Stejně jako se fandové mobilních telefonů těší každý rok na nové modely, těší se i radioamatéři, co hezkého si pro ně výrobci radiostanic připraví. U mobilů je to rok od roku stále méně inovací ve stále stejných krabičkách (máme teď na mysli Samsung Galaxy řady S a iPhony) za stále vyšší ceny.
Zatímco značkoví výrobci testují, co všechno je ještě zákazník ochoten koupit, hrnou sem ti neznačkoví desítky mobilů, které jsou čím dál vybavenější a kvalitnější. Není daleko doba – a možná už je tady – kdy nebude žádný důvod kupovat značkové telefony.
Stejná situace nastává u radiostanic. Prodejce, který nemá v nabídce i ryze čínská rádia, se dnes již neuživí. Bohužel se ale nedá říct to samé co u mobilů, totiž, že by neznačkové transceivery dotahovaly ty značkové.
V kategorii ruček je situace velmi nepřehledná. Pryč jsou časy, kdy nás Číňané zásobovali Baofengem UV-5R na tisíc způsobů. Tu přidali rámeček kolem displeje, tu změnili barvu tlačítek… Trvalo několik let než pochopili, že zákazník není blbec, a když už si chce udělat radost novým rádiem, nechce, aby vypadalo úplně stejně jako předchozí (je zvláštní, že u mobilních telefonů mu to nevadí.)
Máme tu všelijaké TYTy, Wouxuny, Quanshengy atd atd. Zákazník se v jejich záplavě úplně ztrácí a snaží se vybrat si takové rádio, které nabízí nějakou přidanou hodnotu. Samozřejmě, že první, co většinu těch znalejších napadne, jsou filtrační obvody – nejen na vstupu, kde to pozná každý na nejbližším kopci, ale i na výstupu, kde to uživatele příliš nezajímá, ale může to zajímat sousedy. Koneckonců, ne nadarmo zakázaly telekomunikační úřady některých evropských států prodej vybraných čínských ručních radiostanic. Náš ČTÚ je v tomto směru zatím benevolentní, ostatně stejně jako v postihu nejrůznějších narušitelů radioamatérských pásem.
Dnes velmi častou přidanou hodnotou ruční radiostanice je FM rádio. Tady musíme Číňanům poděkovat, protože to byli právě oni, koho napadlo přidat do ručky čip RDA 5802, který v sobě celý přijímač obsahuje.

Rádio však najdeme dnes už v každé neznačkové ručce. Zvykli jsme si na to do té míry, že nám FM rádio chybí v ručce Yaesu FT-70. Pokud namítnete, že i z FM rozhlasu se pomalu stává otravné reklamní médium, musíme s vámi souhlasit. Přesto jsou chvíle, kdy je člověk rád za zvukovou kulisu, a na pásmu je buď ticho, nebo se to nedá poslouchat.
V případě rozhlasového příjmu je zajímavou přidanou hodnotou širokopásmový přijímač ( cca od 500 kHz.) Takových najdeme mezi čínskými dualbandy jen několik. Nalezneme ho i v nejdražších ručkách od Icomu i Yaesu, bohužel ani ony nedokážou poslouchat SSB. Jediný, kdo na to měl odvahu, byl Kenwood, a rozhodně se mu to s ohledem na prodeje vyplatilo. Bohužel se zdá, že tento výrobce již řekl své poslední slovo. Údajně tomu tak je z důvodu nedostatku čipů, ale zřejmě to nebude jediný důvod, protože například Yaesu se s tím dokázalo u své FT-5D vypořádat, byť za cenu jistých kompromisů.
Dualband Iradio UV-83 nás navnadil relativně levnou možností příjmu leteckého pásma, což je další funkcionalita, kterou mnozí ocení, obzvlášť když je na převaděčích a na pásmu obecně čím dál větší ticho. Příjem leteckých frekvencí na čínských dualbandech se zatím nedá kvalitou tak docela srovnávat se značkovými ručkami. Navíc mají striktně omezený AM rozsah do 136 MHz, přičemž některé zajímavé AIR frekvence jsou až nad touto hranicí.
