Čtenáři mě stále inspirují k boji s větrnými mlýny. Z hlediska posluchače, na horizontální polarizaci uslyšíte víc a čistěji.
Když vezmu pásmo 20m, vertikál lépe vysílá, než dipól v malé výšce, ale hodně šumí! Ideální je mít obě antény na přepínači. Porovnával jsem to několikrát s protinožci na víc než 20000 km. Na dolních pásmech samozřejmě nejde vysílat do ničeho jiného, než do vertikálu, pokud mě zajímají DXy a ne kocouři, co bude k obědu a jaké bylo včera počasí. Ale od těch 20m nahoru vertikály nebrat, pokud nejsou hodně vysoko.
Když vertikál, tak musí mít dokonalou protiváhu. To znamená víc než sto radiál. Pokud po zemi nataháte tři dráty, tak to nemá moc smysl. Budete zahřívat hlínu. Smysl ale mají vyvýšené laděné radiály, několik metrů nad zemí. Jde o to, aby bod napájení, kde tečou velké proudy, byl co nejvýš, aby se ztráty v hlíně tolik neuplatňovaly. Další věc je, že většina provozu je v horizontálu a na depolarizaci, vlivem odrazů, bych moc nespoléhal.
A jak dopadnu na portablu, když mám jen 8m stožár a pásmo 21MHz?
Zelená je horizontální dipól v 8m. Červená je vertikální dipól, čtvrtka, rukávový dipól. Je to jedno. V nízkých úhlech vyjdou nastejno, ale pak vyhraje horizontální polarizace. K diskuzi je, jak moc lze vyšší úhly na tomto pásmu využít. Každopádně nějaké dB navíc tam jsou. Z ploch obou diagramů je patrné, kolik energie jde u vertikálu do hlíny!
Pro studium antén doporučuji stránky http://ok1ufc.nagano.cz/KV_anteny/articles_cz.htm
OK2HF
A hlavně dipól jsou pouze a jen dva tráty. U GPčka jsou minimum tři. Zářič a dvě protiváhy. Ono to možná vypadá, že jako na dipól hlína nemá vliv, ale má úplně stejně, jak na ten vertikál. Jenže celé je to o tom, že mám nějak vysoký laminátový stožárek a dipól je nad tou hlínou výš, než vertikál na něm zavěšený. Hlína pak dipólu nesebere tolik energie. Na ztráty a vyzařovací diagram jakékoliv antény, má vliv podloží stovky metrů okolo. I na směrovky a antény s vlastní nadzemní protiváhou. Ale to je tady nošení dříví do lesa, že.
Jarda HDU už to vybádal dávno!
http://599.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2012121701
Co potřebuje hlínu, není dobré na vysílání! Tedy je to tak dobré, jak dobrá je hlína. A nejlepší hlína je moře, což se nás netýká.
A hlavne dipól jsou pouze a jen dva tráty. U GPčka jsou minimum tři. Zářič a dvě protiváhy.
Já bych řekl, že řešení tohoto dilemmatu je známo už od roku 1969:
http://ok1uhu.nagano.cz/srot/volba.mp3
Ahoj, vertikál je lepší. Když Tě to přestane bavit (CB) tak třeba s takovou 7/8 lze dobře klátit ořechy. Chtěl bych Tě vidět s drátovým dipolem 🙂
Nemínusujte Honzu, vždyť až takovou blbost nevyplodil.
http://ok5im.com/porovnaniv-d.html
POROVNÁNÍ VYZAŘOVANÍ VERTIKÁLU GP 1/4 A DIPÓLU
Vertikál versus horizontál.
CB pásmo 11m (27MHz)
Pepa má vertikál, Jarda má horizontální dipol. Při použití stejného výkonu 4W s využitím přízemní vlny bude Pepa u Jardy slabší o 20dB, což je na S-metru „něco“ přes S3. totéž obráceně ( ponechám stranou proměnné jako je zisk antény)
Jiná situace je, Pepa je DX man, používá SSB a má „blbých 12W PEP“
Pepa aby se dovolal a slyšel stanici ze ZL nebo VK, pracuje v době kdy jsou podmínky a spojení (QSO) proběhne odrazem od vrstvy F ionosféry, v době slunečního maxima- 11ti letého slunečního cyklu. DXy jak známo přicházejí pod nízkými úhly, proto je čtvrtvlnný vertikál nevhodný ( tím netvrdím, že s ním nelze udělat spojení na ZL)
Takový vertikál, má výhodu ve velkém vyzařovacím úhlu a je vhodný pro spojení po Evropě.
Pepa není „Béčko“ a něco už umí, bydlí v domě se zahradou, tak si postavil anténu Quad a umístil na rotátor. S anténou Quad udělá během několika let maxima sl. cyklu skóre 250 DXCC a stane se členem italského CB klubu AT.
Žádná anténa není univerzální a pokud jde o odrazy od ionosféry, ta je sakra dynamická.
Nejlepší je mít možnost přepnutí antén.
