DX CAMP Železné hory, 565 m.n.m.

Vloni, stejně jako každý rok na podzim, jsem trávil čas několik měsíců v Železných horách. Přes den v lesích, v noci u krátkovlnného transceiveru a nebo u přijímače světových pásem. Testuji přímo TRXy, přijímače, preselektory, antény, baluny a jiné…   Pro prodejce, různé skupinky nadšenců, až po průmysl. V minulém roce to bylo vlastně obdobné…

Samozřejmě jsem s sebou vezl, kromě svých kocourů i celé spojovací vybavení. Stěžejním aparátem číslo jedna je pro mě vždy transceiver Yaesu FT 891, který obsahuje vynikající krátkovlnný přijímač s trojím směšováním a s DSP. Je to do jisté míry „etalon“, dle výrobce „přijímač bez kompromisů“. Zkušenosti tomu odpovídají. Na vstupu si přijímač přepíná pásmové propusti. DSP na třetí mezifrekvenci je řešena hightech vysokorychlostním, 32 bitovým převodníkem s plovoucí desetinnou čárkou. TRX je již v základu osazen teplotně kompenzovaným oscilátorem. Jeho kmitočtová stabilita je doslova fascinující. Příjem v pásmu 30 kHz až 56 MHz. V celém rozsahu je přijímač až neuvěřitelně tichý s výbornou citlivostí, ale i s odolností proti silným signálům.

Druhým přijímačem je taktéž výborný a snad jeden z nejpovedenějších world band receiverů Sangean ATS 909 X. Myslím, že tento přijímač není ani potřeba představovat. Jen musím podotknout, že ač byl připojen na mnohem kratší anténu, držel s Yaesu FT 891 obdivuhodně krok na všech pásmech. I při příjmu těch nejslabších stanic. Několik videí jsem natočil a umístil na YouTube.

A samozřejmostí bylo další vybavení. Antény, baluny, preselektory, ruční KV transceivery  i VHF a UHF dualbandy. DX camp měl otestovat pasivní smyčkovou anténu Bonito Paloran 200, několik balunů vlastní výroby a modifikaci preselektoru MFJ 956.

ANTÉNA BONITO PALORAN 200

Jedná se o pasivní smyčkovou anténu. Délka smyčky je variabilní, v základu cca 15 metrů. Výrobce uvádí rozsah použitelnosti 9 kHz až 200 MHz.

Anténa je vyrobena velmi pečlivě. Všechny části jsou elektricky pospojovány proti statice odpory asi 10 kiloohmů na zemnící šroub. Oba konce smyčky jsou jištěny bleskojistkami. Nepovedlo se mi zjistit parametry transformátoru. Fotografii vnitřního provedení přikládám.

Anténa skutečně funguje. Dolní mezní kmitočet 9 kHz je však spíše jen nereálným přáním výrobce. Reálně funguje tak od cca 0,5 MHz. Směrem dolů již signál ztrácí na síle. Pásmo dlouhých vln je již zřetelně degradováno, pravděpodobně délkou smyčky (zřejmě by byla potřeba delší). Horní mez jsem nezjistil. Byl jsem omezen rozsahem přijímače v TRXu. Musím ale konstatovat, že v prostředí bez rušení, ve kterém jsem se nacházel, byl pouhý drát délky cca 7 metrů, tedy taková kratší LW, vždy lepší než Paloran 200. Úplně vždy a na všech pásmech! Na dlouhých vlnách byl rozdíl v síle signálu i více než 7S. To mnohdy znamenalo téměř nečitelný signál z Paloranu oproti pětkovému rádiu z krátké LW. Na středních vlnách nebyl rozdíl takový a na KV se již stíral. Nejlépe funguje Paloran 200 od asi 10 MHz nahoru. Na 14 MHz to vypadá na nějakou rezonanci. Musím však zdůraznit, že pokud bude vaše QTH v opravdu silně zarušeném prostředí, může být anténa Bonito Paloran 200 vhodnou volbou. Její cena však není právě lidová, nějakých 5.500,- Kč. V případě nezarušeného QTH nemá smyčková anténa praktický význam.

Z důvodu vysoké ceny antény Paloran 200 jsem proto smyčkovou anténu zkusil sám navrhnout a ihned v Železných horách i otestovat a to právě proti Paloranu. Fotografii přikládám. Smyčka byla vždy stejná, na stejném místě, měnil jsem jen elektroniku. Transformátor, respektive jádro, je z toroidů T32 Pramet Šumperk, z hmoty N3. Dvě a dvě slepená na sebe a poté obojí k sobě jako dvouděrové jádro.  Závity na straně smyčky jsou čtyři a jsou realizovány ze stejného drátu jako smyčka. Sekundár měl závitů třicet z drátu 0,5 s PVC izolací, vývody bez jakékoli symetrizace na PL konektor. Vycházel jsem z předpokladu, že na straně smyčky bude impedance cca 1 ohm a menší a na straně druhé bude připojen koaxiální kabel s impedancí 50 ohmů. Anténa fungovala prakticky stejně jako Paloran. Při změně počtu závitů na sekundáru se příjem vždy zhoršil. Předpoklad byl tedy správný. Taktéž se potvrdilo, že JE nutné impedanční přizpůsobení smyčky! Náklady na tuto smyčkovou anténu prakticky nula nula nic! Závěrem poznámka. Smyčkové antény fungují vždy lépe, pokud jsou zavěšeny ve volném prostoru. Hraje roli i výška. Já poprvé smyčku natáhl po obvodu balkonu chaty a výsledek byl, že anténa byla hluchá.

