V internetovém bazaru se objevil inzerát, který nás inspiroval k malému zamyšlení:
“Prodám FT-991A, jako nové, téměř nepoužívané. Návod k použití německý. Zabaleno v krabici, připraveno k odeslání. Prosím nabídněte cenu, ozvu se, pokud mi bude připadat rozumná :)”
Prodávat svůj transceiver na bazaru je jako prodávat vlastní manželku, se kterou člověk strávil spoustu krásných let a hodně toho s ní zažil. I transceiver jednoho dne zestárne (nebo se okouká) a nastane čas jej vyměnit. U transceiveru se (na rozdíl od manželek) většinou nestává, že bychom ho měli plné zuby a byli rádi, když si ho někdo odveze třeba zadarmo.
Každé rádio má svoji cenu, která je úměrná tomu, co je kdo ochoten za něj dát. V případě, že stanovíme cenu nižší, nestačíme často odhánět zájemce i nejrůznější přeprodejce. Pokud chceme víc, na prodej si nějakou chvíli počkáme, nebo musíme časem zlevnit. Jestliže nevíme, co bychom si za rádio řekli, počkáme si, co kdo nabídne, a když se nám cena bude líbit, prodáme.
Inzeráty, které chtějí po zájemcích, aby cenu nabídli, nebývají příliš úspěšné. Řada lidí na takovou nabídku vůbec neodpoví, protože v tom spatřují určitou vyčůranost, kdy mají pocit, že prodejce “neví, co by si za to řekl.” Takovému prodávajícímu pak volají a píšou desítky zájemců, jen aby se zeptali na cenu. Pokud by byla uvedena, většina z nich by třeba vůbec nereagovala.
Při prodeji radíme každému, aby uváděl cenu. Může být klidně mírně vyšší, aby byl prostor pro smlouvání, ale hlavně napište aspoň nějakou představu.
Shrnu celou hlavní myšlenku diskusí kolem tohoto hloupého článku do dvou vět:
Důkazem výše uvedeného shrnutí je uskutečněný prodej a spokojenost obou zúčastněných. Nespokojenost velkého počtu nezúčastněných nehraje v této transakci žádnou roli a jen podtrhuje platnost druhé věty.
“Inzeráty, které chtějí po zájemcích, aby cenu nabídli, nebývají příliš úspěšné.”
Je to přesně naopak, přišlo několik nabídek a s kupujícím už jsem se domluvil – stačilo na to pár dní.
O úspěšnosti nebo neúspěšnosti vypovídá to, že se mi ho nepovedlo prodat ani v Holicích, ani na inzerát na hambazaru, jednou jsem prošvihl potenciálního kupujícího, který stejný typ sháněl.
Takže jsem to vystavil znovu, ale tentokrát jsem cenu nestanovil, chtěl jsem, aby se mi ozval někdo, kdo to právě teď opravdu chce, a aby mi nabídl cenu, kterou považuje pro sebe za přijatelnou. Na rozdíl od předchozích dvou pokusů (žádný zájemce, ani jeden) se mi jich za první dva dny ozvalo hned několik.
Ozval se mi i “pan Chytrolín”, jinak autor tohoto webu, a do mailu napsal v poslední větě “Mám o tahle zájem. První nabídka je XXXX Kč”
Když jsem mu odepsal a oprávněně očekával domluvu na dopravě, platbě, atd., nejdřív následovalo ticho a po urgenci přišlo toto: “Zdravím, já jsem neřekl, že kupuji pouze jsen (sic!) projevil zájem.”
Čtenář tohoto webu nechť sám posoudí, zda je zvykem, aby ten, kdo nechce kupovat, posílal poptávku a dokonce nabízel cenu.
Jindro, když “pan Chytrolín” něco prodává, uvádí vždy cenu. Pokud na nabídku nikdo nezareaguje, cenu buď sníží, anebo se na prodej vyprdne a zařízení si nechá.
Také už koupil pěkných pár zařízení z inzerátů, kde prodávající neuváděl cenu.
Proč? Protože jeho představa o ceně byla odpovídající použitému zařízení.
Aha, tak to se omlouvám Stando, myslel jsem, že “nekupující kupující” je ten, kdo sem ten článek napsal – iniciativně mi poslal link.
Důvody, proč jsem to udělal takhle, jsem myslím vysvětlil podrobně. Na teoretické námitky, že se to takhle “dělat nemá” mám praktickou zkušenost, že to funguje, všichni (!) jsou spokojení, je to rychlé a jediný, kdo s tím má problém, je ten, kdo to kupovat nechtěl a ani o tom nikdy neuvažoval. Že?
