Vánoční nadělení

V čase vánočních svátků většina lidí zvolní a těší se na pohodu, klídek, bramborový salát, cukroví a zlaté prasátko. Radioamatéři by to mohli mít podobně, kdyby…

Pamatujete ty krásné časy, kdy byly vánoční stromečky ověnčeny barevnými žárovičkami? Byly to klasické vláknové žárovky zapojené do série tak, aby výsledné napětí na nich v součtu odpovídalo 220 voltům. Ještě teď cítím při vzpomínce na ty žárovičky píchání jehliček. Nejspíš jste také pokaždé zažívali chvíli napětí, kdy se šňůra zastrčila do zásuvky….a nic! Často to bylo tím, že některá žárovička byla v objímce povolená. Stačilo jednu po druhé dotáhnout. Někdy to však nepomohlo, protože při věšení na voňavé větvičky smrku nebo borovičky některé vlákénko prasklo, což nebylo skrze obarvené sklo vidět. Následovalo pokusné vyměňování jedné žárovky po druhé, a protože zákon schválnosti platí stoprocentně, byla to většinou až ta poslední žárovička, případně byly prasklé dvě, což poskytlo zábavu na celý večer. Pak už ta barevná světélka svítila za okny domácností až do doby, než začal někdy v lednu stromek opadávat, a žárovičky putovaly zpátky do krabice.

Dnes je svícení klasickými vláknovými žárovičkami podle zachránců planety šíleně neekologické, a kromě toho při současných cenách elektřiny i docela drahé. Nedávno jsem přihlašoval chatu u ČEZu. Za 20A třífázový jistič chtějí měsíční paušální poplatek 250 Kč, za kilowatthodinu pak něco kolem 8 Kč. Dříve bychom za takový paušál svítili “zdarma” několik měsíců. Dnes je jiná doba, takže si sice můžeme všechno koupit, ale musíme na to mít. Ve jménu zeleného náboženství zachraňujeme planetu snižováním emisí CO2, aby nám placaté tichomořské státy ještě chvíli vydržely. Nechci se pouštět do polemiky, do jaké míry má na oteplování vliv člověk. Věda už dlouho ví, že se střídají malé doby ledové s obdobími extrémního tepla, kdy se třeba ve středověku v naší zemi pěstovaly pomeranče, a pak se zase ochladilo. V nejbližších letech nás pravděpodobně čeká opět pravidelná malá doba ledová, a my, namísto abychom byli rádi za nějaké to teplo navíc, blbneme ve jménu zeleného Boha až do absurdna (automobilová norma Euro 7 apod.)

Pokud dnes chcete ozdobit stromeček, případně zahradu či dům, nemáte na vybranou. Musíte chtě nechtě zachraňovat planetu prostřednictvím úsporného LED světelného řetězu. A protože tento řetěz musí být zároveň i bezpečný, je oddělen od rozvodné sítě spínaným zdrojem s dvojitou izolací. Nemám nic proti LED pro dekorační účely, koneckonců při cenách elektřiny to ušetří hezkých pár korun, ale mám jisté výhrady proti spínaným zdrojům. Do určité míry platí, že čím levnější světelný řetěz, tím jednodušší měnič, často s odrušovacími prvky jaké svět neviděl. Avšak i mnohé dražší řetězy jsou radiová lahůdka. Zatímco dříve každé zařízení muselo splňovat přísné normy ČSN, dnes stačí, když na to Číňan bouchne značku CE. Zatímco dříve ČTÚ zodpovědně řešil každé rušení, dnes ho nějaké nežádoucí vyzařování LED zdroje prakticky nezajímá.

V našem paneláku bydlel kdysi starý pán jménem Baxa. Byl to muzikant, který několikrát týdně postával před domem s kytarou v pouzdře a čekal, až ho kamarádi z kapely naloží. Pan Baxa byl také vášnivým posluchačem hudby v rozhlasovém přijímači. Tenkrát se vysílalo takřka výhradně na dlouhých a středních vlnách. Běda, když někomu v paneláku zaprskal mixér nebo jiný spotřebič vybavený komutátorem. Pan Baxa nelenil a s přenosným tranzistorákem na uchu skenoval patro po patře, až hříšníka odhalil.

Dnes by se pan Baxa musel jednoduše zbláznit. Poslouchat v paneláku nabitém spínanými zdroji prakticky ve všem, co souvisí s elektrikou, střední vlny, je takřka nemyslitelné. Vždyť některé z těch spínaných zdrojů jsou regulérními vysílači, ke kterým by stačilo přidělat telegrafní klíč, a dalo by se komunikovat na slušnou vzdálenost.

Určitě už víte, kam mířím. V období všech těch vánočních světýlek můžeme na mnoha místech zapomenout na nějaká vzdálenější spojení. Čím dále se chceme dovolat, tím hůře. O nějakém spojení odrazem od Měsíce si můžou jeho vyznavači nechat v některých lokalitách o Vánocích jen zdát. Radioamatéři postižení LED světly se proto už nemohou dočkat, až celá ta vánoční euforie hraničící někdy až s hysterií, pomine. Občané si přestanou blikat navzájem do oken, poházejí stromečky kolem paneláků a uloží světelné efekty zpátky do krabic na příští rok.

Možná se vám zdá, že přeháním, ale takřka denně můžeme slyšet v tomto období na pásmech stížnosti na spínané zdroje. V “lepším” případě ruší jen na KV, v horším i na VKV. A zatímco by pracovníci ČTÚ mohli mít Vánoce v terénu, slaví je radši doma u salátu. Není se co divit, protože si dnes už nikdo nestěžuje, a i kdyby, bylo by to vlastně k ničemu, protože kdyby se mělo důsledně jít po problematických spínaných zdrojích, polovina republiky by se ocitla rázem ve tmě, případně rovnou v době kamenné.

A tak nám nezbývá než nostalgicky vzpomínat, jak se nám krásně vysílalo v dobách, kdy světu vládly klasické žárovky a poctivé transformátory.