Na přelomu tisíciletí přibyl do rodiny další člen, krásná malá ručka Kenwood TH-22. V nabídce byla i verze TH-42 pro pásmo 70cm, ale tam bylo tenkrát pusto, a nikdo nechápal, k čemu by takové pásmo mohlo být dobré – když všechno žije na „dvoumetru.“
V té době ještě neexistovaly žádné Baofengy za tisícovku. Pokud jste chtěli profesionálně vyhlížející transceiver, museli jste vysázet na dřevo kolem 15.000 Kč, a to měly peníze o poznání větší hodnotu než dnes. Tenhle Kenwood za to rozhodně stál. Kvalitou provedení i radiovými vlastnostmi by i dnes předčil mnohé ručky – nebýt toho, že prostě umřel..

Pokud jste někdy viděli současné transceivery, které jsou na plošném spoji nudně natištěné, nejspíš vaše oko potěší pohled do útrob staré dobré klasiky – ačkoli i tady už úřadovala technologie SMD.

Na svoji dobu byla T-22 nejen opravdu miniaturní (s rozměry 117x56x25mm se uváděla jako ručka do kapsičky u košile,) ale i poměrně pokroková. Měla v té době ještě nepříliš rozšířený MOSFET koncový stupeň, který dle výrobce umožňoval při napětí 9,6 voltu a výkonu 5W mnohem delší provoz. Ve skutečnosti to s výdrží baterie příliš slavné nebylo. V originálním balení byl NiMH akumulátor 6V, který sice umožnoval vysílat jen 3 watty, zato však byl téměř celý schovaný uvnitř transceiveru.

TH-22 měla na tehdejší dobu doslova obří paměť 40 předvoleb, uložených do paměti EEPROM. S pomocí volitelné klávesnice umožňovala přímý vstup frekvence a DTMF volbu, uměla vysílat i CTCSS subtóny, které však zůstávaly bez praktického využití. Regulace výkonu byla třístupňová, stanice měla i takzvaný „antikec,“ který po určité době přerušil vysílání (užitečná funkce, kterou by si někteří hříšníci měli zapnout i dnes.) V té době se na ručkách používal namísto dnešního pidimidi SMA pořádný BNC konektor, o kterém někteří ortodoxní radioamatéři říkají, že patří leda do počítačové sítě. Mají zčásti pravdu, ale my ho máme přesto rádi, protože se s ním pracuje snadno a rychle systémem „cvak- cvak.“
Nedávno se nám podařilo na radioamatérském setkání zakoupit jednu funkční TH-22, která je však natvrdo naprogramovaná na několik nepoužitelných kanálů. Vyzkoušeli jsme reset dle návodu z internetu, ale bez úspěchu. Nejspíš bude třeba programovací kabel, který dnes těžko seženeme. Pokud byste věděli o možnosti, jak zařízení přivést k rozumu, budeme rádi za každý tip!
Máte doma také nějakou nostalgickou ručku z doby, kdy jste byli o pár pátků mladší?

TH-42 (plne funkcni), TH-F7, FT-60 a MD-59CS aka ESO(unesu ji v jedny ruce, tak to beru jako rucku, hi)
Mě odešel zajímavým způsobem Kenwood TH-79. Po ročním uložení ve skříni zlobí displej. Někdy vyjímečně „rozsypaný čaj“ ale jinak skoro neviditelné znaky se občas změní a jsou trochu viditelné. Zkusil jsem vyměnit páskový kabel, ale to nepomohlo. Asi bude problém u samotného displeje (ferit. gumy) ale na to nemám odvahu 🙂
Rodolfo IW2BSF nabízí návod na opravu
OLIVETTI – první osobní počítač 1965 – IW2BSF – Rodolfo Parisio (rodolfo–parisio-jimdofree-com.translate.goog)
Na stránce stiskni CTRL + F a dej si vyhledat „79“. Vyskočí to jako druhá položka. Stáhni PDF návod a pak si mu napiš o heslo. S překladačem je to hračka.
Díky za odkaz čekám na heslo
Ty vodivé gumy si cinkni ohm metrem, uvidíš hned, jak na tom jsou s vodivostí. Někdy stačí zvětšit přítlak nebo vycentrovat. Display, jestli nějak nezdegradoval bych zkusil rozsvítit diodovým testem na multimetru. Na kenwoody ručky se dalo sehnat dost věcí na alliexpresu, že jsem až čuměl….
at24c04 pokud není kabel, zkusit vyčíst a přepsat eeprom
Klasika na kterou hodně lidí vzpomíná. Do křemíkového nebe mi taky už dříve odešel Kenwood TH-79. Ale jak tady bylo zmíněno spousta ruček se stářím nad 20 let stále bezproblémově funguje. Jinak to Alinco je prostě nádhera 🙂 Icom T7E, parádní dualband, nepřijde mi, že by na něm byl vidět věk 🙂 mohli by alespoň obnovit výrobu, když se jim moc nechce do nového vývoje pro HAMs:-)
pokud me pamet neklame, tak kenwood by mel mit stejny programovaci kabel jako ma baofeng (ten to od nej prevzal vcetne dvojce jacku).
Děkuju za tip. Popravdě mě to nenapadlo. Přece jen jsou to rozdílný generace. Vyzkouším.
Mám ho ešte v šuplíku. Dlho nepoužívaný.
Moje první ham zařízení. Alinco ALM203E, velmi poctivé 2m 5W rádio, na které jsem udělal v roce 2000 spoustu spojení. Raritou je analogový s-metr v horní části a „mechanické“ přepínání odskoku. Rádio chodí na 140-150MHz a po přepnutí přepínače pod baterkou chodí na 150-160MHz. Nevím z jakého přesně je roku, ale vyráběly se koncem 80tých let.
Ještě vršek…
Moc pěkný kousek. To ještě Alinco spoluudávalo trendy… zatímco dnes si nechá tisknout své jméno na čínské strojky.
Ahoj, Dragon SY 101 CB ručka z Jižní Koreje, rok 1995. Novější model co měl výstup na anténu i dole takže šla připojit botka k napájení s vývodem na anténu a první SY 101 co šla roztáhnout na 240 kanálů. Chodí dodnes.
Pamatuju, byl jsem z ní doslova nadšen.
Jo taky jsem měl ručku dragon sy 101 s pendrekem president, i na velké anténě se chovala velice pěkně.
No tak sice ji už nemám, ale rád vzpomínám na ICOM-T7A. Taky si vzpomínám, že jsem za ni a to už je hodně dávno dával 14000Kč. A to jsem si ještě musel koupit baterky. 🙂 Ale vůbec první ručka byla Dragon KV-90. Krásně chodila na Paket rádiu. Ale to už je bohužel historie.
Za ten Icom by se člověk nemusel stydět ani dnes.