Této ručce jsem se donedávna úspěšně vyhýbal. Důvodem byla jednak cena atakující dvacetitisícovou hranici, a jednak podivný krabicový neforemný tvar. První důvod pominul, respektive D74 se přestala prodávat, a tudíž ke mně doputovala z druhé ruky za výrazně přijatelnější cenu. Vzhled jsem přestal řešit, jakmile jsem měl možnost si ji osahat naživo. Na fotkách vypadá opravdu trochu divně. Ve skutečnosti je to úplně jiná káva.
Včera večer si v posteli jen tak nazdařbůh prolaďuju na D74 pásma. Na 144,272 MHz jsem narazil na stanice komunikující v závodě modulací SSB. Síla signálu 5, čitelnost 8. Na originální pendrekovou anténu! Tohle s jinou ručkou nezažijete. Tedy možná ano, pokud máte staršího Kenwooda TH-F7.
Ráno před šestou jsem si naladil česko – slovenský ranní meteokroužek na 3.763 MHz (LSB.) Stanice slyším, ale není to ani na 18 metrů venkovního drátu žádná sláva. Zkouším Tecsun PL-330, na kterém je poslech minimálně o 50% lepší. Říkám si fajn, můžu být rád, že na D74 poslouchám SSB. Odpojím venkovní anténu…a ono to hraje pořád stejně! V tu chvíli mi docvaklo. Celou dobu jsem poslouchal krátké vlny na vestavěnou feritovou anténu! Skočím do menu, první položka TX/RX, přepínám anténu z feritové na anténní konektor, připojuju drátovku…a najednou KV burácí hlasitěji, a hlavně čistěji, než z Tecsunu. Pro zajímavost ještě zkouším připojit 40 cm pendrek Diamond SRH 771. Při přiblížení k balkonovému zábradlí je příjem velmi pěkný (ačkoli drátovka je samozřejmě lepší.)
Kenwood TH-D74 vychází zčásti ze svého předchůdce TH-F7 a bere si z něho to dobré. Mám na mysli ovládání, které je poněkud jiné, než jsem zvyklý z jiných stanic. Malý příklad: pokud chci zadat frekvenci, musím nejprve stisknout středové tlačítko [Enter.] Zpočátku mi leze ovládání trochu na nervy. Všechno je jinak. Po hodině experimentování s překvapením zjišťuju, že stanici ovládám zcela intuitivně, bez manuálu, bez zadrhávání. Vždyť ono je to vlastně geniálně vymyšleno! Protože musím před zadáváním frekvence stisknout nejdříve [Enter,] může být celá klávesnice využita pro další funkce, přístupné na jedno stisknutí. Zmáčknu [1/VFO] a jsem ve VFO. Podržím [1/VFO] a zapne se skenování. Zmáčknu [2/MR] a jsem v režimu pamětí. Podržím [2/MR] a skenuju paměti. Listovat v menu nebo měnit frekvenci můžu buď šipkami (to potěší majitele Baofengů) anebo horním knoflíkem otočného ovladače. Prstenec kolem něj mění hlasitost a je to klasický potenciometr. Ten by mohl jít více ztuha, protože si někdy při ladění měním i hlasitost, ale stačí, když jsem trochu pečlivější, a tento problém nenastává.
Kenwood TH-D74 je triband (ačkoli pásmo 220 MHz využijí jen v Americe.) Má zabudovaný přehledový přijímač 0,1 – 524 MHz. Výrobce uvádí, že v celém rozsahu lze poslouchat modulace AM, FM, CW, SSB. Není to tak docela pravda, protože se mi nepodařilo Kenwooda donutit, aby v pásmu CB (27 MHz) poslouchal FM. Paradoxně na středních vlnách, kde to nemá žádný význam, FM poslouchat umí. Jak už jsem zmínil, pro střední a krátké vlny si můžu vybrat, zda chci poslouchat na vestavěnou feritovou anténu, anebo na anténní konektor. Feritka je překvapivě účinná. Pokud jste příznivci rádia Dechovka na 792 kHz, nebudete potřebovat žádnou anténu (ani pendrek.) Prostě postavíte Kenwooda na stůl a ono to hraje! Nanejvýš stanicí pootočíte pro nejlepší poslech.
