Digitální technologie dobývá radioamatérský svět. Nebyl to D-Star, není to ani Fusion, ale je to DMR, které přesvědčuje stále více radioamatérů, aby tuhle zajímavost vyzkoušeli. Pojďme se podívat, jak do digitálního světa proniknout za co nejmenší peníz.
Udělali jsme si malý průzkum, který k našemu překvapení ukázal, že DMR testuje, anebo se na to chystá, poměrně velký počet zasloužilých radioamatérů ve věku 70+ . Mnozí z nich vyrůstali na telegrafu, prošli si AM, SSB, jsou aktivní na FM, a nyní koketují s DMR.
První oficiálně dováženou vlaštovkou v českém radioamatérském rybníčku byl klon legendárního Baofengu s označením DM-5R, který se však příliš neosvědčil, a záhy byl stažen z prodeje. Tu a tam na něj narazíte na zahraničních eshopech, avšak doporučujeme se mu vyhnout.
Další ručkou, tentokrát velmi povedenou, je Radioddity GD-77.
Vyniká jednoduchostí, snadným ovládáním, a černobílým, bíle podsvíceným displejem, který osobně máme mnohem raději, než bídně čitelné barvičky. Na tuto ručku existují soubory, které vám po nahrání z počítače velmi usnadní její nastavení. Toto rádio bohužel do ČR v současné době nikdo nedováží. Jedna větší firma v oboru vysílaček ji na svých stránkách sice nabízí, avšak při podrobnějším zkoumání zjistíte, že se jedná o Baofeng DM-1801, který jako by GD-77 z oka vypadl. Ačkoli mají tyto dvě DMR radiostanice kromě stejného vzhledu a téměř stejného menu i velmi podobný program pro počítač, NEJSOU TO STEJNÁ RÁDIA. Zjistíte to v okamžiku, kdy se do Baofengu pokusíte, v domnění snadného zprovoznění, nahrát nastavovací soubor určený pro GD-77. Zkrátka to nejde, a uvádění tohoto typu jako totožného považujeme za klamání spotřebitele:
Radiodditty GD-77 pořídíte zánovní při troše štěstí i pod 1500 Kč, obvyklá prodejní cena u zachovalého rádia se pohybuje do 2000 Kč. Naše zkušenost s tímto rádiem byla velmi pozitivní. Jediným nedostatekem, který jsme zaznamenali, byla nabíječka, která tvrdohlavě nechtěla nabíjet do plna. Nabíjenískončilo pravidelně na 7,9V, což by příliš nevadilo, kdyby indikátor na displeji rádia poté neukazoval pouze dvoutřetinové nabití. Částečně se problém vyřešil tím, že jsme rádio nabíjeli zapnuté, avšak ani poté se všechny tři kostičky baterie na displeji dlouho neohřály. Na zahraničních fóech se dočtete, že se nedoporučuje v průběhu nabíjení stisknout PTT tlačítko. Údajně i krátkodobé vysílání má fatální dopad na nabíjecí obvody. Nedalo nám to, abychom to krátce nezkusili, avšak nic se nestalo. Rádio jsme poté používali několik měsíců bez sebemenší závady.
Dalším v řadě DMR rádií je již zmíněný Baofeng DM-1801, který můžete v ČR pořídit nový od 2500 Kč. Upřímně si myslíme, že tato cena je poněkud přestřelená. Reálná užitná hodnota tohoto zařízení je do 2000 Kč. Použitý kousek můžete pořídit od 1200 do 1800 Kč.
DM-1801 disponuje samozřejmě, jako všechny amatérské DMR ručky, i analogovým provozem. V případě tohoto Baofengu si však majitelé stěžují na nízkou citlivost v pásmu 2m. Pokud jej chcete využívat mimo jiné i na VHF sdílené frekvence, měli byste nákup ještě zvážit.
Poměrně zajímavou DMR alternativou, za cenu shodnou s DM-1801, jsou Baofengy DM-1701 a 1702. Oba se dají v ČR pořídit za cenu od 2500 Kč.
DM-1701 je poněkud větší, a provedením připomíná spíše robustní starší CB radiostanice. Není to ovšem na závadu. Dokonce i plast krytu působí hodnotněji. Aspoň máte pocit, že v ruce něco držíte. Tento model navíc disponuje otočným kanálovým voličem, což není mezi levnými DMR ručkami rozhodně obvyklé.
