Při zakoupení radiostanice dostaneme také originální anténu. Důvěřujeme výrobci, že tyto krátké antény jsou dobře naladěné. Je tomu tak ale ve skutečnosti?
Nezbývá nic jiného než antény změřit. V mém případě jsem použil celkem dostupný anténní analyzátor NanoVNA, který již byl recenzován na internetu mnoha radioamatéry. Na běžný přehled a z mých měření byl shledán vyhovujícím.
V následující tabulce jsou uvedena měření hodnoty SWR originálních antén
které jsou dodávané k radiostanici, dále pak antény které jsou dostupné na
internetu a hojně používané radioamatéry. Antény jsou měřené na střed
pásma v AMA pásmu 144-146Mhz a 430-440Mhz, PMR 7. kanál a na sdílených kmitočtech, tedy 172-173Mhz a 448-449,800Mhz. Zeleně označené hodnoty jsou výborné, žlutě ještě použitelné, červeně již nevyhovující.
Z měření je zřejmé, co vše musí koncový stupeň vydržet. Co říci na
závěr? Snad jen to, že poslední dvě antény zn. Diamond SRH 805S raději nepoužívat. Hrozí nebezpečí pro koncový stupeň!!
Doufám, že vám měření pomůže k orientaci jakou vybrat, popřípadě nevybrat na jaké pásmo.
Mnoho krásných spojení a duchaření z anténami přeje
Jirka OK1AKE.
u srh805s zadny zkrat není.Jsou na trhu tři typy…prvni je pouze na 70cm( cena cca 50kc), druhy maji na rudné za 250kc.Ten funguje na 70cm a na 2m jen castecne.Treti je original.Ten chodi dobre 144-146 a 430-440 a 1290( stoji 490korun)
V tabulce je uvedena Diamond SRH805s Sma female , buď se autor překlepl , nebo pracoval s kopií, protože ve verzi Sma female ji má Diamond pod označením SRJ805s …
Zrovna jsem uvažoval o SRH805s pro Kenwooda th f7 , hlavně na 70cm převaděče …, ale zrovna TH F7 (její konec) je háklivá na vyladěnou anténu …
Anténa dualband Nagoya NA-771 38 cm SMA-F (žluto oranžový plastový obal = čínská napodobenina Nagoya NA-771). Original Nagoya je v světle zeleném plastovém obalu , vytištěný popis na patce antény je ostrý, na padělku se slévají ostré hrany písmen.. Original anténa Nagoya NA-771 jinak chodí na uvedených kmitočtech dle níže uvedeného popisu.
Na anténním analyzátoru má čínská napodobenina na 163MHz PSW 2,5.
Jinak na ostatních VHF/UHF frekvencích je PSW větší jak 5-9 !! Takže vysílaný výkon není vyzářen, ale proměňuje se v teplo na koncovém tranzistoru vysílače.
Na přiložených fotkách je obnažená čínská napodobenina dualband Nagoya NA-771. (chybí tam kondík 🙂
Uváděné parametry:
144/430 MHz (136-174 + 400-470) MHz
Typ konektoru s SMA-F
Typ antény: 1/4 na 2m, 1/2 na 70cm
Frekvence: 144 / 430 / (2m / 70cm)
Zisk (MAX): 2,15 dbi
Maximální výkon: 10 W
Barva: černá
50 OHM
Délka: 15 palců (38 cm)
Konektor: SMA-Female
Hmotnost: 42 g
Tip na další anténu: ABBREE AR-771. PSV na VHF 1.5 a UHF 1.3:
https://www.aliexpress.com/item/1005006008380043.html?spm=a2g0o.order_list.order_list_main.89.2b4b1802O9Ex7P
Ještě mám jednu chodivou anténu a tou je Abbree AR-776. PSV na VHF sdílákách je 1.8 a PMR a UHF 2.3
Hezké velikonoční pondělí všem. Vstupuji do této oblati a rád bych položil jeden dotaz – vyplatí se investovat do lepší antény pro základní modely typu BaoFeng/QuanSheng? Stojí to za to? Ve smyslu uslyším totéž lépe nebo uslyším něco navíc? Poznám rozdíl jako laický uživatel, nebo je to již pro profíky? Děkuji všem a ať se daří.
