Recenze krátkovlnného transceiveru XIEGU G90

Jakmile se nám na stole objevil čínský krátkovlnný transceiver Xiegu G90, dívali jsme se na něj se stejnou nedůvěrou, jako když jsme před mnoha lety drželi v ruce prvního Baofenga. Zatímco VKV a UKV transceivery chrlí Čína jako na běžícím pásmu, do KV rádií se pouští velice opatrně. Pochopitelně proto, že cílová skupina je výrazně menší.

Xiegu G90 je poctivý dvacetiwattový krátkovlnný SDR transceiver s trochu nedospělým vzhledem. Poslouchá od 0,5 MHz do 30 MHz, vysílá od 1,8 MHz do 30 MHz, modulací AM, SSB a CW. Na internetu se často uvádí i modulace FM, kterou však toto rádio nemá (a nijak nám to nechybělo.)  Softwarově lze nastavit filtry, a to už od 300 Hz. Mechanickým se sice nevyrovnají, ale poslech rozhodně zpříjemní. Podstatnou součástí tohoto rádia je vestavěný anténní tuner.

Rádio ze všeho nejvíc připomíná černou cihlu. Z větší části je to tlakový odlitek s výrazným žebrováním na spodní straně a bocích. Horní strana je krytá plechem, s dírkováním pro reproduktor. Po stranách čelního panelu jsou hranaté sloní uši, určené pravděpodobně pro uchycení popruhu, které dobře chránící ovládácí prvky, pokud máte potřebu rádio stavět „na hlavu,“ nebo testovat pádovou odolnost. Stejné sloní uši, avšak výrazně menší, jsou i na zadní straně, kde mají přirozeně chránit konektory. Bohužel je čínští inženýři udělali o milimetr kratší než by bylo třeba, a tak rádio stojí zčásti i na anténním PL konektoru.

Zadní strana se nijak neliší od značkových transceiverů. Zarazila nás snad jen absence ventilátoru, nebo aspoň nějaké větrací otvory. Během provozu jsme však žádné přehřívání nezaregistrovali.

Napájecí konektor je modelářského typu mini tamiya. Pokud se vám originální kabel někam zatoulá, můžete ho za pár kaček koupit třeba zde.

Čelní panel připomíná tak trochu lepší amatérskou konstrukci. Ovládací prvky jsou účelné, kolečka se dobře ovládají. Snad jen tlačítka, která jsou příjemně podsvícená, by nemusela být tak moc pidi, neboť se velkými prsty nemačkají úplně pohodlně. Velkou výhodou je, že mnoho funkcí můžete ovládat přímo z mikrofonu, stejně jako přímo zadávat frekvenci.

Přední straně dominuje výrazný barevný 1,8“ TFT displej. Papírově se může zdát malý, při používání však zcela postačuje. Na náš vkus je tam až příliš mnoho barviček, a klidně bychom se spokojili s černobílým. Nicméně v době moderních vodopádů by to nemělo takový efekt. Podsvícení můžete regulovat v širokém rozsahu. Když už jsme u toho, vodopád u Xiegu je efektní, a dejme tomu i praktický, nicméně na některých rozsazích se nám odmítal z neznámých důvodů zobrazit.

Na obsluhu není rádio nijak složité. Po hodině hraní a zkoušení proniknete do ovládání Xiegu i bez návodu. Zapomeňte na komplikované ovládání továrních transceiverů. Většinu věcí tu nastavíte tlačítky, popřípadě jejich zdvojenou funkcí.

Od čínského krátkovlnného transceiveru, který se dá nový pořídit už za cenu 10 – 12 tis. Kč (a použitý od 5 tis. Kč,) jsme toho nečekali mnoho. Zčásti za to mohl již zmíněný nedospělý vzhled. Mezitím však přicházejí z Říše Středu další KV rádia, a všechna vypadají podobně, takže si nejspíš budeme muset zvyknout, stejně jako jsme vzali na milost svérázný design Baofengu UV-5R.

