Realistic PRO-33 z Japonska přes Ameriku až do českého paneláku

Do mých rukou se dostal tento letitý scanner, vyráběný v zemi vycházejícího slunce a importovaný „do země neomezených možností“ do Ameriky pod značkou Radioshack a také do Evropy, tedy tehdy západní pod divizí Tandy. Lišily se od sebe frekvenčními kroky které jsou pro USA a Evropu rozdílné.

Nedokázala jsem dohledat přímo manuál na tento typ, vycházím z podobného typu Pro 30 který má ovšem větší frekvenční rozsah než Pro 33. Můj má tedy rozsah 30-54, 136.005-174 a 380-512 MHz. Někdo by řekl málo že? Já si to říkala taky ale… Ale taky má jen 20 pamětí na uložení frekvence. K tomu se ovšem ještě dostaneme. Nejdřív jsem jej musela koupit a přiznám se, že mi padl do oka náhodou. Z krabice na mě koukala kostka o rozměrech 68x165x48 mm a hmotnosti 300g s BNC konektorem na anténu. Docela velká krabička, ale můj mobilní telefon je rozměrově 72x159x8mm, to je velmi podobné že? Jen na hloubku bych jich za sebe naskládala skoro šest a váhově dva, ovšem s baterií. To já jen tak pro nějaké porovnání, prakticky je to jako srovnávat jablka z lokomotivou.

Cena nového v roce 1990 byla 200 dolarů což v té době v přepočtu na dnešní dobu podle inflační kalkulačky bylo něco kolem 11 tisíc korun. Mě se jej podařilo sehnat za dnešních cca 17 dolarů (360kč).  Baterie přítomny nebyly a jelikož se napájí devíti volty a viděla jsem někde, že se do něj dá napasovat 9V baterie a to by neměl být problém, tedy podle odběru. Objednala jsem si USB C dobíjecí 9V baterii a zkusím ji tam nějak nabastlit, protože šachta neodpovídá rozměrům původní baterie, aby to fungovalo bez zásahu do originality přístroje – abych jej mohla někdy vyzkoušet na nějakém kopečku, má to čas, stejně teď, když to píšu, mrzne a baterie dorazí až někdy začátkem února. Ale teď mě napadá, v té baterii bude nějaký měnič, který by mohl příjem ovlivnit. Pokud ano, nevadí, půjde do mého plonkového multimetru, co jednou za čas použiju na jednoduché úkony a stejně jej často zapomenu vypnout. Nicméně na test jsem našla odpovídající konektor a napíchla jej na zdroj. Tady ovšem pozor, plus je na vnější straně a ne na vnitřní, jak již je téměř standardem (center negative). Anténa přítomna byla, teleskopická 70cm dlouhá.

Po zapojení scanner ožil. První, co jsem si všimla, že opravdu neodpovídá evropskému rastru frekvenčních kroků a bude problém se občas trefit přesně na střed kanálu. To je přeci už jen maličkost, vždyť má stejně jen FM modulaci a je to analog že jo? A těch 20 pamětí mě nutí být vybíravou a navíc mé domácí QTH v malém pronajatém bytečku na okraji velkoměsta bez možností pouštět se do větších akcí, jako je velká anténa, mi na této dnes již 36 let staré hračce, tedy lépe řečeno „gentlemanovi v letech“ (to přirovnání berte ve smyslu k elektronice) bude stačit. Nebo jinak, nebude jednou, nebude, ale momentálně stačí, a hned Vám řeknu proč. Vlastním Baofeng K5 plus kde poslouchám místní letiště a protože jsem blízko, mám dobrý příjem a taky mám ještě jednu DMR staničku, taky Baofeng, už snad pět let, s alternativním softwarem, co mi kdysi programoval kamarád. Ale ani jedna není tak citlivá jako tento kousek. Já nevím proč, anténa? Filtry? A tady se dostaneme k příjmu samotnému. Já jsem si totiž nechala poradit.

Zjistila jsem, jakým směrem jsem vzhledem ke svému QTH otevřená a jakým směrem své hledaní signálu zaměřit. A taky že ano, na tu 70cm teleskopickou anténu za oknem ve třetím patře „pobírám“ převaděč OK0C Černá hora na 2m čtyřkovým rádiem a taky OK0BC Lysá hora v Krkonoších na 70cm trojkovým rádiem, ale záleží na podmínkách. Oba jsou ode mě vzdušnou čarou zhruba 100km což považuji za docela úspěch na moje podmínky a techniku. Ano, jistě se teď někdo lehce pousmál nebo i zasmál, ale to víte, prostě to zkouším. Mám to jako takový malý koníček – sem tam něco poslechnout, znalosti mám chabé, leč použitelné a co nevím, na to se zeptám.

No ale k zpět tomu příjmu, zkusila jsem OK0C naladit i na svém Baofengu K5 plus, ten se ale „chytal“ až když byl squelch otevřený a ještě jsem s ním musela různě pohybovat a najít místo, kde se převaděč dal poslouchat, což jak jsem výše psala je buď tedy anténou, nebo použitými filtry, a proto se tato stanice v městské zástavbě nějak zahltí (tedy co jsem tedy vyčetla po různu). Ovšem zase když už příjem byl, zdál se mi zase lepší na poslech. Což může být jen můj subjektivní pocit z rozdílných reproduktorů. Ještě zmíním, že ukládání pamětí do scanneru je velmi jednoduché, intuitivní a rychlé, a celkově je zařízení tak nějak uživatelsky příjemné. Je to ale vtipné, čekat na baterii z Číny, abych jí dala do japonské techniky, která se exportovala do Ameriky, aby skončila v Česku. Za mě je to hezký kus fungujícího artefaktu, který, až jej někdy nahradím, bude mít své místo na poličce. Ale zajímalo by mě, jak se sem dostal. Jistě cestoval po světě více jako já. 

Na závěr snad je dodám, že jsem se po této zkušenosti začala dívat po lepším zařízení s evropským frekvenčním krokem, ale zatím jsem nenarazila na nic pro mě cenově únosného… Tedy zatím. 

Alice