DM-1702 vypadá navzdory označení jako úplně jiné rádio. Spíše než Baofeng připomíná populární ručky značky TYT 380 apod. I tady platí, že pokud si tyto ručky koupíte dvě, prakticky okamžitě můžete proti sobe digitálně komunikovat. Pokud se však chcete zapojit do sítě DMR převaděčů, nastavení vás nejspíš chvilku potrápí.
Ve výčtu levných DMR rádií by neměl chybět ani zmíněný TYT 380, případně 390. Tyto ručky jsou mezi radioamatéry také poměrně rozšířené. Nemáme s nimi však osobní zkušenost, proto se o nich zmiňujeme pouze okrajově. Tím samozřejmě neříkáme, že jsou špatné. Řada uživatelů si je pochvaluje. Dají se pořídit za cenu od 3800 Kč, což už se podle našeho názoru příliš přibližuje lepším DMR rádiím. U TYTů si dejte při nákupu pozor na to, že se jedná často pouze o UHF verze, nikoli dualbandy, jak je tomu u všech ostatních, které v tomto článku zmiňujeme.
Tu a tam můžete ještě narazit na výprodejovou DMR ručku AnyTone D868UV. Za cenu kolem 4500 Kč ji nemá vůbec smysl kupovat. To už si raději pořiďte za stejné peníze Alinco DJ-MD5.
Jedná se o velmi povedené zařízení s krásným displejem. Psali jsme o něm v tomto článku. Nastavení je velice podobné AnyTonu 878, a dá se pro Alinco poměrně snadno přizpůsobit. Pro Alinco ji vyrábí firma AnyTone, která má na svědomí poslední z řady levných ruček, AnyTone D878UV Plus BT.
O tomto rádiu už jste nejspíš slyšeli, anebo ho u někoho i viděli. Pokud ne, mrkněte na naši recenzi. Existuje pro něj plugin, který po nahrání z počítače rádio kompletně nastaví. Jedná se tedy o velice snadný vstup do světa DMR, avšak už ne tak docela levný. 878UV pořídíte v současné době od 5300 Kč. Velmi důrazně doporučujeme verzi Plus BT, která má kromě bluetooth modulu i výrazně lepší GPS čip. U Anytone D878UV nám při každodenním používání trochu vadí menší odolnost přijímače. V radioamatérském pásmu 70 cm přijímá nežádoucí signál meteostanice, který je 10MHz od naladěné frekvence. V této cenové relaci už bychom čekali lepší odolnost.
Pokud bychom vám měli s klidným svědomím doporučit DMR ručku, bylo by to nejspíš Alinco DJ-MD5, anebo Anytone D878UV Plus BT. Pokud však ještě seženete Radioddity GD-77, nebojte se ji koupit a vyzkoušet. Je docela možné, že u ní zůstanete. Pokud se rozhodnete zakoupit některou z nepříliš rozšířených DMR radiostanic, počítejte s tím, že nastavení pro provoz v českých DMR sítích není zcela snadné, a vždy je lepší znát někoho, kdo totožné rádio vlastní, a je ochoten se podělit s funkčním nastavením.
U každého DMR rádia se přesvědčete, že součástí balení je i programovací kabel. Bez něho totiž DMR rádio většinou nenastavíte.
Ahoj, já mám na DMR TYT MD 390 koupenou když boom na DMR byl v začátcích. Výběr moc nebyl, takže koupena tato. Nevýhody jsou jasné. Jen pásmo UHF a nemožnost cokoliv důležitého pro provoz na převaděči nastavit na stanici pomocí kláves. Musí se přes počítač. Původní firmavare se při jednom nastavování přes PC něčím přemazalo a na stanici šly najednou nastavit takové věci, že jsem se toho až bál, protože to bylo samozřejmě anglicky a mít u sebe neustále technický slovník je nepraktické. Tak jsem to přehrál nějakým jiným alternativním firmwerem od někoho, které také umí něco navíc. Viz web OK1PMP. Ale nic jiného už shánět nebudu, neb mám tu FT 70 s C4FM. Tam je sice lidí pomálu, ale třeba se to rozjede také.Jinak k tomu DMR ještě. Prý je nějaká ruční stanice DMR, která při scanu když najde nějaký převaděč v provozu ho umí sama uložit do paměti bez nastavování čehokoliv. Je to tak? A ještě k tomu TYTu, nemá někdo k němu sestavenou konfiguraci se všemi převaděči pro DMR Brand Maister v Čechách? Stačili by u každého převaděče TG 230,2301,2302, Echo. Nic jiného netřeba.Protože tím že k programování se odvážím tak maximálně jednou za rok, tak ten začátek je vždy pokus – omyl apod. Na jednom PC otevřený návod a na druhém nastavování. Takže nastavená kofigurace jen k náhrání do stanice by se šikla. Hezký den přeje Honza.
