Dneska přijel balun. Potřeboval jsem ještě proměřit nějaké antény nanovnou, tak jsem se hecnul, že 14MHz vertikální půlvlnu udělám jedním vrzem.
Měřil jsem drátové GPčko na 145MHz, CB magnetku. A testoval Anitón 168, což je zatraceně dobrá čína. Jak rychle udělat vertikální půlvlnu na 14MHz? Vzal jsem jedno rameno z 40m dipólu. Jenže to ladilo na 13MHz. Tak jsem od oka smotal půl metru do klubíčka a trefa přesně na 14,2MHz. SWR 1,2. Ale ať mi netvrdí, že to jádro vydrží 100W!
Z lenosti a sentimentu, jsem vzal jen FT-817. Tygr říkal, že na KV je potřeba aspoň 20W, aby se to odrazilo. A měl pravdu. Dávno jsem odvykl QRP provozu. Je to utrpení. Patnáct spojení a žádný DX. Ale před čtrnácti lety jsem na 5W SSB dělal Austrálii. A to se vyplatí, jednou za život!
Takže ráno reparát se 100W a Austrálie bude! Balun je opravdu precizně udělaný, akorát mi tam vadí dvě zbytečné odtokové díry. Nalezou tam škvoři.
No a to hlavní? Výpočet půlvlnného unipólu vycházel pro holý drát 9,9m. Hned jsem to doma přeměřil. 075ka s PVC ladí na 9,3m. To je zatraceně rozdíl! Zhruba 0,97x holý drát! U půlvlny je rezonance velice ostrá. Když se o půl metru seknete, v životě to nenaladíte.
No a že balun má 3200ohm a anténa 2500ohm, to celkem nijak nevadí. Předmětem dalšího výzkumu bude, kde se schovávají ty další ztráty, co to vyžehlí. V plánu je, že balun 1:64 půjde na 40m, tam to bude impedančně sedět a k tomuhle pořídím vhodnější 1:49.
Ono antény nejsou žádná věda. Když někde vytrousíte polovinu výkonu, tak jsou to přece jen ty 3dB, které nejdou poznat ani na S-metru. Ono to ale poznat je, když jsou signály na hraně.
Půlvlnný vertikál má jednu obrovskou výhodu. Opřu o strom a vysílám. Žádné vyvazování špagátů a hledání vhodného QTH se správným azimutem! Vše se opakuje ve spirále, s touhle anténou jsem začínal, akorát že QRP s LC obvodem. Kvůli LP jsem to opustil.
Petr OK2HF
Dnes jsem se s “půlkou” pěkně vypekl. Chtěl jsem si udělat Jčko na PMR. S tím, že AMA UHF, kde je jen ticho, zabere s horším SWR taky.
Tentokrát jsem to nemodeloval v MMANA, protože jsem si ověřil, že online kalkulačky nekecají. Pro jistotu jsem porovnal výsledky ze dvou.
Zadal jsem 440MHz, našel drát, koax s SMA a lať. Jelikož délka vycházela půl metru, tak se to nevešlo na tubu od Atmelů.
Pocit vítězství, byl předčasný a to velmi. Připojil jsem NANOVNU a nechápal. Musel jsem rozšířit rozsah. Krásná ostrá parabola na 378MHz!!! To je 62MHz pod plánem. Třikrát jsem kalibroval nanovnu, desetkrát přeměřoval metrem a šuplerou. Vše správně.
Padlo podezření na prkno. Jenže se mi to nechtělo odcvakávat. Ale pokusy jsem došel na to, že když se anténa přiloží na skříň nebo na dveře, tak se odladí ještě víc dolů. Bylo jasno, odcvakat. Když Jčko viselo jen ve vzduchu na koaxu, tak se objevila krásná ostrá parabola na s SWR 1.0 448MHz. Na vstupech převaděčů SWR přes 3, na 440MHz SWR 2. Zkusil jsem k tomu přiložit ESD tyč od procesorů a parabola se přestěhovala na 440MHz. Jenže už to není za co držet.
Takže mám další vývojový nepoužitelný prototip. Anténa je super, ale musí okolo ní být pouze vzduch. Nemám rád mikrovlny! Strčit to do trubky, tak se zase přeladí jinam. Zlaté čtvrtvlny, zaberou skoro celé pásmo a nevadí jim počasí.
Protivaha?
A v čem je přesně problém? Dyť je to normální Anténa se ladí jako celek jak bude. Máš jiné dielektrikum přece, nemáš kolem vzduch. Pokud anténa bude holý drát nebo v izolaci, je to rozdíl a v izolaci zkracuješ. Pokud anténa přijde do futrálu zkracuješ také. Bílá hůl by také neladila sama o sobě venku, protože je v laminátu tak se počítá kratší. Vše musíš řešit jako celek. I trubku.
Zlaté UHF, člověk nepotřebuje pásmo a vystačí si jen s civilizovanou měřicí technikou do ruky 🙂
Chlapci, tak jsem ji otestoval na kopci. Vynikající, už ji jen do něčeho nacpat. Akorát je dost úzká. Ještě ji budu zítra porovnávat se čtvrkou. Pokud tam rozdíl nebude, tak bude zavržena.
Abych to dopověděl. Rozhodl jsem se ranní pokus zopakovat. Tentokrát jsem nejel na Babice, Brňáci stejně ještě v poledne spali, ale jel jsem na Rudici, kde vím, že je problém, dovolat se na opakovač. Jčko v ruce držené excelovalo, dvouradiálová čtvrtka hned za ním. Pak dlouhý pendrek z ANY168, pak čtvrtkový žářič v bužírce.
Měl jsem s sebou hranolek 2x2cm. Jak jsem Jčko přilepil páskou, přeladilo se z 448MHz na 390MHz. Což je sice méně, než 370MHz na lati 5x1cm, ale pořád na…
Tudíž je to tak. RTB a hledání poslední záchrany – posledního dílu z laminátového stožáru. Byl ve sklepě. Jčko přilepené k tenké laminátové tyčce se přeladí jen na 433MHz, což je sice super, ale konečná pro PMR.
Tímto vás chci varovat, Jčka dělejte jen samonosná! Nebo samovisící na kabelu, jak je na opakovači.
Dále jsem pokračoval s dvouradiálovým GPčkem laděným na 440MHz. Obsáhne jak AMA, tak PMR jedním vrzem a pěkným SWR. Takže zpátky na strom k osvědčenému!
Nazdar PMRkaři. Je tu někdo, kdo se nebojí přemýšlet? Já vím, řečnická otázka.