BALUNY  1 : 9  pro LW

Dalším úkolem, který jsem si stanovil, bylo otestovat baluny, ununy, vlastní výroby. Do té jsem se pustil proto, že jsem otevřel jeden „profesionální“ balun MTFT a doslova se zděsil. Fotografii opět přikládám. Záměrně jsem chtěl použít materiál z bývalé výroby firmy Pramet Šumperk. Sehnal jsem nová krásná toroidní jádra T50, T40 a T32 z hmoty N3 a T50 z hmoty H12. Dle pravidla „čtyř“ jsem vypočítal počty závitů pro potřebnou indukčnost a tedy i pro předpokládaný kmitočtový rozsah balunů. Hotové baluny jsou opět na fotografiích. Použil jsem vždy jedno jádro N3 a nebo H12 velikosti T50, dvě na sebe slepená N3 T40 a čtyři na sebe slepená N3 T32. Všechny baluny na jádrech z hmoty N3 mají stejné parametry. Počty závitů se pouze upravují dle tabulkového koeficientu podle velikosti jader. Výsledná indukčnost je 1,5 mH. Hmota N3 je vysokofrekvenční hmota s výbornými parametry, v dobách slávy firmy Pramet velmi nadějná. A to se ukázalo i při porovnání s profi baluny, již zmíněným MTFT a výrobkem Moonraker LWB1.

Baluny na toroidu H12 měly indukčnost 4 mH. Hmota má vyšší permeabilitu a již není určena přímo pro vysokofrekvenční použití a pro rezonanční obvody, ale pro širokopásmové transformátory je vynikající. Zjistil jsem, že má hodně podobné vlastnosti jako legendární materiál Amidon 43! 

Vinutí je klasické, závit vedle závitu. Obecně oblíbený omyl, tedy trifilární vinutí naprosto zbytečně zvyšuje mezizávitovou kapacitu a tím výrazně snižuje horní mezní kmitočet transformátoru. Opravdu nemá vůbec žádný smysl, není přínosem. Věřte tomu, je to tak! Taktéž není dobré nutně používat hmotu s co největší permeabilitou kvůli co nejmenšímu počtu závitů. Nějaké závity, kvůli účinnosti přenosu, tam být prostě musí!

Při zkouškách baluny obstály opravdu výtečně. Vždy předčily profesionální výrobky! Na středních vlnách tak o dvě S, na krátkých to bylo obdobné. Nejmarkantnější to bylo v pásmu dlouhých vln, kde profi balun Moonraker LWB1 již ztrácel dech. Na příklad příjem stanice na 225 kHz – Polské rádio – s LWB1 síla signálu 2S a silně zašumnělé rádio s RFI. Po výměně za balun na hmotě N3 i H12 se zvedla síla signálu o více než 7S s pětkovým rádiem! Takovéto zlepšení bylo pozorováno na obou použitých LW anténách. Jedna LW měla délku 45 metrů a byla natažena v cca 6ti metrech nad zemí. Tedy typická NVIS. Druhá měla jen 7 metrů téměř vertikálně. Musím konstatovat, že balun na jádře z hmoty H12 chodil velmi dobře právě s krátkou anténou. Svojí velkou indukčností eliminoval kapacitní jalovou složku krátkého zářiče a tím přispíval k opravdu markantnímu zvětšení účinnosti antény. Výborně fungoval s přijímačem Sangean ATS 909 X. Také jsem zaznamenal úplné vymizení parazitních příjmů, pravděpodobně z důvodu lepšího přizpůsobení ke vstupu přijímače. Kmitočtový rozsah jsem odhadl od nejspodnějších kmitočtů, min. 60 kHz, až do nejméně 35 MHz.

Baluny na jádře z hmoty N3 fungovaly taktéž velmi dobře v rozsazích zase asi od 60 kHz, ale horní mez byla nižší. Strop 20 MHz. Radioamatérské stanice na 28 MHz byly již slabé. Zato měl v celém rozsahu použitelnosti prakticky neměřitelný útlum. Příjem dlouhých vln byla opět lahůdka. Baluny fungovaly přesně tak, jak byly navrženy. Tedy pro příjem od nejspodnějších kmitočtů. Já si nastavil hranici asi 80 kHz, přes dlouhé, střední a krátké vlny do až 16ti metrového pásma s dlouhou LW. Od 16ti metrů výše je potom stejně výhodnější použít kratší anténu, nejlépe vertikál. Horizontální dlouhá LW má na vysokých kmitočtech už rozsekaný vyzařovací diagram, což je dosti nevýhodné. Naopak krátký vertikál má nízký úhel vyzařování a je tedy vhodný pro DX spojení, příjem. Navíc z radioamatérských pásem osobně preferuji pouze 160, 80 a 40 metrů.

