsporné žárovky Philips také žádná velká kvalita.
Žárovce nepřidá jedna věc. Uzavření do skleněného krytu.
U autožárovek halogenových opatrně. Tam odcházejí mnohdy jenom proto, že si na ně někdo sáhne a neotře lihem.
Jo tak elektronické předřadníky pro zářivky, to je katastrofa. V jedné hale máme lampy se zářivkami T4 a elektronickými předřadníky. Po pár letech už zářivky odchází a zhruba v polovině případů vezmou s sebou i předřadník. Už dostat se do lampy je opruz a výměna předřadníku s celkem devíti – deseti dráty s pérovými svorkami které nenávidím a nutností kompletní rozborky/sborky lampy ještě větší. Zhruba čtvrtina nových předřadníků je vadná už z výroby a prostě se nerozsvítí.
Stále více to končí tak, že po kolečku “trubice – předřadník – trubice – předřadník” a hodině ztraceného času s jednou poj…nou lampou ji vyhodím celou a vyměním za LED 100W vanu. Nyní už je to standard, klasické zářivky na jaře končí, nebudou se dál prodávat a po těch s elektronickými předřadníky se mi fakt stýskat nebude.
Žárovky také končí… tak se prodávají jako “světelný zdroj”
Zákazníci dělají chybu. Vše vracet, zejména předřadníky jak je to v záruce prodejci, a´t si to reklamují u výrobce. A uvidí se, kdo z koho.
Profesionální elektronický předřadník s certifikací na letištní provoz OSRAM má najeto odhadem 18-20 let. Osazeno trubicemi PHILIPS TL-D 840 58 watt ……žádná závada, žádný problém. Ledky tak dlouho nevydrží.
To sice ne, ale trubice vcelku velmi rychle ztraceji na svitivosti. Behem par hodin sviceni to padne tak na 80%. Pak mohou vydrzet dlouho, hlavne ty co se moc nevypinaji. Dalsi vec je, ze zarivky nemaji zrovna fajn prubeh svetla.
Zářivkové trubice 840 jsou třípasmové, mají dobrý průběh spektra. Zářivky ztrácejí světelný jas postupně v průběhu své životnosti, a to obvykle o 15-20 % po 8 000 až 12 000 hodinách svícení, pokud jsou často zapínány a vypínány. V případě elektronického předřádníku ztrácejí daleko mín a životnost je podstatně delší.
Zcela uprimne jsem nevidel trubice, ktere maji dobry prubeh spektra. A ze shodi cca 20% uz na zacatku mi nevymluvis. Ze je zivotnost vysoka za predpokladu minimalnich zapinacich cyklu s predradnikem je fakt.
Btw, kdyz uz jsi nastinil to spektrum, tak by bylo zajimave ho zmerit. Odkud jsi?
Když se kolem roku 1980 převáděla výroba zářivek z Tesly Holešovice do Moldavy nad Bodvou, bylo to podobné. Ale zase byla ve vlaku sranda s holkami, co se jezdily do Prahy zaškolovat.
Vláknové žárovky s prodlouženou životností měly v patici nějaký předřadník. Byl to pásek kovu zatavený ve skle, možná odpor, nebo nějaká závislá součástka pro pomalejší náběh nebo pro lehké podžhavení.
Úsporné LED jsou dneska šmejdy skoro všechny. Nejde vybrat kvalitní výrobce protože to asi fakticky mrskají v jedný fabrice a liší se jen nápisy. Není to ani o ceně ale spíš o štěstí. LED se vyplatí kupovat jedině za cenu blízkou ceně klasický žárovky v různých prodejních akcích.
S koncem naší Tesly šla kvalita všech světelných zdrojů do háje. Deklarovanou životnost nemají ani náhodou. Vláknové žárovky z Penny někdy svítí sotva 10 hodin!!! Nemůže za to ale Penny. Jinde to bude podobný.
Máme doma pračku Indesit Made in Russia. Maká obden víc jak 5 let bez jediný chybičky. Takže státem to nebude, ačkoli pamatuju tranzistoráky Made in USSR kde měl každý druhý studeňák.
Radku, pár let jsem dělal úržbu linek pro výrobce výpočetní techniky.
Stavěli jsme linku ve filiálce u Petrohradu. Putin poslal úředníky s tím, že trvají na původní dohodě výrobce bude, platit daně a respektovat ruské technické normy.