Jal jsem se Jčko, ve vzduchu rezonující na 450MHz, přelaďovat. Tedy při přilepení na drevěnou tyčku se Jčko přeladilo na 400MHz. Tudíž jsem usoudil, že když rezonance klesne na 80%, bude stačit konce pokrátit též o 80%. Tady je ta matematická zaludnost. Dýžejové už vědí. No, na dřevě teď ladí na 470MHz.
Tedy to vylezlo o 18%. Kdybych se lépe učil, tak bych věděl, že 450/400=1,125. Tudíž jsem pitomec a můžu to dělat znova. Naštěstí je to jen drát.
Je to jak s cennými papíry, procenta dolů, nejsou stejná, jak procenta nahoru.
No nebudu vás napínat. Musel jsem zase něco málo nazpátek připájet. Jčko jsem měl dvoubodobě, navolno, přichycené páskou na dřevěný hranolek. Konečně perfektně vyladěno na 444MHz. Vzal jsem tedy papírovou lepící pásku a pořádně to na několika místech omotal na finále. Těšil jsem se, jak budu vyhrávat měsíční kontesty! Zde by příběh mohl končit. Jenže jsem zase připojil VNA. A parabola se přestěhovala na 417MHz! Začal jsem pásku zase odmotávat a dopracoval jsem se někde na 430MHz. Nakonec jsem Jčko osvobodil úplně. Na vzduchu ladilo na 490MHz. To ale rozladilo mě, že jsem vše ropájel a drát čeká na další projekt.
Poučení, Jčka jedině samonosná a do ničeho a k ničemu nestrkat! Jinak je to neuladitelné.
Hlavně si nepořizujte VNA ani nanovnu. A když, tak nevyndávat z krabičky a nezapínat. Ale tak to stejně většina z vás dělá.
Měl jsem Jčko na CB a dvoumetr, ale to nebyly intenety ani nanovny.
Jak je to buzený napětím, tak problémy s okolím budou.. Musíš to omotat v místě, kde má minimum,v polovině zářiče
Problém je jinde. Pokud se drát latě dotýká jen bodově, ladí to nějak. Pokud se to přichytí v celé délce na lať natěsno čímkoliv, ladí to ještě níž. Je to permitivitou a mocností nosného prvku. Zvýší to kapacitu. Jčko na něčem, je nenaladitelné. Možná Jčko v něčem, by se na milion pokusů dalo. Každopádně musí se dělat samonosně, chycené jen za spodek. A ladí to tak úzce, že je to jen pro úzce specializované jedince. Takových je, co mají všechno na PMR, pak si udělají zkoušky a musí vše dělat znova.
Jak na precizní měřící pracoviště antén? Ano, mám tu obrovský ručičkový měřák Metra s diodami, ale dnes to jde dělat lépe. Na měření signálu použít notebug a SDR. Tam je antenuátor, ukáže změnu přímo v dB. Jako zdroj signálu FT-817, kdyby 5W bylo moc. No a vzdálená plocha na mobil? Teď už jenom doufat, že ten notebug někdo nesebere. Samozřejmě měřit se musí na poli bez plotů a drátů.
Kdepak ty pokusy na FT8. Je potřeba měřit vf pole, ne audio vůči šumu, který se bude měnit.
Nepomůže. I když jsi na poli “bez drátů” (= jen je kolem sebe zrovna nevidíš) tak teréní nerovnosti a odrazy od čehokoliv, baráků za polem, blízkého i vzdálenějšího kopce a tak dále. Absolutně netušíš co je pod Tebou, to pole fakt není homogení a země už vůbec ne. Na kmitočtech, kde se pohybuješ, nenaměříš nic smysluplnějšího než je pomlouvané věštění z kávové sedliny na audiu.
Na FT8 máš kotel protistanic, čím větší pavouk tím lepší výbava bez keců kolem. Navíc na vzdálenostech, kde ty protistanice budou. To je vždy lepší a přesnější než pár set (když dobře) metrů na poli, ne? Já bych tu FT8 nezatracoval a měření “v obyváku” si neidealizoval.
K ničemu. Točí anténami, objeví se na chvíli.
Plastový inteligent říká:
Pokud zvýšíte vysílací RF výkon o 1 dB, SNR (odstup signál-šum) FT8 audia na straně příjemce se zvýší přibližně o 1 dB, za předpokladu, že přijímač pracuje v lineární oblasti a šumové pozadí zůstává konstantní.
Klíčové faktory:
Linearita: FT8 SNR v programu WSJT-X je definováno jako poměr signálu k šumu v šířce pásma 2500 Hz. Zvýšení síly signálu o X dB přímo zvyšuje úroveň signálu (S) o X dB, zatímco úroveň šumu (N) zůstává stejná, což vede k nárůstu SNR o X dB.Okolní šum (QRN/QRM): Pokud je nárůst výkonu zanedbatelný ve srovnání s vysokou úrovní místního šumu (např. rušení z elektrické sítě), nárůst SNR může být menší než 1 dB, neboť se nezmění poměr k šumu.Reporty: FT8 reporty (např. -15 dB) jsou velmi přesným vyjádřením síly signálu vůči šumu v daném momentě. Pokud tedy zvednete výkon z 50 W na cca 63 W (nárůst o 1 dB), uvidíte v reportech o 1 dB lepší (vyšší) číslo.
Tak že jo, ale šum pozadí se na KV hýbe už jen rušením od toho notebugu.
Takhle, záleží vždy asi nejvíc čeho chceš vlastně dosáhnout a co chceš zjistit, jaká je Tvá motivace. Hrát si v dynamickém, stochastickém, částečně pozorovatelném, neepizodickém prostředí s nepřesnými vstupy/výstupy na exaktní “takto to je na milion desetiných míst” je nereálné očekávání.
Pokud si chceš ověřit nějakou teorii, cokoliv srovnat a podobně, pořád se s tím dá pracovat, ale hlavně statisticky. Je fuk co přijde za číslo, je fuk že je někdo někde chvilu nebo točí anteénami, je fuk kdo tam vlastně je nebo není. Neodpoví Helmut tak odpoví John, dyť je to jedno přece. Tu zahleděnost do reportů a nic neříkajících čísel nepochopím. Je přece jedno jestli je nějaké číslo z audia nebo ne nebo odkud a co poslané “dB” znamená, report slouží zásadně a pouze jen místo pozdravu. A NIC jiného. Cokoliv z něj vyvozovat je prostě blbost. Upínat se k tomu jako modle je blbost ještě větší. Na číslo se vykašli a srovnej si každý pokus statisticky jako celek, ne? A máš klid.
