Problém s “prádelní” KV anténou

Dnes nám napsal čtenář Radek, který má problém s “prádelní” KV anténou, o které jsme psali zde. Nejprve si přečtěte popis jeho experimentování:

Dobrý den,

obracím se na Vás s prosbou o pomoc při naladění Vámi popisované “prádelní antény”.

Samozřejmě jsem si koupil 20m dlouhou šňůru pro vlnovou délku 80m, vše správně pospojoval a natáhl. Jako protiváhu jsem použil radiátor s měděným potrubím.Následně jsem anténu připojil k NanoVNA a chtěl upravit její délku ve prospěch nejlepšího PSV. Tady jsem ale narazil na zajímavý jev, a to že při postupném zkracování šňůry né a né dosáhnout lepšího výsledku.

První šňůru jsem takto zkrátil až moc a tudíž je na vyhození. Včera jsem zkusil druhý pokus a tento jev stále trvá. Šňůru jsem zkrátil postupně o necelý metr a hodnoty PSV jsou stále stejné (ani vyšší, ani menší) a už prostě nevím co s tím, jelikož jsem se nikdy nedostal pod PSV 1:4. Proto jsem se rozhodl šňůru dál nezkracovat a požádat Vás o konzultaci tohoto problému. Všechny spoje jsem důkladně zkontroloval a předělal i konektor k TX, a i poté je výsledek stejný.

Máte prosím nějaký tip, co by s tím mohlo být? Přikládám jednu fotku z NanoVNA s průběhem PSV. Jediná změna se děje jen, když analyzátor držím v ruce. V tom případě se PSV na vyšších kmitočtech o něco zvýší.

Mockrát děkuji a s pozdravem Radek Vašíček.

Co s tím?

Pokud je vše jak píše, bude problém nejspíš v zemní části. U živého konce (zářiče) se toho při přibližně správné délce mnoho vylepšit nedá, proto je třeba se v případě vytrvalého neúspěchu zaměřit jinam. “Prádelní” anténa je v podstatě čtvrtka, i když poněkud krkolomná, což je dáno improvizovanými podmínkami.

Ideálně by uspořádání GP 1/4 antény mělo vypadat takto:

“A” je v našem případě zářič tvořený lankem kovové prádelní šňůry a připojený na prostřední drát koaxiálu, “B” je zábradlí či ústřední topení připojené na plášť koaxiálu, ačkoli nejlépe by tato protiváha (radiála) měla být tvořena vodičem o přibližně stejné délce, jakou má zářič, navíc skloněná proti základně o 45 stupňů, čímž se dosáhne správné impedance 50 ohmů, aniž by bylo třeba cokoli transformovat.

V panelákové praxi je u naší “prádelní” antény vše doslova postavené na hlavu. Protiváhu tvoří potrubí či kovový profil neurčitého tvaru, délky a umístění, o úhlu 45 stupňů si můžeme většinou nechat zdát. Někdy tato anténa funguje napoprvé, jindy nastupuje alchymie.

Pokud, jako v případě čtenáře, selžou všechny možnosti, a nelze použít jinou “zem,” nezbývá, než se pokusit zkonstruovat tuto anténu přibližně tak, jak byla původně navržena.

Zářič zůstane stejný, avšak namísto “uzemnění” využijeme druhé lanko, které připojíme na plášť koaxiálu a rovněž natáhneme do prostoru. Pokud máme aspoň trochu místa, můžeme se pokusit o 45 stupňový úhel mezi nimi, popřípadě i o to, aby zářič byl svislý.

Nyní známe aspoň přibližně obě poloviny antény, z nichž každá je stejně důležitá, a můžeme se pokusit ladit změnou délky. Je prakticky jisté, že taková anténa už bude reagovat na změny mnohem ochotněji než ta, kterou popisuje čtenář.