V literatuře se naopak uvádí, že vertikál (0,001-0,625lambda) má nízký vyzařovací úhel, takže na DXy je super. Za předpokladu kvalitní nebo vyvýšené zemní roviny. Dokazuje to i výše uvedený diagram. Tajně se přiznávám, že na 28MHz jedu většinou na GPčko. Všesměrové, nízký úhel a tady už šum nevadí, jak na 20m.
Ešte dva faktory, stáčanie polarizácie a efektivita odrazu H/V. S dynamikou sa stretne snáď každý vo forme QSB, teda únikov. Pár sekúnd S6, potom S3 a zas S6. Môže to byť aj stočenie, kde z horizontálneho 0 stupňov to ionosfera stočí napríklad na 67 stupňov, teda viac vertikálny signál. Teda áno, mať 2 antény, H a V, má význam
Jenže ve výsledku bude větší machr Jarda, protože místo aby okopával řepu a brambory, sbíral mandelinku, tak bude sedět u rádia a žádná DX stanice mu neunikne!
I vachta u rádia se dá rozdělit na směny. „Jeden za všechny, všichni za jednoho“
tak se přece běžné u některých stanic v OK dělají a hlídají DXy. Dnes udělá DX spojení Tonda na Standu, zítra mu to Standa vrátí.
Co je v logu, to se počítá….
Znám borce , kterej valí 5 KW ven, ovšem rádio je mimo území ČR. Pak sype do Clusteru spoty, které jsou fake, jelikož u nás je ještě denní světlo a QSO je nemožné. Fyziku nelze ohnout.
vic jak 20 tisic km? kam to bylo konkretne?
VK3, VK7 24000km, ZL2 22000km
https://bulk.distance.to/?utm_source=website&utm_medium=link&utm_campaign=btn
Nejvzdálenější z OK je ZL a to je 18000km +/-
Doporučuji DX Atlas, ten to ukazuje přímo s azimutem i vzdáleností LP/SP.
Tvých 22k nebo 24k ani náhodou. DX atlas VE3NEA je fajn, ale chce to crack nebo zaplatit. (30 dolců)
S SW pro modelování antén opatrně. NMANA-GAL má pro určení tak zásadního parametru pro KV antény jako je vodivost ( kvalita) země na výběr pouze 3 možnosti.
Zkus EZNEC. Byl placený, autor šel do penze a zpřístupnil zdarma.
https://www.eznec.com/
Namodelovat se dá cokoliv, ionosféra je dynamická, nezbývá než anténu postavit a zkusit změřit VNA (nanoVNA 69,- USD)
Výsledek múže být naprosto jinde.
Licenci na DX Atlas jsem měl zdarma, stačilo poslat aktualizaci OK prefixů. EZNEC jsem zkoušel, výsledky stejné jak Máňa a hůř se s tím dělá. V NMANA-GAL si můžeš vyrobit hlínu jakou potřebuješ. Zadává se tam vodivost a dielektrická konstanta + si tam můžeš udělat růžně velké okolí. Ano, slaná voda, je slaná voda. Vnitrozemí je oničem.
Dielektrická konstanta, umíš změřit?? Já to nikdy nedělal a co jsem měl MMANA tak to byla nějaká historická osekaná verze. Full není zadarmo.
Licence jako poděkování autora za práci proč ne?? Se dost rozmohlo „Buy me coffee“ rád jsem zaplatil autorovi androidí apky Look4Sat i jiným. Pár drobných jim nepomůže, ale je to slušnost.
Parametry různých podloží jsou obecně známy a hlavně jsou uvedeny v nápovědě. https://hamsoft.ca/pages/mmana-gal/mmana-gal_basic_help/MMANA-GAL%20basic%20help.htm
Je samozřejmé, že stejná anténa, na jiném místě, má úplně jiný zisk i diagram. Co je zarážející, mnoho lidí spoléhá na vodu, ale z VF hlediska je to dielektrikum! Kdysi jsem chtěl natahovat anténu nad vodou, už nechci, nemá to žádný přínos. Ale mokrá hlína je pořá lepší než suchá.
Pokud jsem psal o 20m, tak je snad jasné, že je řeč o spojení dlouhou cestou. A signál těch 24000km překoná.
https://www.pa9x.com/long-path-or-short-path-propagation/
Pro modelování šíření https://www.voacap.com/hf/
Zadáte si výkon, typ a výšku RX TX antény, pásmo a vykreslí to pokrytí „SDBW map“ v pravo dole.
Veľmi zjednodušene povedané. Záleží napríklad aj na výške nad zemou, cieľovou oblasťou a terénom, viď https://cq.sk/hfta-hf-terrain-assessment/
Dovolil bych si ne zcela souhlasit. Teoreticky je to tak, bohužel prakticky to může být opačně. Záleží na konstrukci a umístění vertikální a horizontální anteny a na jejich vyzařování při daném umístění.
A hlavně, ti co vysílají třeba v Autrálii, tak vlasně ten vertikál mají proti nám naopak a vysílají v protifázi!
Země je placatá. Kdo se opováží tvrdit opak? Takže to mají dobře.