Což takhle dát si antiradar?!

Ano, i antiradar je přijímač radiových vln, a spadá tedy do oblasti našeho zájmu. Kromě technické zajímavosti může občas ušetřit i nějakou tu kačku i výmluvy, proč jste dnes opravdu, ale opravdu výjimečně spěchali.

Ačkoli jezdíme většinou podle předpisů, s myšlenkou na zakoupení tohoto zajímavého zařízení jsme si pohrávali delší dobu. Shodou okolností se na sobotním setkání radioamatérů na Kozákově objevil mírně použitý antiradar Uniden LRD 2300SW. Originální krabička obsahovala kromě kompletního příslušenství dokonce i český návod. Protože o zařízení neprojevil k našemu překvapení po celou dobu setkání nikdo zájem, získali jsme ho v závěru za velmi zajímavou cenu.  

Nelegální zařízení tedy legálně změnilo majitele, a my jsme se těšili, až jej budeme moci vyzkoušet. K té nelegálnosti, u nás je tento pasivní přijímač povolen, avšak za hranicemi byste s ním mohli mít problém. Což nám připomíná, že navzdory všemožným nařízením, zákonům a zákazům se v naší zemičce v srdci Evropy nemáme zdaleka tak špatně, jak můžete číst v internetových diskusích, případně slyšet každý večer v hospodě.

Můžeme nosit dlouhé nože, a dokonce i meče, můžeme legálně vlastnit zbraň pro osobní ochranu, dokonce můžeme mít na ulici v kapse i šroubovák, a nikomu nevadí pepřový sprej v dámské kabelce. Mimochodem, ten sprej má smysl hlavně sevřený v ruce, ale to sem nepatří. Zkrátka můžeme vlastnit spoustu věcí, které jsou na demokratickém Západě zakázány. Jednou z těchto zakázaných věcí je právě zmíněný antiradar. Tady je dobré zmínit, že pasivní. Ty aktivní, neboli rušičky, jsou zakázány i u nás. Nikdo se přece nechce dívat na kyselé obličeje policie ve chvíli, kdy se těší na jistý úlovek, ale měřicí zařízení jim namísto fotky hříšníka vyplivne neznámou chybu.

Pojďme tedy zpátky k našemu „přijímači.“ Již samotný název „Uniden“ napovídá, že se jedná o velmi známého výrobce přijímací techniky. Přijímat lze nejen elektromagnetické vlny, ale i modulované laserové paprsky. Ty se používají nejen pro měření silničních hříšníků, ale také třeba ve všeobecně rozšížřených optických kabelech.

 Jakmile jsme nastudovali pár nezbytností, pomocí přísavek jsme jej umístili na čelní sklo tak, aby byl z pohledu řidiče z větší části zakrytý zpětným zrcátkem. Viditelný zůstal jen úzký proužek LED indikátoru, který, jak se záhy ukázalo, není vůbec zapotřebí. Zařízení o sobě dává vědět specifickými zvuky, a nevyžaduje tedy vůbec řidičovu pozornost. Dodávaným tenkým kabelem jsme přivedli do zařízení šťávu, a netrpělivě se vydali do ulic. Tady je třeba ještě říct, že není třeba vůvec nic nastavovat – tedy kromě hlasitosti zvuků. Výrobce obsluhu maximálně zjednodušil.  Kromě hlasitosti máte ještě možnost snížit citlivost zařízení, což se hodí zejména v hustých městských aglomeracích s všemožným radiovým i optickým smogem.

Zařízení poslušně reagovalo na měřič rychlosti, který znáte ze začátku snad každé obce. Ten pracuje na laserovém principu, a brali jsme jej jako jakýsi test funkčnosti. Později jsme si všimli, že antiradar reaguje na tyto hojně rozšířené měřiče i ze vzdálenosti blížící se 300 metrům, a to nikoli v noci ,ale v jasném slunečném dni. Dosah laserového paprsku je tedy opravdu velký. Pokud si uvědomíme, že tento neviditelný paprsek zasáhne naše oči za volatem klidně i stokrát za den, je otázkou, co to dělá s naším zrakem. Jeho zhoršení svádíme na stáří, anebo na únavu počítačem, ale ono to může být i docela jinak.

Unidem reagoval dokonce i na docela zvláštní odrazy tohoto paprsku od okolních objektů a dokonce i od protijedoucích aut, jakmile jsme vyjeli z obce.
Jakmile zařízení detekuje laserový paprsek, zpočátku jen nesměle pípne. Čím je intenzita silnější – tedy, čím jsme blíž, tím je pípání častější, až se změní doslova v souvislý tón. Podle našeho odhadu varuje tedy opravdu včas.

Skutečný užitek antiradaru jsme ocenili v případě stacionárních radarů. Ano, máme na mysli městskými pokladnami oblíbené „kamery.“ Varování přicházelo včas, ale my jsme ocenili hlavně to, že najednou máme přehled, které jsou funkční, a které mají v tuto chvíli jen „výchovný efekt.“ Užitečné je to zejména v Praze, kde je podle nepotvrzených zdrojů funkční sotva třetina nainstalovaných kamer.

Bohužel jsme zatím nepotkali žádné zákeřně neoznačené civilní policejní auto, abychom mohli ověřit činnost našeho antiradaru v oblasti mikrovlnného záření. Tím totiž (na základě Dopplerova efektu) nejčastěji naši Pomahači a Chrániči měří.

Zařízení ukazuje nejen sílu signálu, ale rozlišuje i orgánem použitou měřicí technologii.

Součástí balení našeho antiradaru je také laserové čidlo na zadní okénko, coby ochrana před kamerami, které nás chtějí změřit zezadu. Z praktických důvodů, neboť v takovém případě už je zpravidla stejně pozdě, jsme čidlo neinstalovali.

Uniden LRD 2300SW je zkrátka zajímavý přijímač. Sice si na něm neposlechnete převaděčový provoz, a jeho řečí je převážně pípání, avšak i tak může přinést spoustu zábavy. Antiradary, které můžete koupit dnes, jsou určitě zase o krok dál, stejně jako jejich pořizovací cena. Uznejte sami, za 150 Kč jsme to naše zařízení prostě nemohli nekoupit.  

Doplnění:
Musíme dát za pravdu Michalovi 1 z diskuse, protože správně uvádí, že nápadné číslicové ukazatele rychlosti instalované na začátku obcí jsou z větší části opravdu mikrovlnné, což náš Uniden indikuje oranžovou barvou. Laserové měření má barvu zelenou, ta je u tohoto typu měření v menšině.