Včera se uskutečnilo tradiční radioamatérské setkání na Kozákově v Českém ráji. Počasí vyšlo skvěle. Příznivců radiových vln se sešlo opravdu hodně (ale samozřejmě ne tolik, aby to překročilo limity hygienické stanice.) Jsme rádi, že jste dali přednost pobytu na zdravém horském vzduchu.
Setkání na tom to legendárním kopci, kde když kdysi pasáček hodil po ovci kamenem, měl tento kámen často větší cenu, než celé stádo, se účastníme už od mládí. Nadmořská výška 744 m.n.m. a také plochý vrchol přímo vybízí nejen k radioburzám, ale také k vysílání. Úchvatné je také pozorování zde startujících paraglidistů, z nichž některým je už přes 70 let, a fyzičku jim může závidět kdejaký o dvě generace mladší facebookový borec.
Z kopce je možno shlédnout panorama Krkonoš, Jizerské a Orlické hory, a také Hruboskalské skalní město spolu se zámkem, hrad Valdštejn, Trosky, Bezděz, Ralsko, Ještěd, Tábor, Kumburk, Říp, Hrubý Rohozec, a také kuželovité vrcholky kopců našich německých sousedů.
Chladného ranního vzduchu využilo i osm horkovzdušných balonů, které přeletěly Trosky, a vydaly se směrem k Turnovu. Balony tu nejsou žádnou vzácností, spíš téměř každodenním pravidlem. Jejich radiovou komunikaci můžete po ránu nebo navečer před západem slunce zachytit na sdílených kmitočtech v pásmu 70 cm, a to i na značnou vzdálenost.
Na kopec jsme přijeli krátce po osmé ranní, přičemž už před námi dorazily desítky aut. Tentokrát byla louka plnější než jindy, neboť tu dobíhal běžecký závod, a někteří z účastníků parkovali hned vedle účastníků radioamatérského setkání. Parkovné bylo lidových 40 Kč pro prodejce i návštěvníky. Pokud jste dorazili pěšky nebo na kole, případně jste se prokázali padákem či nevěstou v kufru, neplatili jste samozřejmě nic.
K vidění byla řada zajímavých věcí, které bez výjimky souvisely s radioamatérskou tématikou a elektrotechnikou. Jako vždy nechyběla stará lampová rádia, což je v dnešní době spíše záležitost pro renovátory nábytku. Přesto tato obstarožní meziválečná zařízení často ještě fungují. Uvnitř se pod vrstvou prachu nachází reproduktor s elektromagnetem, jehož cívka je šikovně využita coby tlumivka pro filtraci síťového brumu. Upoutá velký transformátor, a samozřejmě lampy, jejichž načervenalý svit ve zšeřelé místnosti tak krásně uklidňuje. Zepředu vidíme stupnici s názvy vysílačů, jejíž okraje jsou za ty desítky let aktivní služby opáleny podsvětlovacími žárovkami, těmi samými, jaké se používaly v hlavním světlometu jízdního kola, tedy 6,3V/0,5A. Toto napětí je voleno záměrně, protože je totožné s žhavením elektronek. Stupnice je kryta sklem, anebo taky celuloidem, což je z hlediska nebezpečí požáru skvělá věc. Vedle stupnice se často vyjímá zelené magické oko coby indikátor vyladění, které funguje tak trochu jako obrazovka ze starých televizí.
Ti starší z nás tohle všechno samozřejmě znají, avšak moderní radioamatér, zvyklý na SMD montáž, kterou v moderních zařízeních v životě nespatří, by mohl v těchto veteránech najít inspiraci pro studium principů radiotechniky. Burzovní ceny starých rádií bohužel nejsou nejnižší, byť jsou to většinou nálezy z půdy či garáže. Jsou brány jako starožitnosti, ačkoli pro nás, radioamatéry, mají hodnotu coby krásná přehledná učebnice.
