RETEKESS TR110 – celý svět v kapse

Dnes se podíváme na zoubek miniaturnímu přijímači, který se vejde do kapsičky u košile. Rozsahem příjmu uspokojí většinu zájemců o poslech (nejen) radioamatérského vysílání. TR110 je kombinací světového přijímače, ze kterého si bere ovládání, a skeneru, ke kterému se dá zařadit neobvykle širokým rozsahem. Přijímač na testy poskytla firma Elix, autorizovaný dovozce pro ČR, která mě opět nabádala, ať napíšu reálné poznatky, i kdyby nebyly úplně dobré. Tak tedy ano. RETEKESS TR110 s dvouletou zárukou si můžete zakoupit zde.

Tento přijímač se mi dostal do hledáčku už před časem. Prodává se ještě pod jedním nebo dvěma dalšími názvy, takže až budete pátrat na internetu po dalších informacích, mrkněte ještě třeba na HanRongDa HRD-747. Jedná se možná o vůbec nejmenší univerzální přijímač na světě – myslím tím plně ručně ovladatelný, bez nutnosti počítače nebo telefonu.

Na běžné přijímače od SONY, GRUNDIGU, SANGEANU, TECSUNU apod., které posluchají střední, krátké a velmi krátké vlny (FM rozhlas,) jsme si už tak nějak zvykli a je to trochu nuda. Ano, už vidím, jak se do mě někteří právě chcete pustit, jak můžu srovnávat nějakou krystalku s drahým přijímačem, ale k tomu se ještě dostaneme.

Přijímač pracuje v rozsahu 150 kHz – 520 MHz, přičemž pro různé rozsahy jsou dostupné různé druhy modulací, podle toho, jaké se kde nejčastěji používají. Nelze posluchat např. SSB v pásmu 2 m, což většině uživatelů asi příliš vadit nebude, ale nelze ani SSB v pásmu CB s rozsahem 25 – 28 MHz, kde je povoleno pouze AM/FM. Pokud však přesto zatoužíte po poslechu SSB v pásmu CB, je to možné po přepnutí na KV band, který je 3,2 – 30 MHz. Ve zmíněném KV bandu lze poslouchat modulaci AM a SSB. Pokud svítí na displeji „SSB,“ jedná se ve skutečnosti o USB. LSB je zobrazeno správně.

Letecké pásmo lze vcelku logicky poslouchat pouze v AM, a to v rozsahu 118 – 138 MHz, což nezahrnuje některé vojenské frekvence. K dispozici je i ladicí krok 8,33 kHz.

Nejširším rozsahem přijímače je režim nazvaný „VHF/UHF,“ který naladíte od 30 do 520 MHz. Modulace je zde výhradně NFM (úzká FM.) Od 300 MHz se symbol VHF na displeji změní na UHF.

Kdyby se vám nedařilo naladit dlouhé vlny a přijímač tvrdošíjně vnucoval pouze střední, stačí zastrčit 3,5 mm jack s drátovou anténou. Tím se vyřadí vnitřní feritka, na displeji se objeví symbol EXT.ANT, a naskočí výchozí frekvence 150 kHz. Můžete pak plynule ladit od 150 do 1710 kHz, tedy včetně pásma majáků mezi DV a SV, to vše s modulací AM.

TR110 má 1000 pamětí, které však nelze pojmenovat.

Někde jsem se dočetl, že FM rádio nehraje v přijímači stereo, i když se tento symbol zobrazí. Normálně by mě to nezajímalo, ale když už se o tom píše, tak jsem to zkusil. Připojil jsem sluchátka, hraje to krásně do obou, ale opravdu jsem nezaznamenal ani náznak stereo efektu. Tady je ještě prostor pro vylepšení v nějakém dalším FW, protože stereo dekodér ten čip určitě má.

KONSTRUKCE

První dojem je důležitý v mnoha oblastech lidské činnosti. Když jsem před časem držel TR110 v ruce poprvé přišel mi plast použitý na kryty trochu jako hračka. Pak jsem si vzpomněl na ruční skenery UNIDEN, které mají na první dojem plast úplně stejný, dokonce včetně barvy, a byl jsem v klidu. Možná je to lepší, než aby byl měkčený, jak je dnes moderní, protože to by se taky mohl začít loupat.