Z digitálních DMR radiostanic jsme se v roce 2022 museli rozloučit s levnou a dobrou ručkou TYT MD-760 (Radioddity GD-77.) Její zásadní předností byla možnost nahrání alternativního firmware OpenGD77, vyvinutého přímo radioamatéry, díky němuž se tato DMR ručka stala téměř dokonalou z hlediska uživatelského nastavení. Je otázkou, zda se v budoucnu objeví alternativa i pro nově nabízený TYT MD-750. Pokud ano, určitě to nebude hned, protože novinka používá jinou čipovou sadu, přičemž vývoj pro MD-760 trval několik let.
Bohužel musíme konstatovat, že ani v oblasti mobilních a stolních transceiverů nás nečekají příliš hezké vyhlídky, a to i přesto, že se i zde Čína snaží. Pozornost si zaslouží především KV zařízení, konkrétně povedené Xiegu G90, nebo i poněkud dražší X6100. Zejména první jmenovaná stanice nabízí hezký poměr cena / výkon. Má samozřejmě své mouchy, což je u čínských rádií takřka pravidlem, mimo jiné nám vadilo, že u některých slabých stanic je třeba vypnout AGC, aby byla slušně slyšet, avšak tím stoupne hlasitost do té míry, že na to volume nestačí a musí se korigovat RF gainem. Číňané však, oproti dřívějšku, nerezignují na nové updaty firmware a své výrobky postupně dolaďují.
V kategorii mobilních dualbandů ( 2m / 70 cm) nás také nejspíš nečeká nic nového. Ty čínské budou stále stejné (což mnohým radioamatérům nevyhovuje, protože na nich je až příliš vidět, že jsou čínské,) a u těch značkových se patrně také nedočkáme ničeho zásadního. Buďme tedy rádi aspoň za ty, které přišly na trh v roce 2022, konkrétně FTM-200 a FTM-6000. Druhá jmenovaná stanice je však dosti hendikepována nutností dokoupení drahého programovacího kabelu, pokud nechceme desítky a stovky pamětí naťukávat z klávesnice rádia. Tady by se mělo Yaesu chytit za nos, a kabel v ceně pár korun standardně přibalit, stejně jako to se stejným kabelem dělalo dříve u FTM-100.
Rozhodně nás nepotěšila informace o ukončení výroby skvělého univerzálního rádia Yaesu FT-818. Jako důvod se uvádí opět – jaké překvapení – nedostatek potřebných součástek. Ačkoli FT-818 nebyla po FT-817, vyráběné přes 20 let, nijak velkou inovací, přesto se stále dobře prodávala, a dosud prodává (do vyprodání skladových zásob.) Radioamatéři již dlouho volají po zásadní inovaci. Rádi by větší displej, lithiový akumulátor a také aspoň 10 W výkonu. Je otázkou, zda je Yaesu vyslyší. Mohlo by přijít s nějakým konstrukčně i výrobně jednodušším univerzálním transceiverem. Mluví se o něčem, co by se podobalo Icomu IC-705, avšak tady bychom byli na dvojnásobné ceně, a mnozí zákazníci by nejspíš dali přednost větší, ale stále ještě relativně dobře přenosné FT-991A s desetinásobným výkonem. Z levných značkových KV transceiverů v ceně do 20 tisíc nám tak zůstane už jen FT-891, a je otázkou, jak dlouho Yaesu dokáže výrobu udržet.
Je možné, že se Yaesu vydá čínskou cestou, podobně jako s FT-4X a FT-65, a vymyslí něco ve smyslu Xiegu, ke kterému přidá 2 m a 70 cm, ale udělá to po svém, aby mohlo garantovat kvalitu na kterou jsou jeho zákazníci zvyklí. Už to sice nebude Made in Japan, ale jakákoli náhrada FT-818 bude lepší než žádná.
Vyhlídky na nová zařízení nejsou příliš radostné. Značkoví výrobci mají potíže s komponenty, a kromě toho je tu i snaha rozvinutého světa omezit závislost na Číně, což se nejspíš projeví postupným omezováním dostupnosti tamních specifických výrobků. Může se tak stát, že ve finále budeme rádi za každého Baofenga, který se na našem trhu objeví. Může se stát, že se pomalu budeme vracet do dob, kdy si transceivery vyráběli radioamatéři sami. Problém je, že už by to dnes málokdo dokázal, a také, že součástková základna skončila ve valné většině jako nepotřebná někde na smetištích.