Displej D74 je velmi jemný, barevný a SKVĚLE ČITELNÝ NA SLUNCI. Ano, musel jsem to napsat velkým písmem, protože takto dobrý displej se jen tak nevidí. V podstatě čím více slunce, tím lépe (díky transreflexivnímu provedení.) Zatímco jiná rádia nebo i mobilních telefony šponují na slunci podsvícení na maximum aby bylo něco vidět, u Kenwooda nemusí být zapnuté vůbec.
Z výroby je nastaveno bílé písmo na černém pozadí. V menu si to však můžete jednoduše změnit na černé písmo na bílém pozadí (já jsem to okamžitě udělal.) První možnost sice vypadá dobře na fotkách, ale ta druhá je mnohem přirozenější. Podsvícení lze regulovat ve třech stupních, které jsou dobře zvoleny. Lze je aktivovat buď trvale, anebo si nastavit čas 3 – 60 sekund. Lze je také zapnout nebo vypnout krátkým stiskem zapínacího tlačítka na boku. Tuto možnost, známou už z TH-F7, využívám nejčastěji.
Displej je velmi přehledný. Nenechte se zmást propagačními fotografiemi, kde je okénko zcela vyplněné všemožnými informacemi. Při používání mi na displeji svítí jen pracovní frekvence, nastavený výkon, druh modulace a S-metr. Jak říkám, je to geniálně jednoduché. Když už jsme u toho výkonu, je možno jej regulovat ve 4 stupních (5 / 2 / 0,5 / 0,05 W.) Překvapilo mě také velmi rychlé skenování.
D74 má, stejně jako jeho předchůdce, dva nezávislé přijímače. Ten první je čistě radioamatérský (136 – 174 a 410 – 470 MHz.) Druhý má rozsah 0,1 – 524 MHz, jak už bylo zmíněno. Přepínat mezi nimi se dá jednoduše tlačítkem [A/B.] Pokud chci jeden přijímač vypnout, nebo naopak zapnout oba, stačí předtím stisknout tlačítko [F.] Druh modulace se přepíná tlačítkem [MODE.] Na výběr je kromě výše zmíněných také digitál, v tomto případě D-Star. Tlačítkem [MENU] se vstupuje do nabídky znázorněné devíti obrázkovými ikonkami (TX/RX, Memory, Audio File, GPS, APRS, Digital, FM Broadcasting, SD Card, Configuration.) Většina položek v menu je okamžitě jasná. Pro ty nejasné je na stránkách výrobce ke stažení rozsáhlý a velmi pěkně zpracovaný manuál s množstvím barevných obrázků.
D74 podporuje APRS. Prozatím jsem vyzkoušel jen příjem na 144,800 MHz. Byl jsem velmi překvapen, jak pěkně to (třeba oproti Yaesu FT-3D) funguje. Kenwood se opravdu snaží i z toho nejslabšího nebo nejkratšího zavrčení vyčíst informaci. Ve většině případů se mu to daří. Takto příkladně by to mělo fungovat u všech ruček (ale nefunguje.) Mohl bych kromě FT-3D jmenovat třeba AnyTone 878, která se v poslední verzi příjmem APRS sice chlubí, ale pakety někdy čte, jako by už měla po šichtě.
Klávesnice D74 má, ačkoli to na první pohled nevypadá, poměrně velká tlačítka, která mají velmi malý zdvih. Známé lupnutí po stisku se takřka nekoná – musíte dát ucho až ke stanici, abyste ho slyšeli. Proto je někdy lepší zapnout si zvukovou indikaci stisku. Po počáteční nedůvěře nedám na klávesnici dopustit. Nemusím se s ní prát, je zcela nehlučná a přesná. Podsvícení tlačítek je oranžové. No budiž, ačkoli k bílému pozadí displeje bych měl raději bílé. K černému se naopak velmi hodí.
Kenwood TH-D74 disponuje slotem na paměťovou kartu formátu micro SD, na kterou si můžete zálohovat nastavení, paměti, a také nahrávat konverzace. Propojení s počítačem je možné pomocí libovolného micro USB kabelu (stejného, jaký máte doma k mobilnímu telefonu.) Ze stránek výrobce stačí stáhnout driver a programovací software, nainstalovat v tomto pořadí, a o nic se nemusíte starat. Programování je snadné i bez znalosti angličtiny (nebo japonštiny.)