Na Kozákově bylo tradičně k vidění i mnoho vojenských radiostanic, a to nejen českých, ale také ruských, německých, a anglických. Některé pamatují druhou světovou válku, a i přesto sloužily v evropských armádách ještě v devadesátých letech 20. století. Elektronky jsou imunní vůči radioaktivitě, a jelikož by v případě jaderného konfliktu šla veškerá moderní elektronika do háje, tito veteráni (a samozřejmě většina lampových rádií) by vesele fungovala dál.
Zájemci si mohli zakoupit nepřeberné množství ručkových měřicích přístrojů, jejichž renesance se určitě ještě dočkáme. Jemná mechanika založená většinou na cívce spojené s ručičkou, pootáčející se kolem silného magnetu, nepotřebuje žádný budič, řadič, LCD, a hlavně externí napájení, jako dnešní multimetry. Navíc má celá soustava jistou setrvačnost, takže zatímco LCD displej v případě rychlých změn měřené veličiny lítá jako by byl v posledním tažení, ručičkový měřák plynule ukazuje. Pro náš solární záložní systém je ručkový ampérmetr ideálním řešením.
Když už je řeč o těch solárech, jeden takový jste si v sobotu také mohli zakoupit. Poskytoval solidní výkon 195 wattů. Už šest takových panelů spojených do série vám utáhne klasický elektrický bojler, a to i v zimě. Za ohřev vody tak už nemusíte nenažranému ČEZu a na něm přisátým ekopijavicím zaplatit ani korunu. Jen namísto termostatu se někdy doporučuje zapojit výkonný termistor ze staré televize.
Ke koupi byly také knihy s radioamatérskou tematikou, a také stará čísla časopisu Amatérské rádio, a to často za symbolickou cenu, a někteří prodávající než aby tu krásnou literaturu vezli zpátky, rozdávali je zadarmo. Zahlédli jsme staré počítače, nebo jen základní desky, které jeden mladý inženýr už léta skupuje, aby si jimi doma k radosti manželky tapetoval dům. Dozvěděli jsme se od něho, že je dnes v kurzu výkup procesorů, přičemž za starou 486ku lze utržit až 35 Kč za gram. Pokud někdo víte, kde se jich válejí tuny, jste možná milionáři, a ani o tom nevíte. Peníze, které můžete utržit, samozřejmě nejsou za historickou hodnotu, ale za zlato, které staré počítačové komponenty ve velké míře obsahují. Čím modernější doba, tím méně zlata, stejně jako v naší národní bance.
Z novější radiotechniky jsme zahlédli ručku Yaesu FT-2DE za cenu 6000 Kč se stopami nějakých těch pádů. Přesto majitel nechtěl o slevě ani slyšet. Ke koupi byl také SSB přijímač Tecsun PL-365, maličké Baofengy UV-3Rplus, TYT TH UV-88, anebo staré mobilní telefony.
My jsme zakoupili gelový olověný akumulátor 12V/7,2Ah, spíše ze sportu, protože víme, co mají tyto zdroje z nejrůznějších UPS za sebou. Kupodivu se ukázal jako funkční, kapacitu odhadujeme na 75% původní hodnoty. Nekupte ho za 50 Kč! Odnesli jsme si i několik kabelových anténních redukcí, a také jeden antiradar, o kterém ještě napíšeme.
Popravdě nás mrzí, že z radioamatérských burz pozvolna mizí stará poctivá technika, a objevuje se stále více elektronického šrotu.
Několikrát jsme zaslechli povzdech, že kdyby to takhle vypadalo ve Svitavách (kde byla spíše motoburza,) bylo by to super.
Potěšila tradiční účast firmy Hezký den, která se zabývá výprodejem užitečných drobností a modulů pro radioamatéry a kutily.
Pro ty z vás, kdo se nemohli zúčastnit, přinášíme pár fotek. Poděkování za většinu z nich patří spoluautorce amaradia a skvělé parťačce, Dáše M.
Budeme se těšit na viděnou na dalším setkání, které se na Kozákově uskuteční 8.května 2021.