Dnes nám napsal čtenář Radek, který má problém s “prádelní” KV anténou, o které jsme psali zde. Nejprve si přečtěte popis jeho experimentování:
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o pomoc při naladění Vámi popisované “prádelní antény”.
Samozřejmě jsem si koupil 20m dlouhou šňůru pro vlnovou délku 80m, vše správně pospojoval a natáhl. Jako protiváhu jsem použil radiátor s měděným potrubím.Následně jsem anténu připojil k NanoVNA a chtěl upravit její délku ve prospěch nejlepšího PSV. Tady jsem ale narazil na zajímavý jev, a to že při postupném zkracování šňůry né a né dosáhnout lepšího výsledku.

První šňůru jsem takto zkrátil až moc a tudíž je na vyhození. Včera jsem zkusil druhý pokus a tento jev stále trvá. Šňůru jsem zkrátil postupně o necelý metr a hodnoty PSV jsou stále stejné (ani vyšší, ani menší) a už prostě nevím co s tím, jelikož jsem se nikdy nedostal pod PSV 1:4. Proto jsem se rozhodl šňůru dál nezkracovat a požádat Vás o konzultaci tohoto problému. Všechny spoje jsem důkladně zkontroloval a předělal i konektor k TX, a i poté je výsledek stejný.
Máte prosím nějaký tip, co by s tím mohlo být? Přikládám jednu fotku z NanoVNA s průběhem PSV. Jediná změna se děje jen, když analyzátor držím v ruce. V tom případě se PSV na vyšších kmitočtech o něco zvýší.
Mockrát děkuji a s pozdravem Radek Vašíček.
Co s tím?
Pokud je vše jak píše, bude problém nejspíš v zemní části. U živého konce (zářiče) se toho při přibližně správné délce mnoho vylepšit nedá, proto je třeba se v případě vytrvalého neúspěchu zaměřit jinam. “Prádelní” anténa je v podstatě čtvrtka, i když poněkud krkolomná, což je dáno improvizovanými podmínkami.
Ideálně by uspořádání GP 1/4 antény mělo vypadat takto:

“A” je v našem případě zářič tvořený lankem kovové prádelní šňůry a připojený na prostřední drát koaxiálu, “B” je zábradlí či ústřední topení připojené na plášť koaxiálu, ačkoli nejlépe by tato protiváha (radiála) měla být tvořena vodičem o přibližně stejné délce, jakou má zářič, navíc skloněná proti základně o 45 stupňů, čímž se dosáhne správné impedance 50 ohmů, aniž by bylo třeba cokoli transformovat.
V panelákové praxi je u naší “prádelní” antény vše doslova postavené na hlavu. Protiváhu tvoří potrubí či kovový profil neurčitého tvaru, délky a umístění, o úhlu 45 stupňů si můžeme většinou nechat zdát. Někdy tato anténa funguje napoprvé, jindy nastupuje alchymie.
Pokud, jako v případě čtenáře, selžou všechny možnosti, a nelze použít jinou “zem,” nezbývá, než se pokusit zkonstruovat tuto anténu přibližně tak, jak byla původně navržena.
Zářič zůstane stejný, avšak namísto “uzemnění” využijeme druhé lanko, které připojíme na plášť koaxiálu a rovněž natáhneme do prostoru. Pokud máme aspoň trochu místa, můžeme se pokusit o 45 stupňový úhel mezi nimi, popřípadě i o to, aby zářič byl svislý.
Nyní známe aspoň přibližně obě poloviny antény, z nichž každá je stejně důležitá, a můžeme se pokusit ladit změnou délky. Je prakticky jisté, že taková anténa už bude reagovat na změny mnohem ochotněji než ta, kterou popisuje čtenář.