Reproduktor D74 je dostatečně hlasitý a má vyvážený přednes. Hlasitost se reguluje klasickým potenciometrem a garantuju vám, že na tu nejnižší to neuslyší ani vaše drahá polovička v posteli (vy však ano.)
Na závěr jsem si nechal mechanické provedení stanice. Plasty působí hodnotně a zpracování je příkladné. Displej není zapuštěn, proto doporučuju nalepit ochranné sklíčko (jako to mám já.)
Výrobce garantuje odolnost IP54 (proti dešti a prachu. U TH-F7 jsem tomu moc nevěřil, zejména kvůli nedůvěryhodné krytce konektoru. D74 bych do deště klidně vzal. Je znát, že se výrobce poučil.
Akumulátor má při 7,4 V kapacitu 1800 mAh, což se nemusí zdát mnoho. Kenwood s ním však vydrží v provozu překvapivě dlouho, a to i se zapnutým podsvícením. Úroveň nabití je zobrazena pouze graficky. Uvítal bych mnohem přesnější zobrazení napětí. V nabídce je i bateriové pouzdro na 6 AAA mikrotužkových baterií (ačkoli praktičtější mi připadá to na 3x AA u Yaesu.)
K D74 si můžete dokoupit stojánkový nabíječ, ke kterému získáte i další napájecí zdroj.
V nabídce je také kožené pouzdro, které stanici překvapivě sluší a při ovládání vůbec neomezuje. Jeho nevýhodou je nepřístupnost konektorů a nemožnost nabíjení. Na gumové krytky konektorů se můžete pouze dívat skrze průhlednou folii, což nedává vůbec smysl. Dovedu si představit, že uživatel průhledná okénka na boku prostřihne a tím si přístup zajistí. Pouzdro je velmi přesné, což zjistíte nejen při jeho nasouvání, ale zejména pokud budete chtít stanici z pouzdra vyprostit. Časem se to poddá (už druhé vyjmutí z pouzdra bylo o něco snazší,) ale u nového to opravdu není snadné.
TH-D74 se již nějakou dobu neprodává. Důvodem ukončení výroby byl dle Kenwoodu požár ve výrobním závodě. Každým dnem by se však měl objevit jeho nástupce TH-D75, který bude nejspíš až na nepatrné odlišnosti stejný jako D74, kterou právě držím v ruce. Doufejme, že nový model výrobce nevylepší k horšímu, po vzoru Icomu ID-50 nebo Yaesu FT-5D, například skrytím skenování.
Kenwood D74 byl za plnou cenu opravdu drahou ručkou. Z obrázků nepůsobil na každého přívětivě, což možná odradilo část potenciálních kupců. Věřte však, že naživo je to opravdu krásná stanice, která se skvěle ovládá a výborně funguje. Pokud si doma hýčkáte starší Kenwood TH-F7, vězte, že D74 je po všech stránkách vylepšený. Vzpomínám, jak mě u F7 vadila třeba rozdílná citlivost přijímače A a B. U D74 je to téměř dokonale nastejno. Prozatím jsem ještě netestoval některé funkce, včetně D-Staru.
Preferoval jsem celá léta ručky Yaesu, ale D74 je všechny díky promyšlenému ovládání a konstrukčním vychytávkám strčí do kapsy. Uvidíme, s jakou cenou přijde Kenwood v případě nového modelu. Po zkušenostech s D74 bych nejspíš zkousnul, i kdyby byla poněkud vyšší. Lepší ručku totiž neznám.
Mám síce Anytone 878 UVII ale táto ma zaujala.
Aká je odolnosť proti rušeniu ?
Dá sa na to poslúchať airband pásma ? Má to krok 8.33 khz ?
Bejt tebou, tak do toho jdu. Samý výhody a sociální jistoty. Tady https://www.eham.net/reviews/view-product?id=13063&page=2&per-page=10 má rejting 4.5, to je docela dobrý. Akorát je hůř dostupná.
