Pokud z nějakého důvodu nechcete na krátkých vlnách vysílat, možná přemýšlíte o nákupu světového přijímače s možností poslechu SSB. Na našem trhu máte na výběr z více variant.
Mnohé z vás v první chvíli napadne značka Sangean s vlajkovou lodí ATS 909 X. Tento bezesporu skvělý přijímač má kromě známé nectnosti, totiž že na teleskop příliš neposlouchá, a vyžaduje připojení delšího drátu, ještě jednu podstatnější vadu, a to cenu. Není to tak dávno, kdy se tento přístroj prodával kolem 5000 Kč, zatímco dnes, díky skvělé politice naší vlády, ale i něčí záhadné snaze rozložit evropskou ekonomiku, atakuje sedmitisícovou hranici.
Právě z důvodu ceny mnozí posluchači sáhnou raději po značce Tescun, která už pár let okupuje přední příčky v nabídce světových přijímačů. Rádia s možností příjmu SSB od tohoto výrobce začínají na našem trhu na 2000 Kč. Máme na mysli typ PL-365, který jsme recenzovali zde. Ačkoli i jeho cena z výše zmíněných důvodů mírně stoupá, stále se jedná o nejdostupnější řešení pro poslech (nejen) amatérských pásem KV. Pokud patříte mezi konzervativní amatéry, kteří mají určité představy o tom, jak má takový přijímač vypadat, možná vám nebude vyhovovat štíhlé provedení připomínající ruční radiostanici. Pozor, levnější varianta tohoto rádia, prodávaná pod označením PL-360, nemá SSB!
Na Tecsun PL-365 nemůžeme říci jediného křivého slova. Na nic si nehraje, a prostě funguje. Pokud byste toto rádio rozebrali, byli byste překvapeni, na jak malé destičce se celý přijímač nachází. S trochu nadsázky by se dalo říct, že by se vešel do krabičky od sirek. Rozměry jsou daní za přítomnost displeje, klávesnice, bateriového pouzdra, reproduktorku a antén (ferit+ teleskop.) Když už jsme u toho, jednu nevýhodu PL-365 přece jenom má: chybí mu číslená klávesnice pro přímé zadávání frekvence. Dá se bez toho žít, ale není to úplně komfortní, o čemž by nám mohli vyprávět třeba majitelé FT-817 se standardním mikrofonem MH-31.
Dalším přijímačem v řadě je velmi sympatický Tecsun PL-600. Toto rádio v ČR pořídíte od nějakých 2600 Kč. Na první pohled má vše, co od světového přijímače očekáváme. Má i velký displej s příjemnou barvou pozadí (reflexní vrstvy,) která v nás evokuje stará poctivá rádia, a také první digitálky, které sice nic neuměly, ale klidně se kvůli nim vraždilo (známe osobně konkrétní případ.) PL-600 má dokonalou numerickou klávesnici, a takřka ideální rozmístění ovládacích prvků s optimální velikostí. Tady by si mohl vzít příklad i dražší Tecsun PL-660.
Nyní se dostáváme ke sdělení v napisu. Večer uléháte se zbrusu novou PL-600, vytahujete anténu, a prolaďujete krátké vlny. Naladíte první českou stanici, snažíte se ji doladit, ale pořád to není nějak ono. Popravdě, není to vůbec ono. Sdělení sice rozumíte, ale z reprodukce nemáte vůbec radost. Je to nějaké skřehotavé, nezpracované, nedoladěné. Vzápětí přijdete na to, proč tomu tak je. Toto rádio totiž NEMÁ přepínání LSB/USB! Věc, kterou považujete za samozřejmost i u levného PL-365, kde to funguje skvěle, PL-600 prostě nemá. Jede v nějakém univerzálním módu, balancuje v mezipoloze, a nedá se to příliš poslouchat.
Pokud uvažujete o klasickém kabelkovém přijímači, doporučujeme rozhodně PL-660, který jsme recenzovali zde, a nedáme na něj dopustit. Trpí sice nectností, kdy je stupnice o pár kHz ujetá, a na leteckém pásmu neposlouchá nic moc, ale pro radioamatérské účely je to skvělá volba. Mimochodem, našli se nadšenci, kteří se snažili stupnici doladěním srovnat, ale z přístroje se začalo linout tolik nežádoucích záznějů, že toho rychle nechali.
Další možností je pak zakoupení rádia XH DATA D-808, které jsme recenzovali zde, a pořídíte jej u nás za cenu od tří tisíc.
Dalším v řadě Tecsunů je PL-880, který nás však příliš neuchvátil. Není to vyloženě špatné rádio, ale zkrátka jsme si nesedli. Ještě rádi jsme se vrátili k PL-660. V současné době se na trhu zabydluje novinka, Tecsun PL-990, kterému však s cenovkou 8000 Kč nepředpovídáme kdovíjaký úspěch. Za tu cenu bychom si raději vzali již zmíněný Sangean ATS 909X.