Jestli máš -10 -15 .20 je fuk. Podstatné je kolik stanic odkud máš a podstatné je, kolik nemáš. Pokud na více pokusů v nějaké době s nějakou výbavou máš nějakého pavouka, kde jsi slyšet alespoň na 100 místech a s jinou výbavou na několik dalšícho pokusů máš zase 100 míst a pavouka většího/měnšího tak víš velmi dobře co je “lepší” nebo ne přece.
Vůbec netušíš, co je FT8 na KV. Tam se jezdí přes sebe. Nejsou tři stanice na “pásmu”. Ty -dB jsou úplně k ničemu.
Kupodivu i na HF znám a jak říkám, je to uplně jedno. S ustřelenýma hodnotama, prvky náhody, čímkoliv výrazně mimo, nepřestnostmi i rušením jsi schopen pracovat stále velmi dobře. Na hodnotu “číslo dB” se prostě nedívej a zpracovávej si statisticky celek. Vždyť to je jednoduché.
Informaci získáš statisticy z celku na velké vzdálenosti velmi vypovídající. Lepší než jedna osamocená odpověď typu “slyším trojkovým radiem” za rohem.
Veľmi dobré porovnanie dvoch antén je cez WSPR. Pustiť vysielanie z dvoch vysielačov na rôzne značky ideálne na 24h. Tým sa zohľadní charakter celodenných zmien šírenia. Potom sa pozrieť, kde ma vo svete brali.
Pořád ununa testuju. Na FT-8 snese jen 40W, jinak se ohřeje a vyletí SWR. Ale radost Evžo dělá!
Místo testování ho změř. Stačí nanoVNA za 15 stováků a printscreen sem.
Nejlevnější jsou Larry levné kecy. Měřil jsem ho před půl rokem, nějaké výkřiky jsou níže. Zbytek mám na videích. Co ale změřit nanovnou nejde, jak se bude chovat při výkonu. Pak může nastat tzv. Simíkův efekt, což je objevitel pravdy o čínských balunech.
Co si vzpomínám, tak měřit přenos bylo problematické, jelikož nejde přesně stanovit převod a pak dát vhodný dělič. I půlzávit na autotransformátoru dělá hodně. Ideální by bylo mít dva baluny, ale Tygr mi ho nechtěl půjčit.
Včera se jasně ukázala výhoda půlvlnného unipólu. Byl šílený vítr a dostat do 8m dipól na 28MHz bylo o nervy. Jelikož to moc netáhlo, tak jsem tam chtěl dát dráty na 18MHz, ale vítr neustal ani po západu slunce. Takže dolů a vytrčit jenom vertikální půlvlnu na 20m. Hotové okamžitě, v jakémkoliv počasí a i se 40W to udělalo pěknou práci. Dneska si naladím drát na 18MHz vertikálně. Všesměrový diagram je pro mě teď nejdůležitější.
Dokonce mě poprvé v životě reportovali na Havaji.
10m + 20m večer
Levny kece, na srouby si poskladej odpory 3k2 s dostatecnou vykonovou rezervou. A zavysilej do toho nosnou
Viz AM, FM a hlavne mer teplotu jadra.
Pokud topi, je to na xovno no name China.
A je to lepší, než to zkoušet s laděným drátem? Tam nemusím nic shánět.
Jsi schopen na dálku změřit teplotu jádra třeba bezkontaktním teploměrem?
Dělám to tak, že vylezu z auta a sáhnu na krabičku. Pokud je vlažná, musím ubrat, ale to už je stejně vidět na SWR.
Tohle se bude líbit Žánovi. Vertikál na 18MHz zajetý a precizně naladěný.
Akorát jsem trefil silnou magnetickou poruchu, tak to nestálo za moc.
Jak ladí půlvlnný vertikál na 18MHz? Čekal jsem to ostřejší. Tohle je s 10m kabelu. Ale ani při měření přímo na balunu, s přiloženou protiváhou, to nebylo lepší. Bez protiváhy ladí ostře, zhorší se SWR a přestěhuje se na 20MHz. Takže pro CBčkáře asi šok, že půlka bez protiváhy nejede.
Takhle to ladí od 10-30MHz. Velké poděkování patří Jirkovi OK2USB, který na FT8 měřil sílu signálu. Vzdálený 16km, za šíleným terénním profilem. Vždy jsem předpokládal, že půlvlnné unipóly musí být u země, aby vyzařování nekazil koax. Ale u země byl signál až o 3dB horší, než když byl spodek antény ve 4m. Mám nad čím přemýšlet. Ale to jen potvrzuje, že od hlíny co nejdál. Je to ztrátový izolant, nikoliv protiváha.
Jak jsme mohli měřit na FT8? Jasně, úplně mimo přecpaný segment “dxmanů”, co mají stovky wattů. Na čisté frekvenci v prázdném SSB segmentu. FT8 vám totiž jen ukazuje sílu audia nad okolím, tudíž na přecpaném segmentu o skutečné reporty nejde. Jen okolik jste zrovna byli silnější, než ten vedle nebo pod vámi. Na FT8 segmentu mi Jirka dal -20, na čisté frekvenci -12!!! Hnus ta FT8. A to je ten důvod, že kolikrát na SSB udělám lepší spojení, než na FT8. I když FT8 nemám rád, na měření antén dobrá věc a taky vidím, kam mi to chodí. Na RBN to nezjistím, je tam už jen pár přijímačů a třeba v Jížní Americe nebo OC, skoro žádný.
Ke včerejším podmínkám, do tohoto se trefit nechcete. Další dva dny už by měl být klid, ale zase má pršet. Každopádně nejlepší pásmo na ráno i večer je 20m, to je nepřekonatelné.
Ale i vzhledem k mizerný podmínkám, se něco povedlo. Nicméně stejně jako na 10m, 12m, 15m, 20m, není možné dobrých 50% CQ stanic přimět k odpovědi. A není to tím, že bych nebyl slyšet. Proto nemá cenu odpovídat na CQ autopiloty, ale jet si svou výzvu.
Na anténu je dobré pozerať sa ako na sústavu viacerých prvkov. Ak správne dedukujem, tak je to na konci napájaný vertikál s prispôsobovacím obvodom v päte, napájaný koaxiálnym káblom, s/bez dedikovanej protiváhy a okolím antény.