Rádio jsme usadili na stůl, a připojili anténu, tvořenou poplastovanou ocelovou prádelní šňůrou délky přibližně 18 metrů, ledabyle zavěšenou šikmo z balkonu ve druhém patře panelového domu, a končící bez izolátoru na větvi sousedova smrku. Prostřední vodič RG 58 připojen na tuto improvizovanou anténu, plášť kabelu na kovové zábradlí. Dokonale polní podmínky. Byli jsme zvědavi, jak si s tím číňánek poradí.

Blížila se šestá hodina ranní, tedy čas, kdy jsou v létě krátké vlny ještě jakž takž použitelné. Naladili jsme pásmo 80 metrů, a stiskli tlačítko TUNE. Anténní tuner krátce zacvakal, a hlásil „Vyladěno.“ Z příjemně hlasitého reproduktoru se ozval pravidelný česko – slovenský ranní kroužek. Většina stanic byla velmi dobře slyšitelná. Xiegu G90 poslouchal dokonce o chlup lépe, než FT-818. Po skončení kroužku jsme z našeho QTH v Podkrkonoší zkusili zavolat několik stanic. Na poprvé to bylo Slovensko, vzdálenost přes 300 kilometrů. Report 5/9. Druhou stanicí byl Moravský Krumlov, a následovalo několik dalších. Všechny dávaly report 5/8-9. Na stowattové stanice, které se většinou slyší 9+ jsme sice neměli, ale našich 20 wattů naprosto stačilo pro spolehlivé spojení.

Ve srovnání s 6 wattovou FT-818, samozřejmě s doladěnou anténou, zvítězilo Xiegu G90 na celé čáře. Kroutili jsme hlavou a nechápali. Těžko věřit, že o tolik lepší výsledek byl způsobený jen těmi 14 watty výkonu.

Anténní tuner G90 dokázal naši improvizovanou anténu naladit na všech KV pásmech. Někde mu cvrkání trvalo trochu déle, ale vždy si poradil. Rozsah impedancí, které je tuner schopen přizpůsobit na 50 ohmů, je tedy velmi široký.

Výrobce uvádí rozsah napájecího napětí 12 – 15 V, avšak dle našich testů šel transceiver zapnout už při necelých 8 voltech.
    
Xiegu G90 jsme měli k dispozici na krátkou dobu. Nestihli jsme ho proto podrobit důkladnějším testům. Nicméně i to málo nás přesvědčilo, že se jedná o dospělé rádio, a tradiční výrobci se mají čeho bát. Potěšila nás třeba i taková drobnost, jako je převod Morseových značek do písmen. Sice to nefunguje optimálně, ale pro telegrafní analfabety skvělá věc.

Cena zařízení by mohla být samozřejmě ještě lepší, avšak v dnešní době rozkolísané ekonomiky lze těžko čekat, že výrazněji klesne. Pokud ji srovnáme například s Yaesu FT-818 za nějakých 19 tisíc Kč, je to i tak podstatný rozdíl. Ano, víme, že Yaesu je více univerzální, ale i majitelům této legendy jde často právě o krátké vlny. Tam bychom nyní po zkušenostech dali Xiegu G90 rozhodně přednost.

Abychom však jenom nechválili, v průběhu testu se nám opakovaně stalo, že ladicí knoflík při pootočení někdy přeskočil o více než měl, a někdy naopak vynechal. Kolega radioamatér si nechal G90 dovézt z Německa, a po prvním zapnutí zjistil, že přijímá jen opravdu silné stanice. Pravděpodobně vadný předzesilovač. Jiný kolega si zase stěžoval, že jakmile Xiegu zapne s připojenou anténou, nic neslyší. Teprve když rádio zapnul s odpojednou anténu, a připojil ji až po zapnutí, bylo vše v pořádku, smozřejmě jen do dalšího zapnutí, kdy se situace opakovala. Nejspíš se na vstupu cosi rozkmitávalo. Čína je zkrátka pořád čína, a je třeba s tím počítat, zejména při nákupu zdaleka, nebo bez záruky.