Kdo byl Bohouš Borovička OK2BX

V Amatérském rádiu ze srpna 1967 jsem narazil na článek o “tátovi moravských radioamatérů,” který v tom roce zemřel ve věku 55 let.

“Odešel v něm dobrý člověk, obětavý kamarád a všestranný odborník po stránce provozní, technické, sportovní i organizační. Zvláštní pozornost a péči věnoval výchově mladých lidí. Správně viděl v mládeži základ trvalého rozvoje radioamatérské činnosti a proto se staral o její výchovuv zájmových kroužcích radia na školách a v Domech pionýrů a mládeže. Je i jeho zásluhou, že je dnes v Jihomoravském kraji dostatečně silný kádr skvělých operátorů, radiotechniků, konstruktérů, závodníků v honu na lišku, víceboji a rychlotelegrafii. Jejich jména figurují na předních místech v nejrůznějších závodech a jsou známa doma i za hranicemi.

Byl amatérem tělem i duší již od svých dětských let. Začínal jako třináctiletý chlapec stavbou krystalky a bateriové “jednolampovky.” Učil se od krátkovlnných amatérů v tehdejším spolku KVAČ. Po ukončení vojenské služby dostal v roce 1936 koncesi s volací značkou OK1BX. Krátce poté odešel z Prahy do Brna, kde porošel mnoha funkcemi. Založil první kolektivní stanici na Brněnsku OK2GOZ při Královopolských strojírnách, kde byl 17 let zaměstnán. Po založení Svazarmu se stal náčelníkem krajského radioklubu a po přidělení místností bývalého Dosletu začal budovat centrum radioamatérského života pro amatéry z celé Moravy, kteří tu později skládali operátorské zkoušky.Dovedl si získat i vychovat stejně nadšené spolupracovníky, kteří mu pomohli vybudovat a zařídit svépomocí učebny, laboratoř, dílnu a vysílací místnost kolektivní stanice OK2KBR.

Dílo, které Bohouš OK2BX zanechal, je a bude trvalou památkou, je příkladem na cestě k dalšímu rozvoji radioamatérské činnosti.”