Žádné daňové úlevy 20 let jako v ČR. Problém neřešitelný, v akci “maximalizace zisku, minimalizace nákladů” projekt firma sama ukončila a následně si stěžovala, že prý to “rozkradli”. Ve stejné firmě v ČR si jistá ruská společnost nechala vyrábět zákaznicky tablety s Androidem. HW docela našlapaný, ale kvalita montáže tak bídná, fatální chyby, to Rusové odřekli. Sestavovali to negramoti z Rumunska a Bulharska.Pár zbytků jsem tehdy dostal jako scrap, když jsem rozebíral ÚP dotovanou linku ( ÚP bylo vysvětleno, že to je podpora zaměstnanosti :-))) . Postavil jsem z toho několik tabletů doma na stole.A funkčních.
Na bývalém pracovišti jsem měl nové kondy elyty CCCP stáří cca 40let do již zrušené techniky. Ty jejich kondy do spotřební elektroniky byly fakt mizerný. Tahle výroba, měla ESR i kapacitu prvotřídní i po těch letech.
Počátkem 80tých let jsme si domů koupili automatickou pračku Candy Aquamatic 3. První večer po vybalení a sestavení jsme se celá rodina dívali místo na TV, jak pere automatka. :-)))
Pračka Made in Italy, prala přes 30let a dali ji rodiče charitě plně funkční.
Za celé roky jediná závada, byl hlučnější programátor, to spravila izolační páska na hřídeli.
Jsou výrobky a “výrobky.”
LED žárovka?? Jo funguje a jsem spokojen. Jenom stála necelé 200,-
Levné a “akční” ze supermarketu už dávno nefungují.
“LED se vyplatí kupovat jedině za cenu blízkou ceně klasický žárovky v různých prodejních akcích.”. To je prave ten duvod, proc jsou to smejdy. Bohuzel ekonomicka stranka veci nedovoluje mit v takove zarovce, krom nejakych extra levnych ledek, neco vic jak kondik a proudovy omezovac s odpurkem pro nastaveni proudu. Vysledkem je zarovka, co sviti blbe (ale hodne), blika a pri nejakem razu v siti (coz dnes neni vyjimkou), proste odejde do vecnych lovist.
Ještě že se dají němci odpojit od elektrovodný sítě. Jednou k tomu dojde na tvrdo.
Spolehlivý je starý návod který skutečně funguje na rozdíl od těchto bázmeků na nic – šlapodynamo z války které užíval Wehrmacht. Jeden šlape, druhý užívá elektriku.
To bylo jen na vysilacku. CSLA mela k RM-31 rucni dynamo. Utahnout to dalo zabrat.
Šlapodynamo mají ve výbavě i Francouzi a dodnes ho používají.
Sicher to ruší. V džungli elektrozariadení každé elektrozariadenie ruší, je rušené alebo oboje. Otázka znie – ako veľmi to ruší? Pre ilustráciu sused mal minule pustenú brúsku. Pri záťaži brúsky mi vyliezol praskot na 80m na S9. Pri behu naprázdno bolo som rušenie už nedetekoval. Ale zrejme tam bolo, no pod úrovňou ostatného šumu.
No ak sa spočítajú také zdroje rušení všetkých susedov, čo sú aj meniče a regulátory, tak vytvoria šum, ktorý bude väčší ako prirodzené zdroje šumu v éteri, napr. šum z kozmu či búrkové výboje.
Za mňa solárnu energiu akumulovať do ohrevu vody. Elektrickú sebestačnosť si budeme musieť riešiť inak.
Nejlepší akumulace je do vody, máš pravdu, tam se to nejdřív zaplatí. Je to z více důvodů lepší než ohřívat vodu na střeše přímo, i když za cenu mírně nižší účinnosti. Ale jak jinak chceš řešit obecně elektrickou soběstačnost než solárními panely?
Nie je to možné vyriešiť globálne a natrvalo. S disciplínou a obmedzeniami je možné riešenie solárnymi panelmi (používa kamarát, jeho bývanie je nezávislé od sietí). TV a rozhlasové vysielače boli zabezpečované elektrocentrálami v samostatnom priestore. Ako krátkodobá záloha sa používajú UPS-ky s akumulátormi. Ale…
… ak by sme hovorili len o privátnych spotrebiteľoch, tak povedzme by sa jedna rodina mohla zmestiť do 3 kWh denne (v kríze). Potrebovali by sme teda adekvátny počet solárnych panelov + akumulátorov alebo PHM do elektrocentrál – to proste nemôžeme dať.
Môžeme hovoriť o doplnkovom zdroji elektriny alebo ako záložného zdroja (povedzme výpadok elektriny do 12 hodín). Takých, čo dosiahnu elektrickú sebestačnosť je asi 1 promile.
KV ruší černý PWM regulátor z obrázku pokud je napětí aku na hranici 14,4 V, což je vypínací napětí. Pak se regulátor periodicky spíná a vypíná, což se projevuje na KV klapáním. Je to ale slyšet jen když z toho rádio právě napájíš, jinak je v éteru klid. MPPT regulátor neruší ani střední vlny ze vzdálenosti 20 cm.