S anytone se vůbec nedá srovnávat. Tohle je jinej level. Odolnost super a airband poslouchá v pásmu I. i II.
Krok 8.33 je podporován.
D74 mi také přišel drahý, ale měl jsem kulatiny, tak jsem si ho dopřál, už v roce 2018. Slouží mi dobře až dodnes, skoro 5 let, a to jsem ho s sebou měl skoro všude. Excelentní stanice, co do featur nemá (k ostudě ostatních značek) konkurenci, alespoň zatím. Mám dvě baterie, které střídám, když se jedna vybije, přecvaknu na druhou a vybitou nabiji při první příležitosti. Po pěti letech ty baterie stále ještě celkem drží. Používám ale samozřejmě i různé jiné ručky.
TH-D75 má údajně stejnou baterii, takže by mělo být možné dokoupit případně náhradní baterie i do budoucna. Jinak pouzdro na 6 AA článků by to řešilo, bohužel těch 6 AAA je málo, to moc dlouho nevydrží.
APRS, ano, dekóduje to mnohem lépe než Yaesu, což se pozná hlavně v přírodě dál od digipeaterů nebo při spojeních přes ISS. Přijaté packety se také lépe prohlíží díky “kompasu” (spojené tlačítko 4 šipek). D74 také plně podporuje APRS zprávy a to myslím tak, že se s nimi i dobře pracuje. Psaní na klávesnici jako bylo zvykem na mobilech je rychlé, zejména pro generaci, co SMSkovala na Nokii 3310. Tak rychlé a efektivní, že jsem schopen napsat několik SMS během desetiminutového přeletu ISS. S FT-3D nesrovnatelné. Je škoda, že stanice s APRS má málokdo, a když už někdo, je to většinou Yaesu, takže se pak dotyčnému ani nechce SMSky psát nebo odpovídat… APRS je pěkná věc, ale zřejmě těsně před zánikem, i proto, že málokdo má na to stanici.. A velmi málokdo s tím dělá něco jiného než jen reportuje polohu. Přesto u nás funguje oznamování převaděčů jako objektů, což právě D74 podporuje perfektně. Někam přijedeš, 15 minut necháš Kenwooda poslouchat APRS a máš seznam převaděčů v okolí, i s polohami a vzdáleností od stanice (podle GPS). Pakety obsahují informace o odskoku, CTCSS apod, v D74 pak stačí dát kontextové menu a TUNE a na VFO-B se vám naladí daný převaděč i se subtónem. Skvělý nápad, bohužel ostatní výrobci buď neumí APRS vůbec nebo neumí tuto funkci, takže to zůstává opomenuto. A škoda je, že to nefunguje moc v cizině, i když teď v 9A jsem pár informací tohoto typu odchytl.
D-STAR funguje dobře, umí to co to má, převaděče v OK jsem si ale musel aktualizovat, seznam z výroby nahraný je těžce zastaralý. Lze podle GPS vyfiltrovat 20 nejbližších převaděčů, tohle umí i Icomy, dokonce i s FM, Kenwood pouze u D-STARu. Pokud D74 připojíte k mobilu nebo PC pomocí kabelu nebo BT, lze v režimu DATA přes D-STAR přenášet i obrázky a jiná data (viz D-RATS), ale moc využití jsem nenašel.
Podobně pro TNC modem, protože paket na VHF/UHF se u nás už moc nedělá. TNC (KISS) lze ale použít pro APRS, pokud chcete vyřadit dekodér ve stanici a krmit data například do APRSDroidu nebo jiné aplikace.
Co mám na D74 rád nejvíc — propracované ovládání (včetně funkčních tlačítek na externím mikrofonu), nezávislé příjimače, škoda jen, že nejsou full-duplex a při TX se druhé VFO odpojí. Dále GPS, která zobrazí i lokátor (taky fajn na toulání po kopcích adirektní spojení, ale lidi v Yaesu to ještě nenapadlo…). Velmi cením SSB/CW/AM příjem a širokopásmový receiver, který samozřejmě není špičkový, ale na základní monitorování všeho možného stačí. Dobře jsou udělané paměti a banky (Yaesu trochu vede s tím, že jeden kanál může být ve více bankách, aniž by zabíral další místo v paměti, to D74 neumí, ale práce s paměťmi je zase mnohem ergonomičtější). Nedávno jsem ručně ukládal do D74 asi 80 námořních frekvencí a měl jsem to hotové i s názvy za 20 minut. Super je také M->V funkce, kde hodím obsah paměti do VFO režimu, včetně kroku (!), takže mohu například potom rozlaďovat Dopplera na satelitním kanálu s krokem 5kHz, ačkoliv defaultní krok na VHF mám 12,5. Po skončení práce se satelitem dám Call kanál 145,500 a M->V a mám ve VFO režimu zpět direktní rozsah s patřičným krokem.