Následovala by snaha udržet stávající rádia v chodu co nejdéle, stejně jako se na Kubě snaží udržet v provozu auta ze 60. let. Tato situace by však nenastala ze dne na den, ale kdo ví, možná k tomu spějeme. Značkoví výrobci se postupně zcela přeorientují na komerční sféru a my budeme rádi, když nám tu a tam něco málo usmrknou.
Je také třeba vzít v úvahu, že těch, kdo jsou ochotni do éteru promluvit, je stále méně. Možná je v tom i kus pohodlnosti, čemuž nahrává i režim FT8, kdy přenecháváme celou namáhavou práci s uskutečněním spojení počítači, abychom si pak ve výpisu přečetli, s kterými počítači ve světě náš počítač komunikoval. V podstatě jsme tam pomalu zbyteční. Hodíme se jen na to, abychom našemu milému počítači vztyčili anténní stožár a zapojili radiostanici.
Z předcházejících řádek by se mohlo zdát, že vyhlídky na rok 2023 nejsou příliš optimistické. Bavíme se tu však jen o elektronice. Většina z nás už doma vše potřebné má, a další si pořizuje více z rozmařilosti než z nutnosti. Pravý pocit spokojenosti však není závislý na počtu nebo modernosti transceiverů. Je to v hlavě. Pokud dokážeme být šťastní třeba jen s jedním jediným Baofengem, můžou z toho být smutní leda výrobci.

U tech levnych vyrobcu se obavam jine veci a to nedostatecne podpory. Ono je to videt i u telefonu. Neco vyrobit je v podstate jednoduche, protoze je to jednorazovy naklad. Ale dlouhodoba softwarova podpora neco stoji a z neceho se musi platit. Proto je take obvykle tak velky rozdil mezi noname a name(brand 🙂 ) cinou v cene. Obecne to muze byt dobry zpusob, jak tlacit cenu brand vyrobcu dolu a soucasne se snazit noname vyrobce tlacit k nejake podpore, pripadne unifikaci.
S tim bych rad zduraznil, ze OpenGD77 uz nelze pouzit na nove baofengy 2022 verze, protoze zmenili hardware. Pozor na to, aby nekdo nebyl negativne prekvapen.
Měl jsem řadu značkovejch rádií ale nepamatuju žádný u kterýho bych prováděl update firmwaru. Nikdy jsem takovou potřebu neměl protože všecko fungovalo jak má. Estli to nebude spíš pečlivostí při návrhu. Číňani tomu asi moc nedaj protože kamarád má xiegu g90 a co vím tak na internetu lovil updaty aby mu to pořádně fungovalo.
Tak ono take dost znackovych radii bylo vytvoreno pred docela dlouhou dobou, kde se takovehle veci moc neresily. A ty novejsi podporu update fw maji. Ja v tomhle nejsem tak znaly, ale verim, ze spousta zkusenejsich kolegu by nas o peclivosti navrhu brand znacek dokazala nemile presvedcit. Jinak xiegu g90 mam taktez a fw zas neni tak hrozne najit. Ale je pravda, ze spolecne s x6100 updates s novymi ficurami probehly, samozrejme prinesly par novych chyb 🙂 a zatim neprisel slibovany update roku 2022 pro GSOC, coz me mrzi, protoze to je moc pekna hracka na stul k monitoru.
Pokud to bude klasická koncepce, tak žádné aktualizace většinou nejsou potřeba. Ovšem u rádii postavených na SDR to je jiná. Viz třeba Xiegu x6100… ale uz se to týká i třeba ICOMa Yaesu…
Ani přeflešování firmware mnohdy není potřeba. Pokud je firmware dobře napsaný, není důvod. Vždy je potřeba posoudit, co změna přinese za výhody.
Poslední FW vždy nemusí být nejlepší. A nemusíme chodit daleko – IC-7300.
Ahoj Michale,
máš pravdu, ale nemusí to být jenom levná Čína. Nebo brandované výrobky.
Ruský Expert Electronics vyrábí transceivery SUN SDR vynikající kvality.