Ak teda je prispôsobovací obvod v päte, tak ten tiež má nejakú indukčnosť, nejakú kapacitu, nejaké straty.
Ak je vertikálna anténa bez protiváhy, tak si anténa protiváhu “nájde”. V zemi pod anténou, v okolitom prostredí, v napájači. Opäť to môže byť charakterizované indukčnosťou a kapacitou (napr. vyzdvihnuté protiváhy, ktoré sa ladia do rezonancie). Zlý stav nastáva, keď sa protiváhou stáva koaxiálny kábel.
Na 99% to je dôvod, prečo Ti anténa “cestuje”. Resumé:
1, vertikálna anténa nejakú protiváhu potrebuje (1/2 napájaná na konci má výhodu v tom, že nároky na protiváhu sú nízke)
2, na napájač vertikálnej antény je vhodný tlmivkový balun, ktorý prúdy potlačí
Celé to je odporový delič. Ak sa protiváha nepoužije, tak to “nič” bude na VF predstavovať povedzme 7000 ohmov impedancie a vonkajší povrch koaxiálu povedzme 700 ohmov, tak sa ten prúd rozdelí v pomere 700 ku 7000. A potom stačí koaxiál presunúť, skrátiť či predĺžiť a anténa uteká…
Dnes jsme testovali vliv protiváh u půlvlnnéhou unipólu na 20m. Jestli se připojí jedna nebo dvě protiváhy o délce 40m, nemá žádný vliv. Ani když protiváha směřovala k 15km vzdálené protistanici. Znovu potvrzeno dávno objevené. Koax jako protiváha, půlvně bohatě stačí! Dokonce tady nemělo vliv, jestli pata byla na zemi nebo metr nad zemí. Larry i Evža budou zase zklamaní, moje instantní antény výsledky mají i s 30W.
15.3.2026 jsem vyrazil na poslední portable. I když neděle byla, nebo právě proto, jsem byl před 6h na kopci. Proč? Nadělat nejaké VK ZL dlouhou cestou. Podle ionogramů jsem čekal, že 20m bude ještě mrtvola. Ale byl tam čilý provoz. Popravdě první hodinku nic zajímavého, tak jsem tam dal 17m. Tam bylo úplně zavřeno, jen občas se něco vynořilo. Nezbylo než tam zase dát spátky 20m. Na TV Nova by řekli, že část Evropy bičovaly přívaly VK a ZL stanic. Ano, šli na první zavolání. Ale ne dlouho. Bylo jich tam mnoho a silných, jenže nějak mých 40W ignorovali.
Ano, je to snažší a je jich tam víc, než večer krátkou cestou!
Po 9h skončilo DX okno, tak jsem přeřadil na 17m, že budu dělat tuny Japonců. Skoro jsem tam dodělal i Austrálii. Jenže podmínky stále nejsou dobré! Spousta krásných stanic, ale neodpověděl téměř nikdo. Že bych nebyl slyšet? Kdepak!
Ano, musíme si zvykat na dolní pásma, takhle jsem byl slyšet na 20m.
A jaký byl výsledek vybité 60Ah baterie? Žalostný. I na FT8 jsme tam, kde jsme byli. Nemáš kW? Tak se mezi nás n*ser!
Napadlo mě podívat se, kolik těch protinožců mám. Většina na SSB. Stáří je hrozné, člověk zapomíná, ještě že mám deník. Nejvydřenejší bylo spojení na desetimetru na CB magnetku. Kolik z nich bylo Čechů? Čtyři, pět?
Koaxiál je napájač, teda jeho účel nie je byť protiváhou, ale prenášať signál. To, že stačí ako protiváha ale znamená, že mu nanucujeme ešte inú prácu. Ani bežný človek nie je nadšený, keď mu pridávajú prácu, čo potom taký koax, HI.
Funguje to, ale prináša riziko, že privedieš VF pri vysielaní do shacku alebo pri RX natiahne nechcenú rušenie z niečoho, čo je blízko koaxu.
Připomněl jsi mi jediného CBčkáře na světě, co tuhle pravdu ctil. Vzpomeňme na Jozefa Kučeje – Teória antén a iné (nezmysle). Ten jediný měl na své půlce protiváhy. Za svou pravdu bojoval až do konce.
http://www.teoriaanten.sk/
https://web.archive.org/web/20190909053206/http://www.teoriaanten.sk/
Zkouším různé simulace. Různé délky koaxu, svisle vodorovně. V různé výšce. Největší problém nastane, když máte vodorovně půlvlnný koax. Pak získá dominantní vyzařování a je po vertikálu. Což je na 20m zrovna můj případ. Pak také impedance vyletí na dvojnásobek.
Ferity budou dobré, ale ne v patě. Musí být v proudové kmitně, tedy čtvrt vlny od paty. To je velký omyl kontruktérů Jček. Kde “žádný” proud neteče, tak to nemůže potlačit.
Ano, koax musí být vedený pozemi, aby nevyzařoval a kapacitně se navázal na hlínu.
Já tomu rozumím tak, že v patě je to proto, abys potlačil proudy na jiných kmitočtech, tj. aby se ti anténa nerozlaďovala tím, že do vyzařující délky přibere ještě kus koaxu.
Tak tomu Martine zas nerozumím já.
Mimochodem nejznámější půlka s protiváhami je PRESIDENT BLACK PIRATE.
Jedno zamyšlení. Pomůže čtvrvlnná protiváha půlvlně? Řekl bych že moc ne. Když přidám 30ohm k 2500ohm, změní to něco?
Tak to zkusím napsat víc zeširoka. Na plánovaném kmitočtu proudy nejsou, tak je ani nepotřebuješ potlačit. Jde o to, že se ta anténa nemusí chovat tak jak chceš, ale přibere i koax a tato soustava bude ladit na nějakém neplánovaném kmitočtu. V této konfiguraci ovšem už v zamýšlené patě antény proudy budou. A tyto proudy potřebuješ potlačit, aby anténa ladila, tam kde chceš. Ty ferity (nebo jiný omezovač plášťových proudů), tam jsou, aby určily, kde končí anténa a kde začíná svod.
Je to jen moje chápání problematiky, netroufám si tvrdit, že to tak opravdu je, třeba mě někdo vyvede z omylu.
Když dáš nějaký choke 1/4 vlny od konce koaxu, můžeš zářič zkrátit taky na 1/4 vlny, balun 49:1 dát pryč a máš T2LT 🙂
Tlmivka v päte vertikálnej antény môže byť:
Účelom tlmivky v päte je “blokovať” anténe vytváranie radiálu z koaxiálneho kábla. Ak by sme ju umiestnili povedzme 5m od päty, tak 5m sa bude chovať ako súčasť antény.