Autor článku si koupil 991A novou, čímž mazaně eliminoval všechny faktické i potenciální nepříjemnosti spojené s koupí použité.
Jo, teď je mi to jasné. Bohužel jsem se zapomněl podívat na kontakty na tomto webu a z toho ten ukvapený závěr, že na článek mě upozorňoval jeho autor (a zároveň provozovatel webu?). Ještě jednou se za tento ukvapený závěr omlouvám.
Stando, slouží 991?? OK. Za mě, bych si ji nekoupil. Existují jiná zařízení a počkal by jsem na FT-710, (bude za stejné peníze) až se dostane mezi lidi.
991 je takový multi/multi, umí vše, ale že by to byla nějaká super špice pochybuji. Pokud nemáš DX a contestové ambice, je to OK.
K vjecy si dovolím malou poznámku. S nákupem z druhé ruky mám snad jen ty nejhorší zkušenosti. Dílnou mi prošlo spousta takto koupených zařízení, od prvních majitelů vylepšovaných a vylepšovaných, až mnohdy k absolutní nefunkčnosti! Někdy už zařízení nešlo ani vrátit do původního stavu, neb vzduchem vlály cestičky tištěného spoje. Filtry mnohdy nepůvodní, poškozené vysokou teplotou pájení, rozladěná vf tráfka… Původnímu majiteli pak nezbude nic jiného, než dát “výhodnou” nabídku… A chudák kupující…
Dnes už se tímto šrotem nezabývám. Každý svého štěstí strůjcem! Sám jsem kupoval vždy nové zařízení a nikdy takové rozhodnutí nebylo od věci. Nákup z druhé ruky osobně nedoporučuji! A největší vrtalové byly z řad členů CSDXC… Jsem členem a vím…
Lovec…
Souhlasím s Tebou. “Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levné věci”
řekl pán, který měl fakt peněz dost.
Lovče, jenom by jsem to nepušalizoval na členy jednoho spolku.
Problém je v lidovém kutilství, kdy každý kdo má do zadku díru a v ruce šroubovák je přesvědčen, jaký je technik. Hlavně někteří OK třídy E, letitý hamové.
Oni mají přesvědčení, že před 30ti lety postavili transceiver, tak dnes jsou schopni opravit a vylepšit cokoliv.
Dnes jsou rádia, kde jsi tak schopen flešovat FW.
Výrobci SDR ( rozumím, že to nemáš rád) ani nezveřejňují schémata a nějaké dokumentace.
jsou světlé vyjimky viz KIWI SDR.
Někteří pustí akorát k blokovým schematům, někdy ani nezveřejní zapojení konektorů.
( SUN SDR – Expert Electronics)
Kultura dostupnosti informací se dost zhoršila.
Trvám na tom, co jsem napsal…. za jetý rádio z druhé ruky max. 50% ceníkové ceny nového zařízení.
Jouda.
Člověče, teď mne zaujala nová Belka, SDR… 100 kHz až 31 MHz
Určitě znáš. Miniaturní, ale funkční…
Poslední model ( jednoduše Belka) na mne dělá velice dobrý dojem. Nebál bych se toho.
Mám Afedri LAN IQ a měnit to nebudu. Dnes by jsem přemýšlel a váhal.
Reference má velice dobrý od PD0SWL a řady jiných.
Tady je test předchozích verzí DSP a DX i se zvukovými ukázkami.
https://www.fenu-radio.ch/Belka-DSP__Belka-DX-en.htm
Chtěl jsem Malachit. Dnes to nejde objednat… Proč nemít jedno takové rádio. Na cesty. Je to lepší než všechny ty Tecsuny. Podívám se i na ten Afedri…
Souhlasím. Afedri, Malachit nebo Belka a to jsou RXy proti Tecsunům.
U Malachita pozor jsou prý dvě verze Ruská a Čínská kopie.
Je tam nějaká fičura s FW. Prý se platí extra.
https://malahiteam.com/
Keď to objednám, pošlú Afedri LAN IQ to do europy ?
Je to jeden z přístupů, jak prodat, zejména pro laiky (např. rozprodej pozůstalosti). Srovnání nabídky a poptávky je neveřejné, ale nic proti tomu nemám. Za mě pořád lepší přístup, než když si někdo vybrečí nižší, než udávanou cenu, aby to pak se ziskem x tisíc prodal.