Problém je ta podpora.Pouze jejich SW, neexistuje SW třetích stran.
A až se jednou ve firmě špatně vyspí, tak podporu zaříznou.
Ahoj, uz jsme se zase dlouho nepotkali. Mam zase dobre forky ze zivota 🙂
Tak to muze samozrejme nastat i u klasickeho brand vyrobce. Staci spatne rozhodnuti a tradaaaa 🙂 A podpora od nekoho dalsiho je fajn, pokud tech lidi je dost. Krasnym prikladem je OpenGD77. A stejne, kdyby to VK3KYY zabalil, tak to pujde cele do kopru. Coz se ostatne pred nedavnem malem stalo. Holt nic neni na stalo 🙂
Ahoj, v současnosti neplánuji nic již kupovat co se týče radiostanic. Spíš se zaměřuji na antény, ale i tam to nestojí za moc. Respektive stojí, ale jen když je hodně peněz v pokladně. Kupoval jsem anténu z Wimo. Na svých stránkách píší:
Špičková kvalita – všechny výrobky jsou testovány vlastní rukou a testovány
nad – 37 let zkušeností jsme specialisté na amatérské rádio a antény
WiMo – váš internetový obchod pro amatérské rádio a antényNejvětší sortiment amatérských rádií a antén v Evropě
Jo to jo. Koupil jsem u nich (přes DDamtek) anténu na 23 cm s dopravou za skoro 4000 Kč. https://www.wimo.com/de/pa-23r-16 . Potřeboval jsem aby ladila na 1296 MHz. Prdlajs, ladila někde na 1260 MHz a na těch 1296 měla už SWR kolem 1:6. V papírech je psáno, že v celém pásmu má SWR lepší jak 1:1,6. Tak co s tím? Vrátit nebo zkusit jinou možnost? Nakonec se našel ochotný radioamatér s dobrým měřidlem (ne Nano VNA) a anténu změřil, zjistil že jeden prvek je nepřiletován a tedy je nefunkční. Takže doladěno, přiletováno, navíc vylepšení jedním konstrukčním prvkem a nyní anténa již chodí! Já předtím četl někde v diskusi, že antény od WIMA jsou tak nějak divné, ale zřetel jsem na to nedal. Viz třeba antény HB rovněž na pásmo 1296 MHz. Poradí někdo v případném příspěvku i jiné prodejce? Pěkný den přeje Honza – OK9ATD. 73
O nekvalitnich antenach a balunech z WIMO se tady nekde diskutovalo.
A proč jsi to neřešil reklamací?
Reklamace? Vozit do DDamteku? Nemá žádnou prodejnu jen Eshop a sklad kde to vydávají, patřící ale někomu jinému. Reklamace se vyřizují přes email. Doprava z Německa do Čech byla asi 300 Kč, počítám s tím že by to reklamovali v Německu a dopravu tam bych platil já, dopravu zpět asi zase já. Ve Wimo to určitě změřit nemají čím, jsou jen prodejci. Takže by to poslali někam jinam. A jen čekání, čekání, čekání. a 4000 + něco za dopravu v prachu.Takhle mám anténu co chodí, vím co je uvnitř, co se tam může podělat a případně kde zase poprosit o nápravu. Jedni kolegové koupili někdy loni ve Wimo anténu HB na totéž pásmo. Taky byly špatné, tak je reklamovali a na vyřízení čekají dodnes. A to kupovali a reklamovali přímo ve Wimo. Bez překupníka. Ne, ne. Reklamace ne. Takhle mě to stálo jen asi 2 litry benzínu a navíc trochu jsem se něčemu přiučil.A nyní anténa chodí jedna radost.
V tom pripade nema smysl v DD-Amtek nic kupovat 🙁 To si muzu rovnou objednat z Wimo a DD Amtek mi neprinasi zadnou vyhodu. Ted si ale vzpominam, ze jsem kdysi kupoval z DD-Amteku nejaky prekup z Wima a nastala reklamace, tu mi DD-Amtek normalne bez komplikaci a dalsich nakladu vyridil 🙂
Reklamační podmínky odradí: https://eshop.ddamtek.cz/cms/reklamace neboť to byl v podstatě zprostředkovaný nákup z Německa.