Účelom tlmivky v kmitni prúdu je čo najväčšie potlačenie spätných prúdov. Pri viacpásmových anténach býva kmitňa v rôznom bode, takže to je potom oriešok. Pri jednopásmovej anténe vieme kmitňu nájsť a umiestniť tam tlmivku.
To nie je 1/2 vertikál. Ani výrobca ju tak nešpecifikuje:
Manufacturer specifications:
Antenna type : 5/8 + 1/4 λ
SWR. value : 1,1/1 adjustable
Gain (dBi) : +9,9 dBi
Max. power https://s0.wp.com/wp-content/mu-plugins/wpcom-smileys/wordpress.svg : 2500 W PEP
Bandwidth (kHz) : 4500 KHz
Weight (Kg) : 2,600
Lenght (mm) : 5270
Vilo, co jsi byl předtím, než jsi byl contestman? Když jsem byl velký cbčkář, tak “půlky” měly 5,2m a pětiosminy přes 6m.
Jedině, že by do toho laminátu dali šroubovici, ale to nám neřekne ani OK1KJV. Možná někdo, kdo Piráta zlomil.
Jo a 10dBi je taky určitě pravda! Když pětiosmina má teoreticky 3dBd na dokonalé zemi.
Teoreticky tak 3.5 dBi nebo 1,5 dBd, to bych ještě bral. Ani 3 dBd (!) ani 10 dBi to samozřejmě nemá ani omylem. Vzniklo to jako všechno, výrobce nejspíš kdysi uvedl zisk v “dB” bez ničeho – protože si zisk vztáhnul k “průměrné anténě” (čti umělé zátěži) jak to tak běžně bývá a vykouzlil si tak nereálné čísla. No a jak jeden prodejce opisuje vždy od druhého tak k tomu někdo nejspíš i přidal automaticky a dále se bezmozkovitě chytli všichni. A marketingový nesmysl byl na světě…
Pro linuxáře, co neuznávají W programy.
Tohle je ideální pětiosmina nad dokonalou zemí.
A takhle je to v reálu nad normální zemí. Cymbálistům spadne hřebínek. Jejich dec”i”bely jsou nenávratně pryč.
Pro úplnost, čtvrtka nad dokonalou zemí:
Čtvrtka nad reálnou zemí. No fuj, vracím se k dipólům.
Do pohľadu na anténu je zakomponovať aj vertikálny uhol, pre aký zisk platí. Pre DX spojenie môže byť optimálny uhol napr. 6°.
Povedzme pre nejaký vertikál vyjde pri takomto uhle -6dBi. Ale nízky horizontálny dipól môže mať pre taký vyžarovací uhol -14dBi.
Opravdu?
https://amaradio.cz/s-jakou-antenou-na-28mhz/
https://amaradio.cz/porovnani-ctvrtky-a-invertovaneho-v-na-28mhz/
A jeden za všechny.
V komentároch https://amaradio.cz/porovnani-ctvrtky-a-invertovaneho-v-na-28mhz/je nazančené ako to je.
Na tom screene od Teba je inv.V s vrcholom vo výške cca. 1 lambda. Pre vertikálny uhol 6° bude mať zisk -6dBi (nech nemýli, že je to záporné číslo – maximálny zisk je pri vyššom uhle, tam je to kladné).
Výška 1 lambda je realizovateľná na 28 MHz. Desať metrov. Ak bude inv.V nižšie, tak vyžarovací diagram aj zisk sa mení.
Ak vezmem 1/4 vertikál so šikmými radiálmi, tak pre vrchol vo výške len cca. 3/8 lambda (v podstate som s anténou len kúsok nad zemou), tak pre uhol 6° dostanem -3,6dBi. To je o 2,4dBi lepšie ako inv.V, ktoré bolo oveľa vyššie.
Skús si napríklad namodelovať 1/4 vertikál na zemi s 32 radiálmi proti inv.V s vrcholom v rovnakej výške pre pásmo 80m.
Názorne
1, Inv.V na 160m s vrcholom vo výške 20m
https://prnt.sc/lNPwL1BmzQyR
2, Inv.V na 160m s vrcholom vo výške 40m
https://prnt.sc/y0R0mfzaxb-P
3, Vertikál na 160m vysoký 40m so 4 radiálmi na zemi
https://prnt.sc/CPPB7MsoLkim
Zámerne som zvolil 160m, aby rozdiely boli viac viditeľné.
V linuxu (mint) bez problémů funguje MMANA 2.03
https://www.okdxf.eu/index.php/ke-stazeni/57-mmana-2-03-cesky
Tak ve WINE to jelo vždycky. Akorát ta grafika není úplně 100%.
Tak i vyznavači příkazové řádky, můžou navrhovat antény. Čerstvá instalace nejnovější verze. Ale jim jde akorát o pořadí v měsíčních kontestech. Tak třeba se chytnou nějací PMRkaři.
Ts grafika je naprd i ve W11, protože v době vzniku nikdo neměl 14″ laptop s full HD
Ono je to o tom, jet v nativním rozlišení, což je u 4k monitoru za trest. Jak se dá nějaké násobení, je problém s texty. Ale hlavně pod linuxem nejde efektní 3D vyzařovací diagram.
S tím Jčkem jsem se sekl. Nedošlo mi, že dokonalou protiváhu tvoři už ten čtvrtvlnný budící úsek.
Jakýkoliv kabel nemá na vyzařování vliv, podle simulací. Takže žádné ferity ani žádné smyčky z koaxu, jak je často vidět na fotkách.
Pokud se ti na 40W hřeje,tak to vyhoď.Lisované činske saze!
Zase. No já nevím, borec z Austrálie mi říkál, že to děla very good job. Spíš ještě dva přikoupím, abych to nemusel pořád přešroubovávat. 500W na FT8 nepotřebuju, na to nemám baterku.
Přišel čas, přeladit to na 18MHz.
Na 14MHz je vypočítaný drát 9,9m ale kvůli PVC to ladí na 9,3m.
MMana říká 7,75m bez PVC a pokud budu uvažovat stejný činitel zkrácení (0.939), tak to bude 7,28m s PVC.
Hdnocení mechanického provedení je nádivka. Elektrické vlastnosti jsou neznámé. Cílem bylo snad výměna názoru a zkušenosti.