Pokud mas na mysli pendrek, tak nevyplati. Pokud velkou antenu trebas na domaci poslech, tak teoreticky muzes mit lepsi prijem, nebo take driv dojde k zahlceni prijimace. Tedy v mych ocich je to nesmysl.
Měl jsem na mysli tu v testu uvedenou SRJ 77 CA Diamond. OK – ušetřím 700 Kč. Děkuji za radu a přeji ať se daří.
Jde o to, ze bys poridil antenu v cene cca poloviny ci tretiny te cinske rucky. Ta kvalita tomu odpovida. Pokud to mas jako zkousku, jestli Te to bude bavit, tak si porid nejakeho “lepsiho” cinana a zacni s tim blbnout. Bud Te to chytne a pak trebas poznas limity te stanice (muj overeny test je plac pod Jestedem – pokud tam uslysis protistanici, tak ta stanice je ok) a bud se s tim naucis zit, nebo poridis lepsi (a pak je ke zvazeni nakup lepsiho originalniho pendreku). Ale naslepo kupovat, kdyz nevis co od te stanice muzes cekat a pripadne ani nevis, jestli Te to bude bavit, tak to smysl nema. Ja docela dlouho zil s Baofengem UV-5R, az jsem zjistil (prave na tom Jestedu), ze uz mi nestaci. Ted mam pro zabavne noseni Radioddity GD77 (s OpenGD77 firmware) a je fakt, ze s ni jsem na Jestedu jeste nebyl. Ale protoze skrze OpenGD77 muzes ridit spoustu parametru, tak mam overeno spojeni na vic jak 100km na 50mW vykonu. Na cinsky pendrek 😀 To jen tak pro zajimavost. Samozrejme, pokud Te jeste neco napadne, klidne se ptej. Vetsina lidi se Ti pokusi poradit. Samotne rozhodnuti ale zalezi na Tobe 🙂
Asi bych s tebou nesouhlasil . Použití dimond 771 proti origo pendrekum , je vždy lepší o cca R2-3 na slabých signálech. To co na origo není ani náznak , má 771 R2-3. Ale je pravda , ze to neprovozuji na cinanech. Posledně testovánona vx3 a Icom T70E
Ale to je presne ono. On se pta na Baofenga a Quashenga, ne na Icom a Yaesu 🙂
V průběhu mě odpovědi jsem si to uvědomil
Ahoj, já ti to řeknu takhle. Nemá to smysl. Já třeba z Braníka cca 240 m nad mořem, kolem dokola 300 metrů a otevírám s Baofengem UV5R na základní anténu, tedy pendrek k němu dodávaný převaděč na Brdech/Sádka (Obecnice). To máš nějakých 50 km. A pražské přes Branickou skálu taky. Za mně pendrek stačí k tomu k čemu je ručka určena. Na DX jsou jiné stanice. Nějakým jiným pendrekem jen zvedneš cenu stanice dvojnásobně! 🙂
Ivane, záleží na tom, jak chceš tu stanici používat. Chceš-li lovit někde v terénu i slabé stanice, tak lepší anténa ti službu určitě udělá. Já mám Quansheng UV-R50 a k němu jsem si přikoupil teleskopku Harvest RH660S. A rozdíl je to oproti origo pendreku velmi slyšitelný.
Na druhou stranu na spojení s převaděčem to asi opravdu potřeba není.
Baofenga UV-5r provozuji s vyladěným prutem od Wouxuna a v lese, kde není rušení je přínosem ale stačí zajít do města a radiostanice se začne hltit a je nepoužitelná, čili záleží na oblasti použití. Tož tak.
Záleží, kde plánuješ radiostanici provozovat. Já pořídil k UV5R dlouhou anténu k Wouxunu, která je perfektně přizpůsobená na UHF pásmu ale VHF zase zaostává, nicméně to mi nevadí. Pokud se s baofengem pohybuju po městě tak tam je to tragédie a nedá se na něj nic poslouchat ale v lese, kde není rušení je to paráda, tam je znát velká změna k lepšímu. Jak příjem, tak vysílání.