Tlačítka mají jistý stisk, oproti TECSUNU PL-330 trochu tvrdší, ale nic, co by mohlo vadit. Reagují vždy napoprvé. Je třeba si dát pozor na krátké a dlouhé držení. Vzhledem k malému počtu tlačítek jsou zde některé funkce sdružené, což může zpočátku někomu činit potíže. Na boku je ovládací kolečko, tzv řehtačka, se kterou se dá pouze otáčet a nemá funkci „potvrzení.“ Funguje spolehlivě, ale dokázal bych si představit jemnější mechanické „rozlišení.“ Pod řehtačkou je nabíjecí USB-C konektor, který je dnes už stadard. Pokud nemáte doma mobilná telefon s tímto konektorem, můžete použít kabel přibalený v krabičce, kde najdete mimochodem i sluchátka a plátěné pouzdro.

Když už je řeč o napájení, TR110 pracuje s běžným akumulátorem BL-5C o kapacitě 1000 mAh, který byl dříve rozšířený díky telefonům NOKIA. Jednu NOKII 1600 tam máte pro porovnání. Tento akumulátor lze stále zakoupit, cena se pohybuje od úsměvných 67 Kč /kus. A když mluvíme o akumulátoru, je namístě se zmínit o spotřebě. Přesnou hodnotu jsem neměřil, ale rádio na něj s občasnými přestávkami celý den vydrží. Subjektivně se mi zdá, že TECSUN PL-330 se stejným typem akumulátoru vydrží o něco déle, ač je větší.

Na internetu se můžete dočíst, že Retekess TR110 má příliš tenkou teleskopickou anténu, která určitě dlouho nevydrží. Věci se mají tak, že poslední článek teleskopu je z pružinové oceli, a pokud to nepřeženete, můžete ho ohýbat dle libosti. Jinak se k anténě samozřejmě chovejte jako ke každému jinému teleskopu, který když jednou zalomíte, už ho nespravíte.

Nabízí se otázka, proč v přijímači nepoužil výrobce SMA konektor, který by se na místo teleskopu krásně vešel, a ještě by se uvnitř ušetřilo místo. Teleskop by se mohl dodávat šroubovací a hned by se s tím lépe žilo. Takto je uživatel v případě externí antény odkázán na 3,5 mm jack konektor umístěný hned vedle teleskopu. Zasunutím jacku se vyřadí vestavěné antény a na displeji se objeví „EXT.ANT.“ Výrobce by aspoň mohl dodávat nějakou takovouhle redukci:

DISPLEJ

Na to, jak je TR110 maličký, má poměrně velký displej. Díky příjemnému oranžovému podsvícení je výborné čitelný v interiéru. Venku si ani nevšimnete, že svítí, ale čitelnost je samozřejmě stále skvělá, protože je to klasický LCD.

Hodilo by se nastavení délky podsvícení, protože z výroby napevno nastavený interval 10 sekund mi přijde krátký, zejména v době, kdy se s rádiem člověk učí zacházet. Displej je sice velký, ale většina symbolů je na něm docela prťavá. Pokud jenom ladíte, na číslice uvidíte i bez brýlí. Možná ještě zvládnete přečíst symbol nabití baterie, úroveň hlasitosti, číslo paměti, hodnotu skvelče a hodnotu šířky pásma, ale na další symboly budete možná potřebovat lupu. Po pár dnech používání už víte tak nějak zpaměti, kde se jaký symbol nachází, a co to znamená, když se tam či onde objeví rozmazaná čárka. Ano, vážně se s tím dá žít, ale komfortní to zrovna není.


OVLÁDÁNÍ

Pokud nastavujeme frekvenci a potřebujeme ji měnit ve větším rozsahu, je třeba pootočit bočním kolečkem, aby přijímač pochopil, že máme v úmyslu ladit. Pak stiskneme tlačítko STEP a nad frekvencí se někde objeví šipka, kterou můžeme přeskakovat po jednotlivých číslicích a kolečkem měnit stovky, desítky, jednotky atd. A opět, ta šipka je docela prťavá. Daleko lepší by bylo, kdyby se příslušná číslice rozblikala, což je pro programátora brnkačka. Tak třeba v příští aktualizaci…

To bychom měli ovládání kolečkem. Pokud budeme měnit frekvenci šipkami nahoru/dolů, řídí se ladění hodnotou ladicího kroku, který nastavujeme opakovaným stiskem tlačítka STEP. Podržením šipky lze spustit skenování. Možná vás překvapí, že přijímač umí skenovat, i když není zaskvelčovaný. A když už mluvíme o skvelči, který má hodnotu 0 – 9, chtěl bych si trochu postěžovat, protože mi i na stupeň 1 přijde zbytečně tvrdý. Testoval jsem ho především v pásmu 2 m a 70 cm, kde to má největší smysl.