Názor: neznámý čínský ferit je mi na prd. Malá vazba trafa taky na prd. Půlka výkonu se někde spálí, třeba odrazem na kabelu zpátky do trx.
Cílem hnutí je občas používat hlavu, tož tak učiňme.
Můžeš začít ohnilou dvoulinkou. Jestli někde leží půl metru drátu a kondík, nauč se používat Smithův diagram. Cílem je swr 1.10; Jinak skončíš jako ten polák na ostravě Norfolk. vyhořelý transceiver a vyhořelý zdroj.
Díky za názor. Dýdžej řízlej Uničovem a je z toho Detektivka na Beatu. Za mě jediná škoda, že je to optimalizované na 40m a 100W je už moc.
Mam jeden kupovanej a jeden v krabicce postavenej unlun. Nebo balun kdyz někdo chce. Na ten postavenej jsem koupil drobnosti na Alegru po zadání slova “Amidon” do vyhledávače a prostě mě baví nějak vic 🙂
Vsadím se, že Evžen už dva objednává!
Ani náhodou,Petře.Balun je cesta do pekel!! Skus anténu bez balunu.Používám Zepelin napájenou řebříčkem.A to je rozdíl.
Evžo, až budu mít tu vzducholoď. Stejně to pak musíš nacpat jen do jedné díry, takže se transformaci nevyhneš. Vysílám na instantní antény na /p. Anténa s dvojlinkou se musí dostat do nějaké výšky, 7m stačit nebude.
https://www.okdxf.eu/index.php/technika/42-potrebujete-balun
https://www.okdxf.eu/index.php/technika/424-toroidy-dalsi-cinsky-smejd-na-obzoru
Evžo, až budu mít tu vzducholoď. Stejně to pak musíš nacpat jen do jedné díry, takže se transformaci nevyhneš. Vysílám na instantní antény na /p. Anténa s dvojlinkou se musí dostat do nějaké výšky, 7m stačit nebude.
https://ok1ufc.sidlo.com/KV_anteny/single_zepp.htm
https://ok1ufc.sidlo.com/KV_anteny/katalog_listy/Double_Zepp.pdf
https://www.okdxf.eu/index.php/technika/42-potrebujete-balun
https://www.okdxf.eu/index.php/technika/424-toroidy-dalsi-cinsky-smejd-na-obzoru
Je to snad jasné,že pak musíš mít symetrický anténní tuner..Já používám Palstar BT1500A a v pohodě.
Delam trochu poradek v antenach na chate, stara 2el 20-10m ladena tunerem padla na boom pro 4el YU7EF na 6m, druhou 20mm trubku mam nachystanou na boom pro ant na 4m. Nalomenej GAP Titan se sezranym vnitrnim koaxem padnul na stozarek a v budoucnu z nej bude lehkej 20m vertikal na 80m, mozna 🙂 na kterej pouziju jeste trubky z opravdu letityho vertikalu ECO 80-10 kterej nikdy nefungoval (ale ty tykadla na hornim trapu byly roztomily, to jo)
No a z Prahy jsem pritahnul temer novej vertikal ECO na WARC kterej mel puvodne pro kazdy pasmo jednu trapovanou protivahu. To se mi nikdy nelibilo tak jsem udelal 3×3 fullsize. Fiknul jsem je o kousek delsi a ono to celkem ladi, na 30m je trochu kratsi (SWR 1:1,7), na 17m super (1:1,3), na 12 trochu delsi (1:1,8). Na prvni pokus jen se svinovacim metrem a SWR merakem, dobry…
Jal jsem se to trochu otestovat v DX provozu a vzhledem ke QTH totalne utopenymu v lese a v udoli jsem nic moc neocekaval, No svete div se udelal jsem na 30CW vse co jsem chtel, PJ7K, FP5KE a ted pred chvilkou i V6D. Frantiky na FP5 jsem mimo jine delal CW i SSB na 17 a 12.
Za me co se tyce DX, celkem spokojenost ve V6D jsem v tom EU bordelu se 100W ani nedoufal…
Tak antenam zdar!
2el na 4el, element na bom, vertikál na stožárek, to jsi také dobrý recyklátor 🙂 Kluky máš na vech pásmech, hezký. Škoda že na expedici nebylo více času na a už je zavřený 6m. My je vzali ještě na poslední chvíli jako referenci po opravě antény. Západ ostrov chodí, Vánoční ostrov chodí, tak jsme byli spokojeni, že je opraveno dobře 🙂
Ta 2el uz byla rozpadlá, defakto z ni zbyly jen ty dva prvky. Me uz nejak štvalo koukat na ty vraky, chtelo jim to vrátit život.
Na 6m jsem letos asi ani jednou nezaznamenal otevření na NA, tedy na CW a SSB. Jednou jsem videl jak WW1L spotoval OK0NCC/B, jinak nic a poté co jsem na chatě testoval nastavení mshv na MS a udělal 2 QSO FT8 9K a 9J na první zavolání jsem se opět utvrdil v tom, že FT8 neni mód pro mě. Škoda, signály z AF krásný, na human mode nikdo…letos byl tomhle směru magic bída, hrd CW/SSB jen TZ a HZ. ODX 4X…
Jinak me PJ7 chyběl jen 10, 30 a 80, zbývá 80m ale to nehrotim. Zato FP5KE bych rád na 80CW…uvidime, mam na to ted dva dny.
Tohle se bude Larrymu líbit:
https://vu2nsb.com/100w-on-wire-antenna/
a tady máš snad všecken bordel co dá o bastlení antén najít OfficinaHF Autocostruzioni Radioamatoriali – Benvenuti su OfficinaHF!
Hmmm, Larry jezdí léta QRP only a v jeho shacku 100W rádio určitě nenajdeš.
DIGI mode mostly :-)))
Jak se jmenuje anténa a BalUn co používáš na kv?
To je Un-Un.
Kolegové z CB tomu říkají “půlka”. I když já preferuji na vysílaní dvě čtvrtky.
Na KV nelze používat jednu anténu. Od 160m do 6m to nelze. Ale 6m už je VKV. Mám jich spoustu, v krabicích.
Večer jsem vyrazil na amíky. Priorita byla proměřit nanovnou co nejvíc antén. Jenže navrchu fučelo, tak zůstalo u GPčka na 24MHz. Krásně naladěná, ale překvapení bylo, že ještě lépe ladí na 75MHz. Klasika, třetí harmonická.
Podle telegrafu trefa do pásma a super podmínky.
Parádně chodil i západ!