Chcem sa spýtať niekoho čo sa anténam rozumie aký je rozdiel medzi diamond SRJ77 a SRJ77CA, ďakujem.
Podle měření má ta SRJ77 o chlup horší přizpůsobení na UHF a VHF sdílákách.
Vďaka za odpoveď,objednal som….77ca a dodali srj77 či to mám riešiť,kôli poštovnému do Čech sa nato asi vyprdnem,73
Můžu se zeptat, dokážete někdo odhadnout, jestli se jedná o opravdovou anténu diamond, nebo o čínský klon? e-Shop DD AmtekDIAMOND SRJ-77CA dualband s revers. SMA
Musíš věřit, že nápis Diamond je skutečně Diamond. Předpokládám že Číňani by si své výrobky touto značkou neprznili. Ti by tam dali Daimond, Dimond, Damond apod. 🙂
Z tohohle shopu bych se toho nebál. I cena odpovídá originálu.
Doporučíte prosím někdo anténu pro Kenwood TH-F7E pro krátké vlny? Aby se dala nosit? Je to vůbec reálné? Děkuji.
Doporučil bych teleskopickou anténu pro CB
Díky za článek. Docela jsem se vyděsil protože několik uvedených antén mám doma a napadá mě tedy otázka.
Jak mohu sám doma zjistit, zda daná anténa je nebo není zkratovaná?
Dá se to nějak změřit například ohm metrem?
Ohmmetrem ne. Je třeba PSV měřič, ja používám Surecom SW 33 z aliexpresu, měří překvapivě dobře.
Děkuji za informaci.
Anténu Wouxun KG-UVD1P jsem změřil a hodnoty následující: 144-146 MHz – 2.5, 430-440MHz – 1.5, PMR a UHF – do 1.5, 172 MHZ – 5. Krom VHF sdíláků taky chodivá anténa. Zajímavý je rozdíl hodnot v této tabulce. Nevím tedy, o jakou variantu jde ale je to ta, co je momentálně v prodeji na Elixu.
Nedá se čekat že pendreky u čínskejch vysílaček budou jeden jako druhej. Záleží taky na způsobu měření. Bral bych všechny hodnoty jako orientační a zajímal se jenom jestli vyhovuje nebo nevyhovuje. Na sdílákách to vždycky bude horší ale oni tam ručky nemaj ani valnej výkon. Většina pendreků bude v pohodě ale najdou se i šroty na který je dobrý upozorňovat.
Tak třeba UV88 má na VHF nepřizpůsobení 1:19 co jsem naměřil a taky na to jde odvysílat. Ručky toho vydrží neskutečně hodně ale poznáš to při spojeních na větší dálku.
Něco podobného jsem se snažil také zjistit. Sháněl jsem anténu použielnou na PMR pásmo a VHF/UHF sdíláky. Dlouhodobým měřením jsem narazil akorát na SRJ77CA,RH771 a pak levný teleskop z Číny pod označením abbree AR-775. Zbytek antén, na který jsem narazil jsou naprosto nepoužitelné.
Ano, potvrzuji, že ten AR-775 chodí výborně na VHF/UHF/172MHz. Na PMR malinko horší, pomohlo ustrizeni asi o 1cm.
Honzo, věděl bys/máš změřené, jestli jsou antény s různým konektorem stejné nebo na ně má konektor vliv? Mám na mysli např. RH771 – SRH771 – SRJ771.
Logicky by konektor neměl mít vliv na kvalitu antény. Jedinej rozdíl bude v různejch výrobcích. Jenže když všichni natisknou na pendrek nápis DIAMOND nebo použijou jeho značení, nezbyde než testovat každej kus zvlášť.
Bacha na zkrácené Diamond antény. Kamarád mi pověnoval antény na proměření a rozebrání a tady je výsledek: http://cbnymburk.wz.cz/clanky/anteny_diamond.htm jinak konektor vliv nemá.