S udáváním ceny určitě souhlasím, ale porovnávat TCVR s manželkou to bych asi u té své moc neuspěl.
To já znám jednoho hama, který pár dní před svatbou dovedl nastávající do hamshacku a se slovy “tohle rádio, tady bylo dříve než ty, tak to prosím respektuj”
vyjasnili si to na začátku a bylo to v poho…
Taky to znám. Ženská si dělá nárok na všechno. I na tvůj volný čas! Nedávno jsem vyslechl rozhovor mezi dvěma blbkama o partnerské krizi. Řešení měly. Musí se mi víc věnovat, měl by mě víc vodit do společnosti, musí zařídit tu dovolenou u moře, musí…musí…musí… Jsem už téměř čtvrt století přešťastně rozveden!
Lovče, nemusíme nic, akorát umřít……
Jsem tady nový, víceméně jako čtenář. Deset let po rozvodu na místo manželky přišly kočky. Je s nimi fajné žití.
Prozatím jsem posluchač a rozhlížím se. 🙂
Tak to me fakt rozesmalo 😀 premyslim, kolik veci jsem tu mel drive. A uz nemam…
Ahoj Michale, víš co to je plynulý tok materiálu?? Byt ani dům nejsou nafukovací, Když něco přinesu domů, z druhé strany musím něco jiného pustit do světa.
Celá věc je, že někdo něco koupí, není s tím spokojen, třeba proto, že to nesplňuje jeho očekávámí a tak to prodává dál, aby nic neprodělal, případně lépe vydělal.
A´t si to nechají, já by jsem jim dal tak 50% ceníkové ceny. Jinak to pro mne nemá smysl.
A to by jsem ještě zkoumal hlavy šroubů a záruční plomby (pokud jsou)
Speciálně by jsem byl opatrný u provozářů, závodníků, expedičníků a DXmanů.
Od takových nejlépe nebrat.
Pane vrchní, co stojí ten guláš? Mnóóó … řekněte kolik za něj dáte, já ještě obejdu pár stolů a pak vám ho možná přinesu :-).
Tak rozdíl je nabízet novou věc (guláš) a věc použitou (rozbalena = použita). Pleteš tu dohromady jablka s hruška s tím gulášem … 😉
Ani ne.. možná to už neplatí, ale pamatuju se na “Smluvní ceny”… i když smlouvat se moc nedalo 🙂 spíš vůbec
Ty si to Michale nepochopil, nejde přece o to co se prodává, jde o způsob prodeje. Navíc jak víš, že ten guláš nebyl včerejší?
Způsob prodeje se ukázal jako optimální. Za prvé jsem se dozvěděl, za kolik je to někdo ochoten koupit. Za druhé to šlo rychle. Za třetí už vím, komu příště nemusím odpovídat na maily 🙂
Klasická liberálně ekonomická poučka říká, že cena je taková, aby ji byl kupující ochoten zaplatit a prodávající byl za ni ochoten věc prodat. Je to fér.
Ty přece taky neříkáš dopředu prodávajícímu, od kterého něco kupuješ za pětistovku, že bys za to byl ochoten dát třeba i několik tisíc. Sám jsi mi to vyprávěl. Tak jsem se poučil u odborníků a vyšlo to. Tímto Ti veřejně děkuji za školení, Petře.
Můžeš si to obhajovat jak chceš, ale je v tom kus vyčůranosti. Radši budeš odpovídat na desítky dotazů jen aby se zájemci dozvěděli že jimi nabízená cena ti nevyhovuje. Zajímalo by mě jaká cena tě nakonec uspokojila?
No já bych řekl, že když dvakrát stanovil cenu v inzerátu, neprodal. Třetí inzerát – bez ceny- byl úspěšný. On ani inzerát “s cenou “ není bezproblémový… potenciální kupující původní cenu akceptuje, ale pak zkouší slevu na toto, slevu protože….a když je prodávající slušný a uvede potenciální závady a potíže, většinou neprodá. S tím mám zkušenost já. Týpek přijel obhlédl nabízenou věc a hned zkoušel smlouvat. Co s tím? Ŕekl jsem mu, že to prodat chci, ne že musím…..Týpek smlouvat přestal. Měl dvě možnosti vzít a nebo nechat být…( jel si pro to asi 100km)
No a co? Kdybych tam býval nějakou cenu k jednání dal a dostal pět různých nabídek s nižší cenou, postup by byl úplně stejný. Taky bych to prodal nejvyšší nabídce první v pořadí. Nechápu, co máš za problém, zejména když Tobě nic neprodávám.