Řešení je jednoduché. Např. 4:1 balun. Vyzkoušeno v panelácích x-krát. Naposledy použit u jednoho mladého začínajícího kolegy před týdnem. Cca 20m měděného izolovaného 2mm drátu nataženého z balkonu 6. patra na strom a 4:1 napěťový balun LDG kde jako “radiála” posloužil velmi dlouhý parapet. Za rádio vložena dolní propust kvůli možnému “bordelu”. PSV OK, co není tak perfektně srovná interní tuner u jeho Icoma. Chodí mu to pěkně na všech pásmech 80-10m.
Možností je ale více, 9:1 apod, záleží na konkrétních podmínkách.
JEN NE PROBOHA “””UZEMŇOVAT””” NA TOPENÍ !
Vtip popisované antény (pseudočtvrtky) tkví v jednoduchosti. Proto to také celá řada amatérů zkusila nebo zkouší, a mnozí s různým úspěchem provozují. Samozřejmě, že s transformačními členy lze vyladit prakticky cokoli, ale ze zkušenosti víme, že to 99% lidí spolehlivě odradí, protože se s tím nechtějí motat, nebo to někde kupovat či shánět.
Radiátor je skutečně sázka do loterie, protože jeho cesta do země může být spletitá – nebo žádná. Někdy taková anténa funguje, aniž by se o to člověk nějak zasloužil. Fyzicky ji popsat by nedokázal ani legendární Rothammel, respektive by z toho měl špatné sny. Předpokládáme, že nikoho nenapadne pouštět do něčeho nevyladěného 100 W. Ačkoli, model, který jsme popisovali v článku, si to nechá bez problémů líbit, ovšem ten je shodou okolností vyladěný. Nejspíš v tom hraje roli správně postavené a poměrně dlouhé balkonové zábradlí, navíc uzemněné.
JJ, pravda. Problém bych taky hledal v protiváze. NanoVNA je asi bezva věc, ale tobě by se víc hodil anténní analyzátor. Sice víš, že PSV je někde mimo, ale nevíš proč. Nevíš, jaká je impedance, jaká je kapacita …
Asi to topení není uzemněno, nebo nějak pochybně.
Zkus stínění připojit na skutečnou zem, nejlépe zavrtaný kolík (v nouzi stačí i ten, co prodávají v Hobymarketech a slouží na sušák prádla), nebo lze vytvořit dokonalejší – zakopaný železný kbelík asi v 1/2m v zemi a pro jistotu zalitý vodou – aby byla půda vlhká a dobře vedla.
BTW: Lambda 1/4 není ideální pro KV, ideální je Lambda 1/2 (pokud je prostor), kde na konci zářiče je přirozených 50 Ohm a samozřejmě vyžaduje uzemnění.
Pokud máš problémy s místem (jako já), pak zkus raději zkrácenou anténu pole 9A4ZZ (https://www.radio-foto.eu/radio/9a4zz.php), případně rámovou anténu (Google ti poradí).
Místo cenných rad se zakopaným kbelíkem zkus tohle:
https://www.hfkits.com/product-categorie/antenna-kits/end-fed-antenna-kits/
VF trafo 49:1 na FT-140-73 (nic předraženého) Drát lakovaný klidně 0,8mm seženeš na ebay
nebo v nebližší navijárně motorů. Nepotřebuješ ho km.
Jak navinout je pěkné video na youtube. Zářič z CYA 2,5mm2. použil jsem 20m.
Zkus se vyhnout cívce. Není to špatné řešení, ale musí být fakt dobře udělaná, jinak je problém s vlhkostí.
Jako protiváhu doporučuje DC4KU “pigtail” 2m. Já připojil zábradlí balkonu (po revitalizaci domu vyměněný) Zářič je natažený jako sloper (šikmo) PSV i S11 (zpětný odraz) oni spolu korelují je OK.
Pokud mě napíšeš mail, kompenzační kond 100pF /1kV ti rád pošlu. Za 2 EURa co za kus chtějí v PA, jich mám hrst. Feritový toroid se dá objednat.
Pokud budeš mít zájem písni na asoc@post.cz a můžu ti poslat i fotky provedení.
A nanoVNA si kup. Neuděláš chybu. Na youtube jsou i hodinová videa pro absolutní začátečníky jak s tím měřit.
Přirozených 50 ohm na konci lamda půl? To jako cože?
NanoVNA umí měřit daleko více parametrů, než jen PSV..
Říká se, že “půlka” je jednoduchá anténa…. na konstrukci asi ano.
Ke studiu doporučuji na internetu stránky ok1ufc, ok1ike…..
NanoVNA “je” anténní analyzátor, sám ho s velkými úspěchy používám.
“ideální je Lambda 1/2 (pokud je prostor), kde na konci zářiče je přirozených 50 Ohm ” …
Tak takovyhle blaboly vypravej na hajzlu do misy!
Nez zacnes nekomu neco radit, tak si o tom neco precti…
A ne jenom o antenach, ale i o mericich pristrojich.
NanoVNA je antenni analyzator ty experte!
Idealni uzemneni byval buben z autoaticke pracky (nerez) a do nej pytlik kuchynske soli, a to cele zakopat 🙂
Pravda, že je problém v zemnej časti. Ale ťahať vyžarujúcu časť antény dovnútra, na radiátor – to ani omylom. Ideálne by mala byť anténa vo voľnom priestranstve daným fresnelovou zónou. V prípade TX hrozí aj úraz VF ak to má človek na dosah v byte!
Ak natiahnuť anténu je nutné takto, tak pomoc je len spraviť poriadne uzemnenie a žiarič oprieť voči nemu.
Ďalšia možnosť je pozrieť sa po inej anténe ktorá sa do možného priestoru hodí. 73
Zářič zůstává vždy venku, jinak by to nedávalo smysl. Radiátor poskytuje zem.
Každý vodič, cez ktorý preteká prúd je súčasťou antény. Ak bude radiátor zem, okruh tečúceho prúdu ide aj tadiaľ. Teda vyžaruje. Martin poradil správne.