Shodou okolností mám doma SRH701 a je to přesně, jak píšeš. Nejlíp ladí na 149 MHz, jinak bída. Na 145 má skoro 3, na 433, 446, 448 má cca 5, na 172 hodně přes 10.
Ještě obr. 433 MHz.
SRH805 z tabulky je padělek, kterých je plný ebay. Bohužel jsou i v některých českých kamenných krámech. Original ladí kde má a je pouze v samičí variantě, ne v obou verzích. Ty mají jen padělky z číny.
oprava original je jen samec.
Já se u těhlech antén setkával zatím jenom s padělky. Je to stejný krám jako ty taktické páskové…
Ak by vás to neobťažovalo, mohol by ste porovnať tieto antény aj pôvodné s protiváhou ? Stačí kus drôtu.
S protiváhou to bude plus mínus stejné.
Možno, ale mal by sa obmedziť vplyv spôsobu používania stanice na výsledok. Bez protiváhy vykazuje vysielačka väčšie rozdiely, keď ju mám v ruke, na opasku alebo v batohu, na stole atď. Alebo sa mýlim ?
Bez detailniho popisu za jakych podminek a v jake konfiguraci byla mereni provadena je to cele k nicemu. Kdyz vezmu stejnou antenu a VNA ja, bude vysledek uplne jiny …proc asi? SRI.
Porovnání pendreků za stejných podmínek. Nepotřebuju čísla. Chci vědět která anténa vyhovuje a která ne. To jsem se dozvěděl. Za popsaných podmínek nevidím důvod tomu nevěřit.
Za jakych podminek?! Vzdyt tam zadny popsany nejsou… Kdyz vezmes stejnou antenu Ty a das ji na radio, bude radio koukat uplne do neceho jinyho, nez je napsano v tabulce, boze…
Tak jak “vyhovuje”?! Jak byla sestava daleko od tela? Byla vubec v ruce? Byla ve volnem prostoru? Byly kolem nejake prekazky? Drzel meritel VNA v ruce nebo stalo na stole?
Nikdo nerika, ze je tahle zkouska uplne spatna, ale MUSI byt popsano jak byla provedena.
Vcera jsem zkousel spotrebu myho auta a prestoze vyrobce pise v manualu 7.2l/100km ja dosahl 5.3l/100km. Staci ti to? …nebo bys chtel vedet jestli to bylo ve meste, na dalnici, kombinovany provoz, jestli jsem jel porad do kopce nebo porad z kopce, jestli jsem jel sam nebo ctyri lidi v aute, jak rychle jsem jel atd.?!
Ach jo…
VNA sa dalo použiť na meranie antén aj lepšie. Spraviť merací dipól na danú frekvenciu, dať ho povedzme 20m ďaleko a signál z neho priviesť na vstup VNA. Na výstup VNA pripojiť meranú anténu. Dá sa tak merať (a pomerne presne!) relatívna sila signálu produkovaná jednotlivými anténami.
Alebo dať stanicu na statív a vymieňať antény. Po zakľúčovaní odčítať silu signálu v dBm na nejakom webSDR v dosahu. Príklad merania antén https://cq.sk/ako-merat-kvalitu-anteny/
Ano, to je také jedna z možných (a exaktních) měřicích metod. Navíc, nejlépe se provádí ne pomocí VNA a dlouhého kabelu, ale pomocí samostatného kalibrovaného generátoru a kalibrovaného měřiče úrovně. Nicméně pak je třeba hovořit o účinnosti antén, ne o ČSV. Dále, měřicí anténa musí být dostatečně širokopásmová – dipól nepostačí. Sám jsem takováto měření prováděl pro jednoho zákazníka a jako přijímací anténu jsem používal tohle na tomhle. Jako aktivní prvky tohle a tohle. Někde bych našel i fotky z měření …
Koncový stupeň různých radiostanic se ale při různé míře nepřizpůsobení může chovat všelijak – a pak nelze hovořit o srovnání antén, ale kompletů “radiostanice X + anténa Y”. Opět je na místě měření s ekvivalentem skříňky radiostanice a napájením kvalitním generátorem s exaktně definovanou výstupní impedancí. Mnohdy je totiž pro praxi takovýto údaj (účinnost antény) výrazně důležitější, než vcelku nezajímavý ČSV.