Jediný rozdíl byl, že když jsem dal inzerát s cenou (opakovaně), neozval se mi NIKDO. Teď přišlo celkem skoro deset nabídek během prvních pár dní. Podle Tvého názoru musím něco dělat neefektivně a zdlouhavě jenom proto, že Tobě to připadá správné a uspokujuje to Tvoje ego.
Jenže Tvoje ego mě, promiň, ani za mák nezajímá.
Ahoj Jindro, za liberálně demokratické poučky se dá schovat opravdu cokoli. Obávám se jen, že právě aplikace těchto Tvých klasických pouček je jedním z hlavních důvodů současného stavu společnosti. Proč to rádio prodáváš vím, sám si mi o tom vyprávěl i kde si ho kupoval a za kolik. Tímto Ti veřejně děkuji za projev Tvé náklonnosti a úcty k mým edukačním schopnostem.
Vy jste nikdy asi moc nevařili, což?? Odleželý gulášek z lednice právě ze včerejška je chuťově to nejlepší.
😀 to vysvětluj těm, co tvoří normy a hygienické předpisy…. 😀
To je právě jeden z mnoha důvodů proč nemám rád EU.
A odleželý gulášek dovezený na Polní den, to je lahůdka.
V tamních končinách to neznáte. Tak akorát se ožrat na Brendách.
Spolužák má restauraci, je vyučený kuchař – číšník. Vaří dobře, česká jídla. Má stále plno. Ten mě řekl “…víš, kdyby jsem vařil jak mě učili na učňáku v půli osmdesátek, tak jsem díky předpisům EU dávno dovařil.” Soukromě si můžeš vařit co chceš, podle chuti.
Co je ti potom, co kdo kde dělá. Udělej si pořádek nejprve u sebe.
Proč by jsem si měl dělat pořádek? Já ho ve svém žívotě dávno mám.Nesuď jiné podle sebe.
Sorry jako, Tvoji kamarádi se pečlivě starali, aby jsem do 89 neměl koncesi. Jistě, Ty to nepamatuješ. Hele kecy VO OK1KIV a předsedy tehdejší Okresní rady radioamatérství, že já koncesi nikdy nedostanu, pokud on bude sedět na té židli….. Že nepotřebuje další problémy, stačí, že má na klubu OK8 a jiné lahůdky??
A že to VO těžce chroupal, když jsem na jaře 90 získal koncesi bez jeho do té doby nezbytného souhlasu.
Když se to pokládalo na konci 89 tak jsme chtěli aby se využil pozemek s domkem a dvěma stožáry za městem. Bývalé vysílací stanoviště tamní ruské posádky. Plk. Kutorlanov, jehož dceru jsem znal ze sportu mě řekl, že není problém převést, jen musí být jisté podmínky a hlavně vůle na naší straně. Tehdy jsem narazil a pochopil, že někteří tamní radioamatéři sice měli velké ego, ale ve skutečnosti byli podělaní strachy.
Jeden z tamních hamů byl členem KOSu, výchovně mne ještě v r. 1992 poslal žlutý QSL s návrhem na zastavení činnosti na 6 měsíců. Tamní šedá eminence. To už nestihl… :-)))
Všichni kdo neměli bobky, se postarali a dodnes mají. Mimochodem i Zvičina, kde se vybudovalo stanoviště byla za peníze Svazarmu,
( tehdy nás všech) A nikdo na okrese nic pár let nedostal, protože se nasypalo na jednu hromadu.
( aby jim to po 30ti letech téměř spadlo na hlavu, jak to přeudržovali :-))) )
Mimochodem, na Brendách skončilo dost materiálu ze Svazarmu, které nikdy nikdo jiný neviděl. Viz TRX Sněžka…. a jiné.
Takže jsi si vylil srdíčko…. A k tomu chlastání na Brendách…. Asi jsi tam chlastal taky, když to tam dobře znáš…. ;), jenže jsi se stal neoblíbeným.
Nemusím si vylévat srdíčko, vím své a pamatuji o trochu více. K chlastpárty snad jenom to, že jsem se neúčastnil. Umím pracovat s informacemi a fotečky z “akcí” jsou k nalezení ve webových fotogaleriích dodnes.