Odezva na SSB byla horší. Přestože obě časovky burácely, tak amatéři ne. Jen na FT8. Jenže bylo silné QSB, na časovkách 0-7S celkem rychle.
Kolem deváté se zase objevilo to chrčení, jak ráno na 20m. Ale jen 4S, což ovšem 90% možných kandidátů přemázlo. Do té doby byl Smetr prázdný, jak na VKV. No nepoučil jsem se. Na Rudici už opravdu ne!
Druhý den ráno na dvacítce. Dole zima a mlha. Vyrazil jsem na kopec, když slušní lidé ještě spí. Počasí super, podmíky super. IBP maják ze Zelandu 7S. Kecali tam spolu VK 56 a ZL 58. Škoda, frekvence patřila tomu slabšímu, ale dovolal jsem se.
Zajímalo mě, co balun na 100W. Ano, byl teplý. SWR se začlo zhoršovat na 1,2. No prostě SIMefekt. Teplý byl i na 80W, ale SWR se po vychladnutí drželo na 1. Takže když číňan napíše 100W, zmamená to 20. Když 1kW, tak to 100W vydrží.
Doma jsem to kuchnul. Nic se nevytavilo, jádro neprasklo. 100p na 1kV zůstal modrý.
A zpět k vysílání. 100W CW dolítlo, kam mělo. Zéland i Autrálii jsem udělal.
Dvacítka je super pásmo! Jenže sotva jsem první VK ZL na SSB dokončil, přišlo rušení. Šum s vrčením za 7S, později 9S. Bylo to i na 10 a 18 MHz. Ono to tam bylo už od začátku, ale jen 4S. Prostě konečná, tak jsem jen zkoušel na CW, kde mě bude slyšet. Nakonec jsem jel o 2km na sever a rušení tam bylo snesitelné. Nikde žádné vedení 22kV, což na Rudici je několik linek a blízko, takže tam už ne.
Celkový výsledek na SSB nenadchnul, ale splnil očekávání. Spěchal jsem domů, otevřít balun. Takže se vracím ke klasice. Dipóly a dvouradiálové čtvrtky s ferity na kabelu. Pálit výkon v jádře, to nechám atomovým elektrárnám.
Hlavně si nepořizujte nanovnu, nebo bude váš život v troskách! Konečně jsem “změřil” můj oblíbený balun.
Prostě už jen pro pásma 80, 40, 20m. Používat to na 15 a 10m, není dobrý plán. To vysvětluje moje problémy s laděním.
Dřív jsem balun nepoužíval, jen ferity na kabelu a výsledky byly lepší. Takže zpátky na strom! Na horních se vracím ke GPčkům.
Co k tomu dodat. Naštěstí tomu tady nikdo nerozumí.
Konečně jsem změřil útlum plášťových proudů (modrá S21) toho OK5. Hlavně mě zajímaly ztráty. Naštěstí zanedbatelné.
Opět pásmo 1,8MHz už nepoužitelné! 1,5dB je jak kdyby tam nebyl! Takže jsem ho překvalifikoval na 80-17m.
Kdo ví, měří. Kdo měří, ví a praskne mu z toho hlava.
Některé věci zatím nedovedu správně interpretovat, ale snažím se vylučovat chyby. Horší je, když to nevyřeší ani třetí kalibrace… Jo mít od každého dva kusy, měřilo by se líp.
Slovo odborníka:
V konstrukci těchto širokopásmových VF transformátorů existuje jednoduchá poučka- tzv. “PRAVIDLO ČTYŘ”, podle které i bez sáhodlouhých pokusů v terénu s připjeným TRX zjistíme, jakém rozsahu kmitočtů náš balun bude fungovat. Toto pravidlo nám říká, že :Dolní mezní kmitočet je takový, při kterém je induktivní reaktance vinutí 4x vyšší, než připojená impedance. Pokud je tato induktance nižší, než čtyřnásobek impedance, bude pro daný kmitočet balun nepoužitelný.Horní mezní kmitočet je takový, při kterém je kapacitní reaktance (parazitní kapacity vinutí) 4x větší, než připojená impedance. Pokud bude tato capacitance větší, než čtyřnásobek připojené impedance, bude balun pro daný kmitočet nepoužitelný.
Jak měřit baluny. Měření balunů.
https://ok1ufc.sidlo.com/radiotechnika/mereni_balun_1/m_balun.htm
https://ok1ufc.sidlo.com/radiotechnika/mereni_balun_2/m_balun_2.htm
https://ok1ufc.sidlo.com/KV_anteny/baluny_kompenzace.htm
https://radio.ok1cjb.cz/08_mereni/VNA%20balun.html
Jó dnes je doba jinde. Amatéry zajímají jen čínské ručky. Ale aspoň neříkají “ŠMIŤÁK”.
Amatéry dneska nic k bastlení nenutí. Všechno si můžou koupit hotový.
jestli nikdo nic nedělá, jejich věc. Ať skončí se šikmýma očima. Pro mne je blbý rozsah chyb těchto měřáků. Něco to dělá. Když tomu navíc někdo věří, jeho věc. Globální oteplování, konec světa, proroci. To je stejný jak někdo povídá o umělý inteligenci a v podstatě vůbec neví o čem povídá. Někde to slyšel.
Si udělej tabulku impedancí na tehle bázmek s hodnotama součástek. Jestli je mokro nebo písek v zemi, všechno bude jiné od místa k místu. A hlavně nikomu nic neříkat a chválit jak čínský onanvna krásně funguje.
Konečně jsem proměřil feritové trubičky z Motorola zdrojů, co používám už 15 let. Překvapilo mě, že dobře fungují už od 10MHz do 200MHz. Třeba na 21MHz stačí na kabel tři a je balun na světě. Pokud se podaří víc průvlaků, tak je to s druhou mocninou. 2x = 4 válečky, 3x nahradí 9 válečků. Takže zpátky ke GPčkům
Na dolní pásma se jich musí dát kvanta, ale taky to funguje.
Za co ty palce nahoru, když je to změřený blbě?
Nanovnu si nikdy nekupujte! Je v tom spousta úskalí. Budete měřit hodiny a hodiny, než pochopíte, že se to musí dělat jinak, kalibrace jinak a všechno jinak.
