Radiová spojení přes meteority

Pokud nemůžete v noci spát, můžete buď zírat do stropu, anebo využít čas pro pozorování meteorického roje Perseid. Radioamatéři mají navíc unikátní možnost využít ionizované stopy meteoritů jako odraznou plochu pro radiový signál, a dovolat se tak do míst, kam je to za normálních okolností prakticky nemožné.

Pro komunikaci přes mimozemské těleso se nejčastěji využívá Měsíc. Spojení se uvádí jako /EME (Earth-Moon-Earth.)  Pokud disponujete dostatečným výkonem (pro pásma VKV/UKV v řádu kilowatt, pro vyšší pásma desítky wattů,) a soustavou směrových antén, můžete se při troše štěstí dovolat třeba do amazonského pralesa, či na opuštěný ostrůvek v Pacifiku. Podmínkou je, aby protistanice měla obdobnou výbavu, a pochopitelně byla na příjmu. Než se signál ozve z reproduktoru prostistanice, uběhnou téměř tři vteřiny, neboť musí rychlostí světla urazit 384.000 km k Měsíci, a zase zpátky.

V Nové Pace se spojemím EME zabýval dlouhá léta Standa OK1MS. Za městem měl u domku postavený stožár, a na něm osm sfázovaných YAGI antén. Za vhodných podmínek namířil antény k Měsíci a vysílal. Mělo z toho zážitek půl města, neboť obraz v televizorech udivených občanů dostával mořskou nemoc. Po nějakém čase si zvykli, a Standovi tuto zálibu se skřípěním zubů mlčky tolerovali.

Ale zpátky k našim Perseidám. Spojení prostřednictvím ionizovaných stop po meteoritech se uvádí jako /MS (Meteorit Scatter.) Ačkoli na Zem dopadne každý den více než 10 milionů meteoritů, pro radioamatérské využití jsou vhodné jen ty, které lze spatřit pouhým okem, a tudíž za sebou zanechávají ionizovanou stopu využitelnou pro odraz signálu. Za normálních okolností jsou viditelné průměrně dva za hodinu. Při takové četnosti se nikomu nechce spoléhat na to, že kolem něco proletí. Statistika je ošemetná věc, a tak se klidně může stát, že celou noc nespadne nic. Proto jsou s oblibou využívány pravidelné meteorické roje (těch významnějších je kolem dvanácti do roka,) kdy lze během hodiny spatřit až několik desítek ohnivých čar.

Meteorit vniká do řídké zemské atmosféry rychlostí desítek kilometrů za sekundu. Třením o molekuly vzduchu ve výškách kolem 100 kilometrů se kosmický kámen postupně zahřeje na velmi vysokou teplotu, která má za následek, že okolní vzduch nejen svítí, ale i ionizuje, tedy stává se vodivým. Tato stopa se navíc na pár okamžiků rozptýlí do širokého okolí, čímž vytvoří velkou odraznou plochu.

Z výšky, ve které se toto improvizované zrcadlo nachází, je možné dle zákona odrazu a dopadu vypočítat, že spojení na Zemi lze uskutečnit až na vzdálenost 2500 kilometrů. Je to sice výrazně méně, než při spojení odrazem od Měsíce, ale zato mnohem větší exotika. Jak už vás asi napadlo, máte na spojení poměrně málo času. I když disponujete kvalitním přijímačem, výkonným vysílačem a ziskovou směrovou anténou, při odeslání souvislého řetězce znaků nemodulovanou telegrafií (A1) se můžete velmi zapotit.  Zpravidla si to usnadníte tím, že odesílanou sekvenci nahrajete, a v příhodném okamžiku bleskově odešlete. Stejně jako musíte bleskově odesílat, musíte i bleskově přijímat. Diktafon je nezbytností.

Dnes na převaděčích diskutovalo několik „nespavců,“ kteří se tomuto provozu věnují. Pokud s ním máte také zkušenost, můžete se s ostatními podělit v komentářích.        



3 2 hlasy
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest

7 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
pjaro77
pjaro77
1 rok před

Škoda, že niektorá astronomická organizácia v ČR , SR , poľsku či maďarsku nezafinancuje vysielač na 50-80 mhz ktorý by zapli aspoň počas rojov. Stačí v výkonom 100-150 W . Ako astronom amatér by som bol to ocenil.

V británii majú v jednom observatoriu GB3MBA vrámci Meteor Beacon Project https://britastro.org/journal_contents_ite/uk-radio-meteor-beacon

V Belgicku toto https://brams.aeronomie.be/

Naposledy upraveno dne 1 rok před, upravil pjaro77
OK2HF
OK2HF
1 rok před

Včera hodně silný:
https://youtu.be/2VKYMPmcJ-0

OK2HF
OK2HF
1 rok před

Včerejší nejsilnější odraz:
https://youtu.be/2VKYMPmcJ-0

OK2HF
OK2HF
1 rok před

Včera 5.8.2024 jsme dělali spojení odrazem od letadel v pásmu 10m, což se ukázalo jako skvělá kratochvíle. Po setmění jsem přešel na pozorování a poslech meteorů. Dlouho se nic nedělo, jen slabé pingy a na obloze téměř nic. Kolem 21:50 na západě zazářil mohutný meteor s dlouhou zlatou stopou. Letěl na jihozápad, tedy k radaru. Z rádia se ozvalo neuvěřitelné, asi minutové burácení! Začal jsem se zabývat tím, jestli to co vidím, mohu i slyšet. GRAVES na 143,050MHz je 860km na západ.
Meteory ionizují vrstvu E, zhruba ve 100km výšce.
V nulové elevaci je rádiový odraz od ionizované stopy maximálně 1100km daleko. Otázka zní, v jaké maximální elevaci vidím francouzským radarem ozářené meteorické stopy?

graves.JPG
Naposledy upraveno dne 1 rok před, upravil OK2HF
OK2HF
OK2HF
1 rok před
Odpovědět na  OK2HF

Ano, je to těžká otázka, jelikož jsem si odpověděl sám. Takže ano, všechno nad námi ve výšce 100km je ozářené francouzským radarem až někde nad Slovensko. Teda jen teoreticky. Oni v nule nevysílají.
Napůl cesty k radaru je odraz v elevaci 11°. Jenže viditelá a ionizovaná stopa se nemusí časově shodovat. Každopádně dnes opět vyrazím, ale s SDR, což přinese nesrovnatelně vyšší citlivost než na 3kHz SSB filtru!

Naposledy upraveno dne 1 rok před, upravil OK2HF
Ivan
Ivan
1 rok před
Odpovědět na  OK2HF

…a byly to meteory, meteority a nebo meteoridy? 🙂

Viliam OM0AAO / OM0A
Viliam OM0AAO / OM0A
5 let před

Hmm…… diktafón? To už sa na MS snáď ani nepoužíva. Na 6m pre MS postačí 2el.yagi + 10W. Väčší setup zrýchľuje spojenie. Pri malom EIRP sa nepodarí využiť slabé odrazy, ktoré pri väčšom výkone prejdú.