… anebo použít swr metr 🙂
Nejvejš tak k podložení nohy od stativu.
Docela by mne zajímalo, na jakém hardwarovém ekvivalentu těla radiostanice byly ty gumicuky měřeny. Pokud totiž gumicuk není namontován na analogu tělesa radiostanice, naměříte úplné voloviny – těleso radiostanice je, zvláště u extrémně zkracovaných unipólů, důležitou součástí vyzařovacího systému antény. Takže je nutné vyrobit plechovou krabičku, velikosti dané radiostanice, dno volné (tudy povede kabel), do vrchní stěny umístit konektor a měřit přes kabel n.λ/2.k, nejlépe ještě opatřený izolačními ferity. Dále je nutno umístit tento ekvivalent radiostanice do stejného místa, kde bude používán. Diametrálně odlišné výsledky naměříte v poloze “před ústy” (gumicuk ve skoro volném prostoru) a “za opaskem” (gumicuk připlácnutý k tělu).
Pokud nebylo měřeno takto, výsledky měření mají asi tak stejnou vypovídací hodnotu, jako zpravodajství české televize o Ukrajině.
Za přesně definovaných laboratorních podmínek a dokonale zkopírovaného těla radiostanice vezme rádio do pracek uživatel a protože jeho ruka není přesně definovná a výrobce při návrhu pendreku neměl ani páru jestli bude majitel sušinka nebo vyžranej, je veškerá laboratorní příprava v tahu a buďme rádi aspoň za nějaký měření, který má při dodržení stejných podmínek pro všechny pendreky dobrou vypovídající hodnotu z hlediska vzájemnýho porovnání. S poslední větou tvýho komentáře souhlasím.
Tento článek je naprosto zbytečný jako drtivá většina zde psaných recenzí. Alespoň si dal autor práci a vzal do ruky nějaký měřák. Narozdíl od pana Lelka, jehož recence jsou pouze subjektivní dojmy a myšlenkové konstrukce o obchodní politice výrobců,.které se vůbec neoporaji o relevantní informace.
RIG mohu testovat když mám na to znalosti a patřičné vybavení po stránce technické, protože měřit znamená vědět, ale musím vědět jak,nebo po stránce uživatelské. Pak je potřeba ale se zařízením odjed nekolik několik závodů či FF atd s pileupy….
Korunu objektivy zdejších recenzí vždy nasadí autor nestanou kritikou výrobců jiných značek, než mu půjčuje Elix atd…..a hlavně hlavním parametrem je, zda stanice po odblokování na CB pásma neztratí záruku.
Tento web aspiruje na cenu skeptiků sysiphos.
Omlouvám se za gramaticke chyby. Píšu z mobilu a ten mění slova a písmena…..
Blby je to, ze at uz tomu veris, nebo ne, tak veci ohledne zareni a vyzarovani, pokud jsou tam promene typu krabicka, kabel, nedejboze ruka a telo uzivatele, nejsou temer nikdy replikovatelne a je to jen otazka stesti a nejakeho limitniho priblizeni k realnym hodnotam. Ano, je to magie.
Když hledám nějakou vysílačku na seznamu nebo v googlu, vyskočí amarádio na prvních místech. Měl bys pochopit že je to web pro širokou veřejnost a ne pro experty. Co sleduju tak denní návštěvnost tady za poslední měsíc vyskočila o čtvrtinu. Většinu lidí nezajímají nějaký hodnoty kterýsi můžou přečíst v manuálu, ale jak na mě vysílačka působí a jestli z ní mám dobrej pocit nebo stojí za hov*** Kritiků amarádia jsem tu už pár zažil ale žádnej nám ještě nepředvedl jak to dělat líp.
Súhlas, ale ruka v ruke s rastúcou návštevnosťou (ja si ju monitorujem cez SEMRush, hi) by mala ísť aj zodpovednosť za kvalitu publikovaných informácií. Čeština je dosť presný jazyk. Názov tohto článku začína “Test”, ale presnejšie by bolo napríklad “Meranie PSV pendrekových antén analyzátorom”.