A podívej se okolo sebe, kolik je v bývalém okresním městě a okolí operátorů – koncesionářů mladších 50ti let. Já znám jednoho a je výborný telegrafista. Vše se naučil sám a vlastní pílí. To je také “výsledek práce” radioklubu.
Vlastní leností nic nevybudovali. A to byla doba,kdo měl zájem, tak mu to Svazarm zaplatil. Jenom to chtělo mít zájem a pracovat.
Oblíbenost?? Ti lidé mě nic nenaučili ani neřekli.
Musel jsem se naučit sám. Neživili mne a nic pro mne neudělali. Viz lenost a nezájem….
Také jsem to jednomu řekl do očí. Čekal jsem, že mne bude nadávat, jenom sklopil oči… inu chlap. :-))) o mrtvých jen dobře.
A k té Zvičině a TRX Sněžka?? V 1988 jsem tam byl kolmo na otočku na stanovišti OK1KOB. ( domluvené setkání s jedním OL) Tam jsem viděl poprvé Sněžku. Říkám….. docela pěkná, můžu si prosím 5 minut vyzkoušet, jak to poslouchá ??
Odpověď byla “polož sem 30 tisíc a můžeš si to půjčit!”
V té době v některých profesích celoroční plat…. já byl student.
Někdy v roce 1987 jsem si myslel že jako RP a mohl by jsem získat OL.
Jeden z tamních, od vás mne to vysvětlil jednou větou ” Víš, OL je pro děti radioamatérů” A tak jsem pochopil, že nemám šanci.
A potom se k takovým chovej slušně a ohleduplně.
No naučil se sám… pokud vim, opravdu sám jsem se telegraf naučil já, teda pokud si odmyslím vojnu, ale tam to bylo taky spíš samo studium. Ten o kterým nejspíš píšeš, měl za zády zkušenýho operátora pod jehož dozorem ze začátku vysílal od něj z domova, a tak měl do začátku dost značnou výhodu. Když už jsme z těch mladých. Kolik jsi jich vychoval ty? Nebo aspoň jim to nějak ukázal. Radioamatéři jako takový nejsou moc vidět. Kdo může k tomu někoho přitáhnout, myslím si, jsou ti co vysílají z portablu…(SOTA, GMA atd…) Ti můžou být vidět. takhle se prý k tomu dostal i ten o kterém nejspíše mluvíme. Narazil na někoho na Černý hoře.
P.S: Proč mi to všechno vlastně píšeš? Chceš abych se ti za ně omluvil? Nebo mám cítit nějakou vinu? A myslim že se opakuješ. Už jsi to zkoušel na zrušeným cbradiu…. To o těch 30000 jsem už četl, nebo slyšel. Jen to bylo asi malinko jinak. To už si nepamatuju..
Telegraf jsem se naučil poslechem na pásmu, začínal jsem majáky NDB, ale i 28MHz.
Používal jsem pro výuku i PC.
Žádný RK ani jiný na tom nemá podíl.
Vše jsem se naučil sám a bez rychlokvašných kurzů. Žádné knížky ani seznamy otázek na jaře 90 skutečně nebyly. A později vytelegrafoval jsem tř. C
Ten kolega, je vynikající hudebník a telegrafie mu jde sama. To nemám šanci dát a jeho obdivuji.
A že někoho potkáš? Potkal jsem v Krkonoších turistu, který se ke mne hlásil. Ham z PA.
Měl jsem na parkovišti v I zóně NP auto.
Udělal si nějaká QSO na svoji call.
Viděl antény, přihlásil se.
Koho jsem vychoval? Nikoho, protože nemám čas.
Tak to dnes je, Třeba to máš jinak…..
To jsou aktivity pro seniory. A kdo se zabýval se mnou?
Proč Ti to píšu?? Aby jsi věděl jaký to byly K…Y.
Vychcaný. To bylo tamní specifikum.
Mimochodem Tvůj jmenovec z pozice “úředního orgánu” nedal razítko na žádost o prodloužení licence jinému hamovi. Pěkně jsme si o tom jednoho dne v Holicích popovídali. Valil jsem oči.
Ono někomu říci nedám, nedoporučím, to chápu a rozumím, ale proboha bez keců a vytírání si zadku s dotyčným. Zvláště pokud věděli, že přes ně cesta nevede.
To mne vadí. A jsem rád, že si dnes můžu hobby dělat po svém, jaké chci a nikdo mě do toho kafrá, to je docela prima. A jestli někdo jezdí na VKV, jiný na KV, FT8 nebo CW, nebo je SWL je každého věc.
