Radioamatéři v krizových situacích

Radioamatéřina je koníček, který se velmi rychle může změnit v životně důležitou službu.

Příliš jsme si zvykli na mobilní telefony. Dokonce tak moc, že společnost O2 před časem požádala stát o umožnění likvidace telefonních budek. Tímto nenápadným aktem, který mnozí ani nezaznamenali, jsme přišli o jedinou možnost drátové komunikace. Nyní je většina obyvatel zcela závislá na mobilních telefonech. Jenže ty, jak víme, nefungují bez základnových stanic, které jsou nejen závislé na elektrické energii (ty s elektrocentrálou mají rezervu sotva pár dní,) ale jsou také velmi zranitelné, což je umocněno tím, že se často nacházejí na opuštěných místech. Každou chvíli čteme v tisku, jak tu a nebo onde shořel 5G vysílač. 5G sice nikomu nechybí, ale tyto základnovky bývají sdruženy i se 4G a GSM. Ať už si o motivaci jejich ničitelů myslíme cokoli, faktem zůstává, že po každé takové akci jsou vyřazeny celé oblasti na dny i týdny.

Jako Damoklův meč nad námi rovněž visí neustálá hrozba středoevropského blackoutu. Díky německým větrníkům a provázanosti našich rozvodných sítí se sítěmi sousedů máme často přetíženou rozvodnou soustavu VVN (a k tomu jako bonus několikanásobně vyšší cenu elektřiny, než za kterou ji dodáváme do společné sítě, ale to souvisí i s nesmyslným prodejem přes mezinárodní burzu.) 

V dnešní době, kdy mají politici ambice hrát si na vojáčky, nevíme dne ani hodiny, kdy se něco semele. Možná si ještě pamatujete z branné výchovy, že jako první jsou napadeny a vyřazeny elektrárny.

Na konci devadesátých let jsme podnikali v oblasti CB radiostanic, a byli tak svědkem postupné likvidace tohoto odvětví v souvislosti s nástupem mobilních telefonů. Přestože SIM karta stála 3650 korun, a nejlevnější měsíční tarif 714 korun (přičemž v něm nebyly žádné volné minuty,) lidé chtěli být kdekoli k dosažení, a tak rádi obětovali nezanedbatelnou část měsíčního příjmu za tento zázrak. Rozvoji GSM telefonů pomohly i velmi dlouhé čekací lhůty na pevnou linku (nebylo výjimkou i několik let.)

Dnes zažívá CB komunikace – díky hotspotům budovaným nadšenci – svou renesanci. Máme z toho jistou nostalgickou radost, ačkoli asi už nikdy nebudou občanské radiostanice tak rozšířené, jako v devadesátých letech, a nepomůže tomu ani současné PMR hnutí. 

Kam jsme se dostali za více než 20 let vlády GSM vidíte všude kolem. Lidstvo si na mobilních telefonech vybudovalo regulérní závislost. Paradoxem je, že nám už nejde ani tak o prosté telefonování, jako spíš o to být neustále on-line, ať už na sociálních sítích, nebo na různých komunikačních platformách.

Dnešní svět je velmi křehký a zranitelný, a s ním i my, lidé. Dokážete si dnešní internetovou generaci představit v krizové situaci? Co by dělala mládež při výpadku elektřiny třeba jen na několik dní? Kromě řady psychologických bolístek by mnozí facebookoví přispěvatelé nejspíš vůbec nevěděli, jak se vypořádat s výpadkem elektřiny, plynu, vody. Automaticky by se vrhali ke svým počítačům, ale ouha, všemocný Google bez elektřiny umřel.

Abychom to shrnuli, mobilní telefony jsou v krizové situaci úplně na houby. A tady se dostáváme k tématu našeho článku. V krizi se stávají radioamatéři privilegovanou a velmi žádanou skupinou. Každý majitel jakékoli vysílačky, který ji dokáže použít, ideálně ve ztížených podmínkách bez elektřiny v zásuvce, a zajistit její dlouhodobou funkčnost, se stává užitečnou spojkou se sousedy, vedlejší obcí, okresem, krajem, i státem.

Jaké radiostanice jsou pro krizovou komunikaci vhodné?

Nejspíš odpovíte, že takové, které jsou nejvíce rozšířené, což byly dříve CBčka, nyní PMRky. Pro hromadnou komunikaci zejména v místě jsou jistě nejvhodnější. V případě, že se potřebujeme spojit se vzdálenějšími destinacemi, například kvůli zásobování nebo zjištění aktuální situace, však potřebujeme více, než pevně zabudovaný pidipendrek pidi a výkon 0,5 W. Tady přicházejí na řadu ruční a mobilní FM radiostanice pro pásmo 2m a 70 cm, disponující výkonem od 5 do 50 wattů. S takovými se v kombinaci se základnovou anténou a aspoň trochu příznivým stanovištěm lze dovolat i na stovky kilometrů daleko.

Absolutním vítězem v komunikaci jsou radiostanice s modulací SSB, které umožňují při stejném výkonu spojení na mnohem větší vzdálenosti. V případě krátkých vln se na kus improvizovaně nataženého drátu dovoláme i do všech okolních států, a díky odrazům od ionosféry doslova po celém světě.

Pro velké výkony jsou samozřejmě zapotřebí výkonné akumulátory, neboť radiostanice s výkonem 100 W odebírá při vysílání z 12 V zdroje více než 20 A. Nejdostupnějšími akumulátory pro ´tyto účely jsou klasické olověné, ať už ty určené do automobilů, anebo vhodnější trakční, určené do obytných přívěsů a lodí, kterým nevadí hlubší vybíjení.

Dobíjet tyto akumulátory můžeme buď solárními panely s regulátorem, anebo elektrocentrálou.  Aby měly  soláry nějaký smysl, nespoléhejte na nejrůznější pouťové panýlky z Alzy apod, ale na skutečné panely s hliníkovým rámem a výkonem alespoň poctivých 40 wattů. Nejsou nijak drahé, 50 W pořídíte už za cenu mezi 1 – 2 tis. Kč, 100 W mezi 2 – 3 tis. Kč. ceny jsou velmi různé. Pokud si můžete vybrat, doporučují odborníci spíše polykrystalické, které, na rozdíl od monokrystalických, nejsou prý tak závislé na kolmém dopadu slunečního záření. Počítejte s tím, že uváděný výkon je panel schopen dodávat na přímém slunečním světle. Pokud je zamračeno, dodává panel často jen zlomek uváděného výkonu. Proto čím vyšší instalovaný výkon, tím lépe.

Nikdo z nás, snad kromě masochistů, kteří v maskáčích snad i spí, si žádnou krizovou situaci nepřeje. V dnešním turbulentním světě je však pravděpodobné, že se menší či větší krizi nevyhneme. Pro takový případ je lepší být připraven, než překvapen. Jako radioamatéři budeme velmi ceněni, neboť jak nám říkali na vojně, bez spojení není velení. A stejně jako se na vojně měly radiové profese lépe, bude tomu tak i v případě radioamatérů, kteří se stanou nezbytnou spojkou s okolním světem, ať už ve věcech soukromých, nebo v zájmu celých domů, ulic i měst. 

V případě blackoutu zažije i známý otloukánek Baofeng své malé vítězství, protože nebudou fungovat komerční vysílače ani retranslačky, které tento jindy neodolný přístroj tak rády zahlcují, a tato často zatracovaná stanice s malou spotřebou, slušnou citlivostí, a dostačujícím výkonem, může být v určité situaci vyvážena zlatem.