Tlačítko BAND
Krátkým stiskem BAND měníme rozsahy: SV (DV) / KV / AIR / CB / VHF (UHF) / WX

Dlouhým stiskem BAND se začne příslušné pásmo skenovat od začátku a zároveň se obsazené frekvence ukládají do paměti. Vyvoláme je krátkým stiskem tlačítka MEMO. Dlouhým stiskem MEMO můžeme sami uložit do paměti libovolnou frekvenci v daném pásmu. Musíme si dát jen pozor, abychom si nepřepsali některou z uložených. Přijímač před tím nijak nevaruje, ani nenabízí první volnou.

Tlačítko SET
mění některá nastavení. Krátkým stiskem SET se rozbliká nejprve symbol šířky pásma (BW,) potom úroveň skvelče, pak symbol atenuátoru DX/LOCAL, a nakonec druh modulace. V závislosti na druhu pásma (BAND) se některé symboly nerozblikají a nelze je tedy měnit. V okamžiku, kdy některá hodnota bliká, můžeme změnit její hodnotu stiskem tlačítka MODE. Jede to pořád dokola, takže když přeskočíte, mačkejte dál a napodruhé už se trefíte. Proč nelze měnit hodnotu poněkud logičtěji šipkami ví snad jen výrobce. Nicméně nastavení tlačítkem MODE je funkční a nepředstavuje žádnou komplikaci. Pokud chceme nastavenou hodnotu potvrdit, stiskneme opět SET, anebo neděláme nic, a během pár sekund se změna uloží sama.

Když už byla zmínka o atenuátoru, nějak se mi nepovedlo zaznamenat rozdíl mezi DX a LOCAL, jako by tato funkce nebyla vůbec zapojená. Tedy ano, trochu se změní úroveň šumu, ale to je vše.

Tlačítko LOCK
Dlouhý stisk LOCK zamkne všechna tlačítka, a na displeji se objeví dobře viditelný blikající symbol klíče. Doporučuju zamykat klávesnici kdykoli přijímač přenášíte, protože bez toho se mi prakticky pokaždé v kapse nebo příruční tašce sám zapnul. Zámek odemknete opět dlouhým stiskem LOCK.

Krátký stisk LOCK funguje jako MUTE, ztlumí tedy okamžitě zvuk z reproduktoru. Hodnota hlasitosti se přitom rozbliká. Vzpomeňte si na to pokaždé, když přijímač záhadně ohluchne. Pokud bliká hlasitost, stačí opět stisknout LOCK a už zas vesele hraje.


Tlačítka VOLUME
Jsou označená VOL – a VOL + a nemají žádnou další funkci. Hlasitost lze měnit pomalu po krocích, anebo podržením rychle.

Tlačítko POWER
Krátkým stiskem zapnete nebo vypnete rádio. Pokud jej při zapínání podržíte trochu déle, objeví se čas, za který se přijímač sám vypne. Začíná číslem „90.“ Pokud si to nastavíte omylem, zapněte přijímač dlouhým podržením POWER a jakmile se objeví „90,“ tiskněte opakovaně toto tlačítko, až se přestanou zjevovat čísla minut a objeví se frekvence.



JAK TO DOOPRAVDY HRAJE

Tak, a máme tu kapitolu, na kterou určitě už netrpělivě čekáte. Jak je na tom přijímač s citlivostí a odolností?

DV – SV – FM
Na středních vlnách a při FM rádiu je na vestavěnou feritovou, resp. teleskopickou anténu přijímač dobře citlivý. Na mnohé FM stanice není třeba teleskop ani vysouvat. Dlouhé vlny hrají na připojený několikametrový kus drátu obstojně, stejně jako majáky mezi DV a SV.

AIR BAND
Na teleskopickou anténu v terénu je přijímač citlivý téměř stejně jako jiné radioamatérské ručky s příjmem leteckého pásma. Pro nenáročný amatérský monitoring je TR110 dostačující.

VHF/UHF
V pásmech, která nás zajímají asi nejvíc, tedy 2 m a 70 cm, poslouchá TR110 téměř stejně, jako běžné ruční transceivery. Jinak řečeno, vše, co jsem slyšel na ručce na pendrek, slyšel i RETEKESS na teleskop. Pokud bych chtěl být úplně přesný, tak ručka poslouchala o něco líp. Je přeci jen znát, že se jedná o univerzální přijímač. Příjem byl bezproblémový i na VHF sdílených kanálech a v pásmu PMR. TR110 však nemá krok 6.25 kHz, takže poslech PMR je poněkud kostrbatý.