Trošku si, Láďo, protiřečíš. Na jednu stranu do tohoto kraje nadáváš, že tu nikoho nevychovali. Na druhou stranu sám na sobě jsi si vyzkoušel, že když se chce, jde to i bez radioklubu. 🙂
Samozřejmě, že to jde, ale nad vším ztrácíš čas, trvá to déle a život není jenom o radioamatéřině. To, že mám koncesi ještě neznamená, že jsem odborník a rozumím věci. Vždy mě něco překvapí.
Mě vadí i po 30ti letech, kdy jsme se s naším kamarádem a Tvým jmenovcem potkali v Holicích.
Aby řeč nestála, se mne zaptal, co dělám.
Není to nic tajného, vše se dá zjistit a dohledat, proč mlžit?? Řekl jsem co a jak. Odpověď fakt potěšila, doslova. “takže xovno za pěkné peníze”
“hmm tak jo, xovno za pěkné peníze, aby jsi měl o čem přemýšlet”
A to nejsem paranoidní.
Bez radioklubu to samozřejmě jde. I bez toho Českého.
Bez toho to jde opravdu výborně. Zbytečná organizace.
Blbý je, když někdo dělá problémy a naschvály z pozice moci. To je stejné, jako v občanském životě.
A právě to jsou nejlepší inzeráty. Napíšeš, nabídneme adekvátní cenu, vyměnit si dva tři emaily, dojedeš nebo zaplatíš a necháš poslat. Takhle se nakupuje nejlíp a často člověk získá výhodné něco hezkého. Několikrát jsem si to sám vyzkoušel 😉
Když něco prodávám, měl bych vědět kolik za to maximálně chci. A cenu napsat. Popřípadě doplnit že”dohoda možná” pokud bych popřípadě z ceny slevil. Inzerát bez ceny a s “cenu nabídněte” není fér.Taky jsem takto kupoval. To bylo pořád “to je málo, to je málo”. Nakonec jsem se na to vyprdl, neb s případnou poštou to vyšlo skoro jako nové.
Honzo, to je hezká teorie, ale tohle jsem udělal asi dvakrát a s nulovým výsledkem. Tohle byl třetí pokus a vyšel. Chápu, že se nelíbí lidem, kteří jsou zvyklí nakoupit “za hubičku” někde na burze zajímavý kousek od majitele, který si není vědom pravé hodnoty prodávané věci.
Způsobem, který tady popisuješ, jsem to zkoušel několikrát a neuspěl. Tak jsem to prostě zkusil jinak. Samozřejmě jsem tím rozdráždil všechny, kteří by to ode mě s chutí koupili za bůra a za rohem “chytře” prodali za férovou cenu. Navíc je vytáčí, že nevědí, za kolik to bylo a komu 🙂
Já takhle jednou kupoval Magirus. Prodávající (jeden HAM z Prahy 4, už nežije) se mě zeptal: Kolik dáš? Já: 1000 Kč. Prodávající: souhlasím. Tak jsme se dohodli že druhý den si pro to dojdu a zaplatím. Prodávající byl navíc vlastníkem MFJ 259 a měřil těm kdo chtěl antény. Za úplatu. Když jsem si pro ten Magirus přišel tak mi řekl: Dáš mi 2 000, neb jsem čtyřem HAM měřil antény a nezaplatili mi. Tak mi to zaplatíš Ty!
Tak jsem se otočil a šel pryč…
A to smlouvání o ceně bylo zase s majitelem stránek cbradio.cz. Měl plno věcí ve svém bazaru na prodej ale bez cen. Jen pořád: Kolik dáš a To je málo. Nakonec to stálo víc než kolik to stálo v obchodě. Jenže v obchodě to mělo v té době výpadek a nebylo to.
Takže já dávám inzeráty vždy s cenou. Ale mohl bych to zkusit i s tou Tvou verzí. Uvidím, jeden inzert na prodej tu mám, tak za týden, dva to třeba zkusím.
For je v tom, ze prodavajici ma predstavu hrubou. Takze kolikrat odepise, ze za nabidnutou cenu rozhodne neproda. Je to ztrata casu pro oba.
No jasně. Tak podekuju a jedu dál. Jednou to vyjde. Naopak někdo na nabídnutou cenu třeba zabere. Je to loterie. A kolikrát se mě stálo že něco kupuju za pevnou cenu a stejně už to není nebo to pak neprodá nebo to prodá jinému … Hele to si nevyberes.