Potřebujeme drahé ručky?

Je neděle ráno. Na zahradním stolku vedle sebe stojí ručky Yaesu FT-3DE a Baofeng UV-5R. Na obou je naladěn převaděč OK0BC. Za pár minut začíná ranní meteokroužek.

Yaesu je na první pohled jasným králem, ať už se podíváme na parametry nebo na vzhled. Baofeng se vedle spíš krčí, protože všichni vědí, že je to naprosto neodolná a primitivní radiostanice, nabízená na čínských e-shopech jako walkie-talkie, neboli hračka pro děti. Vzhledově vypadá vedle Yaesu jako ten nejchudší příbuzný. Displej je sotva třetinový, plasty na první pohled levné, tlačítka laciná – zkrátka krabička na mýdlo.

Na převaděči je před obligární kukačkou Milana OK1JMS ticho. V Baofengu se v pravidelných intervalech hlasitě ozývá dálkové teplotní čidlo meteostanice, v FT-3DE je slyšet také, ale výrazně slaběji.

Padla osmá. Milan hlásí, že kukačka právě odkukala osm hodin. Vypínáme Baofeng a věnujeme se podzimní práci na zahrádce. Jenže za prvním keřem už nerozumíme, co účastníci hlásí. Hektopaskaly a osminky splývají s šumem okolní přírody, nedejbože aby se ozval kosák. Jediným řešením by bylo zavěsit FT-3D vždy na nejbližší na keř, což se nám ale s rukama od hlíny vůbec nechce.

Vypínáme proto Yaesu, a zapínáme Baofeng, kolečko hlasitosti nastavujeme do dvou třetin. Výsledek už zřejmě tušíte. Baofeng slyšíme nejen za keřem, ale je krásně srozumitelný i desítky metrů daleko, zkrátka po celé zahradě. Je to takový tranzistorák, kterým spolehlivě naštvete sousedy, užívající si nedělní zákaz sekaček.

K tomuto rannímu experimentu nás inspiroval W6NIK, který si na webu eham.net stěžoval na hlasitost nové vlajkové lodi firmy Yaesu, tedy FT-5D, kde zmiňoval, že všechny ručky které má (VX-6R, ID-51, FT-70, FT-65, ano, i UV-5R,) jsou zvukově v pořádku, ale Yaesu FT-5DR vůbec.

Stanice, která je o 10.200 Kč levnější než FT-3DE, nám na zahradě dělá větší službu, než vlajková loď značky. Je to otloukánek, na kterého nemusíme dávat pozor. Ano, můžeme se bavit o tom, že Baofeng nemá přehledový přijímač, že neposlouchá letadla, nemá barevný displej, a samozřejmě ani patřičnou selektivitu (přičemž citlivostí vyniká.)

Počítáme s tím, že poblíž radiových vysílačů (nejen) na kopcích nic neuslyšíme, protože se, stejně jako často i na velké anténě, zahltí. A taky víme, že zrovna náš kus není kompatibilní s naším japonským autem, protože se tam do modulace dostává zvláštní zkreslení.
Přesto vláčíme Baofenga všude s sebou. Čeká poslušně v kastlíku auta vždy nabit a připraven.

Jen díky “lacinému krámu” UV-5R se řada starších radioamatérů dostane na 70cm převaděče, kde by jinak se svými postaršími rádii bez tohoto pásma nebo bez subtónů nemohli vysílat.

Tento článek opravdu není reklamou na Baofeng. Pokud netrpíte finanční nouzí, jděte třeba do Yaesu FT-70, která vás uspokojí parametry i hlasitostí, anebo do nové Yaesu FT-5DE, ať můžeme sbírat uživatelské zkušenosti. U těchto dražších stanic však již přestává platit to, co platí u Baofengu: Za málo peněz hodně muziky.

Docela nedávno tu vyšel článek o Baofengu UV-5R. Následovalo několik rozhořčených vzkazů s otázkou, proč propagujeme šmejd, který by si prý opravdový radioamatér nikdy nekoupil. Je nám jasné, že i dnes se volbou tématu dotkneme přecitlivělých špičkových radiových expertů (viz diskuse pod nedávnými články,) kteří nás pravidelně sledují, aby nám po přečtení mohli napsat, jak jsme neodborní atd. Zřejmě jim stále nedochází, že tento web píšeme, provozujeme, a ze svého platíme proto, abychom radioamatérskou činnost přiblížili široké veřejnosti.

Radioamatérů ubývá, tedy těch koncesovaných, protože málokomu se chce podstupovat zkoušky na ČTÚ, když přece může s PMRkou vysílat kdy se mu zachce. Mnozí pamatujeme doby, kdy na pásmu bylo živo, a na převaděčích po celý den tlačenice. Člověk se sotva dovolal. Dnes nebýt ranní “dědkorundy” na OK0BC, nebo kroužku, který tam probíhá předtím, sotva by si někdo všiml, kdyby byl převaděč vypnut. Totéž platí o direktních kanálech, jako by si snad lidé přestávali mít co říct. Když se jich ptáme proč, odpovídají, že nemají čas.

Proč to ale dříve šlo? Proč dříve tuhle výmluvu kromě melouchářů nikdo nepoužíval? Část radioamatérů nám ukradly mobily, část internet, a část doba, která zrychluje, spěchá, ale vůbec neví kam. Smyslem života není někam dojít, ale život si užít. Jednou z příjemných aktivit může být právě radioamatérská činnost, kterou se snažíme podporovat.

A tak stejně jako si majitel čerstvého zbrojního průkazu často pořizuje pro začátek starou “čezetu” za patnáct stovek, čerstvý majitel řidičáku starou feldu, může si (nejen) začínající radioamatér pořídit do začátků Baofenga, tedy pokud už ho dávno nemá doma. Bylo by zajímavé zjistit, kolik je v Čechách mezi lidmi Baofengů. Budou jich nejspíš desetitisíce, a další noví majitelé stále přibývají, ačkoli se nyní často rozhodují mezi ním, a laciným TYTem UV88. Srovnání dvou nejlevnějších stanic si můžete přečíst zde.

Není umění koupit si drahou radiostanici, a s tou pak oslňovat na pásmu. Koneckonců, každý máme doma pro radost “něco lepšího.” Umění je dovolat se s co nejprimitivnějšími prostředky. A právě tam nám Baofeng může poskytnout mnoho radosti.