Včera jsem tento balun 1:1 zatížil 50ohm a nechápal jsem, proč je všechno jinak, než chci. Ano, chce to přemýšlet a kalibrovat. Tedy kalibrovat se vším, co tam bude v okamžiku měření. Ne že by kousek kabelu u stejnosměrných vln něco změnil, ale je hlavně potřeba počítat s tím, že tady je vysílač i přijímač stále propojený zeměmi, takže se musí vědět, co kam připojit, aby nevyšel nesmysl, jako na předchozím obrázku. Takže správný průběh SWR je zde. Proč SWR stoupá s kmitočtem? U 160m těch pár závitů na jádře nic neznamená, pak se začne přidávat indukční reaktance a zvyšují se ztráty v jádře. No a na 28MHz to vypadá, jak to vypadá. Pokud by se šlo dál, začnou do toho kecat mezizávitové kapacity. Každopádně tento balun už na některých kmitočtech používat nebudu.
to znám uděláš to přesně podle návodu pak to nanou změříš a jdeš se podívat jak že se to vlastně počítá :)) naposled jsem dělal tohle a docela oser to sladit aby to nějak normálně fungovalo PORTABLE DIPÓL W3DZZ PRO 7 a 14 MHz – OK2APY
dělám si je podle tohodle borce Balun 1:1 a plus mínus to sedí
Doporučuju nastudovat teorii napěťových a proudových balunů. Pokud nepotřebujete transformovat impedanci, tak je napěťový kolega pouze a jenom poukázka na průsery. Tím spíše, pokud pokukujete po mírně vyšších frekvencích. Když budete hodní, tak vyhrábnu nějakou teorii i s praxí ze svojí zahrádky 🙂
K těm onanovnám a podobným krabičkám… 98% amatérů je naprosto spokojených, pokud danou krabičku nemá a všechno jim funguje jak se patří. Od dob, co si ji pořídili většina nespí, budí se s myšlenkama na šmiťáky, swr nad 1,5 je budí ze spaní…
To je velikost FT82 nebo FT114? Nedávno jsem narazil na tyto stránky, kde k jádrům uvádějí, i na jaký výkon jsou použitelná, u FT114-43 píší 50-80W při transformaci 4:1
FT114-43 Amidon Ferrite Toroid Core 5943001001 | roWaves
Dnes jsem nanovnoval tohoto fešáka. Průběh SWR říká, že 40+20m ano. 160m nepoužitelné, 80m nic moc. Vrchní nebrat.
Co je důležité, ztráty přenosem minimální. Evžovo peklo se nekoná, když se to nepřesytí.
Nechápu jednu věc. Má to být 1:64, ale když místo zátěže 3200ohm dám 5500ohm, tak je SWR ještě lepší? Při 8000ohm už zase horší. Kalibrace provedena již řádně!
Petře.Proč kupuješ čínsky smetí.Lisované saze.Mám balun homo domo,ale z materiálu Amidon 240-43 a ani při 500 W se nehřeje!!!
To je celkem nicneříkající výkřik do tmy, který bez dalších konkrétních informací a měření akorát nakopne balunuchtivé začátečníky k potenciálním neúspěchům.
Balun se hřeje, pokud koná práci. V pozici transformačního prvku v případě napěťového provedení se hřeje transformovaným proudem úměrně s jeho velikostí, v pozici “balunu” 1:1 na principu tlumivkovém pak pouze tím co se přes něj vrací zpět a je rozptýleno v teplotě jádra. “Činný” výkon do antény ho nechává klidným a tak si nechá líbit podstatně víc. Jenomže pak ho nějaký jouda s malým J nasadi na anténu s SWR 3 tušíce, že to pak bude dokonalé a divíc se, proč se z něj hulí.
Proto se na baluny transformační používají převážně jádra železoprachové – většinou červená dvojka. Ty snesou násobně víc. Jenomže pak přišel ojebávač a zjistil, že se rozumně chodící balun zběsilých transformačních poměrů typu 1:64 na železoprach prostě nevleze a tak začala éra feritových transformačních.. a lidi se pak diví, že i při třech kusech a horším přízpůsobení z krabičky vyklepou jenom hromádku střepů. A ne, není to o číně, ale o prostém výpočtu dovoleného sycení, oteplení, mezní teplotě materiálu a podobně.. Ti s delší výdrží pak otevřou materiálové listy, narazí na pravidlo čtyř a zjistí, proč by to nějak jít mohlo a nějak zase ani nemělo.
Těším se tedy na odborný článek.
Netřeba psát, takových existují už desítky let hromady. Pokusím se něco přes týden vyškrábnout.
https://ok1ufc.sidlo.com/KV_anteny/baluny_kompenzace.htm
https://radio.ok1cjb.cz/05_VF/06_Ibalun.html
https://ok1ufc.sidlo.com/KV_anteny/baluny_schemata.htm
https://ok2buh.nagano.cz/first/Antenni%20tunery.html
https://www.radio-foto.eu/radio/balun.php
Satčí umět číst.
Protože za tu cenu to s krabičkou nepostavíš. Využití to najde, antén není nikdy dost. No, tak se pojede 50W, aspoň vydrží baterka. Na 40m to bohatě stačí.
Tady se zeleným, co je kopie čeho?
Sebemrskači kupují tohle.
Navíc 99,9% amatérů bude spokojených, protože jsou sběratelé a nevysílají. Vyzobávači taky nic nepoznají. Za jednu fajfnajn relaci se to neohřeje.
Tohle játro je pravé nebo levé?
Z Ali jsem několik toroidů koupil a fungují, jeden FT140-43 jako 1:1 current balun/choke, ze dvou jsem pro vyzkoušení udělal 4:1 ununy, zapojil je za sebe a v NanoVNA změřil S21. Ztráty i odchylka od 50Ohm byla pro celé HF pásmo přijatelná.
Pak jsem si dělal laditelný L článek a koupil T106-2 a T106-6. Materíál 2 je jasně červený, později jsem se dočetl, že správně má být hnědočervený a ty jasně červené jsou nekvalitní kopie. Měřil jsem opět NanoVNA, indukčnost odpovídala počtu závitů, s rostoucí frekvencí sílila čistě rezistivní složka. Použitelné je to do s přimhouřením oka do 20m. Ale i na toroids.info se píše “Optimum Resonant Circuit Range for highest Q and lowest core loss 250 KHz – 10 MHz”.
Žlutý materiál 6 byl sice dražší, ale funguje přijatelně v celém pásmu HF.
Na jaké frekvenci můžu slyšet maják ze Zélandu?
Nic si z toho nedělej, to neví ani někteří s koncesí. Přitom je to součástí testu.
https://www.ncdxf.org/beacon/
Tohle poslouchám při každém výjezdu, abych věděl, co můžu čekat.
Díky! Modulace CW?
Modulace jen telegraf.