Někdy by recenze mohly být podrobnější ale zas oceňuju že jsou původní a nejsou odnikud opsaný jak je v době translátorů zvykem. Občas tu jsou postřehy který nenajdu ani na zahraničních fórech.
Karle, ta situace, podmínky měření, není to tak striktní. I změření na jednoduchém Nano VNA má vypovídající hodnotu.
Jestliže bude mít anténa při měření na Nano VNA ČSV třeba 1,5, pak bude chodivá i na ručním TRXu. Pokud už při měření bude vykazovat přizpůsobení “za roh”, nebude fungovat nikde!
Úchop měřícího přístroje, nebo radiostanice, způsobí “dýchání” naměřených hodnot. Čím vyšší kmitočet, tím je situace příznivější. Stačí mnohem menší zemnící plocha.
Pokud má anténa dobré přizpůsobení a přesto “nechodí”, je to většinou způsobeno špatným vyzařovacím diagramem. Ono nelze jenom anténu přizpůsobit civkou a kondenzátorem, ale je nutné neustále kontrolovat její elektrickou délku a tím i vyzařovací vlastnosti (zjednodušeně). Může se proto i stát, že anténa s ČSV 3, ale s dobrým vyzařovací diagramem, se bude jevit jako účinnější, než jiná s lepším přizpůsobením, která však většinu výkonu vyzáří nad hlavu operátora…
Také jsem porovnával antény pro ruční TRXy. Měřil na lepším Nano VNA, na špičkovém Comet CAA 500 Mark II, přístroji Rig Expert a MFJ 226. Ve všech případech byly naměřené hodnoty prakticky stejné. Uvádím to proto, že pokaždé byla “masa” měřícího přístroje jiná.
Polohu TRXu na opasku operátora nelze brát jako standardní. Anténa je rozlaďována tělem uživatele. I vojenské příručky hovoří tak, že radiostanice by měla být co nejdále od těla vojáka. Nejlépe připevněna na batohu tak, aby anténa byla ve volném prostoru…
Poznamka: Přizpůsobení antény ČSV – dle stále platné terminologie – činitel stojatého vlnění.
A pro redakci – po testech analyzátorů mi tady na pracovním stole ještě zbyl úplně nový analyzátor MFJ 226. Originál krabice, dokumentace, český návod… Mohu věnovat redakci jako měřící etalon. Rig Expert jsem již daroval…
A závěrem: čínské antény, byť i značkové, v drtivé většině úplná katastrofa…
Povedený příspěvek! Naměřené hodnoty antén Diamond SRJ 77 CA, SRH 771 a SRJ 770 mohu potvrdit. Ta třetí je nejvýkonnější. Zasunutím dvou dílů od špičky antény a dvou dílů hned pod civkou se naladíte na sdílené kmitočty 172 a 446 MHz. ČSV nepřesáhne na obou rozsazích 1,5. I přes zasunutí čtyř dílů je anténa dlouhá cca 60 cm a velmi výkonná.