Jako poslední jsem vyzkoušel balun na špičkovém jádře Amidon FT 240 – 43. Foto opět přikládám. Změřená indukčnost 5 mH na 10 kHz. Pracovní rozsah 30 kHz až nejméně 50 MHz. Nízký útlum. Tento balun byl vyvíjen přímo k mému domácímu transceiveru Yaesu FT DX 3000 D. Opět výborné vlastnosti, převyšující běžnou tovární produkci. Musím však zdůraznit, že baluny na jádrech z bývalé výroby firmy Pramet Šumperk nebyly horší. Hmota N3 se jevila jako ještě o chloupek lepší z hlediska útlumu. Ale to už byl víceméně jen subjektivní pocit. Říká se tomu „kozí dech“.

PRESELEKTOR   MFJ 956

Jako poslední jsem vyzkoušel modifikaci preselektoru MFJ 956. Je to jednoduchý preselektor, sériový rezonanční obvod, fungující v pásmech od 150 kHz do 30 MHz. Tedy musím poopravit slovo fungující. On opravdu funguje, ale pouze v nižších pásmech, tak asi do 7 MHz. Poté je již velmi neselektivní.

Zamyslel jsem se, proč tak malá selektivita. Sériový rezonanční obvod, aby fungoval, musí pracovat do nízké impedance. Na vstupu lze tento požadavek považovat za relativně splněný. Na výstupu, pokud jej provozujeme jen s nějakým world band receiverem, už situace tak příznivá nebude. Tyto přijímače nemají nikdy impedanci striktních 50 ohmů, ale ta se mění s kmitočtem a je většinou výrazně vyšší. U RXu Sangean ATS 909 X je to řádově stovky ohmů. A tato vysoká impedance tlumí sériový rezonanční obvod preselektoru.

Záležitost jsem tedy vyřešil následovně. Vstup od antény jsem nechal tak, jak je. Do výstupu na RX jsem vložil VF transformátorek. Jedná se o AUTOTRANSFORMÁTOR, to zdůrazňuji! Autotransformátor z důvodu, že má oproti transformátoru mnohem lepší přenosové vlastnosti. A velký útlum tady určitě nepotřebujeme! V krabičce preselektoru je místa dost, umístění toroidu s vinutím je zřejmé z fotografie, kterou opět přikládám.

Na autotransformátorek bylo použito jádro Pramet Šumperk z hmoty H12 o velikosti T25. Počty závitů jsou od spodního konce, který jde na kostru, třeba PL konektor. Je to 12 závitů, poté odbočka, která se připojí na desku preselektoru, tedy původně výstup na PL konektor. Poté dalších 12 závitů a vývod na střed PL konektoru. Impedanční převod 1:4. Vše zřejmé z fotografie.

Praktické výsledky byly následující. Dlouhé a střední vlny zůstaly přibližně na stejné úrovni selektivity. Výrazně však vzrostla selektivita na vlnách krátkých a to až po nejvyšší kmitočty. Zlepšení bylo opravdu markantní, přitom preselektor nebyl „úzký“ aby to obtěžovalo obsluhu. Při ladění v nějakém krátkovlnném rozhlasovém pásmu stačilo preselektor nastavit na střed přijímaného rozhlasového pásma, naladit přijímač a poté lehce doladit preselektor. Úpravu vřele doporučuji všem, kdo tento levný preselektor používá s nějakým přijímačem světových pásem. Pro opravdové komunikační přijímače a transceivery tento preselektor není přínosem.

Co na závěr? Potvrdil jsem si, že kvalitní návrh obvodů a kvalitní dílenská práce, je základem úspěchu. Amatér s dobrým vybavením a nějakými zkušenostmi většinou doma vyrobí kvalitnější výrobek, než nějaká firma mnohdy zvučného jména. To lze vidět zrovna na balunu MTFT, ale i jinde. A situace s kvalitou výroby je stále horší a horší. Počty závitů balunů, zde se jedná o ununy 1:9, jsou zřejmé z fotografií. V případě zájmu mohu poradit, vysvětlit. Feritový materiál z výroby firmy Pramet Šumper lze stále sehnat u firmy  „ferity.cz“  (bývalá fa JD VD Douša). Tabulkové hodnoty toroidů jsou běžně k sehnání na internetu.                                                               

                                                                  Lovec jelenů

Počty závitů balunů:

jádro N3     T50                             49 záv.  odbočka v jedné třetině       1,5mH 

jádro N3     T40 dvě na sobě      45 záv.  odbočka v jedné třetině       1,5mH

jádro N3     T32 čtyři na sobě    30 záv.   odbočka v jedné třetině       1,4mH

jádro H12   T50                            49 záv.   odbočka v jedné třetině       4mH

jádro FT240-43 Amidon  dvě na sobě       45 záv.  odbočka v jedné třetině      5mH

vše vinuto drátem Cu 0,5 pocínovaným s PVC izolací