FM satelity se na D74 dají dělat dobře, až na to, že se kvůli chybějícímu duplexu neslyším zpět. Není to ale problém. Na VFO-A si dám uplink, na VFO-B downlink, zapnu nahrávání VFO-B a pomocí A/B přepínám, dolaďuju Doppler a dělám spojení, které pak přepíšu do deníku z nahrávky. FT-3D sice umožňuje uložit crossband kanály, ale jakmile je kvůli Dopplerovi přehodíte do VFO, crossband zmizí. Práce se satelity je na Yaesu ručkách mnohem méně pohodlná.
Dalo by se toho napovídat ještě hodně. Je to super ručka, škoda, že je tak málo rozšířená…
Má ale i pár problémů – občas se sekne GPS, že nemůže chytit polohu, obvykle se to po nějaké době napraví, nějaké restarty stanice to nakonec nějak vyřeší, ale nemám zatím spolehlivé řešení (GPS se mi ale sem tam zasekne i na FT-3D, bezproblémovou GPS jsem zatím viděl jen na Icomech). Slabinou je také baterie. Displej se hrozně snadno poškrábe. Gumové krytky se mi za 5 let vychodily, vyboulily a nejdou dobře nacpat zpět (jdou ale koupit náhradní). No a ačkoliv příjimač je obecně dobrý, není nejlepší a při srovnání ho předčilo Alinco DJ-A10/DJ-A40.
I tak si ale podle mě D74 titul zaslouží, byť “nejlepší” je široký pojem, kde záleží na účelu… 🙂 Vítám ale, že se tu jen nevychvalují čínské krámy a píše se i o Kenwoodu… 🙂
Ohledně příjmu CB ve FM: TH-D74 samozřejmě FM umí, avšak musíš vypnout FINE STEP. Bohužel FINE ladění s FM nefunguje, což je škoda, neboť by se to dalo využít na satelity — dolaďování Dopplera. Ale těch 5 kHz nakonec stačí. Pokud máš zapnutý FINE ladící krok, tlačítko MODE nabízí pouze SSB, CW a AM.
Jedno z největších “plusů” je u tohoto rádia APRS, Kenwood má asi nejlepší APRS implementaci. Škoda že to není zmíněno.
Stando, děkuji za vynikající článek! Pamatuji si na zmiňovaný Kenwood TH-F7E a také na větší verzi TH-D7E. Ve své době byly výborné, i když “ef sedmička” byla pro mé prsty opravdu malá, hlavně ten joystick uprostřed. Překvapivě s tímto recenzovaným Kenwoodem nemám zkušenosti a za dlouhou dobu vím jen o jediném HAMovi, který jej používal (možná vysílá i v současnosti, to nevím). Jistě se ale mezi zdejšími čtenáři najde někdo, kdo přidá své zkušenosti a postřehy k tomuto rádiu.
Možná jsem se tady někde v diskuzi už zmiňoval o tom, že TH-F7 má na dvoumetru pro každý přijímač extra vstupní tranzistor, pro 70cm pásmo je vstup společný pro A i B RX. Ty tranzistory semtam odejdou a pak je rozdíl v citlivosti výrazně znatelný. V servisním menu pak lze kalibrovat průběh pásmových propustí pro každé pásmo, resp. napětí do varikapů, které propusti v pásmu průběžně přelaďují na nejlepší propustnost a tím i citlivost. Navíc se kalibruje i pro každé pásmo i RX S-metr, takže pokud je vše správně funkční a seřízené, rozdíl v příjmu mezi A a B přijímačem není znatelný ani na měřící technice.