Hodně mě překvapily “čínské” antény. V negativním slova smyslu…
Bohuzel ani tato antena neni az tak dobra. Testovanim jsem “nameril” i kyzenych 1:102 zasouvanim a vysouvanim dilu a i s perfektni hodnotou byla tato antena u kamarada horsi o temer 2S nez delana “pulka”monoband vhf. Coz je docela dost rozdil. To co tato uhf antena 2×5/8 zmakne dokaze stejne i lepe obycejna “pulka monoband uhf taky. Navic je tato dost neohrabana pri pouzivani. Zvlaste pak za tu cenu. Vzdy je lepsi si antenu k rucce vyrobit sam. Cinan ani japonec to moc neumi. Asi se s tim tak nepatlaj jako my a pro nas to ma stacit,bohuzel ty pendreky stojej opravdu za pendrek. Slusna antena je ta 771,ale zas kus od kusu. Kopie rozeznat asi nejdou a je to fuk. Antena od vyrobce jde do supliku a delame svou verzi,ktera mnohem vykonejsi. A hlavne levnejsi. Pravda je,ze je toto dual,nikdy nebude lepsi nez monoband. Vymena anteny mi az tolik nevadi,kdyz vim,ze spojeni bude perfektni
Co se týká antén Nagoya 771 a dalších čínských klonů, tak každý jednotlivý kus ladí jinak. Bohužel výroba je tak “kvalitní”, že do patky prostě dají kondík, co mají po ruce a připojí ho na závit cívky, který zrovna první nahmátnou…
SWR je prece hodnota uplne irelevantni. Videl jsem anteny co maji swr 1.1 a nevysilaji a pak anteny co maji SWR 3 a slapou jako vino. Jde vyzarenou energii z anteny. Tohle me reni je takove … s prominutim naprd. navic merit “gumidky” nedava moc smysl, protoze na vysilacce se budou chovat jinak nez na nejakym VNA meridle a hlavne pak se budou chovat jeste jinak v kazdem jinem prostredi. nakonec, muzes mit antenu jakou chces, a kdyz bude stanice tupa, hlucha, nebo neodolna, stejne nic neuslysis … a bohuzel ty rucky na to dost casto trpi (minimalne ty NEjaponske …).
Samozřejmě když budu vysílat do umělé zátěže že se nikam nedovolám. Orientační měření ručních antén pomocí NANOVNA je dostatečně vypovídající. Stejné podmínky lze snadno vytvořit držením měřidla v ruce jako bych držel stanici. Většina rádií z tabulky mi shodou okolností prošla rukama. U dodávaných pendreků jsem zčásti měřením a zčásti empiricky zjistil podobné výsledky jako v tabulce. Nejostřejší ladění na ama pásma mají pendreky Yaesu. Asi se osvědčily, protože stejný pendrek používají u dražších ruček už desítky let.
Je to tak Michale, už jenom tím, jak ji máš na NanoVNA a jak se přibližuješ a zdaluješ ji rozlaďuješ, takže to měření by bylo potřeba udělat na stativu v homogenním prostředí.
Anténu na 70cm nebo PMR lze pohodlně udělat jako ground plane na VF konektor třeba N.
Tady je on-line kalkulátor. Minimum práce a zajímavý výsledek.
https://m0ukd.com/calculators/quarter-wave-ground-plane-antenna-calculator/
jsou tam i jiné Já vyrobil J anténu. Materiál z Hornbachu a wifi kabel.
tyhle pendrek antény, na které je pendek slyšet akorát degradují vlastnosti rádií.
Když už, tak čtvrtvlnnou anténu.
Měření od Jirky OK1AKE je zajímavé, ukazuje skutečnou ne-kvalitu “značkových” antén.
Potvrdilo se mi to, co si říkám furt. Neměřit! Pak je člověk spokojen s tím co má…
Zajímalo by mě měření na 442 MHz.
Souhlasím že Diamond SRH805S je v pásmu dvou metrů dobrý akorát na místní poslech. V sedmdesátkovým pásmu už je celkem použitelný. Jak se při tom kroutí koncový stupeň je samozřejmě otázka. Používám několik let a zatím ručka funguje. Ještě důležitá poznámka. Není Diamond jako Diamond! Prodává se tu spousta čínskejch napodobenin které od originálu prostě nerozeznáte, nebo já jsem na to aspoň nepřišel.
staci hledat porovnani fejku…
https://do5gbn.blogspot.com/2011/04/srh805s-srh805s-or-even-sch-32-part-1.html
Nebo
https://m0taz.co.uk/2017/05/the-good-the-bad-and-the-ugly/
https://m0taz.co.uk/2017/06/the-good-the-bad-and-the-ugly-part2/
https://m0taz.co.uk/2017/06/the-good-the-bad-and-the-ugly-part-3/
Na merei gumaku bylo i jedno modre amaro… na titulce byla naka rovina a z toho cumel konektor…
Aradio B3/2003 omlovam se na titulce je RaS Impedance metr, NFJ s nakou antenou a 4J antena na trubce a spiralova antena.
sri moje chyba…Amaro je 2002 B3 “Konstrukcni elektronika”