Ještě k té TYT MD 390. Neví někdo, zda jde nějak přepnout na analog bezz programování? Já na to nepřišel. Přijde mi, že to musím jen přes nastavení pomocí PC.
OD DL2MF bude asi to alternativní sowftware k MD 390. Našel jsem zajímavá “okna” pod různýma klávesama a i nějaké běžící tabulky, ale co to je? Jinak jsem zas po dlouhé době programoval toho TYTa, neb se rozbíhá docela slušně DMR na sdílácích a tak u toho nesmím chybět. Asi po 2 hodinách jsem to udělal. Zapomíná člověk už snadno …
Alternativní firmware pro GD77, tedy OpenGD77, udělá z těch rádií (bao, tyt, radioditty) úplně jiné mašiny. Je to opravdu parádní a povedeny. Většina parametrů se dá měnit z rádia přímo, skvelč je plynule nastavitelny jako na analogu. Je to celé lepší, líbivější. Určitě se vyplati. Navíc přidává do rádia možnost udělat z něj hotspot, resp. jeho VF část, takže se pripoji k rpi nebo k android telefonu a hotspot je na svete. Samozřejmě jako každé jiné čínské rádio je v analogu tupé, tomu nový firmware nepomůže nikterak.
Alternativní firmware, který je velmi podobný tomu na GD-77, jsem viděl právě na Baofengu DM-1801. Vypadalo to krásně, a těch možností… Rádio se ale muselo nějak kalibrovat, jinak to bylo strašně tupý na příjem. Ale i na kalibraci existuje program. A když majitele hrátky omrzely, snadno tam vrátil původní firmware, a stanice byla zase jako dřív.
Když jsem si vybíral ručku, rozdělil jsem to na dvě různé cesty. Jedna s větším rozsahem příjmu (airband například) a druhá s DMR. V první zvítězil Wouxun K9 a nějaká písmena za tím. V druhém případě byl můj favorit dualbandový TYT 380. Pak se mi poštěstilo pořídit Anytone 878UV plus. Realita je taková, že použitý čip umí mnohem více, než nabízí originální fw. Tedy třebas v rozsahu 220MHz se dostanete i níž a budete tak moci poslouchat pípání “lišek”, co mají draví ptáci na nohou (jedná se o alternativní firmware v1.19). Dále (což bylo mé překvapení), lze jít na airband (nemám to ověřené poslechem prozatím, obzvláště když se tam používá AM modulace), kdy si vložíte FM stanice na poslouchání do radia, pak je exportujete (dá se vše exportovat zvlášť – je to malý CSV soubor) a ručně změníte frekvenci v dotyčném souboru. Poté, co ho importujete zpět, tam již máte dotyčný kanál až tuším do 120MHz. Jak jsem ale psal, nemám vyzkoušený poslech. Prostě není čas 🙁
Jo a abych nezapomněl, tak GD-77 má k dispozici také alternativní firmware, který je podle recenzí mnohem lepší, než ten oficiální.
Tip na “rozšíření” AnyTone 878 je zajímavý, obzvlášť ty letecké frekvence. Bohužel to bude poslouchat širokopásmovou FM, kterou vysílají rozhlasové stanice, a tím pádem bude slyšet spíš prd. Jinak, při poslechu letadel a letišť nad 136 MHz, kam dosáhne i Baofeng, se mi osvědčilo nastavit o 6,25 kHz vyšší frekvenci, a šířku pásma přepnout na WIDE. Na některých FM rádiích to funguje skvěle, na některých to nestojí za moc.
Jinak, když je řeč o těch CSV souborech…pomocí jejich exportů se dá krásně převádět nastavení mezi Alinco DJ-MD5 a AnyTone 878.