Ahoj. V době kamenné asi nebudem, spíš tak začátek 19. století ale přesto zajímavé a dobré řešení budoucí energetické krize.
Nejsem fanda soláru a větrníků stejně jako elektro-aut. K těm solárům vs ekologie se stačí podívat např. na ohromné plochy ve W6 pokryté vyřazenými panely. Kdo to ekologicky zlikviduje? O jejich “ekologii” jejich výroby se také mnoho napsalo. Jako nějaká nouzovka v případě blackoutu ok. Vzpomeňme na plynofikaci vesnic v OK. Když na tom “někdo” vydělal tak se tvrdí že plyn až tak moc čistý na topení není. Je to stále dokola. Smutná realita v roce 2022
Článek jsem pochopil tak, že jde především o případ nouze. Tady nejde o ekologii. Jde o výrobu elektřiny v obytné zástavbě kde není jiná možnost. S elektrocentrálou mě sousedi vyženou, kromě toho je závislá na palivu které nemusí být dostupné a její provoz nemůže být trvalý, protože je drahý.
To je sice pravda, ale takovéto dva panely, takto umístěné, Ti daji tak 0.5 kWh denně. Tak na nabití baterky pro mobil a QRP RIG, plus vychlazení piva v autoledničce, ale opičárna přes celý balkon. A to se vyplatí?
3/4 kW instalovanýho výkonu….pokud je to na jižní stranu tak to dá slušnou sílu minimálně pro domácí spotřebiče
Planý optimismus, zkušenost hovoří jinak. Tohle je měření 50kW solární elektrárny na střeše fabriky, pro kterou občas konzultuju (a zrovna tohle měření dělám já, tedy za něj ručím). Jak vidno, střední hodnota za den je nejvýše upocených 10% instalovaného max. výkonu. V létě. Šaškárna, stálo to prachů, jak šlupek.
Na téhle fabrice to zaplatila EU. Bral jsem to jako zajímavý experiment (už to tam jede přes 5 let). Sám bych si něco takového v místě, kde je alespoň naděje na elektriku z rozvodné sítě, nepořídil ani omylem.
Úvahy o návratnosti nebo účinnosti jsou zbytečný když jde převážně o nouzovou zálohu. Mám prakticky stejný pokusný uspořádání jako v textu:panel 2x380W, regulátor ten samý, aku olovo 130 Ah. Když svítí, nabije to skoro vybitej aku během dopoledne a pak už se panely nudí. Proto to uměle zatěžuju vším možným a připojuju na to domácí spotřebiče přes měnič. Když nesvítí, je to horší. Záleží jaký jsou mraky. Někdy to i přes tmavší nabíjí víc. Při zamračeným dni se stává, že nemám večer plně nabito. Můj závěr? Na plně funkční nezávislou domácnost jsou dva panely a aku 130 Ah málo. Při výpadku ale můžu svítit jak na zámku, lednice, mikrovlnka i rádio v pohodě a kafe taky.
Ještě poznámka k tomu grafu. Vyplývá z něj, že kolem prosince je to nejslabší. Je to způsobený nejen sníženým svitem ale hlavně tím že panely jsou pod sněhem. Když je má někdo na balkóně kam nesněží tak bude v zimě efektivnější než ta fabrika.
No to je silne tendenčně spocitano. Když mám na střeše 10kWp, za rok udělám 10MWh. 10.000/365/24= 1,14kW střední kontinuální výkon. Takze opravdu jedna devítina. Ale v prumeru CELÉHO roku, včetně zimy i noci (kdy tedy Slunce moc nesviti)…
Takove pocty mi nepřijdou fér, protože snad nikdo dneska nepočítá, ze by mu fotovoltaika vyráběla v noci. A chytřejší tuší, ze to listopad až únor taky nebude nic moc.
Je v podstatě jedno, co si o tom kdo myslí. Fakt je ten, ze mě teď FV ušetří rocne cca 40.000. Investice byla cca 200.000. Nevím jak ekonomům, ale nám hloupým, co to počítají přes palec, to vychází jako dobrá investice. I při dnešní inflaci. Ano, můžu se mýlit, ale osobně jsem rád, že to mám.
K uvedenému bych jen poznamenal, že nic počítáno není. Uvedený graf ukazuje pravdu, zjištěnou dlouhodobým měřením, tedy nikoli výpočtem. Fyzika je neoblomná. Když se někomu FV líbí, nic mu nebrání si ji pořídit. Když ne …
V pohodě, každý jak potřebuje, souhlasím. Nechci se dohadovat, stejně to nemá cenu…
Nejprve si ověř provoz prakticky a potom můžeš zavrhovat !!!