SSB signály se většinou tvoří filtrovou nebo fázovou metodou. V tomto případě filtrovou. Často např. na frekvenci 9000 kHz. Může být i jiná. Podle kmitočtového plánu konkrétního přístroje. Většinou se používá 4-8 krystalů. Přenosová šířka SSB filtru se volí kolem 2,4 kHz.
SSB nevysílá žádnou nosnou frekvenci, ta je silně potlačena v balanční modulátoru.
Kdyby jste se tedy podívali osciloskopem jak vypadá signál z vysílače, tak:
Když se nemluví do mike není signál žádný, ten je potlačen cca 40-60 dB v BM.
Když se promluví objeví se nesrozmitelný rozbalancovaný signál 9000 kHz + nebo -2,4kHz max.
Nic by jste nerozuměli, protože chybí nosná.
Musí se tedy pro USB nebo LSB vytvořit pomocné frekvence, 9000+, nebo 9000- umístěné pod horní nebo dolní stranou filtru. Ty vysoké frekvence se mezi sebou odečtou a zůstane nám jen slyšitelné spektrum. Přepínání USB nebo LSB se děje natvrdo relátky, PIN diody …
U toho přijímače se ale nechala volba pomocí ručně laditelného oscilátoru „BFO“, na uživateli,ať si zvolí co chce. Výhoda je že si může naladit odstup od filtru, neboli zvukové zabarvení podle libosti.
Jinak tady čtu mystifikace o koncesích.
Třída D byla jen pro ty co nedělali zkoušku z telegrafie. Ostatní třídy vyžadovaly zkoušku z telegrafu.
Já jsem dělal zkoušku v roce 1967 na třída B. Nikdy jsem neměl s komunistama, STB, nebo pouličním výborem nic společného. Tehdy se nedaly koupit hotové stroje. Všechno se muselo udělat home made. Asi 30 roků mám třídu A, jedu pouze CW. Asi 400 000 QSO.
Dnes je zkouška formalita nabiflovaného testu bez znalostí věci a pak jen koupě hotových přístrojů.
Martine, děkuju za odborné vysvětlení SSB modulace. Takto je to pro většinu amatérů pochopitelnější, než suché řádky z učebnic. Co se týká doladění „na poslech“ pomocí BFO kolečka, tohle právě u PL-600 dobře nefunguje. Není to ryba ani rak, a není příjemné to poslouchat. To rádio jsem měl, líbilo se mi, ale žádná SSB stanice z toho nezněla dobře.
Co se týká současných zkoušek na koncesi radiového operátora, nemám vůbec představu, jak to funguje. Určitě se mezi čtenáři najde někdo, kdo nás poučí. I stěmi hotovými radiostanicemi je to pravda, bohužel. Tihle nováčci vůbec netuší, o jakou krásu bastlení všeho možného přicházejí. Čest výjimkám.
Tyvoe záznějovej oscilátor ti něco říká? Některé tvoje hodnocení tady na tomhle webu docela pobaví. Dělals zkoušky na koncesi? Bylo tam něco jako „universální mód“?? :-))))))) Na druhou stranu, abych nekřivdil, snaha a nadšení vést tento web je moc fajn.
Karle, už si nevzpomínám, jestli u zkoušek, který jsem dělal kdysi na ČTÚ v Praze padla otázka modulace. „Univerzální SSB mód“ vynalezl Tecsun na tomhle svém rádiu. Je to samozřejmě blbost, a podle toho ten zvuk taky vypadá. Článek jsem napsal mj. proto, aby se někdo nenapálil. Jinak jsem rád, že se bavíš. Fundovaných čtenářů schopných psát články je tu dost, tak čekám, kdo se stane dalším autorem na amaradiu, a to myslím se vší vážností ;o)
Je to fakt, nikdo moc dneska psát články mladým hamům (jestli vlastně ještě nějací existují HI) nechce. Omlouvám se za svoje rýpnutí, nebylo myšleno zle, neodpustil jsem si jen ten svůj humor. Kdysi dávno se i ty demodulace a vůbec technika zkoušela trochu víc, ale je už hold jiná doba. Ať se všem daří, 73!.
Knih a informací je dost. stačí se dnes nových koncesionářů zeptat, co to je „product detector“ když jsme u těch demodulací. A budou koukat, a ty také….žasnout nad vědomostma se kterými se dá dnes udělat zkouška.
Taky si myslím, Degen DE1013 a Sangean ATS 505 to mají také tak a nikdy jsem s tím neměl problém. Stačilo doladit BFO. Ale je možné že se to výrobci nepovedlo. Ale spíš myslím že je to obsluhou.
Nejde to.
To je ten potenciometr s označením BFO :-))))