Přemýšlel jsem, jak bych popsal odolnost proti rušivým signálům a zahlcení obecně. Asi nejlépe si to představíte, když přijímač na těchto rozsazích přirovnám k legendárnímu Baofengu UV-5R. Tam, kde je radiový klid, je to vcelku v pohodě, ale jakmile se nachomýtne třeba jen trocha radiového smogu, přijímač se na VHF a UHF zahlcuje. Nejvíc je to poznat po připojení externí antény.


KV
Poslech krátkých vln je jednou ze stěžejních funkcí každého světového přijímače. TR110 jsem srovnával s TECSUNEM PL-330, který považuju za povedené rádio v této cenové hladině. V praxi jsem porovnával příjem SSB, který bude asi každého zajímat nejvíc.

Na oba přijímače jsem poslouchal na vestavěnou teleskopickou anténu na balkoně ranní CZ – SK kroužek na frekvenci 3773 kHz. Na teleskop byl TECSUN lepší o 30 – 50 %. Po přípojení na 18 metrů drátu se situace otočila. TR110 byl jasnější a srozumitelnější, zatímco TECSUN odváděl standardní kvalitu.

Mám vyzkoušeno, že na TECSUNU musím pro optimální poslech LSB ladit o 300 Hz výš. Na TR110 to bylo nejdříve to samé, ale druhý den jsem musel naladit o 800 Hz výš, a tak to i zůstalo až do dnešního dne.

Poslech je pěkný, čistý, ale proč musím být o tolik vedle, netuším. Každopádně, když nekoukám na displej a ladím na nejlepší poslech, tak mi to nevadí. Oba přijímače nabízejí možnost nastavení šířky pásma od 500 Hz.

Celkově na mě TECSUN při poslechu SSB na KV působí důvěryhodněji a lépe se ovládá. Kýženého výsledku však bylo dosaženo na obou přístrojích. Na rozdíl od vyšších rozsahů se RETEKESS na KV nezahlcuje ani po připojení na dlouhý drát.

Několikrát se mi na různých rozsazích stalo, že když jsem naladil konkrétní frekvenci, na které předtím určitě něco bylo, najednou bylo ticho, jako by se skokově změnila citlivost. Po opakovaném naladění se to pak většinou srovnalo. Tipuju na nějaký softwarový nedostatek, který by mohl příští FW doladit.

REPRODUKCE

Reprodukce RETEKESSU je laděná do středů až výšek, ale není to nepříjemné, jako třeba u první verze Quanshengu. Naopak je to výborně srozumitelné. TECSUN má oproti TR110 reprodukci sametovější, ale občas postrádá trochu výšky pro lepší srozumitelnost.

Hlasitost RETEKESSU je na takového prcka obdivuhodná. Na nejvyšší stupeň je to až nepříjemné, ale zkreslení zůstává v normě. Po připojení lepších sluchátek se rázem ocitnete ve zcela jiném světě. Jen to stereo z FM rádia nějak ne a ne dostat.

ZÁVĚR

S výjimkou Kenwoodu TH-F7 asi neexistuje takto malý univerzální přijímač. Jenže kolik stojí (stál) Kenwood a kolik TR110, že?! Pokud vyrážíte na cesty nebo do přírody, může být Retekess skvělým společníkem. Lze na něm poslouchat takřka vše, co nás napadne.

Varianta dualbandové ručky + TECSUN PL-330 je lepší na ovládání a v některých případech i na příjem, jenže zaberou víc místa, je třeba nabíjet dva akumulátory atd., zatímco TR110 nabiju, vezmu a jdu.

Pokud by mě zajímaly jen krátké vlny, zvolil bych raději TECSUN PL-330. Pokud jen dvoumetr a sedmdesátka, PMR, sdíláky a případně letecký provoz, vybral bych si třeba Quansheng UV-K5(8.) Pokud chci poslouchat všechno, včetně SSB na KV, je tu RETEKESS, který sice nenabízí zázraky a občas je třeba s ním mít trochu trpělivosti, ale pro méně náročný poslech vyhoví.

Velkou výhodou TR110 je, že se vejde úplně všude, dokonce i do ledvinky nebo příruční taštičky, kam už se jinak nevejde nic. RETEKESS je díky své univerzálnosti malý technický zázrak, který by si ale zasloužil ještě trochu doladit. Zda je cena za takový přístroj adekvátní, ponechám na posouzení každého. Ten, kdo si rád hraje, ji příliš řešit nebude.